Do škol a školek jen očkované děti. Itálie se vrací k povinné vakcinaci

V Itálii od úterý opět platí zákon o povinném očkování. Rodiče neočkovaných dětí, které chodí do škol a školek, riskují pokutu v přepočtu skoro 13 tisíc korun. Informoval o tom server BBC. Zákon prosadila předchozí levicová vláda kvůli epidemii spalniček, současný kabinet jeho platnost loni pozastavil. Ministryně zdravotnictví Giulia Grillová teď ale odmítla další odklad.

Podle nařízení musejí mít všechny děti, které v Itálii navštěvují předškolní zařízení a školu, platné potvrzení, že mají všechny povinné vakcíny. Pokud rodiče takové potvrzení školkám a školám nedodají, mohou se jich týkat některé postihy.

Předškolní zařízení mají právo neočkované dítě do šesti let věku odmítnout přijmout. V případě povinné školní docházky dětí od šesti do 16 let pak mají školy možnost nechat udělit rodičům pokutu.

Názorový obrat

Zákon o povinném očkování prosadila předchozí vláda v roce 2017 mimo jiné pod vlivem výrazného nárůstu počtu případů spalniček. Po loňském nástupu nového kabinetu byl zákon pozastaven, protože jak Hnutí pěti hvězd (M5S), tak Liga proti povinnému očkování vystupovaly v předvolební kampani. 

Vůdce Ligy Matteo Salvini dokonce prohlásil, že deset povinných očkování je „zbytečné a někdy až nebezpečné“. Kritici tvrdili, že vláda svými kroky snižuje důvěru ve vědu. Některé z regionálních administrativ hrozily, že jsou připraveny zavést vlastní, ještě přísnější legislativy, které budou očkování dětí vyžadovat. Kabinet na povinné očkování od loňska několikrát změnil názor, až teď dal zákonu zelenou.

Podle zákona musejí mít děti očkování proti deseti chorobám, mimo jiné proti spalničkám, zánětu mozkových blan, tetanu, dětské obrně, příušnicím a černému kašli.

Itálie patří k zemím, kde je velmi silné hnutí kritické k povinnému očkování, proto v posledních letech klesal podíl očkovaných až pod 80 procent, píše BBC. Počet případů spalniček je tam jeden z nejvyšších v západní Evropě, v roce 2017 tuto nemoc prodělalo 5004 lidí. V celé Evropě předloni spalničkami onemocnělo 23 927 osob, uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO).

Spalničky patří celosvětově mezi jednu z vůbec nejčastějších příčin smrti dětí do pěti let; neexistuje proti nim totiž žádný specifický lék, léčit se dají jen projevy onemocnění, například horečka.

Očkování funguje

Vakcína je podle hygieniků jedinou účinnou prevencí proti této nákaze. V Česku je očkování povinné, je součástí takzvané MMR vakcíny, která obsahuje také protilátky proti zarděnkám a příušnicím. První dávka se podává od 13. měsíce věku, druhá mezi pátým a šestým rokem.

K zajištění kolektivní imunity, kdy se nemoc nešíří a chráněni jsou i neočkovaní, je podle odborníků nutný podíl očkovaných lidí nad pětadevadesáti procenty, v Česku je to asi 90 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled