Letadlo americké viceprezidentky Harrisové zpozdil záhadný havanský syndrom

Odlet americké viceprezidentky Kamaly Harrisové na návštěvu Vietnamu se o tři hodiny zpozdil kvůli obavám z takzvaného havanského syndromu. Americké velvyslanectví v Hanoji viceprezidentku informovalo o „neobvyklém zdravotním incidentu“.

Americká ambasáda v Hanoji vydala prohlášení, že Harrisová nakonec do Vietnamu odletěla po „pečlivém zhodnocení situace“. Jako důvod zdržení ambasáda uvedla dva „neobvyklé zdravotní incidenty“ u svých amerických zaměstnanců. Bližší podrobnosti nesdělila, neuvedla ani, kdo tyto zdravotní problémy měl.

Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová později uvedla, že z Vietnamu byl před odletem Harrisové hlášen případ „havanského syndromu“, zatím ale není potvrzen. Úřady podle ní hlášený incident berou vážně, situaci vyhodnotily a považují návštěvu viceprezidentky ve Vietnamu za bezpečnou.

Havanský syndrom je označení pro dosud nevysvětlené zdravotní potíže amerických diplomatů, jejich příbuzných či personálu zastoupení USA v cizině, které byly poprvé zaznamenány v kubánské metropoli koncem roku 2016, v médiích se kauza objevila v roce 2017.

Někteří američtí a kanadští diplomaté či jejich příbuzní si tehdy stěžovali na zdravotní problémy po krátkém pobytu v Havaně v domech diplomatů a dvou hotelech. Hovořili o poškození sluchu, bolestech hlavy, závratích či poruchách spánku. Mnozí tvrdili, že slyšeli vysoké šumivé zvuky.

Některá americká média začala okamžitě spekulovat o akustických útocích kubánských tajných služeb či o otravě jedem či biologickou zbraní. Tehdejší americký prezident Donald Trump incidenty označil za velmi neobvyklý útok, za nějž je zodpovědná kubánská komunistická vláda, a USA tehdy stáhly víc než polovinu diplomatického personálu z Havany.

Nevysvětlené komplikace

Příčinu zdravotních problémů amerických a kanadských diplomatů se dosud nepodařilo vysvětlit, lékaři ale vyloučili, že by šlo o otravu či virové onemocnění. Západní média informovala o několika vědeckých studiích, které vykládaly příčinu různě.

Podle některých expertů mohlo jít například o vedlejší účinek špatně sestaveného odposlouchávacího zařízení. Dva vědci z univerzit v Kalifornii a britském Lincolnu z analýzy nahrávky pořízené diplomaty na Kubě usoudili, že za záhadnými zvuky mohli být cvrčci.

Případy „havanského syndromu“ se posléze objevily u diplomatů a zaměstnanců na zastoupeních USA v Číně, Rusku, Kolumbii či Uzbekistánu a letos v červenci i ve Vídni. Tento měsíc oznámilo americké ministerstvo zahraničí podezření na několik takových případů v Německu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 2 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 44 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...