Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil dvoudenní návštěvu Hongkongu, který si připomíná čtvrtstoletí od návratu bývalé britské kolonie pod čínskou správu. Je to první cesta čínské hlavy státu za hranice pevninské Číny od počátku pandemie nemoci covid-19, do Hongkongu se Si vrací po pěti letech, informuje web South China Morning Post. V pátek bude čínský prezident přítomen inauguraci Johna Leeho do funkce nového správce tohoto území. Lee jako bývalý šéf hongkongských bezpečnostních složek dohlížel na potlačení prodemokratického hnutí v Hongkongu v roce 2019.
„Pokud nezaváháme v otázce jedné země, dvou systémů, čeká Hongkong dobrá budoucnost,“ prohlásil Si na začátku své návštěvy. Prezident přijel vlakem na hongkongské nádraží West Kowloon spolu s manželkou Pcheng Li-jüan a delegací představitelů pevninské Číny okolo 15:15 tamního času z jihočínského Šen-čenu.
Stovky žáků základních škol skandovaly v mandarínštině a mávaly na uvítanou čínskými a hongkongskými vlajkami. První den návštěvy se prezident setká se skupinou propekingských politiků a magnátů v hongkongském kongresovém centru ve Wan Chai.
Policie před připomínkovým dnem historické události, jež připadá na 1. července, zesílila bezpečnostní kontrolu nad městem. Mnoho médií má navíc zakázáno se akce účastnit.
Přístup novinářů omezen
Místním i zahraničním zpravodajům byl přístup na páteční akci odepřen s odvoláním na pandemii covidu-19, informoval list The Guardian. Hongkongská asociace novinářů (HKJA) oznámila, že nejméně deset novinářů, kteří obdrželi pozvání na slavnostní vztyčení vlajky 1. července a na inaugurační ceremoniál nastupujícího správce Johna Leeho, bylo z bezpečnostních důvodů na poslední chvíli odmítnuto.
Svoboda tisku je v Hongkongu od zavedení zákona o národní bezpečnosti v roce 2020 výrazně potlačována. Vláda donutila většinu prodemokratických novin i zpravodajských webů ukončit činnost a policie mnohé novináře pozatýkala.
Potlačování hlasu médií je jedním ze způsobů, jak Peking v posledních letech rozšiřuje a upevňuje svou kontrolu nad dříve demokratickým územím.
Poté, co policie potlačila prodemokratické protesty, jsou jakékoli nesouhlasné pochody fakticky zakázány. V hongkongských školách se nyní musí žáci navíc učit o vlastenectví a národní bezpečnosti a některé nové učebnice popírají, že byl Hongkong někdy britskou kolonií.
Volební reformy v metropoli také zajistily, že v hongkongské Legislativní radě nejsou žádní opoziční poslanci, ale pouze ti, které Peking považuje za „vlastence“.
„Hongkong ztratil od roku 2020 hodně věcí. Ztratil autonomii, schopnost správy. Ztratil občanskou participaci, možnost ovlivňovat věci veřejné, a ztratil pověst,“ řekl čestný profesor na Katedře politiky a veřejné správy Hongkongské univerzity John Burns.
Mnozí obyvatelé slibům Pekingu o zářné budoucnosti nevěří. Obávají se pronásledování. Paní Chanová vede jeden z posledních občanských spolků, které ještě neskončily. Kolegy i manžela má ve vězení. „Jistě, mám strach, někdy ani nespím. Jsem ale přesvědčená, že musím pokračovat. Čím jsem starší, tím víc cítím, že se teď nemohu jen tak vzdát,“ řekla prodemokratická aktivistka Chan Po-ying.
Stejně jako v roce 1997 je emigrace na vzestupu. Odcházejí hlavně mladé rodiny s dětmi. Zatímco po tehdejší emigrační vlně se někteří vrátili, nyní většina odchází s přesvědčením, že to je nadobro, upozornila zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
