Raoul Wallenberg, hrdina beze zbraní a bez hrobu, záhadně zmizel před 75 lety

Před pětasedmdesáti lety se ztratil švédský diplomat Raoul Wallenberg, který v Maďarsku před nacisty zachránil možná až sto tisíc Židů. Přežil Hitlera a jeho vládu, ale osvobození sovětskou Rudou armádou se pro něj stalo osudným – 17. ledna 1945 byl zatčen v Budapešti sovětskou kontrarozvědkou a od té doby ho už nikdo nespatřil.

Rodina Wallenbergů byla jedna z nejbohatších a nejváženějších ve Švédsku: dědeček byl velvyslancem, strýc s tetou založili banku Enskilda, otec byl námořním důstojníkem. I Raoul Wallenberg se měl podle rodinné tradice stát bankéřem, jeho samotného ale více lákalo umění.

V roce 1930 vystudoval ve Švédsku obor ruština-kreslení a o pět let později na Michiganské univerzitě v USA architekturu. V oboru ale nenašel uplatnění; v Jižní Africe pracoval pro švédskou firmu prodávající stavební materiál a krátce působil u pobočky dánské banky v Haifě (dnešní Izrael). V roce 1941 se pak ve Švédsku setkal s maďarským Židem Kolomanem Lauerem, který vedl exportní firmu, a brzy se stal jeho společníkem.

Jako mezinárodní ředitel obchodní společnosti pro střední Evropu Wallenberg hodně cestoval, i do Maďarska, které bylo tehdy ještě relativně bezpečným místem. Když však Německo v roce 1943 prohrálo bitvu u Stalingradu, Maďarsko se rozhodlo následovat příkladu Itálie a vystoupit z nacistické koalice. Na to reagoval Hitler v březnu 1944 obsazením Maďarska.

Raoul Wallenberg
Zdroj: Wikipedia

Zachránce z města hrůzy

Budapešť se rázem stala městem hrůzy, nacisty organizovaných masových deportací Židů a řádění band nacistických Šípových křížů. Začátkem roku 1944 žilo v maďarské metropoli asi 700 tisíc Židů. Než Wallenberg v červenci téhož roku do Budapešti přijel, přežilo už jen 230 000 Židů. Konce války se ve městě dožila asi polovina, z toho na sto tisíc vděčí za život právě Wallenbergovi.

Z budovy nynější britské ambasády, kde tehdy sídlila banka, pomáhal Židům mladý Švéd netradiční diplomacií včetně úplatků a kontaktů s manželkou tehdejšího maďarského ministra zahraničí. Lidem v transportech rozdával diplomatické dokumenty, tzv. ochranné pasy, podporu poskytoval sirotkům i ženám a zabránil i likvidaci budapešťského ghetta. Mnozí Židé také přežili v asi 32 takzvaných chráněných domech – na některých z nich byly například cedule Švédská knihovna nebo Švédský výzkumný ústav.

Wallenbergův humanismus, obětavost a snaha pomoci vycházely podle jeho blízkých z podstaty jeho povahy. K podobné aktivitě se podle své sestry Niny rozhodl už v roce 1942.

Podle novějších zjištění Wallenberg už před vysláním do Maďarska intenzivně komunikoval se švédskými politiky a dobře znal i maďarské hnutí odporu. Wallenbergova diplomatická práce v Budapešti měla podle nich být jen zástěrkou jeho skutečného poslání tajného emisara Výboru pro válečné uprchlíky, který zřídil americký prezident Franklin Roosevelt, aby se pokusil zabránit vyhlazení evropských Židů.

Zmizel. Neví se proč, kam ani jak

Tragický konec Wallenberga je stále zahalen tajemstvím. Když odjížděl 17. ledna 1945 v doprovodu ruské eskorty navštívit velitele sovětských vojsk v Debrecínu, při loučení se svými přáteli jednomu z nich řekl: „Nejsem si jist, zda odjíždím jako host, nebo vězeň. Ale do osmi dnů se vrátím.“ Od té doby ho nikdo z jeho známých neviděl.

Sověti, kteří ho možná považovali za amerického špiona, muže odvezli do moskevské věznice Lubjanka (patřící tajné policii KGB), kde se s největší pravděpodobností stal o dva roky později obětí čistek diktátora Josifa Stalina.

Podle sovětských dokumentů, které byly odtajněny v roce 1993, měl jeho zatčení nařídit tehdejší náměstek lidového komisaře obrany a pozdější premiér Nikolaj Bulganin. Existují však údajná svědectví několika bývalých vězňů, kteří se měli s Wallenbergem setkat i po roce 1947.

