Barbados se stal republikou. Královnu Alžbětu II. nahradila prezidentka Masonová

Karibský ostrov Barbados se stal republikou. Britskou královnu Alžbětu II. coby hlavu státu nahradila Sandra Masonová jako vůbec první prezidentka země, kterou si Barbadosané zvolili minulý měsíc. Funkce se slavnostně ujala složením přísahy v den 55. výročí od chvíle, kdy někdejší britská kolonie získala na Spojeném království nezávislost.

Úderem půlnoci místního času (5:00 SEČ) se za jásotu lidí v hlavním městě Bridgetownu zrodila nová republika, popsala agentura Reuters. Na zaplněném náměstí Národních hrdinů zazněla mimo jiné barbadoská hymna. Slavnosti se zúčastnil také britský princ Charles. Spouštění královské standardy a vyhlášení republiky přihlížel zádumčivě, píše Reuters.

„Mám obrovskou radost,“ svěřil se agentuře před slavnostním ceremoniálem obuvník Ras Binghi. Někteří obyvatelé Bridgetownu nicméně nedlouho před slavnostním ceremoniálem připouštěli, že jsou zmatení z toho, co bude změna znamenat a jak se jich dotkne.

„Stále máme premiérku, která má větší pravomoci, tak jaká bude role prezidenta?“ uvažovala čtyřiatřicetiletá personalistka Dianne Kingová nad rolí hlavy státu, která bude převážně symbolická. A zatímco někteří se ze změny radovali, jiní byli spíše proti. „Měli by nechat královnu Alžbětu být –⁠ nechat ji jako vůdkyni. Nechápu, proč bychom měli být republikou,“ nechal se slyšet pětačtyřicetiletý Sean Williams.

Přechod na republiku by neměl být vnímán jako odsouzení kohokoliv, uvedla prezidentka

„Nastal čas plně opustit koloniální minulost,“ uvedla už před časem Masonová a dodala, že přechod na republiku by neměl být vnímán jako odsouzení kohokoliv. Barbados se podle ní těší na pokračující vztah s britskou panovnicí. Dvaasedmdesátiletá Masonová byla od ledna 2018 až dosud generální guvernérkou ostrova. Vystudovaná právnička podle agentury AP dříve působila coby soudkyně nebo jako velvyslankyně ve Venezuele, Kolumbii, Chile a v Brazílii.

Tato změna je do značné míry symbolická, jelikož Barbados je suverénním státem, upozornila agentura Bloomberg. Zároveň však podle ní zdůrazňuje rostoucí nezávislost v Karibiku, kde se nachází devět z šestnácti (po úterním dni patnáct) zemí, které uznávají britskou panovnici coby hlavu státu. Podle Reuters by změna mohla podnítit diskusi o podobných návrzích v dalších bývalých britských koloniích, kde je hlavou státu Alžběta II., mezi něž patří Jamajka, Austrálie nebo Kanada.

Buckinghamský palác už dříve uvedl, že rozhodnutí Barbadosanů respektuje, ale za veřejnými prohlášeními zdůrazňujícími trvalé přátelství se skrývají určité obavy, napsala britská stanice BBC na svém webu. Charles přiletěl na předávací ceremoniál jako zástupce královny, ale také v roli jejího nástupce v čele více než pěti desítek zemí Společenství (Commonwealth), jehož členem Barbados zůstává i po proměně z konstituční monarchie na republiku.

Královna Alžběta II. zažila podobnou situaci –⁠ kdy ji nahradil v čele státu prezident –⁠ naposledy v roce 1992 v případě ostrovního státu Mauricius. Karibik podobnou událost naposledy prožíval v sedmdesátých letech minulého století, kdy se republikami staly postupně Guyana, Trinidad a Tobago a později také Dominika.

Barbados se stal britskou kolonií v polovině 17. století. Záhy se stal důležitým exportérem cukru na anglický trh, přičemž byl podle Reuters rovněž ohniskem transatlantického obchodu s otroky. Aktuální populace čítající necelých tři sta tisíc obyvatel je v drtivé většině afrického původu.

Částečnou samosprávu získal v roce 1948 a v roce pak 1966 nezávislost. V čele státu zůstala formálně královna, kterou zastupoval generální guvernér. Úmysl změnit ústavu a učinit z konstituční monarchie republiku v čele s prezidentem oznámila barbadoská vláda loni v září, posléze krok schválil tamní parlament.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 14 mminutami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 56 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...