Haitská policie identifikovala 28 členů komanda, které zavraždilo haitského prezidenta Jovenela Moïseho. Má jít o 26 Kolumbijců a dva Američany haitského původu, uvedl podle tiskových agentur náčelník haitské policie Léon Charles. Přinejmenším osm útočníků je stále na útěku a úřady po nich pátrají, dodal.
Prezidenta Haiti dle policie zabilo komando Kolumbijců a Američanů haitského původu
Policejní náčelník podle agentury AFP uvedl, že se zatím podařilo zadržet patnáct Kolumbijců a dva Američany. „Postavíme je před soud,“ prohlásil Charles. Další tři útočníky policie zastřelila, osm jich je ještě na útěku. „Fyzické pachatele máme v rukou, teď hledáme intelektuální autory a sponzory,“ řekl náčelník policie.
Mezi podezřelými podle agentury AP figurují dva s americkým občanstvím: James Solages, který dříve pracoval jako tělesný strážce pro kanadské velvyslanectví, a Joseph Vincent. Pětatřicetiletý Solage je nejmladší z podezřelých, nejstaršímu je 55 let.
Jeden ze soudců vyšetřujících vraždu Clément Noël deníku Le Nouvelliste řekl, že oba zadržení Američané pracovali jako překladatelé pro skupinu útočníků, kteří chtěli původně prezidenta zatknout, nikoli zabít. Proč chtěli Moïseho zatknout, Noël neupřesnil. Solages mu prý řekl, že zaměstnání našel na internetu. Podle soudce byl na Haiti jen měsíc a Vincent půl roku. Jiný soudce Fidélito Dieudonné řekl, že 15 ze zatčených Kolumbijců vstoupilo na Haiti 6. června z Dominikánské republiky.
Kolumbijský ministr obrany Diego Molano podle AFP upřesnil, že nejméně šest z podezřelých žoldnéřů jsou bývalí vojáci. „Dali jsme pokyny policii a armádě, aby okamžitě spolupracovaly při vyšetřování těchto skutečností,“ ujistil.
Tchaj-wan v pátek oznámil, že haitské policii se podařilo dopadnout 11 podezřelých v areálu jeho velvyslanectví v Port-au-Prince, kde se skrývali. Stalo se tak poté, co velvyslanectví „bez váhání“ souhlasilo s policejním zásahem ve svých prostorách. Tchajwanské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jedenáct ozbrojenců se pokusilo dostat na ambasádu. Zda byli podezřelí zapleteni i do vraždy haitského prezidenta, má vyšetřit policie. Haiti je jednou z mála zemí, které mají diplomatické styky s Tchaj-wanem, a nikoli s čínskou vládou v Pekingu.
Washington pomůže haitské policii, žádost o vojáky nepotvrdil
Americké ministerstvo zahraničí sdělilo, že souhlasilo s poskytnutím pomoci haitské policii, aniž se zmínilo o zadržení amerických občanů, poznamenala AFP. Zdroje z prostředí bezpečnostních orgánů a zpravodajských služeb agentuře Reuters řekly, že americké úřady zjišťují, jaká byla americká spojitost s vraždou prezidenta. Bílý dům později potvrdil, že na Haiti co nejdříve vyšle agenty FBI a ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Vláda Haiti také podle jednoho z ministrů požádala USA o vyslání vojáků za účelem ochrany klíčové infrastruktury. Washington však toto vyjádření nepotvrdil.
Podle haitského velvyslance v USA za vraždou stojí profesionální komando, které vystupovalo jako agenti americké Agentury pro potírání narkotik (DEA). Z jakých popudů nebo na čí pokyn ozbrojenci jednali, zatím není jasné.
Atentát v soukromé rezidenci
Atentát se stal ve středu v prezidentově soukromé rezidenci v metropoli Port-au-Prince. Haitská první dáma, která při útoku utrpěla těžká zranění, byla podle amerických médií převezena do nemocnice v Miami.
Prokuratura v Port-au-Prince si předvolala dva vysoce postavené policejní představitele, přímo zodpovědné za bezpečnost hlavy státu. Bed-Ford Claude, vládní komisař v hlavním městě, se současně pozastavil nad pasivitou či nečinností ochrany hlavy státu, zlikvidované tuctem kulek ve svém domově uprostřed noci.
„Strávil jsem celý den v prezidentově rezidenci a neviděl jsem, že by utrpěl kdokoli z řad policistů, jen prezident a jeho manželka. Pokud jste zodpovídali za prezidentovu bezpečnost, kde jste byli? Co jste udělali, aby prezident unikl tomuto osudu?“ ptal se Bed-Ford Claude.
Vedení Haiti se po smrti prezidenta ujal premiér Claude Joseph, který vyhlásil na dva týdny výjimečný stav, na bezpečnost v zemi tak dohlíží armáda.
Moïse čelil během své vlády řadě protivládních protestů kvůli zhoršující se ekonomické situaci i nepotrestané zpronevěře státních peněz za bývalého vedení země. Haiti se potýká s největší chudobou, násilím a politickou nestabilitou na západní polokouli. Šedesát procent Haiťanů vydělává méně než dva dolary denně.