Policie začala zatýkat přední tváře protestů v Hongkongu. Wonga odvezl minivan

Hongkongský aktivista Joshua Wong čelí obvinění z organizování nelegální demonstrace. V rukou policie skončili i dva další známí aktivisté. Wong už byl podle BBC propuštěn na kauci. Wong byl jedním z lídrů takzvaného deštníkového hnutí před pěti lety. K jeho opětovnému zatčení úřady přistoupily den před nepovolenou demonstrací. Od začátku protestů v červnu bylo zatčeno již 900 osob.

Hongkongská strana Demosisto, kterou Wong spoluzakládal, sdělila, že aktivista byl přinucen nastoupit do soukromého minivanu, když šel na nádraží. Následně byl převezen na policejní stanici.

Další aktivista Andy Chan uvedl, že ho policie také zadržela, když chtěl z Hongkongu ve čtvrtek večer odletět do Japonska. Policie muže podezírá z výtržnictví a zranění strážníka.

V pátek si policie odvedla i další prominentní aktivistku Agnes Chowovou, která byla stejně jako Wong obviněna z organizování nepovoleného protestu 21. června, při němž demonstranti 15 hodin blokovali policejní ústředí. Oba aktivisté byli následně propuštěni na kauci, informuje BBC. Případ byl odročen na 8. listopadu.

Hongkongský aktivista Joshua Wong
Zdroj: Jorge Silva/Reuters

Smyslem zatýkání je zastrašit občany Hongkongu, je přesvědčen Issac Cheng z vedení strany Demosisto. Cheng obvinil úřady, že se snaží některé lidi označit jako vůdce hnutí, které ve skutečnosti žádné konkrétní vedení nemá.

Cheng zdůraznil, že za nitky tahá ústřední komunistická vláda v Pekingu a že situaci vyhodnotila špatně. Vyzval občany, aby bez ohledu na riziko, že budou zatčeni, v protestech pokračovali.

Zrušený protest

Představitelka hongkongské Občanské fronty za lidská práva Bonnie Leungová nicméně oznámila, že skupina byla nucena sobotní protest zrušit z obav o fyzickou i právní bezpečnost účastníků. Pochod měl být připomínkou 5. výročí čínského rozhodnutí nedovolit demokratickou volbu hongkongského vůdce.

Protesty se konají v Hongkongu od června. Lidé začali původně demonstrovat proti návrhu zákona o vydávání osob podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny, jehož schvalování správkyně Hongkongu Carrie Lamová po protestech pozastavila.

Demonstrace ale pokračují. Jejich účastníci požadují demokratické reformy a vyjadřují obavy z eroze svobod v důsledku sílící kontroly Pekingu.

Ačkoliv současné protesty nemají vůdce, Wong je mnohými vnímán jako důležitá tvář prodemokratických protestů kvůli své významné roli v prodemokratickém hnutí a vlně protestů, jež v roce 2014 trvaly 79 dnů. Wong byl teprve letos v červnu propuštěn z vězení, kde si odpykával trest za roli v protestech před pěti lety. 

Bývalá britská kolonie Hongkong se pod čínskou správu vrátila v roce 1997, od té doby funguje podle zásady „jedna země, dva systémy“. Díky němu má Hongkong některé svobody, které jsou v kontinentální Číně nemyslitelné, včetně možnosti demonstrovat. Peking také přislíbil, že kapitalistický systém bude v městě zachován beze změny po „nejméně“ 50 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled