Kolumbie strana 4 z 5

Vědecké propočty naznačují, že počet úmrtí v souvislosti s koronavirem v USA pravděpodobně dosáhne vrcholu za dva týdny. Prohlásil to prezident Donald Trump. Zároveň oznámil, že federální doporučení ohledně omezení kontaktů s lidmi zůstanou v platnosti do konce dubna. Počet potvrzených nákaz v Itálii překročil sto tisíc. Rakušané budou smět do obchodů jen s rouškou. Maďarský parlament schválil zákon, který vládě umožňuje řídit zemi v době nouzového stavu pomocí dekretů.

Afričtí hroši, které do Kolumbie zavlekl drogový baron Pablo Escobar, mohou v tamním ekosystému zaujmout role některých dávno vyhynulých druhů. Poukázala na to studie, kterou nedávno publikoval americký časopis Proceedings of the National Academy of Science. Doposud přitom experti upozorňovali na negativní dopady afrických sudokopytníků na přírodu této jihoamerické země.

Itálie do třetího dubna pozastaví veškerou postradatelnou výrobu. V Německu mají být zakázána shromáždění dvou a více lidí. Tamní vědci ale navrhují zastavení provozu, a to minimálně do Velikonoc. Řecko od příštího týdne zavede celostátní karanténu.

Šířící se nákaza novým typem koronaviru mění i zavedené společenské zvyky. Lidé mezi sebou musejí dodržovat odstup, což je pro západní civilizaci obzvlášť nezvyklé při pozdravu. Žádné polibky ani potřesení rukou nepřicházejí v úvahu, a tak mnozí přejímají tradice odjinud – z Asie úklonu či namasté, další kladou ruku na srdce. Oblibu si ale získal třeba i vulkánský pozdrav ze slavného Star Treku, píší Los Angeles Times.

Evropská unie uzavře na třicet dnů své vnější hranice. Shodli se na tom premiéři a prezidenti členských zemí EU. Své hranice uzavírají i další země. Ukrajina omezuje dopravu, ve velkých městech od úterý nejezdí metro. Rakousko izolovalo další obce, karanténní opatření nově platí ve Francii. V Srbsku nesmějí vycházet senioři. Čínská provincie Chu-pej hlásí jednoho nového pacienta, Jižní Korea má už třetí den v řadě méně než sto nově infikovaných.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se v úterý v poledne na 30 dní uzavře vnější hranice schengenského prostoru. S návrhem po jednání špiček EU s lídry zemí skupiny G7 přišla v pondělí odpoledne předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Macron v televizním projevu oznámil také omezení pohybu lidí ve Francii a zdůraznil, že „jsme ve válce“. Koronavirem nejhůře postiženou evropskou zemí zůstává Itálie. Za posledních 24 hodin eviduje více než tři sta mrtvých, podle šéfa civilní obrany ale tempo nárůstu nově nakažených klesá.

Nákaza novým typem koronaviru se po celém světě od začátku jeho šíření potvrdila u více než 109 tisíc lidí. Vyplývá to z údajů na speciálním webu badatelů z americké Johns Hopkins University, kteří globální epidemii monitorují. Zatímco v Číně epidemie zpomaluje, Itálie dala do karantény 16 milionů lidí, v Německu i Francii je už více než tisíc nakažených. Podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze je jen otázku času, než k podobně přísným opatřením, jako jsou ta italská, přistoupí i další země EU.

Výtvarník František Skála si udělal dva roky prázdnin. Na svých cestách po Kolumbii a Austrálii neodpočíval, ale tvořil a hledal inspiraci. Pod stejným názvem teď v brněnské Fait Gallery vystavuje díla, která za tu dobu vytvořil. Z cest dovezl také přírodní materiály, které čekají na využití.

V kolumbijském městě Doradal se přemnožili hroši, které tam po sobě zanechal drogový baron Pablo Escobar. Zvířata sice přitahují pozornost turistů, podle odborníků ale ohrožují tamní životní prostředí i obyvatele. Veterináři proto zvažují hromadnou sterilizaci.

Před třinácti až sedmi miliony lety se vodami dnešní Jižní Ameriky proháněla jedna z největších želv, která kdy žila. Sladkovodní plaz, jehož zkamenělé pozůstatky nalezli vědci v Kolumbii a ve Venezuele, dosahoval rozměrů osobního auta, píše agentura Reuters. První fosílie těchto obřích želv paleontologové objevili už v 70. letech minulého století, nový nález však dopomůže k lepšímu porozumění tomu, jak tato zvířata žila.

Od finanční krize v roce 2008 trvají prakticky nepřetržitě různě po světě protesty. Letos demonstrovali lidé v Chile, Hondurasu, Libanonu, Iráku či Indii. Plně však nerozumíme nepokojům v zemích jako Francie či Velká Británie, píše ve svém komentáři Radovan Dluhy-Smith z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci.

