Deset let od devastace Haiti. Zbídačená země se s následky zemětřesení dodnes nevypořádala

2 minuty
Události: I deset let po zemětřesení má Haiti k obnově daleko
Zdroj: ČT24

Přesně před deseti lety, 12. ledna 2010 zasáhlo karibské Haiti mohutné zemětřesení. Zemřelo tehdy přes 200 tisíc lidí, dalších 300 tisíc bylo zraněno. O domovy přišly dva miliony lidí. Kvůli zoufalým hygienickým podmínkám navíc v zemi vypukla nejhorší epidemie cholery v novodobé historii. S následky zemětřesení Haiti bojuje dodnes. Miliony obyvatel jsou závislé na mezinárodní potravinové pomoci a tisíce lidí přežívají v provizorních podmínkách.

Otřesy o síle 7,2 stupně Richterovy škály zasáhly nejchudší zemi západní polokoule 12. ledna 2010 v 16:53 místního času. Trvaly 35 vteřin. Epicentrum bylo asi 25 kilometrů jihozápadně od metropole Port-au-Prince, v oblasti, kde žily zhruba tři miliony lidí. Většina z nich ve slumech a budovách, které absolutně nesplňovaly bezpečnostní předpisy pro oblast postihovanou zemětřesením.

Podle odhadů OSN zemřelo v Port-au-Prince a jeho okolí pod troskami budov 217 tisíc lidí, některé odhady ale mluví o číslech přesahujících 300 tisíc. Dalších 300 tisíc lidí bylo zraněno. Počtem obětí šlo o šesté nejtragičtější zemětřesení historie.

Oběti pocházely z dvacítky zemí, nejvíce zahraničních obětí, 122, bylo ze Spojených států. Zemřela i řada diplomatů OSN včetně šéfa mise na Haiti Hediho Annabiho.

Trosky katedrály v haitském Port-au-Prince
Zdroj: Marco Dormino/ČTK/ABACA
Nizozemští záchranáři prohledávají trosky Port-au-Prince
Zdroj: A3730/_Federico Gambarini/ČTK/Picture Alliance

Děsivá byla i bilance zpustošených míst. Port-au-Prince bylo zničeno asi ze tří čtvrtin, nedaleké město Leogane otřesy poškodily z devadesáti procent, zhruba z poloviny potom města Jacmel, Gressier a Carrefour. O střechu nad hlavou přišly dva miliony lidí.

Role hlavního koordinátora se od prvních dnů ujaly Spojené státy, které postupně na ostrov vyslaly 22 tisíc vojáků pomáhat s odklízením trosek a zajišťováním bezpečnosti. Do pátrání po obětech se zapojily dva tisíce záchranářů v rámci sedmdesáti zahraničních týmů. Pomáhalo také deset tisíc pracovníků OSN.

2 minuty
Vstup zpravodaje Michala Kubala z Haiti v roce 2010
Zdroj: ČT24

Na choleru zemřelo deset tisíc lidí

Statisíce mrtvých a města během několika málo sekund srovnaná se zemí – to vše byl jen začátek. Po katastrofě v zemi vypukl chaos a rabování, hrůzu vzbuzovaly ozbrojené gangy šesti tisíců trestanců, kteří uprchli z vězení.

Na pořádek dohlíželi vojáci OSN, Američané i místní policie, mnohdy to ale nestačilo. Nedostatečná byla také humanitární pomoc. Přicházela pomalu a v neuspokojivé míře.

Kvůli katastrofálním hygienickým podmínkám a nedostatku pitné vody propukla na ostrově epidemie cholery, která si vyžádala více než deset tisíc životů. Rozšířila se také do sousední Dominikánské republiky, kde na ni zemřelo pět set lidí.

3 minuty
Do epicentra neštěstí Leoganu se jako první dostal štáb ČT
Zdroj: ČT24

Spojené národy přislíbily Haiti pomoc ve výši 13,34 miliardy dolarů (asi 313,5 miliardy korun) pro desetileté období. Finanční pomoc přišla i z desítek zemí světa. Například v Česku se na humanitárních sbírkách během prvních tří měsíců po katastrofě shromáždilo kolem 130 milionů korun, vláda schválila pomoc ve výši 20 milionů korun, Praha uvolnila 32 milionů korun.

Spojené státy také zavedly program, který umožňoval dočasný pobyt v zemi téměř 60 tisícům občanů Haiti. USA ukončily program v roce 2017, v témže roce ukončila svou misi na Haiti i OSN. Částečně i kvůli obvinění z tisíců znásilnění. „Oběti musí být odškodněny, zvlášť po znásilnění narození chlapci, dívky a jejich matky,“ žádá mluvčí organizace haitských žen Jean Wirlineová.

Kříže na místě masového hrobu obětí zemětřesení
Zdroj: Jorge Silva/Reuters

Haiti nedokáže nakrmit miliony lidí

Podle údajů OSN je ale stále 35 procent populace Haiti odkázáno na humanitární pomoc. „Jsme v humanitární krizi,“ potvrzuje haitský prezident Jovenel Moise. Loni v listopadu uvedl, že v zemi je asi 3,7 milionu lidí, které se bez humanitární pomoci nedaří nakrmit. O urgentní pomoc proto požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Země strádá také kvůli zpustošené infrastruktuře. Tisíce úředních či náboženských budov se stále nepodařilo opravit, mezi nimi i katedrála Notre-Dame v Port-au-Price. Postavit se zatím nepodařilo ani nový prezidentský palác.

„Dokud nebude postaven prezidentský palác, éra rekonstrukce po zemětřesení pro mnohé lidi nezačne,“ ohlásil prezident Moise v roce 2017. Navzdory tomu, že se tou dobou už nová stavba plánovala, dodnes se s ní nezačalo.

Haiti, které od zemětřesení vystřídalo už sedm vlád a čtyři prezidenty, zatím nepřijalo ani nové zákony, které by zajistily stavbu odolnějších budov. Pokud by se země silně otřásla znovu, hrozí podle odborníků stejné následky jako v roce 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil Izrael a USA z „odpovědnosti za oběti protestů“

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
před 24 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 6 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...