Až třetina druhů stromů nemusí přežít do konce století, varuje studie. V Česku je ohroženo 17 procent populací

Skoro třetině druhů stromů na světě hrozí vyhynutí a stovky jsou už nyní na pokraji zániku, varuje studie mezinárodní organizace sdružující botanické zahrady BGCI. Informovala o ní agentura Reuters.

Podle přehledu o stavu stromů hrozí vyhynutí 17 500 druhů – v případě 440 z nich je situace kritická, protože už existuje méně než 50 zástupců.

Počet je dvojnásobný ve srovnání s počty ohrožených savců, ptáků, obojživelníků a plazů dohromady, uvádí se ve zprávě. „Tato studie je varováním pro všechny lidi na světě, že stromy potřebují pomoc,“ řekl generální ředitel BGCI Paul Smith.

Stromy, které nemusí přežít

Mezi nejohroženější patří například magnólie a stromy z čeledi dvojkřídláčovitých, které rostou v deštných pralesích jihovýchodní Asie. Situace ale není dobrá ani co se týče dubů, javorů nebo stromů z čeledi ebenovitých.

Stromy přispívají k udržení přirozených ekosystémů a jsou považovány za klíčové v boji proti globálnímu oteplování a změnám klimatu. „Na každém druhu stromu záleží – kvůli milionům dalších druhů závislých na stromech i lidem na celém světě,“ řekl Smith.

Nejvíce ohrožených stromů se vyskytuje v Brazílii, dále je to Indonésie, Malajsie, Čína, Kolumbie a Venezuela. Kritická je podle studie situace zejména na ostrovních státech – typickým příkladem je Madagaskar, kde může vyhynout až 59 procent z jeho 3129 druhů. 

Studie se dotkla i České republiky – podle ní u nás žije 84 druhů stromů, z toho je 12 endemitů, to znamená, že se nevyskytují nikde jinde na světě. Ohrožených je v Česku 14 druhů, tedy celkem 17 procent – stejné procento je ohrožené vyhynutím také na sousedním Slovensku. 

Co ohrožuje stromy

Největší hrozbu pro zachování druhů stromů představuje jejich vytlačování z míst, kde původně rostly, lidskou aktivitou. Přirozené druhově pestré lesy vytlačují plantáže k pěstování plodin, ale také kácení stromů jako palivo nebo mýcení pro chov dobytka.

Stále větší nebezpečí ale podle autorů zprávy přináší také klimatická změna způsobená člověkěm a extrémní projevy počasí. Stromy tak ničí nejen stále intenzivnější požáry, ale také sucha a nebo záplavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 16 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 18 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...