Ponorka převážející drogy z Kolumbie a zadržená v neděli policií u severozápadního pobřeží Španělska měla na palubě přes tři tuny kokainu. Na černém trhu by se látka prodala za více než 100 milionů eur, což v přepočtu dělá asi 2,6 miliardy korun. Vyzdvižení plavidla ze dna komplikovalo špatné počasí. Podle deníku El País jde o první „narkoponorku“, jež přeplula Atlantik do Evropy a již se podařilo zadržet.

Kolumbijská policie použila v hlavním městě Bogotě slzný plyn proti demonstrantům, kteří už několik dní vystupují proti tamní vládě. Protesty začaly ve čtvrtek, zemřeli při nich tři lidé. V noci z pátku na sobotu místního času platil v Bogotě zákaz vycházení, po jeho vypršení ale vyšli demonstranti znovu do ulic.

Podle nového výzkumu se u delfínů v Amazonce rychle zvyšuje hladina rtuti. Vědci si myslí, že tato toxická látka pochází z ilegální těžby zlata, která se kolem této řeky stále rozšiřuje.

Nejvyšší volební soud v Bolívii zveřejnil konečné výsledky prvního kola prezidentských voleb. Potvrzují těsné vítězství současné hlavy státu Eva Moralese. Ten tak získá už čtvrtý mandát a u moci zůstane do roku 2025. Doma i v zahraničí ale čelí obviněním z volebních manipulací. Mezinárodní pozorovatelé Organizace amerických států (OAS) Moralesovi doporučili, aby připustil konání druhého kola voleb. K tomu se připojily i Spojené státy a Evropská unie.

Za poslední měsíc zaznamenalo Španělsko vlnu žádostí o občanství ze strany sefardských Židů. Končil totiž termín, dokdy o něj mohli požádat. Španělská vláda se tímto krokem před čtyřmi lety rozhodla napravit historickou křivdu z roku 1492. Z Pyrenejského poloostrova je tehdy vyhnalo nařízení katolických králů.

Bývalý velitel Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) Iván Márquez ohlásil novou fázi ozbrojeného boje. Mírová dohoda z roku 2016, kterou FARC a vláda v Bogotě ukončily padesát let guerillové války, totiž podle Márqueze není dodržována. Proti jeho výzvě vystoupil další z někdejších velitelů Rodrigo Londoño. Většina povstalců podle něj stojí za mírovým procesem.

Přes 10 tisíc Venezuelanů překročilo o víkendu hranici z Kolumbie do Ekvádoru. Od pondělí totiž začalo platit nařízení, podle něhož si před vstupem do země musí venezuelští emigranti zažádat o humanitární vízum. Ekvádorská vláda se tak snaží omezit masovou migrační vlnu do své země.

Na severu Kolumbie vznikla nová válečná zóna. Boje mezi ozbrojenými skupinami o kontrolu nad trasami obchodu s drogami v regionu Catatumbo už donutily 40 tisíc lidí opustit své domovy. Ve své zprávě to uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Ozbrojenci podle ní vyplnili vakuum, které v oblasti vzniklo po uzavření mírové dohody mezi vládou a levicovými povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) v roce 2016.

Přesně před dvěma sty lety, 7. srpna 1819, udělali latinskoameričtí povstalci rozhodující krok k nezávislosti na Španělsku. V bitvě u kolumbijského Boyacá tehdy jejich vojska pod vedením Simona Bolívara porazila koloniální armádu. Vítězství obrátilo vývoj ve prospěch povstalců a otevřelo cestu k osvobození jihoamerických zemí od španělské nadvlády.

Několik zemí Latinské Ameriky vyhlásilo fytosanitární pohotovost v obavě z rozšíření choroby, která ohrožuje banánovníky. Učinily tak poté, co houbovitá plíseň postihla jednu plantáž v Kolumbii u hranic s Venezuelou. Zatím není potvrzeno, že jde o obávanou variantu takzvané panamské nemoci, která v minulosti zlikvidovala ve světě celý jeden druh banánů. Informoval o tom deník El País.

Soud uložil ruskému řidiči Olegu Gubinovi devět let vězení za smrtelnou nehodu během silvestrovské noci v centru Prahy. Zároveň mu na 10 let zakázal řízení a vyhostil ho také z Česka. Rus ovšem před stíháním uprchl do vlasti, a soud se tak konal v jeho nepřítomnosti. Rusko navíc nepřipouští vydávání svých občanů k trestnímu stíhání, Gubin se tak za mříže nejspíš vůbec nedostane.

Tisíce migrantů z Venezuely se snaží dostat přes Kolumbii a Ekvádor do Peru. Od soboty musejí na hranicích předložit pas a víza, dosud jim stačil jen občanský průkaz. Venezuela se pod nadvládou autoritářského prezidenta Nicoláse Madura potýká s hlubokou politickou a ekonomickou krizí, lidem chybí nejzákladnější potřeby.

Podle americké televize CNN byl loňský výbuch během proslovu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura pokusem o jeho zabití. O atentát za pomoci dronů se pokusili dezertéři z venezuelské armády. Televizi to potvrdil člověk, který se označil za jednoho z organizátorů neúspěšného bombového útoku.