Až třetina druhů stromů nemusí přežít do konce století, varuje studie. V Česku je ohroženo 17 procent populací

Skoro třetině druhů stromů na světě hrozí vyhynutí a stovky jsou už nyní na pokraji zániku, varuje studie mezinárodní organizace sdružující botanické zahrady BGCI. Informovala o ní agentura Reuters.

Podle přehledu o stavu stromů hrozí vyhynutí 17 500 druhů – v případě 440 z nich je situace kritická, protože už existuje méně než 50 zástupců.

Počet je dvojnásobný ve srovnání s počty ohrožených savců, ptáků, obojživelníků a plazů dohromady, uvádí se ve zprávě. „Tato studie je varováním pro všechny lidi na světě, že stromy potřebují pomoc,“ řekl generální ředitel BGCI Paul Smith.

Stromy, které nemusí přežít

Mezi nejohroženější patří například magnólie a stromy z čeledi dvojkřídláčovitých, které rostou v deštných pralesích jihovýchodní Asie. Situace ale není dobrá ani co se týče dubů, javorů nebo stromů z čeledi ebenovitých.

Stromy přispívají k udržení přirozených ekosystémů a jsou považovány za klíčové v boji proti globálnímu oteplování a změnám klimatu. „Na každém druhu stromu záleží – kvůli milionům dalších druhů závislých na stromech i lidem na celém světě,“ řekl Smith.

Nejvíce ohrožených stromů se vyskytuje v Brazílii, dále je to Indonésie, Malajsie, Čína, Kolumbie a Venezuela. Kritická je podle studie situace zejména na ostrovních státech – typickým příkladem je Madagaskar, kde může vyhynout až 59 procent z jeho 3129 druhů. 

Studie se dotkla i České republiky – podle ní u nás žije 84 druhů stromů, z toho je 12 endemitů, to znamená, že se nevyskytují nikde jinde na světě. Ohrožených je v Česku 14 druhů, tedy celkem 17 procent – stejné procento je ohrožené vyhynutím také na sousedním Slovensku. 

Co ohrožuje stromy

Největší hrozbu pro zachování druhů stromů představuje jejich vytlačování z míst, kde původně rostly, lidskou aktivitou. Přirozené druhově pestré lesy vytlačují plantáže k pěstování plodin, ale také kácení stromů jako palivo nebo mýcení pro chov dobytka.

Stále větší nebezpečí ale podle autorů zprávy přináší také klimatická změna způsobená člověkěm a extrémní projevy počasí. Stromy tak ničí nejen stále intenzivnější požáry, ale také sucha a nebo záplavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 9 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 18 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...