Ústavní soud (ÚS) zrušil spornou část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala zřizovat takzvané bezdoplatkové zóny. Vyhověl tak návrhu skupiny sedmnácti senátorů, kterým se zabýval čtyři roky. Bezdoplatkové zóny podle ÚS zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení a nerozlišovaly mezi původci a „oběťmi“ problémů. Nález vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Obce nyní budou muset hledat jiné způsoby boje proti sociálně nežádoucím jevům.
Řečí zákona se bezdoplatkové zóny nazývají „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“ – a fakticky jde o ty oblasti obcí a měst, kterým hrozilo, že se promění v sociální ghetta.
Samosprávy mohly díky zákonu o hmotné nouzi od roku 2017 požádat obecní úřad, aby nad určitou ulicí či čtvrtí bezdoplatkovou zónu vyhlásil. V praxi to znamenalo, že každému novému obyvateli dané oblasti nevznikne nárok na doplatek na bydlení. Omezení se týkalo jen nových nájemníků, nikoliv těch, kteří měli smlouvy z dřívějška.
Města v tomto opatření spatřovala možnost, jak se bránit přílivu lidí, kteří žijí ze sociálních dávek a často bydlí v nájmu, kde výše nájemného neodpovídá kvalitě bytu a peníze z doplatku končí u majitelů bytů či ubytoven. Podle aktuálního nálezu ústavního soudu bylo ale opatření ústavně nepřijatelné.
Ústavní soud: Represe má být až poslední možnost
„Nedovoluje individualizované rozlišení mezi skutečnými původci sociálně nežádoucích jevů (spojovanými se sociální turistikou), jejichž koncentraci mají napadená ustanovení předcházet, a ostatní, s obcí spojenou populací, nacházející se v postavení oběti těchto jevů,“ řekl při vyhlášení nálezu soudce zpravodaj Jiří Zemánek.
„Chtěli jsme říci, že represe může přijít v úvahu až na konci. Nástroje, které jsou ústavně komfortní, jsou především prevence a sociální práce,“ dodal v rozhovoru pro Českou televizi a upozornil, že bezdoplatkový režim nedopadal jen na ty obyvatele, kteří mohou způsobovat problémy v soužití, ale i na další sociálně slabé skupiny, které doplatky na bydlení využívají, jako jsou matky samoživitelky nebo handicapovaní.
„Je to velmi nerovné zacházení s osobami, které jsou jinak v rovném postavení a trpí sociální nouzí,“ podotkl Zemánek. ÚS podle nálezu chápe pocity lidí, kteří „nemají zastání“ při řešení problémů sociálně vyloučených lokalit. K věci ale nelze přistupovat na úkor perspektivy sociální emancipace a sociálního smíru v obci, plyne z úterního rozhodnutí.
Spokojení senátoři
Praxi bezdoplatkových zón dlouhodobě kritizovaly nevládní organizace a poukazovaly na to, že se problém ubytoven neřeší, ale jen se přesouvá do jiných míst. U konstitučního tribunálu pak opatření napadla skupina sedmnácti senátorů.
Podle nich byl zákon útokem na lidskou důstojnost, porušoval princip rovnosti, byl v rozporu se svobodou pohybu a pobytu, zasahoval do svobody podnikání a neplnil deklarovaný účel. V podstatě odpíral doplatek na bydlení některým lidem, kteří jinak splňují podmínky pro jeho přiznání a pomoc potřebují.
„Jasně se ukázalo, že jako nástroj, který měl pomoct bojovat obcím proti obchodu s chudobou, neuspěl. Počet sociálně vyloučených lokalit se nesnížil, podle přiznaných počtů doplatků na bydlení se zdá, že se počet lidí v těch lokalitách naopak mírně zvýšil,“ komentuje nyní ústavní nález senátorka Renáta Chmelová. „Jsem ráda, že máme všichni jasno, že vyhlašování bezdoplatkových zón v České republice není v souladu s ústavním pořádkem.“
Výhrady v obcích
Bezdoplatkový režim nejvíce využívaly obce v Ústeckém a Moravskoslezském kraji a podle očekávání se právě samosprávy staví k rozhodnutí soudců nejkritičtěji. „Zákon byl problematický, to přiznávám, ale byla to zoufalá pomoc obcím, které si nevěděly rady se vznikajícími ubytovnami. O ústavní práva lidí, kteří bydlí v blízkosti ubytoven, se nikdo nezajímá,“ posteskl si bohumínský starosta Petr Vícha (ČSSD).
„Neberu to jako diskriminační záležitost,“ komentoval dosavadní praxi také znojemský starosta Jakub Malačka (ČSSD), který nyní očekává, že města začnou více využívat možnosti přestupkového zákona.
Podle kladenského primátora Milana Volfa (Volba pro Kladno) znamená verdikt krok zpátky, který může způsobit růst kriminality. Bezdoplatkové zóny byly podle něj v podstatě jediné, co na takzvaný obchod s chudobou fungovalo.
„Stát takto dělá z normálních občanů, kteří jsou slušní a pracují, rasisty a extremisty a vytváří podmínky pro extremismus a rasismus. Klidně tady ústavní soudce na týden ubytuju, ať to sami vidí,“ řekl starosta Úpice na Trutnovsku Petr Hron.
Ombudsman je skeptický, Maláčová navrhuje vyvlastňování
Rozpačitě pak hodnotní postoj strážců ústavnosti také veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, jehož předchůdkyně ve funkci Anna Šabatová senátní aktivitu podporovala. „Věcné důvody, které vedly k zavedení tohoto zákona, bohužel shledáváme jako potřebné,“ konstatuje ombudsman. „Nález ústavního soudu problém vyloučených lokalit nevyřešil. Rozhodně to neprospěje tomu, aby byla podpořena právní jistota v obcích.“
S radikálním návrhem přichází sociálnědemokratická ministryně práce Jana Maláčová. Soukromé ubytovny pro chudé by chtěla vyvlastňovat. „Rychlým, správným a také systémovým řešením toho dnešního rozhodnutí je možnost státu vyvlastnit objekt za náhradu. Objekt, v němž vícero lidí, kteří v něm pobývají, pobírá dávky na bydlení. To je systémové opatření,“ uvedla v úterý ministryně.
Ve stovce tuzemských bezdoplatkových zón podle ní funguje jednaosmdesát ubytoven, z toho čtyřiatřicet v Moravskoslezském a čtrnáct v Ústeckém kraji, přiblížila Maláčová. Míní, že „společným nepřítelem jsou nepoctiví majitelé ubytoven“, kteří sestěhovávají lidi v tísni na jedno místo. „Možnost vyvlastnění se rovná vlastně ukončení obchodu s chudobou,“ je přesvědčena šéfka resortu práce.
