Deset let od devastace Haiti. Zbídačená země se s následky zemětřesení dodnes nevypořádala

Nahrávám video

Přesně před deseti lety, 12. ledna 2010 zasáhlo karibské Haiti mohutné zemětřesení. Zemřelo tehdy přes 200 tisíc lidí, dalších 300 tisíc bylo zraněno. O domovy přišly dva miliony lidí. Kvůli zoufalým hygienickým podmínkám navíc v zemi vypukla nejhorší epidemie cholery v novodobé historii. S následky zemětřesení Haiti bojuje dodnes. Miliony obyvatel jsou závislé na mezinárodní potravinové pomoci a tisíce lidí přežívají v provizorních podmínkách.

Otřesy o síle 7,2 stupně Richterovy škály zasáhly nejchudší zemi západní polokoule 12. ledna 2010 v 16:53 místního času. Trvaly 35 vteřin. Epicentrum bylo asi 25 kilometrů jihozápadně od metropole Port-au-Prince, v oblasti, kde žily zhruba tři miliony lidí. Většina z nich ve slumech a budovách, které absolutně nesplňovaly bezpečnostní předpisy pro oblast postihovanou zemětřesením.

Podle odhadů OSN zemřelo v Port-au-Prince a jeho okolí pod troskami budov 217 tisíc lidí, některé odhady ale mluví o číslech přesahujících 300 tisíc. Dalších 300 tisíc lidí bylo zraněno. Počtem obětí šlo o šesté nejtragičtější zemětřesení historie.

Oběti pocházely z dvacítky zemí, nejvíce zahraničních obětí, 122, bylo ze Spojených států. Zemřela i řada diplomatů OSN včetně šéfa mise na Haiti Hediho Annabiho.

Trosky katedrály v haitském Port-au-Prince
Zdroj: Marco Dormino/ČTK/ABACA
Nizozemští záchranáři prohledávají trosky Port-au-Prince
Zdroj: A3730/_Federico Gambarini/ČTK/Picture Alliance

Děsivá byla i bilance zpustošených míst. Port-au-Prince bylo zničeno asi ze tří čtvrtin, nedaleké město Leogane otřesy poškodily z devadesáti procent, zhruba z poloviny potom města Jacmel, Gressier a Carrefour. O střechu nad hlavou přišly dva miliony lidí.

Role hlavního koordinátora se od prvních dnů ujaly Spojené státy, které postupně na ostrov vyslaly 22 tisíc vojáků pomáhat s odklízením trosek a zajišťováním bezpečnosti. Do pátrání po obětech se zapojily dva tisíce záchranářů v rámci sedmdesáti zahraničních týmů. Pomáhalo také deset tisíc pracovníků OSN.

Nahrávám video

Na choleru zemřelo deset tisíc lidí

Statisíce mrtvých a města během několika málo sekund srovnaná se zemí – to vše byl jen začátek. Po katastrofě v zemi vypukl chaos a rabování, hrůzu vzbuzovaly ozbrojené gangy šesti tisíců trestanců, kteří uprchli z vězení.

Na pořádek dohlíželi vojáci OSN, Američané i místní policie, mnohdy to ale nestačilo. Nedostatečná byla také humanitární pomoc. Přicházela pomalu a v neuspokojivé míře.

Kvůli katastrofálním hygienickým podmínkám a nedostatku pitné vody propukla na ostrově epidemie cholery, která si vyžádala více než deset tisíc životů. Rozšířila se také do sousední Dominikánské republiky, kde na ni zemřelo pět set lidí.

Nahrávám video

Spojené národy přislíbily Haiti pomoc ve výši 13,34 miliardy dolarů (asi 313,5 miliardy korun) pro desetileté období. Finanční pomoc přišla i z desítek zemí světa. Například v Česku se na humanitárních sbírkách během prvních tří měsíců po katastrofě shromáždilo kolem 130 milionů korun, vláda schválila pomoc ve výši 20 milionů korun, Praha uvolnila 32 milionů korun.

Spojené státy také zavedly program, který umožňoval dočasný pobyt v zemi téměř 60 tisícům občanů Haiti. USA ukončily program v roce 2017, v témže roce ukončila svou misi na Haiti i OSN. Částečně i kvůli obvinění z tisíců znásilnění. „Oběti musí být odškodněny, zvlášť po znásilnění narození chlapci, dívky a jejich matky,“ žádá mluvčí organizace haitských žen Jean Wirlineová.

Kříže na místě masového hrobu obětí zemětřesení
Zdroj: Jorge Silva/Reuters

Haiti nedokáže nakrmit miliony lidí

Podle údajů OSN je ale stále 35 procent populace Haiti odkázáno na humanitární pomoc. „Jsme v humanitární krizi,“ potvrzuje haitský prezident Jovenel Moise. Loni v listopadu uvedl, že v zemi je asi 3,7 milionu lidí, které se bez humanitární pomoci nedaří nakrmit. O urgentní pomoc proto požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Země strádá také kvůli zpustošené infrastruktuře. Tisíce úředních či náboženských budov se stále nepodařilo opravit, mezi nimi i katedrála Notre-Dame v Port-au-Price. Postavit se zatím nepodařilo ani nový prezidentský palác.

„Dokud nebude postaven prezidentský palác, éra rekonstrukce po zemětřesení pro mnohé lidi nezačne,“ ohlásil prezident Moise v roce 2017. Navzdory tomu, že se tou dobou už nová stavba plánovala, dodnes se s ní nezačalo.

Haiti, které od zemětřesení vystřídalo už sedm vlád a čtyři prezidenty, zatím nepřijalo ani nové zákony, které by zajistily stavbu odolnějších budov. Pokud by se země silně otřásla znovu, hrozí podle odborníků stejné následky jako v roce 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev.
14:24Aktualizovánopřed 13 mminutami

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má sedm obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí sedm mrtvých včetně dvanáctileté dívky a přes čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignuje

Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, oznámila ve čtvrtek dopoledne veřejnoprávní stanice LSM, podle níž tento krok znamená faktický konec vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 3 hhodinami

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 3 hhodinami

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
před 4 hhodinami
Načítání...