Podle bývalého šéfa tajných sovětských archivních fondů Anatolije Prokopenka bylo za války sovětské vedení posedlé představou, že Wallenberg má informace o tajném vyjednávání nacistické třetí říše s Velkou Británií a USA.

Oficiální stanovisko Moskvy z února 1957 bylo, že zemřel v moskevské věznici 17. července 1947 na infarkt. Jasno do případu nevnesla ani desetiletá práce švédsko-ruské komise, která v lednu 2001 konstatovala, že švédská vláda udělala dva a půl roku po Wallenbergově zadržení, tedy v letech, kdy byl ještě naživu, překvapivě málo pro jeho propuštění.

V roce 2016 byl Wallenberg nicméně po 71 letech prohlášen za mrtvého a jako datum úmrtí označily švédské úřady 31. červenec 1952, kdy by mu bylo 39 let. Moskva pak opakovaně odmítá zveřejnit jakoukoli dokumentaci o Wallenbergově osudu s tím, že údaje obsažené v utajovaných spisech obsahují osobní údaje o jiných osobách. 

Spravedlivý mezi národy

Švédsko se s ruským přístupem ovšem nechce smířit a loni v říjnu oznámilo, že se Wallenbergův případ rozhodlo znovu otevřít. Wallenberg se totiž ve skandinávském království stal po druhé světové válce národním hrdinou a legendou. V několika městech po celém světě má pomník.

Spojené státy mu v roce 1981 udělily, jako teprve druhému v historii, čestné občanství, byl též oceněn titulem Spravedlivý mezi národy. Na Petříně se jedna z hlavních cest vedoucích od švédské ambasády jmenuje promenáda Raoula Wallenberga.

Podle jeho života bylo natočeno několik filmů, například americký televizní snímek Wallenberg: A Hero's Story s Richardem Chamberlainem v titulní roli nebo německý dokumentární film z roku 2007 Případ Raoula Wallenberga: Zachránce a oběť.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mluvit teď o vyslání vojáků na Ukrajinu je velmi nevhodné, míní Scholz

Německý kancléř Olaf Scholz po schůzce lídrů evropských zemí v Paříži řekl, že nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Ruskem napadenou zemi je ale podle něj nutné dál podporovat. Účastníci jednání se podle polského premiéra Donalda Tuska shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Torontu při přistání havarovalo letadlo a převrátilo se

Na letišti v kanadském Torontu v pondělí při přistání havarovalo letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu. Letoun se obrátil na střechu. Dle kanadských médií je patnáct raněných, tři v kritickém stavu. Všechny pasažéry se podařilo evakuovat. Letiště je uzavřeno pro přílety i odlety.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zástupci sněmovních stran mluvili o roli Evropy v rusko-ukrajinské válce

Do Saúdské Arábie zamířili američtí a ruští vyjednavači. V Paříži se sešli lídři některých evropských zemí a ptají se, proč se o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem jedná bez účasti Evropanů. O roli Evropy v rusko-ukrajinské válce, bezpečnosti a vztazích se Spojenými státy hovořili v Událostech, komentářích zástupci parlamentních stran Petr Beitl (ODS), Radek Vondráček (ANO), Helena Langšádlová (TOP 09), Eduard Hulicius (KDU-ČSL), Barbora Urbanová (STAN), Jiří Kobza (SPD) a Vladimír Votápek (Piráti).
před 3 hhodinami

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
před 3 hhodinami

Zadrženého českého manažera v Senegalu řeší diplomaté i politici

Třetí měsíc drží Senegal ve vazbě manažera Ilju Mazánka. Firma Transcon měla v západoafrické zemi zrekonstruovat pět letišť. Podle místních úřadů ale způsobila škody asi za dvě a půl miliardy korun. Případem se zaobírají právníci, diplomaté i politici. V týdnu se přidá ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pro Reportéry ČT natáčel Dalibor Bártek.
před 4 hhodinami

Tragédie ve Villachu má svého hrdinu, útočníka zastavil syrský krajan

Sobotní útok v rakouském Villachu, kde muž původem ze Sýrie zabil čtrnáctiletého chlapce a dalších pět lidí zranil, má svého hrdinu. Je jím dvaačtyřicetiletý Aladin al-Habibi, taktéž původem ze Sýrie, který svému krajanovi zabránil, aby v činu pokračoval. Podezřelého následně zadržela policie.
před 4 hhodinami

Trumpovy vyhazovy způsobují chaos nejen mezi jadernými experty

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.
před 5 hhodinami

Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.
před 5 hhodinami
Načítání...