Keiko Fujimoriová

Brazilským prezidentem byl počtvrté zvolen Luiz Inácio Lula da Silva. Stávající levicová hlava státu v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazila pravicového senátora Flávia Bolsonara, uvedl Nejvyšší volební soud. Ten po sečtení většiny hlasů uvedl, že Lula získal 51,76 procenta hlasů oproti 48,24 procentům svého soupeře. Bolsonaro se však chce domáhat zrušení nedělních voleb. Lulovi mezitím k vítězství pogratulovala řada světových lídrů.

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení 94 procent volebních okrsků zatím vede levicový kandidát Robert Sánchez s 50,05 procenta hlasů před pravicovou političkou Keikou Fujimoriovou, která má nyní 49,95 procenta. Během dne se ve vedení držela spíše Fujimoriová, nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.

Šéf peruánské státní volební komise v úterý rezignoval kvůli logistickým problémům, které ovlivnily sporné prezidentské volby konané předminulou neděli. Jejich vítěz nebyl dosud oficiálně vyhlášen, napsala agentura AP. Prezidentských voleb v Peru se 12. dubna zúčastnilo více než třicet kandidátů a stovky dalších se ucházely o křesla v Kongresu.

Peruánské protivládní protesty, vedené příslušníky takzvané generace Z, přes měsíc otřásají Limou i dalšími městy. Po pádu neoblíbené prezidentky Diny Boluarteové zemi dočasně vede José Jerí, který na rostoucí vlnu demonstrací a vysokou kriminalitu reagoval vyhlášením dočasného výjimečného stavu. Lidé v ulicích nyní požadují i jeho rezignaci a „nový začátek“. Zásahy bezpečnostních složek si dosud vyžádaly minimálně stovku zraněných a vyšetřuje se první úmrtí účastníka demonstrace. Peru tak před dubnovými volbami čelí pokračující politické krizi a nedůvěře ve stát.

Peru hýbou největší nepokoje za poslední dekády. Rozbuškou bylo sesazení a uvěznění „lidového“ prezidenta Pedra Castilla, kořeny protestů však sahají hlouběji. Peru zažilo šest prezidentů za šest let a drtivá většina lidí nevěří parlamentu – kongresu, který je podle nich elitní, zkorumpovaný a bojuje s hlavou státu o moc. Podle expertů krize odráží i obří propast mezi bohatými v Limě a chudými farmáři a původními obyvateli z venkova. „Zapomenutí“ Peruánci odmítají Castillovu nástupkyni Dinu Boluarteovou a žádají nové volby. Podle pravice se demonstranti chovají jako teroristé; v ulicích už zahynuly desítky lidí.