Až třetina druhů stromů nemusí přežít do konce století, varuje studie. V Česku je ohroženo 17 procent populací

Skoro třetině druhů stromů na světě hrozí vyhynutí a stovky jsou už nyní na pokraji zániku, varuje studie mezinárodní organizace sdružující botanické zahrady BGCI. Informovala o ní agentura Reuters.

Podle přehledu o stavu stromů hrozí vyhynutí 17 500 druhů – v případě 440 z nich je situace kritická, protože už existuje méně než 50 zástupců.

Počet je dvojnásobný ve srovnání s počty ohrožených savců, ptáků, obojživelníků a plazů dohromady, uvádí se ve zprávě. „Tato studie je varováním pro všechny lidi na světě, že stromy potřebují pomoc,“ řekl generální ředitel BGCI Paul Smith.

Stromy, které nemusí přežít

Mezi nejohroženější patří například magnólie a stromy z čeledi dvojkřídláčovitých, které rostou v deštných pralesích jihovýchodní Asie. Situace ale není dobrá ani co se týče dubů, javorů nebo stromů z čeledi ebenovitých.

Stromy přispívají k udržení přirozených ekosystémů a jsou považovány za klíčové v boji proti globálnímu oteplování a změnám klimatu. „Na každém druhu stromu záleží – kvůli milionům dalších druhů závislých na stromech i lidem na celém světě,“ řekl Smith.

Nejvíce ohrožených stromů se vyskytuje v Brazílii, dále je to Indonésie, Malajsie, Čína, Kolumbie a Venezuela. Kritická je podle studie situace zejména na ostrovních státech – typickým příkladem je Madagaskar, kde může vyhynout až 59 procent z jeho 3129 druhů. 

Studie se dotkla i České republiky – podle ní u nás žije 84 druhů stromů, z toho je 12 endemitů, to znamená, že se nevyskytují nikde jinde na světě. Ohrožených je v Česku 14 druhů, tedy celkem 17 procent – stejné procento je ohrožené vyhynutím také na sousedním Slovensku. 

Co ohrožuje stromy

Největší hrozbu pro zachování druhů stromů představuje jejich vytlačování z míst, kde původně rostly, lidskou aktivitou. Přirozené druhově pestré lesy vytlačují plantáže k pěstování plodin, ale také kácení stromů jako palivo nebo mýcení pro chov dobytka.

Stále větší nebezpečí ale podle autorů zprávy přináší také klimatická změna způsobená člověkěm a extrémní projevy počasí. Stromy tak ničí nejen stále intenzivnější požáry, ale také sucha a nebo záplavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 59 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...