Prezidenta Haiti dle policie zabilo komando Kolumbijců a Američanů haitského původu

Haitská policie identifikovala 28 členů komanda, které zavraždilo haitského prezidenta Jovenela Moïseho. Má jít o 26 Kolumbijců a dva Američany haitského původu, uvedl podle tiskových agentur náčelník haitské policie Léon Charles. Přinejmenším osm útočníků je stále na útěku a úřady po nich pátrají, dodal.

Policejní náčelník podle agentury AFP uvedl, že se zatím podařilo zadržet patnáct Kolumbijců a dva Američany. „Postavíme je před soud,“ prohlásil Charles. Další tři útočníky policie zastřelila, osm jich je ještě na útěku. „Fyzické pachatele máme v rukou, teď hledáme intelektuální autory a sponzory,“ řekl náčelník policie.

Mezi podezřelými podle agentury AP figurují dva s americkým občanstvím: James Solages, který dříve pracoval jako tělesný strážce pro kanadské velvyslanectví, a Joseph Vincent. Pětatřicetiletý Solage je nejmladší z podezřelých, nejstaršímu je 55 let.

Jeden ze soudců vyšetřujících vraždu Clément Noël deníku Le Nouvelliste řekl, že oba zadržení Američané pracovali jako překladatelé pro skupinu útočníků, kteří chtěli původně prezidenta zatknout, nikoli zabít. Proč chtěli Moïseho zatknout, Noël neupřesnil. Solages mu prý řekl, že zaměstnání našel na internetu. Podle soudce byl na Haiti jen měsíc a Vincent půl roku. Jiný soudce Fidélito Dieudonné řekl, že 15 ze zatčených Kolumbijců vstoupilo na Haiti 6. června z Dominikánské republiky.

Kolumbijský ministr obrany Diego Molano podle AFP upřesnil, že nejméně šest z podezřelých žoldnéřů jsou bývalí vojáci. „Dali jsme pokyny policii a armádě, aby okamžitě spolupracovaly při vyšetřování těchto skutečností,“ ujistil.

Tchaj-wan v pátek oznámil, že haitské policii se podařilo dopadnout 11 podezřelých v areálu jeho velvyslanectví v Port-au-Prince, kde se skrývali. Stalo se tak poté, co velvyslanectví „bez váhání“ souhlasilo s policejním zásahem ve svých prostorách. Tchajwanské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jedenáct ozbrojenců se pokusilo dostat na ambasádu. Zda byli podezřelí zapleteni i do vraždy haitského prezidenta, má vyšetřit policie. Haiti je jednou z mála zemí, které mají diplomatické styky s Tchaj-wanem, a nikoli s čínskou vládou v Pekingu.

Washington pomůže haitské policii, žádost o vojáky nepotvrdil

Americké ministerstvo zahraničí sdělilo, že souhlasilo s poskytnutím pomoci haitské policii, aniž se zmínilo o zadržení amerických občanů, poznamenala AFP. Zdroje z prostředí bezpečnostních orgánů a zpravodajských služeb agentuře Reuters řekly, že americké úřady zjišťují, jaká byla americká spojitost s vraždou prezidenta. Bílý dům později potvrdil, že na Haiti co nejdříve vyšle agenty FBI a ministerstva vnitřní bezpečnosti.

Vláda Haiti také podle jednoho z ministrů požádala USA o vyslání vojáků za účelem ochrany klíčové infrastruktury. Washington však toto vyjádření nepotvrdil.

Podle haitského velvyslance v USA za vraždou stojí profesionální komando, které vystupovalo jako agenti americké Agentury pro potírání narkotik (DEA). Z jakých popudů nebo na čí pokyn ozbrojenci jednali, zatím není jasné.

Atentát v soukromé rezidenci

Atentát se stal ve středu v prezidentově soukromé rezidenci v metropoli Port-au-Prince. Haitská první dáma, která při útoku utrpěla těžká zranění, byla podle amerických médií převezena do nemocnice v Miami.

Prokuratura v Port-au-Prince si předvolala dva vysoce postavené policejní představitele, přímo zodpovědné za bezpečnost hlavy státu. Bed-Ford Claude, vládní komisař v hlavním městě, se současně pozastavil nad pasivitou či nečinností ochrany hlavy státu, zlikvidované tuctem kulek ve svém domově uprostřed noci.

„Strávil jsem celý den v prezidentově rezidenci a neviděl jsem, že by utrpěl kdokoli z řad policistů, jen prezident a jeho manželka. Pokud jste zodpovídali za prezidentovu bezpečnost, kde jste byli? Co jste udělali, aby prezident unikl tomuto osudu?“ ptal se Bed-Ford Claude.

Vedení Haiti se po smrti prezidenta ujal premiér Claude Joseph, který vyhlásil na dva týdny výjimečný stav, na bezpečnost v zemi tak dohlíží armáda.

Moïse čelil během své vlády řadě protivládních protestů kvůli zhoršující se ekonomické situaci i nepotrestané zpronevěře státních peněz za bývalého vedení země. Haiti se potýká s největší chudobou, násilím a politickou nestabilitou na západní polokouli. Šedesát procent Haiťanů vydělává méně než dva dolary denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Kanadě zuří přes 830 požárů, Toronto špatnou kvalitou vzduchu předstihlo Dillí

V Kanadě zuří více než 830 lesních požárů. S nejvydatnějšími z nich se potýká provincie Ontario, kde oheň pohlcuje husté lesy a uvolňuje do ovzduší obrovské množství kouře. Toronto ve středu obsadilo první příčku v globálním žebříčku velkých měst s nejvíce znečištěným ovzduším, který sestavuje švýcarský portál IQAir. Vítr žene hustý kouř z Kanady do USA, což bude od středy až do konce týdne znamenat nebezpečné zhoršení kvality vzduchu pro miliony Američanů na středozápadě a severovýchodě země. Píší o tom média.
před 7 mminutami

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő. Podle spekulací chce Čína zadrženého vyměnit za svého občana obviněného v Česku.
16:25Aktualizovánopřed 51 mminutami

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 1 hhodinou

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
05:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francouzský parlament schválil zákon, který umožní asistované sebevraždy

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.
20:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 2 hhodinami

VideoVědec studoval, jak odlišit jaderné testy KLDR od zemětřesení. Čína ho dva roky vězní

Peking už skoro dva roky vězní amerického vědce Jou-lin Čchena, který analyzoval, jak odlišit severokorejské jaderné testy od zemětřesení. Nedělal utajovanou práci a používal veřejně dostupná data. Státní bezpečnost ho zadržela v listopadu 2024 na letišti v Pekingu, když se po návštěvě příbuzných a přednáškách na univerzitách vracel do Bostonu. Režim ho obvinil ze špionáže a hrozí mu soud. Washington označil jeho zadržení za nespravedlivé a žádá bezodkladné propuštění. Podle Číny „nic takového jako takzvané nespravedlivé zadržování v zemi neexistuje“.
před 2 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.