Populismus strana 2 z 2

Za šířením nenávisti byla loni podle ministerstva vnitra dezinformační média a také populistické xenofobní skupiny, které doplnily tradiční extremisty. Ministerstvo to uvedlo ve zprávě o projevech extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2019, ze které citovala ČTK. Tradiční krajní pravici podle zprávy xenofobními uskupení zcela zastínila, ministerstvo akcentuje i parlamentní hnutí SPD. Jeho předseda Tomio Okamura považuje takové vyznění zprávy o extremismu za projev údajného zneužití resortu jeho šéfem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem k politickému boji.

Největší výzva, které čelí Západ, je podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové vzestup populismu, extremismu a dezinformací, které rozdělují společnost. Čaputová to řekla v nedělním projevu na mnichovské bezpečnostní konferenci, kde vystoupila jako první slovenská hlava státu. Političtí lídři se tomu podle ní musí postavit, musí odmítnout extremismus, chránit menšiny a vyjadřovat solidaritu s těmi, na které extremisté útočí.

Nebezpečné fake news mají velký dosah, i když vysloveně lživých zpráv je vzhledem k celkovému objemu poměrně málo. Tvrdí to ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistky Josef Šlerka, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj fungují „alternativní“ servery jako zdroj informací pro zhruba 12 procent populace.

Ačkoli si v Evropském parlamentu po volbách udržely většinu proevropské strany, populisté podle očekávání posílili. V současné době těží zejména z tématu migrace a dlouhodobě pak z toho, že lidé touží po pocitu kontroly nad svým životem. V pořadu Události, komentáře to uvedl nizozemský politolog a expert na populismus a extremismus Cas Mudde. Zároveň se však podle něj trochu přeceňuje role sociálních médií.

V Itálii od úterý opět platí zákon o povinném očkování. Rodiče neočkovaných dětí, které chodí do škol a školek, riskují pokutu v přepočtu skoro 13 tisíc korun. Informoval o tom server BBC. Zákon prosadila předchozí levicová vláda kvůli epidemii spalniček, současný kabinet jeho platnost loni pozastavil. Ministryně zdravotnictví Giulia Grillová teď ale odmítla další odklad.

Evropská komise zkoumá další polský zákon, tentokrát kvůli státnímu zásahu do cen elektřiny. Parlament je na konci roku narychlo zmrazil pro koncové spotřebitele. Jinak hrozilo, že se výdaje domácností na proud zvýší až o třetinu. Stát bude rozdíl dotovat, intervenci ale nenahlásil unijním úřadům. Opozice mluví s odkazem na blížící se parlamentní volby o populismu.