Největší výzva, které čelí Západ, je podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové vzestup populismu, extremismu a dezinformací, které rozdělují společnost. Čaputová to řekla v nedělním projevu na mnichovské bezpečnostní konferenci, kde vystoupila jako první slovenská hlava státu. Političtí lídři se tomu podle ní musí postavit, musí odmítnout extremismus, chránit menšiny a vyjadřovat solidaritu s těmi, na které extremisté útočí.
Čaputová vyjádřila přesvědčení, že politici nesou zodpovědnost hned ve třech ohledech. Jsou zodpovědní za tvorbu pravidel, jež garantují svobodu a stabilitu, a mají také osobní a morální zodpovědnost, jejíž součástí je i schopnost odolávat svodům moci. Do třetice mají společenskou zodpovědnost.
„Mají povinnost spojovat, ne rozdělovat společnost na nás a je, na západ a východ, na sever a jih, na města a venkov, na elity a občany,“ řekla Čaputová na konferenci, které se letos účastní na 40 hlav států a šéfů vlád.
„Chránit společnost před nepravdivými výroky“
Šestačtyřicetiletá prezidentka také hovořila o nutném respektu politiků k pravdě a o tom, aby upozorňovali na lži a manipulace. „Musíme chránit společnost před nepravdivými výroky,“ poznamenala a vyslovila se také pro ochranu nezávislých médií a občanské společnosti.
„Když vzdáme tuto povinnost, nebude žádný Západ nebo EU, která (nás) chrání,“ uvedla Čaputová, jež dále varovala před politiky, kteří slibují, že přinesou pořádek. Je podle ní nutné se ptát, jestli tak nechtějí činit autoritativně a jestli nevidí demokratický pluralismus jako překážku pro dosažení svých cílů.
Čaputová hovořila i o problémech v justici v postkomunistických zemích visegrádské skupiny V4 a vyjádřila pochopení pro debaty o silnějším propojení financí z Evropské unie a respektu ke sdíleným hodnotám. Musí ale podle ní být férové a postavené na jasných kritériích.
Jourová chce podmínit financování z EU dodržováním zásad právního státu
Pro podmínění financování z EU dodržováním zásad právního státu se v Mnichově vyslovila eurokomisařka Věra Jourová, do jejíž působnosti spadají evropské hodnoty a transparentnost. Ráda by prosadila seznam, v němž budou přesně vymezené situace, kdy by země mohly přijít o část evropských peněz.
Zároveň by ale podle ní měl mechanismus obsahovat i opatření, aby prostředky mohla nadále čerpat města v dané zemi nebo tamní neziskové organizace. „Finanční tlak nemůže být jediným opatřením na ochranu právního státu,“ podotkla také Jourová.
Dalším bude zářijové nebo říjnové hodnocení všech členských států a dodržování zásad právního státu z jejich strany. Jourová počítá také s pokračujícím dialogem s Polskem a Maďarskem, tedy dvojicí zemí vůči kterým bylo zahájeno řízení kvůli nerespektování společných hodnot EU podle sedmého článku unijní smlouvy.
