Nálada Čechů je podle Vystrčila horší, než jaký je stav společnosti

Nahrávám video
Adventní projev předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS)
Zdroj: ČT24

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve středu večer přednesl adventní projev, v němž zdůraznil, že členství v Evropské unii a NATO Českou republiku posiluje a chrání. Není podle něho náhodou, že obyvatelé mnohých dalších států hledají ochranu a pomoc právě v členských zemích těchto společenství. Zároveň ale varoval před tím, že na sociálních sítích i mimo ně sílí populisté, extremisté, a někdy dokonce i nepřátelé českého národa.

Podle Vystrčila český národ v letošním roce prokázal mnohokrát obdivuhodné vlastnosti. Zmínil to, že reakce na letošní povodně byla „plná pomoci, solidarity a soucitu“. Připomněl také, že „v potravinových sbírkách jsme v tomto roce nashromáždili více než tisíc tun potravin“.

„Jsem hrdý na všechny příklady naší empatie a solidarity, našich schopností, pracovní poctivosti a silné sounáležitosti,“ dodal.

Předseda Senátu dále zmínil, že vynikáme v mnoha oblastech. „Každý známe desítky úspěšných a schopných lidí, kteří často žijí a pracují v našem okolí nebo reprezentují Česko ve světě,“ dodal s tím, že jsme odvážní, tvořiví a umíme pohotově reagovat na změny. Startovní pozice České republiky do budoucnosti je podle Vystrčila velmi dobrá.

Podle Vystrčila sílí populisté, extremisté i nepřátelé země

Na druhé straně ale předseda horní komory přes všechny naše schopnosti a úspěchy cítí, že se ze společnosti postupně vytrácí životní spokojenost. „Cítím – a rozhovory s mnohými z vás mi to potvrzují – že důvěra v instituce a ve fungování našeho státu klesá,“ vysvětlil. Situace je ale podle něj lepší než „naše nálada“.

Protože je politik, musí prý Vystrčil začít hledat chyby právě u politiků. „Máme rezervy a nedostatky. Musíme více konat, nebát se, prosazovat potřebné změny a zároveň naše kroky vysvětlovat, srozumitelně argumentovat. Nekonečně dlouho se dohadujeme namísto toho, abychom řešili konkrétní problémy. Výsledkem je potom sílící nedůvěra v demokracii a v náš parlamentní systém. A to není dobře,“ prohlásil.

Na sociálních sítích i mimo ně podle Vystrčila sílí populisté, extremisté, a někdy dokonce i nepřátelé českého národa. Charakteristické pro ně podle něj je, že jen kritizují a nenabízejí žádná řešení. „Opravdu chceme, aby za nás jednou rozhodovali lidé, kteří nechají současné problémy spadnout na budoucí generace a kteří zavírají oči před důsledky stárnutí populace, před změnami klimatu nebo rozpínavou politikou nedemokratických mocností?“ ptá se předseda Senátu.

Pokud tomuto přístupu „sedneme na lep“, potom podle Vystrčila atmosféra vyvolávání strachu, netolerance a nesnášenlivosti vůči druhým může ve společnosti probudit její odvrácenou stránku.

Více spolu mluvit a více si naslouchat

Jednou z možností, jak se bránit, je podle Vystrčila více spolu mluvit a více si naslouchat, což je podle něho dobrý způsob, jak zdi mezi lidmi rozebrat. Často se podle předsedy Senátu říká, že mladí mají víc naslouchat starším. To je podle něho pravda, ale ještě více si přeje, aby i starší mnohem pozorněji a s větším respektem naslouchali těm mladším.

Vystrčil dále dodal, že nerozumí tomu, proč se více jako společnost nesnažíme vytvořit lepší podmínky pro profesní uplatnění žen. „Byli bychom si blíže a významně by to zvýšilo naši konkurenceschopnost a v důsledku i výkonnost v mnoha oborech, včetně politiky,“ vysvětlil svůj postoj.

Jen pokud si budeme blíže, budeme podle Vystrčila schopni pochopit zkušenosti a potřeby druhých. „Není snadné se vcítit do situace jiného člověka. Přesto se o to nepřestávejme pokoušet,“ dodal.

Neméně důležité je podle předsedy horní komory naučit se navzájem si přiznat chybu nebo omyl. Omluva by se podle něho měla stát součástí normální komunikace.

„Všichni můžeme svět kolem sebe zlepšit. Úsměvem, dobrým slovem, pomocí, podporou, dobrou náladou, kterou budeme šířit. Letos to mnozí z vás učinili, a já jsem za to velmi vděčný. Je na nás samotných, jakou cestou půjdeme. Jako společnost, jako země,“ uzavřel Vystrčil.

Vondráček si nebyl jistý, co mělo být hlavním vzkazem projevu

Podle poslance a místopředsedy hnutí ANO Radka Vondráčka projev předsedy Senátu obsahoval několik obecných pravd. „Ale pak si kladu otázku, z jakého důvodu se zrovna teď ten projev uskutečnil,“ sdělil s tím, že si ani není jistý, co bylo hlavním vzkazem projevu.

Připustil, že v některých pasážích Vystrčil zřejmě narážel i na hnutí ANO. Vondráček ale vidí problémy jinde. „Já tedy ten problém, který česká společnost má, vidím spíše v tom, že se rodí málo dětí, že máme rekordně nízkou porodnost a že celková situace není prorodinná a že vláda nedělá dost pro to, aby se situace změnila. To je podle mě problém,“ vysvětlil svůj postoj.

