Varianta mí odolává protilátkám nejsnadněji. Šíří se ale hůře než delta

Jedna z nejnovějších variant covidu-19 známá jako „mí“ se už rozšířila nejméně do 42 zemí světa a Světová zdravotnická organizace ji označila za znepokojivou. Varianta dokázala obejít i řadu protipandemických opatření, ale první studie naznačují, že je méně snadno přenosná než delta, která vyvolala obnovení pandemie v USA a mnoha dalších zemích.

Mí (v anglických článcích se označuje Mu) se rychle stala dominantní variantou v Kolumbii, kde byla poprvé objevena už v lednu. Odsud pronikala směrem na sever, do USA. Do června se tam sice pomalu šířila, ale poté, co v zemi převládla agresivní delta, začalo rozšíření varianty mí rychle klesat.

Podle Světové zdravotnické organizace je sice kmen mí znepokojivý, ale vědci se nedomnívají, že by mohl konkurovat deltě. V Kolumbii je ale nicméně varianta mí zodpovědná za více než třetinu případů onemocnění covidem, a WHO ji proto označila za dvanáctou ze „znepokojivých“, což je druhá nejproblematičtější kategorie. Do nejhorší kategorie patří vedle zmiňované delty další tři kmeny.

I znepokojivé varianty, jako je mí, ale vyvolávají obavy. Mí má totiž celou řadu již dobře známých mutací, které mohou viru pomoci uniknout imunitě po vakcínách nebo předchozí infekci. 

Tom Wenseleers, evoluční biolog a biostatistik na Katolické univerzitě v Lovani, který dříve odhadoval přenosnost a dopad varianty alfa v Anglii, ale předpokládá, že mí nenahradí deltu v místech, kde tato nejrizikovější varianta už jednou převládla. 

V čem je mí jiná?

Mí má ve svém hrotovém proteinu osm mutací; řada z nich je přítomná i v těch nejnebezpečnějších variantách alfa, beta, gama a delta.

Některé z mutací přítomných u mí (například E484K a N501Y) pomáhají jiným variantám vyhnout se protilátkám proti mRNA vakcínám. U variant beta a gama mutace E484K způsobila, že varianty jsou odolnější vůči jedné dávce mRNA vakcín.

Varianta mí odolává protilátkám lépe než jiné
Zdroj: bioRxiv

Studie, která zatím neprošla recenzním řízením, ukázala, že mutace P681H pomáhá u varianty alfa k vyšší přenosnosti, a totéž může dělat i u varianty mí.

Mí má kromě toho také nové mutace, které nebyly u jiných variant dosud pozorovány, a jejich dopad na nebezpečnost viru proto zatím není znám. Jednou z těch nejvíc znepokojivých je mutace na pozici 346, která narušuje interakci protilátek s hrotovým proteinem. A to podle vědců může viru usnadnit únik.

Před mí proto varují i epidemiologické modely. Jeden z nich odhaduje, že je až dvakrát přenosnější než původní SARS-CoV-2. Tato studie rovněž naznačuje, že imunita z předchozí infekce původním virem byla při ochraně proti mí až o sedmatřicet procent méně účinná než u původní varianty.

„V tuto chvíli nemáme dostatek dostupných důkazů, které by mohly naznačovat, že skutečně je nová varianta spojena s významnou změnou covidu,“ popsal Alfonso Rodriguez-Morales, prezident Kolumbijské asociace pro infekční nemoci.

Tohle všechno působí dost uklidňujícím dojmem, ale objevují se indicie, že mí by mohla oslabit ochranu protilátkami, které vznikly po očkování. V laboratorních podmínkách virus lépe odolával protilátkám od lidí, kteří byli očkovaní vakcínou Comiranty společností Pfizer/ BioNTech. V této studii, která zatím také neprošla recenzním řízením, byla varianta mí nejodolnější vůči vakcínám ze všech v současnosti uznávaných variant.

Tyto výsledky potvrdila i další laboratorní studie – i v ní byly protilátky od pacientů očkovaných vakcínou společnosti Pfizer méně účinné při neutralizaci mí, ve srovnání s jinými variantami.

„Tato varianta má mutace, které naznačují, že by se mohla vyhnout určitým protilátkám. Nejen monoklonálním protilátkám, ale i protilátkám získaným očkováním a rekonvalescentním sérem, ale není mnoho klinických údajů, které by tomu nasvědčovaly. Jsou to většinou laboratorní údaje,“ potvrdil tyto závěry Anthony Fauci, ředitel Národního institutu pro alergie a infekční choroby, na tiskovém brífinku v Bílém domě 2. září.

Podle Rodriguez-Moralesové se zdá, že dobrou ochranu stále poskytují vakcíny, které nejsou na bázi mRNA (tedy AstraZeneca, Johnson & Johnson a Sinovac).

Taky americký epidemiolog Eric Feigl-Ding považuje tuto variantu za velmi problematickou: „Vzhledem k tomu, že se zdá být odolnější proti vakcínám i proti přirozené infekci, může se stát varianta mí  časem konkurenceschopnější, protože díky tomu může získat výhodu.“

Jak je mí rozšířená?

Podle Paúla Cárdenase, mikrobiologa z ekvádorské Universidad San Francisco de Quito, se mí rychle rozšířila po celé Jižní Americe, ale je těžké s jistotou říci, jak moc. Hlavním problémem je, že se v regionu málo sekvenuje; to znamená, že neprobíhají detailní genetické analýzy objeveného viru, které jsou schopné odhalit i případné mutace. Tamní epidemiologové jsou tedy vůči mutacím a variantám částečně slepí.

„Jihoamerické země sekvenovaly pouze 0,07 procenta z celkového počtu pozitivních případů SARS-CoV-2,“ uvedl vědec. Například v Spojených státech se sekvenovalo asi 9,3 procenta všech pozitivních případů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 19 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...