Konflikt na Ukrajině je evropská válka, podmínkou míru je vrácení území, řekl Zelenskyj

Několik let trvající ozbrojený konflikt v Donbasu na východě Ukrajiny je evropskou válkou, prohlásil v sobotu na mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil současně, že nelze dělat jakékoliv mírové plány bez účasti Ukrajiny a bez vrácení „okupovaných území“.

„Není zcela korektní říkat ‚válka na Ukrajině‘. Je to válka v Evropě. Spolu s anexí Krymu už trvá stejně jako druhá světová válka,“ citovala z prezidentova mnichovského vystoupení ukrajinská televize 112 na svém webu. Zelenskyj ale současně ujistil, že Kyjev se jako nikdo jiný snaží tuto válku ukončit.

„Budeme šťastní, až zmínky o Ukrajině jako nebezpečné oblasti úplně zmizí z jakýchkoliv mezinárodních zpráv. Ale to se může stát až tehdy, kdy zavládne pevný mír a Ukrajina obnoví svou územní celistvost v rámci mezinárodně uznávaných hranic,“ dodal Zelenskyj.

Na konferenci avizoval také ukrajinskou iniciativu, aby se znepřátelená vojska odpoutávala od linie dotyku po jednotlivých sektorech. S podrobnostmi chce v nejbližší době seznámit země „normandského formátu“, tedy Rusko, Francii a Německo.

Zelenskyj také podle ruské agentury TASS přislíbil, že Ukrajina udělá vše, co je možné, aby se příští „normandský“ summit konal v dubnu, jak se vůdci čtyř zemí předběžně dohodli na předchozí schůzce v Paříži 9. prosince. Formátu schůzek se říká „normandský“, protože první čtyřstranné jednání se uskutečnilo v roce 2014 na oslavách vylodění v Normandii, krátce po anexi Krymu a vypuknutí bojů v Donbasu.

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v březnu 2014 poté, co opoziční demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče. V dubnu 2014 na ruskojazyčném východě Ukrajiny začaly boje mezi vojsky loajálními k nové prozápadní vládě na jedné a ruskými bojovníky a lokálními separatisty na druhé straně.

Moskva svůj podíl na konfliktu, který si vyžádal více než třináct tisíc mrtvých, marginalizuje nebo popírá. O vrácení Krymu se odmítá bavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 13 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádalo 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 17 mminutami

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
před 44 mminutami

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 45 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 2 hhodinami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 6 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 13 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 15 hhodinami
Načítání...