Prezidenta Haiti dle policie zabilo komando Kolumbijců a Američanů haitského původu

Haitská policie identifikovala 28 členů komanda, které zavraždilo haitského prezidenta Jovenela Moïseho. Má jít o 26 Kolumbijců a dva Američany haitského původu, uvedl podle tiskových agentur náčelník haitské policie Léon Charles. Přinejmenším osm útočníků je stále na útěku a úřady po nich pátrají, dodal.

Policejní náčelník podle agentury AFP uvedl, že se zatím podařilo zadržet patnáct Kolumbijců a dva Američany. „Postavíme je před soud,“ prohlásil Charles. Další tři útočníky policie zastřelila, osm jich je ještě na útěku. „Fyzické pachatele máme v rukou, teď hledáme intelektuální autory a sponzory,“ řekl náčelník policie.

Mezi podezřelými podle agentury AP figurují dva s americkým občanstvím: James Solages, který dříve pracoval jako tělesný strážce pro kanadské velvyslanectví, a Joseph Vincent. Pětatřicetiletý Solage je nejmladší z podezřelých, nejstaršímu je 55 let.

Jeden ze soudců vyšetřujících vraždu Clément Noël deníku Le Nouvelliste řekl, že oba zadržení Američané pracovali jako překladatelé pro skupinu útočníků, kteří chtěli původně prezidenta zatknout, nikoli zabít. Proč chtěli Moïseho zatknout, Noël neupřesnil. Solages mu prý řekl, že zaměstnání našel na internetu. Podle soudce byl na Haiti jen měsíc a Vincent půl roku. Jiný soudce Fidélito Dieudonné řekl, že 15 ze zatčených Kolumbijců vstoupilo na Haiti 6. června z Dominikánské republiky.

Kolumbijský ministr obrany Diego Molano podle AFP upřesnil, že nejméně šest z podezřelých žoldnéřů jsou bývalí vojáci. „Dali jsme pokyny policii a armádě, aby okamžitě spolupracovaly při vyšetřování těchto skutečností,“ ujistil.

Tchaj-wan v pátek oznámil, že haitské policii se podařilo dopadnout 11 podezřelých v areálu jeho velvyslanectví v Port-au-Prince, kde se skrývali. Stalo se tak poté, co velvyslanectví „bez váhání“ souhlasilo s policejním zásahem ve svých prostorách. Tchajwanské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jedenáct ozbrojenců se pokusilo dostat na ambasádu. Zda byli podezřelí zapleteni i do vraždy haitského prezidenta, má vyšetřit policie. Haiti je jednou z mála zemí, které mají diplomatické styky s Tchaj-wanem, a nikoli s čínskou vládou v Pekingu.

Washington pomůže haitské policii, žádost o vojáky nepotvrdil

Americké ministerstvo zahraničí sdělilo, že souhlasilo s poskytnutím pomoci haitské policii, aniž se zmínilo o zadržení amerických občanů, poznamenala AFP. Zdroje z prostředí bezpečnostních orgánů a zpravodajských služeb agentuře Reuters řekly, že americké úřady zjišťují, jaká byla americká spojitost s vraždou prezidenta. Bílý dům později potvrdil, že na Haiti co nejdříve vyšle agenty FBI a ministerstva vnitřní bezpečnosti.

Vláda Haiti také podle jednoho z ministrů požádala USA o vyslání vojáků za účelem ochrany klíčové infrastruktury. Washington však toto vyjádření nepotvrdil.

Podle haitského velvyslance v USA za vraždou stojí profesionální komando, které vystupovalo jako agenti americké Agentury pro potírání narkotik (DEA). Z jakých popudů nebo na čí pokyn ozbrojenci jednali, zatím není jasné.

Atentát v soukromé rezidenci

Atentát se stal ve středu v prezidentově soukromé rezidenci v metropoli Port-au-Prince. Haitská první dáma, která při útoku utrpěla těžká zranění, byla podle amerických médií převezena do nemocnice v Miami.

Prokuratura v Port-au-Prince si předvolala dva vysoce postavené policejní představitele, přímo zodpovědné za bezpečnost hlavy státu. Bed-Ford Claude, vládní komisař v hlavním městě, se současně pozastavil nad pasivitou či nečinností ochrany hlavy státu, zlikvidované tuctem kulek ve svém domově uprostřed noci.

„Strávil jsem celý den v prezidentově rezidenci a neviděl jsem, že by utrpěl kdokoli z řad policistů, jen prezident a jeho manželka. Pokud jste zodpovídali za prezidentovu bezpečnost, kde jste byli? Co jste udělali, aby prezident unikl tomuto osudu?“ ptal se Bed-Ford Claude.

Vedení Haiti se po smrti prezidenta ujal premiér Claude Joseph, který vyhlásil na dva týdny výjimečný stav, na bezpečnost v zemi tak dohlíží armáda.

Moïse čelil během své vlády řadě protivládních protestů kvůli zhoršující se ekonomické situaci i nepotrestané zpronevěře státních peněz za bývalého vedení země. Haiti se potýká s největší chudobou, násilím a politickou nestabilitou na západní polokouli. Šedesát procent Haiťanů vydělává méně než dva dolary denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 32 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 35 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 2 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 3 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...