Ruskem okupované ukrajinské přístavní město Mariupol je zavaleno tisíci tunami odpadků, které kvůli zničené infrastruktuře není kam odvézt. Oznámil to starosta města Vadym Bojčenko. Mariupol, v němž panují otřesné hygienické podmínky, je podle něj na pokraji epidemiologické katastrofy. Ukrajinské ministerstvo životního prostředí odhadlo, že od začátku letošní invaze už ruští okupanti způsobili v zemi ekologické škody za více než šest miliard dolarů.
Rusy obsazený Mariupol zaplavily hory odpadu a panují v něm „zcela nehygienické“ podmínky, uvedl Bojčenko. „Mariupol je na pokraji epidemiologické katastrofy,“ citoval ho web listu Ukrajinska pravda.
„Šíří se infekční nemoci včetně cholery a úplavice. Ve všech oblastech se spontánně pohřbívá, kanalizace nefunguje. Chybí pitná voda. K tomu se přidávají hory nevysbíraných odpadků. To vše ohrožuje životy a zdraví obyvatel Mariupolu,“ prohlásil starosta s tím, že tamní lidé tak nyní žijí „v opravdovém ghettu“.
Městská rada oznámila, že ulice Mariupolu zaplavilo devět tisíc tun odpadků. Okupanti je neodstraňují, protože sami zničili městskou infrastrukturu. Od konce zimy se proto odpadky z Mariupolu nikam nevyvážejí, což zvyšuje riziko šíření infekčních onemocnění.
Poradce starosty Petro Andrjuščenko už dříve tento měsíc upozornil, že navzdory slibům okupantů se odpadky ve městě hromadí.
„Jak uvedly okupační úřady Mariupolu, epidemiologická situace je pod kontrolou. Trosky byly odklizeny. Odpadky byly odstraněny z ulic. Moře je čisté. Ale jisté to není,“ citovala jeho ironický komentář na sociální síti Telegram agentura Ukrinform.
Mariupol je téměř zničený
Dobytí Mariupolu oznámili ruští okupanti v květnu. Jeho ovládnutí jim umožnilo propojit anektovaný Krym po souši s okupovanými územími na Donbasu, čímž si Rusko zajistilo kontrolu nad pobřežím Azovského moře. Rusové přístav dobyli po dlouhých bojích a blokádě, kterou Evropská unie nazvala „masivním válečným zločinem“.
Velké pobouření vyvolalo například bombardování porodnice a dětské nemocnice, při kterém přišli o život tři lidé, včetně jednoho dítěte, a dalších sedmnáct osob utrpělo zranění. Ruský nálet zasáhl také divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývala tisícovka lidí. O život podle odhadů přišlo několik stovek osob, agentura AP později informovala až o přibližně šesti stech obětech.
Starosta Bojčenko v červnu uvedl, že infrastruktura města je z devadesáti procent zničená a zdevastována je polovina všech budov. „Opatrná bilance“ podle něj uvádí, že okupanti zabili dvaadvacet tisíc lidí, opravdový počet obětí je ale podle něj pravděpodobně mnohem vyšší.
Mariupol měl před válkou na 440 tisíc obyvatel, ze kterých jich ve zdevastovaném městě zůstalo okolo sta tisíc. Podle starosty mají jen omezený přístup k potravinám a pitné vodě, na ulicích leží mrtvá těla, některá jsou pohřbívána provizorně; nefunguje kanalizace a šíří se nemoci. Bojčenko označil situaci za humanitární katastrofu.
Škody za miliardy dolarů
Od začátku letošní plnohodnotné pozemní invaze už ruští okupanti napáchali ekologické škody za 202 miliard hřiven (přes šest miliard dolarů, více než 160 miliard korun), oznámil ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec.
Ukrajinské úřady podle něj dosud zaznamenaly přes dvě stě padesát případů „ekocidy“, tedy ničení ekosystémů, a více než dva tisíce případů poškození životního prostředí.
„Důsledkem války je více než dvě stě tisíc tun nebezpečného odpadu a kovošrotu, každý zničený dům pak představuje padesát metrů krychlových odpadu z trosek,“ dodal podle webu listu Ukrajinska pravda.
Kyjev se bude s Moskvou soudit
Ministr už dříve prohlásil, že Kyjev bude za ekologické škody žádat po Moskvě kompenzace prostřednictvím mezinárodních soudů. „Během uplynulých dvaceti let je toto první vojenský konflikt na světě, při němž byly způsobeny ekologické škody takových rozměrů,“ prohlásil v květnu.
Válka zahájená ruským agresorem zničila celé ekosystémy, připravila divokou přírodu o její přirozené prostředí a kontaminovala půdu v zemi, která patří k hlavním světovým producentům obilí, dodal tehdy.
„Ruské rakety zasáhly naše ropné sklady, tepelné elektrárny, chemické závody – to má rozhodně dopad na životní prostředí. Hoří lesy, jsou ničeny cenné chráněné oblasti,“ popsal Strilec.
Ekologické škody způsobené ruskými okupanty monitoruje také ukrajinská nevládní organizace Ekodija (EcoAction). Na svém webu nabízí interaktivní mapu, která aktuálně eviduje přes tři stovky případů. Vychází z informací médií a lokalizace škod může být jen přibližná, uvádí organizace.