S Vystrčilem souhlasil v důležitosti členství Česka v Evropské unii a NATO. „My máme několik pilířů, na kterých stojí česká zahraniční politika. To je naše členství v NATO, členství v EU a zatřetí dobré vztahy se sousedními zeměmi. Ty se nám v poslední době příliš nedaří, zejména v rámci V4. Škoda, že to pan předseda také nezmínil,“ řekl „Jinak souhlasím s tím, že žijeme v bezpečné a svobodné zemi a buďme rádi, že to tak je, a dělejme všechno pro to, ať to také i nadále zůstane,“ uzavřel.

Poslanec a místopředseda TOP 09 Michal Kučera zmínil, že Vystrčil v projevu varoval před populismem a politickými subjekty, které nabízejí líbivá řešení. „Taková uskupení vidíme i v současné sněmovně,“ míní. Celkově ale projev vnímal jako pozitivní a optimistický. „Myslím si, že měl, a to se třeba pro mě i stalo, dodat sil občanům do dalších dnů,“ dodal.

Komentátor Českého rozhlasu Plus Radko Kubičko si myslí, že označovat opoziční politiky paušálně jako populisty není správné. Vystrčil měl podle něho při zmínce o populistech říci, koho tím konkrétně myslí. S tím souhlasil i politolog z New York University Jiří Pehe, podle kterého byla zmínka o populistech příliš obecná.

Nahrávám video
90′ ČT24: Reakce na projev předsedy Senátu Miloše Vystrčila
Zdroj: ČT24

V minulosti se předseda Senátu k lidem obracel na Nový rok

Veřejné poselství předsedy Senátu v závěru roku bylo v pořadí už páté. V letech 2020 až 2022 se k lidem obracel na Nový rok. Důvodem změny termínu bylo to, že se současný prezident Petr Pavel rozhodl obnovit tradici novoročních projevů hlavy státu, kterou přerušil jeho předchůdce. Miloš Zeman nahradil proslovy prezidenta na počátku roku vánočním poselstvím na druhý vánoční svátek, tedy 26. prosince.

V reakci na to se Vystrčilův předchůdce Jaroslav Kubera (ODS) rozhodl jako první předseda Senátu přednést v roce 2019 svůj proslov na Nový rok. K tomu se připojili ve svých novoročních vystoupeních tehdejší předseda sněmovny Vondráček a tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Na něj navázal ministerský předseda Petr Fiala (ODS), který loni kvůli záměru současné hlavy státu promluvil na druhý svátek vánoční, čímž termínově vystřídal Zemana. Nynější předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) proslovy v závěru roku oželela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při požáru v pečovatelském domě v České Třebové zemřel člověk

Při požáru domova s pečovatelskou službou v České Třebové na Orlickoústecku v noci na neděli zemřel jeden z klientů domova, sdělil zástupce města. Hořet začalo v jednom z přízemních pokojů pozdě večer, řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Pipiš.
08:39Aktualizovánopřed 48 mminutami

Drony i auta v klidových zónách. Národní parky loni vybraly na pokutách víc

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.
před 2 hhodinami

Lince bezpečí přibylo hovorů o sebevraždě

Přes sto tisíc dětí se loni obrátilo na Linku bezpečí, psychické potíže řešilo čtyřiadvacet tisíc z nich. Až sedm tisíc otevřelo i téma sebevražd, těchto hovorů výrazně přibylo. Tři tisíce volajících pak vykazovaly známky týrání a zanedbávání. Psychiatrická péče pro nejmladší zůstává obtížně dostupná. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce zvýšit počet Center duševního zdraví a s ministrem školství Robertem Plagou (oba za ANO) se dohodli na podpoře školních psychologů.
před 3 hhodinami

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
před 4 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Kotas odmítá sjezd sudetských Němců v Brně, Macek zdůrazňuje dialog a pietu

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.
před 19 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali letouny L-159 i směřování zahraniční politiky

Prosba o letouny L-159 ze strany Ukrajiny stále trvá, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Český rozhlas. Možnost dodávky čtveřice bojových letounů zmínil prezident Petr Pavel při návštěvě napadené země v polovině ledna. Vládní koalice ale podpořila stanovisko ministerstva obrany, podle kterého jsou stroje pro Česko nepostradatelné. Poslanec Jiří Mašek (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou uvedl, že letouny jsou pro českou armádu potřebné. Je proto přesvědčen, že je vláda Ukrajině nepošle. Poslanec Pavel Žáček (ODS) vidí v neposkytnutí bojových letounů politické důvody. Hosté probrali také současné směřování české zahraniční politiky nebo to, zda má na summitu NATO Česko zastoupit prezident, nebo premiér.
před 20 hhodinami

O dětské paliativní péči dříve nikdo moc nechtěl mluvit, říká Surovcová

Lea Surovcová, která je přes dvacet let součástí redaktorského týmu České televize, získala za svou práci několik ocenění a aktuálně uspěla v nové kategorii cen Trilobit, kde si odnesla cenu Adama Černého za mapování sociálních témat. Mimo jiné se zabývá dětskou paliativní péčí. „Když jsem tohle téma začala točit před deseti lety, nikdo o tom moc nechtěl mluvit,“ sdělila Surovcová v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Od té doby se podle ní situace změnila. Vážná témata zpracovává ráda, dává jí to dle jejích slov smysl. „Když mě ta rodina pustí dovnitř k sobě, tak se obohacujeme úplně všichni a ty rodiny navíc vnímají, že mohou pro tu péči dál něco udělat,“ popsala redaktorka své zkušenosti.
před 22 hhodinami
Načítání...