Přesně před deseti lety, 12. ledna 2010 zasáhlo karibské Haiti mohutné zemětřesení. Zemřelo tehdy přes 200 tisíc lidí, dalších 300 tisíc bylo zraněno. O domovy přišly dva miliony lidí. Kvůli zoufalým hygienickým podmínkám navíc v zemi vypukla nejhorší epidemie cholery v novodobé historii. S následky zemětřesení Haiti bojuje dodnes. Miliony obyvatel jsou závislé na mezinárodní potravinové pomoci a tisíce lidí přežívají v provizorních podmínkách.
Otřesy o síle 7,2 stupně Richterovy škály zasáhly nejchudší zemi západní polokoule 12. ledna 2010 v 16:53 místního času. Trvaly 35 vteřin. Epicentrum bylo asi 25 kilometrů jihozápadně od metropole Port-au-Prince, v oblasti, kde žily zhruba tři miliony lidí. Většina z nich ve slumech a budovách, které absolutně nesplňovaly bezpečnostní předpisy pro oblast postihovanou zemětřesením.
Podle odhadů OSN zemřelo v Port-au-Prince a jeho okolí pod troskami budov 217 tisíc lidí, některé odhady ale mluví o číslech přesahujících 300 tisíc. Dalších 300 tisíc lidí bylo zraněno. Počtem obětí šlo o šesté nejtragičtější zemětřesení historie.
Oběti pocházely z dvacítky zemí, nejvíce zahraničních obětí, 122, bylo ze Spojených států. Zemřela i řada diplomatů OSN včetně šéfa mise na Haiti Hediho Annabiho.
Děsivá byla i bilance zpustošených míst. Port-au-Prince bylo zničeno asi ze tří čtvrtin, nedaleké město Leogane otřesy poškodily z devadesáti procent, zhruba z poloviny potom města Jacmel, Gressier a Carrefour. O střechu nad hlavou přišly dva miliony lidí.
Role hlavního koordinátora se od prvních dnů ujaly Spojené státy, které postupně na ostrov vyslaly 22 tisíc vojáků pomáhat s odklízením trosek a zajišťováním bezpečnosti. Do pátrání po obětech se zapojily dva tisíce záchranářů v rámci sedmdesáti zahraničních týmů. Pomáhalo také deset tisíc pracovníků OSN.
Na choleru zemřelo deset tisíc lidí
Statisíce mrtvých a města během několika málo sekund srovnaná se zemí – to vše byl jen začátek. Po katastrofě v zemi vypukl chaos a rabování, hrůzu vzbuzovaly ozbrojené gangy šesti tisíců trestanců, kteří uprchli z vězení.
Na pořádek dohlíželi vojáci OSN, Američané i místní policie, mnohdy to ale nestačilo. Nedostatečná byla také humanitární pomoc. Přicházela pomalu a v neuspokojivé míře.
Kvůli katastrofálním hygienickým podmínkám a nedostatku pitné vody propukla na ostrově epidemie cholery, která si vyžádala více než deset tisíc životů. Rozšířila se také do sousední Dominikánské republiky, kde na ni zemřelo pět set lidí.
Spojené národy přislíbily Haiti pomoc ve výši 13,34 miliardy dolarů (asi 313,5 miliardy korun) pro desetileté období. Finanční pomoc přišla i z desítek zemí světa. Například v Česku se na humanitárních sbírkách během prvních tří měsíců po katastrofě shromáždilo kolem 130 milionů korun, vláda schválila pomoc ve výši 20 milionů korun, Praha uvolnila 32 milionů korun.
Spojené státy také zavedly program, který umožňoval dočasný pobyt v zemi téměř 60 tisícům občanů Haiti. USA ukončily program v roce 2017, v témže roce ukončila svou misi na Haiti i OSN. Částečně i kvůli obvinění z tisíců znásilnění. „Oběti musí být odškodněny, zvlášť po znásilnění narození chlapci, dívky a jejich matky,“ žádá mluvčí organizace haitských žen Jean Wirlineová.
Haiti nedokáže nakrmit miliony lidí
Podle údajů OSN je ale stále 35 procent populace Haiti odkázáno na humanitární pomoc. „Jsme v humanitární krizi,“ potvrzuje haitský prezident Jovenel Moise. Loni v listopadu uvedl, že v zemi je asi 3,7 milionu lidí, které se bez humanitární pomoci nedaří nakrmit. O urgentní pomoc proto požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Země strádá také kvůli zpustošené infrastruktuře. Tisíce úředních či náboženských budov se stále nepodařilo opravit, mezi nimi i katedrála Notre-Dame v Port-au-Price. Postavit se zatím nepodařilo ani nový prezidentský palác.
„Dokud nebude postaven prezidentský palác, éra rekonstrukce po zemětřesení pro mnohé lidi nezačne,“ ohlásil prezident Moise v roce 2017. Navzdory tomu, že se tou dobou už nová stavba plánovala, dodnes se s ní nezačalo.
Haiti, které od zemětřesení vystřídalo už sedm vlád a čtyři prezidenty, zatím nepřijalo ani nové zákony, které by zajistily stavbu odolnějších budov. Pokud by se země silně otřásla znovu, hrozí podle odborníků stejné následky jako v roce 2010.
