Izraelská armáda zadržela na Západním břehu Jordánu devatenáct členů Islámského džihádu

Izraelská armáda zadržela při raziích v noci na sobotu na okupovaném Západním břehu Jordánu devatenáct bojovníků teroristické skupiny Islámský džihád. Informovala o tom agentura Reuters. Boje, které ukončily více než rok relativního klidu podél hranice, trvají druhý den. Izraelská armáda v noci na sobotu pokračovala v náletech v Pásmu Gazy a palestinští ozbrojenci odpalovali rakety na izraelská města. Konfliktu předcházelo několikadenní napětí po zatčení vysoce postaveného palestinského radikála na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Izrael v pátek oznámil, že zahájil operaci proti palestinské skupině Islámský džihád a při náletu na výškovou budovu ve městě Gaza zabil jednoho z jejích velitelů. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví zemřelo při izraelských útocích dalších devět Palestinců, včetně nejméně čtyř bojovníků Islámského džihádu a jednoho dítěte, pětileté dívky. Zraněno bylo 79 lidí.

Palestinští ozbrojenci podle izraelské armády vypálili do sobotního odpoledne nejméně 180 raket, 130 z nich dopadlo na území židovského státu. Asi 60 raket mířilo na obydlená území a zachytil je systém protivzdušné obrany Železná kupole (Iron Dome). Agentura DPA uvedla, že v několika městech, včetně Tel Avivu, byly otevřeny veřejné kryty. Několik lidí se lehce zranilo při útěku do bezpečí. Okolo třiceti raket dopadlo v samotném Pásmu Gazy.

„Izraelci za své nedávné zločiny tvrdě zaplatí,“ prohlásil podle íránské státní televize velitel revolučních gard Hosejn Salámí o izraelských náletech na Gazu. Na návštěvě Teheránu je nyní šéf Islámského džihádu Zijád Nachala.

Egypt, OSN a Katar se snaží jako prostředníci přispět k ukončení konfliktu, uvedl nejmenovaný palestinský představitel. Zatím ale podle něj nenastal žádný průlom. „Izrael v současné době nevede jednání o příměří,“ dodal mluvčí izraelské armády. 

Západem podporovaná palestinská samospráva útoky Izraele odsoudila. „Vyzýváme mezinárodní společenství, aby zasáhlo a poskytlo ochranu našemu lidu,“ uvedl na Twitteru palestinský ministr pro civilní záležitosti Husajn Šajch. Další eskalace bude do značné míry záviset na militantní islamistické skupině Hamás, která ovládá Pásmo Gazy, a na tom, zda se rozhodne do bojů zapojit, upozornila agentura Reuters.

Izraelský premiér Jair Lapid uvedl, že páteční údery zmařily bezprostřední útok Islámského džihádu. „Islámský džihád je zprostředkovatelem Íránu, který chce zničit stát Izrael a zabíjet nevinné Izraelce,“ řekl.

Od května 2021, kdy po jedenácti dnech prudkých bojů mezi Izraelem a ozbrojenci zahynulo nejméně 250 lidí v Pásmu Gazy a třináct dalších v Izraeli, byl na hranicích relativní klid.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...