Cholera

Na severovýchodě Libye, který před týdnem postihly masivní záplavy, hrozí protržení dalších dvou přehrad. Agentura DPA uvedla, že z jedné z ohrožených staveb poblíž města Benghází tamní úřady odčerpávají vodu, aby uvolnily tlak na hráz. Právě voda z nádrží způsobila před týdnem povodně ve městě Derna. O život tam podle Červeného půlměsíce přišlo přes 11 tisíc lidí.

Mezi ruskými vojáky v Chersonské oblasti a na Krymu vypukla po zničení Kachovské přehrady epidemie cholery, tvrdí ukrajinské partyzánské hnutí Ateš. Podle něj to omezuje ruské bojové schopnosti v oblasti. Ruská armáda kvůli šíření nákazy očkuje vojáky, tvrdí také Ateš. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov uvedl, že Rusko bezprostředně před protržením přehrady stáhlo z okupované elektrárny své vojáky.

Četné epidemie v devatenáctém století přiměly mezinárodní společenství k hledání řešení, jak kontrolovat šíření nemocí a jak mu zabránit. Prvotní snahy selhaly, ale během dekád vedly ke vzniku Světové zdravotnické organizace (WHO). Ta zahájila činnost 7. dubna 1948 – přesně před 75 lety.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k rozmístění mezinárodních ozbrojených sil na Haiti, které čelí bezpečnostní krizi kvůli aktivitám zločineckých gangů. Ty od září blokují hlavní ropný terminál v zemi, čímž prohlubují nedostatek pohonných hmot. Zdravotnické úřady po několika letech zaznamenaly také nová úmrtí související s cholerou. Země zmítaná dlouholetými problémy je po loňské vraždě prezidenta Jovenela Moïseho navíc v hluboké politické krizi.

V severní Sýrii zemřeli na choleru tři lidé. Oznámily to tamní kurdské úřady a požádaly o mezinárodní pomoc, aby se zabránilo dalšímu šíření nemoci. Mnoho případů onemocnění je podle agentury AFP na severovýchodě, v provincii Dajr az-Zaur.

Ruskem okupované ukrajinské přístavní město Mariupol je zavaleno tisíci tunami odpadků, které kvůli zničené infrastruktuře není kam odvézt. Oznámil to starosta města Vadym Bojčenko. Mariupol, v němž panují otřesné hygienické podmínky, je podle něj na pokraji epidemiologické katastrofy. Ukrajinské ministerstvo životního prostředí odhadlo, že od začátku letošní invaze už ruští okupanti způsobili v zemi ekologické škody za více než šest miliard dolarů.

Ukrajinský generální štáb připustil ruský postup směrem k městu Bachmut v Doněcké oblasti na východě země. Boje o Severodoněck pokračují. Ukrajina žádá od Západu další zbraně k obraně před Ruskem. Kyjev přisuzuje klíčovou váhu dělostřelectvu, v němž má Moskva převahu.

Nedostupnost pitné vody a jídla, neexistující kanalizační systém, chabá zdravotní péče a nadměrné čerpání přírodních zdrojů patří mezi nejvýraznější problémy karibského Haiti, rozhodně však nejsou jediné. Země, která se stále ještě nevzpamatovala z ničivého zemětřesení v roce 2010, teď čelí krizi po zavraždění prezidenta Jovenela Moïseho. Po jeho smrti v zemi roste násilí živené rozdělením obyvatel na malou skupinu movitých elit a velkou skupinu chudých uvězněných v městských slumech nebo na farmách s neúrodnou půdou. Situace využívají kriminální gangy, jeden z jejich vůdců chystá revoluci.

Šíření nákazy koronavirem se v Indii od počátku pandemie dělo poněkud odlišně od dalších států. V zemi bylo nejdříve málo případů a byla premiantem světa, aby se posléze dostala na přední příčky žebříčků nakažených. Jen o pár měsíců později se ale situace výrazně zlepšila. V dubnu 2021 už ovšem počty nakažených opět dosahují astronomických výšin a vědci se tak ptají, co za podivným vývojem v zemi stojí.

Jemen v současných hranicích existuje třicet let. Vznikl spojením dvou států: jižního převážně sunnitského a severního, kde sunnité žili společně se šíity. Spojení však klid nepřineslo. Zemí zmítá krvavá válka, která způsobila podle OSN nejhorší humanitární katastrofu současnosti zhoršenou ještě pandemií koronaviru. Rozdělení má totiž hluboké historické, náboženské i kulturní kořeny.

Přesně před deseti lety, 12. ledna 2010 zasáhlo karibské Haiti mohutné zemětřesení. Zemřelo tehdy přes 200 tisíc lidí, dalších 300 tisíc bylo zraněno. O domovy přišly dva miliony lidí. Kvůli zoufalým hygienickým podmínkám navíc v zemi vypukla nejhorší epidemie cholery v novodobé historii. S následky zemětřesení Haiti bojuje dodnes. Miliony obyvatel jsou závislé na mezinárodní potravinové pomoci a tisíce lidí přežívají v provizorních podmínkách.