Populismus strana 2 z 2

Vláda ve středu schválí návrh, který umožní vyplatit dávku pět tisíc korun na dítě rodinám s hrubým příjmem za loňský rok do jednoho milionu korun, avizoval v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet projednávání návrhu minulou středu o týden odložil. Jurečka to dle svých slov navrhl kvůli dopracování technicko-legislativních připomínek. Některá ministerstva se postavila k materiálu kriticky a upozornila na jeho nesoulad s ústavním pořádkem nebo právem EU.

Válka na Ukrajině změnila tradiční témata využívaná evropskými populisty. Nacionalismus a odpor k migraci z posledních let vyměnili za otázky zdražování a ekonomických dopadů války na Ukrajině. Taková témata si například vzala ve francouzských prezidentských volbách za své Marine Le Penová, které se při nedělním hlasování podařilo postoupit do jejich druhého kola. Vliv mají i proruské postoje, které přispěly ke znovuzvolení Viktora Orbána maďarským prezidentem a Aleksandara Vučiće prezidentem Srbska.

Zemřel známý vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij, který se léčil z covidu. Jeho smrt oznámil šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.

Novoroční projev přednesl předseda české vlády Petr Fiala (ODS). Letošní rok podle něj bude jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku samostatné České republiky. Bude se muset vypořádat s potížemi způsobenými inflací, růstem cen energií i s epidemií covidu-19. Vyřešit je podle něj potrvá dlouho. Doufá, že první pozitivní výsledky přijdou ještě před koncem roku. Jde již o druhý projev vysokého ústavního činitele na Nový rok, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) k národu promluvil po poledni.

Platy politiků v příštím roce vzrostou zhruba o šest procent. Novela, která počítala s jejich zmrazením, neprošla parlamentem. Ve sněmovně už čekají další podobné návrhy. Podle zástupců opozice, kteří je předkládají, jsou výdělky ústavních činitelů dost vysoké už teď.

Za šířením nenávisti byla loni podle ministerstva vnitra dezinformační média a také populistické xenofobní skupiny, které doplnily tradiční extremisty. Ministerstvo to uvedlo ve zprávě o projevech extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2019, ze které citovala ČTK. Tradiční krajní pravici podle zprávy xenofobními uskupení zcela zastínila, ministerstvo akcentuje i parlamentní hnutí SPD. Jeho předseda Tomio Okamura považuje takové vyznění zprávy o extremismu za projev údajného zneužití resortu jeho šéfem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem k politickému boji.

Největší výzva, které čelí Západ, je podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové vzestup populismu, extremismu a dezinformací, které rozdělují společnost. Čaputová to řekla v nedělním projevu na mnichovské bezpečnostní konferenci, kde vystoupila jako první slovenská hlava státu. Političtí lídři se tomu podle ní musí postavit, musí odmítnout extremismus, chránit menšiny a vyjadřovat solidaritu s těmi, na které extremisté útočí.

Nebezpečné fake news mají velký dosah, i když vysloveně lživých zpráv je vzhledem k celkovému objemu poměrně málo. Tvrdí to ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistky Josef Šlerka, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj fungují „alternativní“ servery jako zdroj informací pro zhruba 12 procent populace.

Ačkoli si v Evropském parlamentu po volbách udržely většinu proevropské strany, populisté podle očekávání posílili. V současné době těží zejména z tématu migrace a dlouhodobě pak z toho, že lidé touží po pocitu kontroly nad svým životem. V pořadu Události, komentáře to uvedl nizozemský politolog a expert na populismus a extremismus Cas Mudde. Zároveň se však podle něj trochu přeceňuje role sociálních médií.

V Itálii od úterý opět platí zákon o povinném očkování. Rodiče neočkovaných dětí, které chodí do škol a školek, riskují pokutu v přepočtu skoro 13 tisíc korun. Informoval o tom server BBC. Zákon prosadila předchozí levicová vláda kvůli epidemii spalniček, současný kabinet jeho platnost loni pozastavil. Ministryně zdravotnictví Giulia Grillová teď ale odmítla další odklad.

Evropská komise zkoumá další polský zákon, tentokrát kvůli státnímu zásahu do cen elektřiny. Parlament je na konci roku narychlo zmrazil pro koncové spotřebitele. Jinak hrozilo, že se výdaje domácností na proud zvýší až o třetinu. Stát bude rozdíl dotovat, intervenci ale nenahlásil unijním úřadům. Opozice mluví s odkazem na blížící se parlamentní volby o populismu.