Barbados se stal republikou. Královnu Alžbětu II. nahradila prezidentka Masonová

Karibský ostrov Barbados se stal republikou. Britskou královnu Alžbětu II. coby hlavu státu nahradila Sandra Masonová jako vůbec první prezidentka země, kterou si Barbadosané zvolili minulý měsíc. Funkce se slavnostně ujala složením přísahy v den 55. výročí od chvíle, kdy někdejší britská kolonie získala na Spojeném království nezávislost.

Úderem půlnoci místního času (5:00 SEČ) se za jásotu lidí v hlavním městě Bridgetownu zrodila nová republika, popsala agentura Reuters. Na zaplněném náměstí Národních hrdinů zazněla mimo jiné barbadoská hymna. Slavnosti se zúčastnil také britský princ Charles. Spouštění královské standardy a vyhlášení republiky přihlížel zádumčivě, píše Reuters.

„Mám obrovskou radost,“ svěřil se agentuře před slavnostním ceremoniálem obuvník Ras Binghi. Někteří obyvatelé Bridgetownu nicméně nedlouho před slavnostním ceremoniálem připouštěli, že jsou zmatení z toho, co bude změna znamenat a jak se jich dotkne.

„Stále máme premiérku, která má větší pravomoci, tak jaká bude role prezidenta?“ uvažovala čtyřiatřicetiletá personalistka Dianne Kingová nad rolí hlavy státu, která bude převážně symbolická. A zatímco někteří se ze změny radovali, jiní byli spíše proti. „Měli by nechat královnu Alžbětu být –⁠ nechat ji jako vůdkyni. Nechápu, proč bychom měli být republikou,“ nechal se slyšet pětačtyřicetiletý Sean Williams.

Přechod na republiku by neměl být vnímán jako odsouzení kohokoliv, uvedla prezidentka

„Nastal čas plně opustit koloniální minulost,“ uvedla už před časem Masonová a dodala, že přechod na republiku by neměl být vnímán jako odsouzení kohokoliv. Barbados se podle ní těší na pokračující vztah s britskou panovnicí. Dvaasedmdesátiletá Masonová byla od ledna 2018 až dosud generální guvernérkou ostrova. Vystudovaná právnička podle agentury AP dříve působila coby soudkyně nebo jako velvyslankyně ve Venezuele, Kolumbii, Chile a v Brazílii.

Tato změna je do značné míry symbolická, jelikož Barbados je suverénním státem, upozornila agentura Bloomberg. Zároveň však podle ní zdůrazňuje rostoucí nezávislost v Karibiku, kde se nachází devět z šestnácti (po úterním dni patnáct) zemí, které uznávají britskou panovnici coby hlavu státu. Podle Reuters by změna mohla podnítit diskusi o podobných návrzích v dalších bývalých britských koloniích, kde je hlavou státu Alžběta II., mezi něž patří Jamajka, Austrálie nebo Kanada.

Buckinghamský palác už dříve uvedl, že rozhodnutí Barbadosanů respektuje, ale za veřejnými prohlášeními zdůrazňujícími trvalé přátelství se skrývají určité obavy, napsala britská stanice BBC na svém webu. Charles přiletěl na předávací ceremoniál jako zástupce královny, ale také v roli jejího nástupce v čele více než pěti desítek zemí Společenství (Commonwealth), jehož členem Barbados zůstává i po proměně z konstituční monarchie na republiku.

Královna Alžběta II. zažila podobnou situaci –⁠ kdy ji nahradil v čele státu prezident –⁠ naposledy v roce 1992 v případě ostrovního státu Mauricius. Karibik podobnou událost naposledy prožíval v sedmdesátých letech minulého století, kdy se republikami staly postupně Guyana, Trinidad a Tobago a později také Dominika.

Barbados se stal britskou kolonií v polovině 17. století. Záhy se stal důležitým exportérem cukru na anglický trh, přičemž byl podle Reuters rovněž ohniskem transatlantického obchodu s otroky. Aktuální populace čítající necelých tři sta tisíc obyvatel je v drtivé většině afrického původu.

Částečnou samosprávu získal v roce 1948 a v roce pak 1966 nezávislost. V čele státu zůstala formálně královna, kterou zastupoval generální guvernér. Úmysl změnit ústavu a učinit z konstituční monarchie republiku v čele s prezidentem oznámila barbadoská vláda loni v září, posléze krok schválil tamní parlament.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Los Angeles pokračovaly protesty. Policie použila gumové projektily

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila. Protesty se také rozšířily do dalších kalifornských měst, jako je San Francisco a Santa Ana, ale také do Dallasu a Austinu v Texasu, Louiseville v Kentucky nebo New Yorku. Policie při střetech s demonstranty některé z nich zatýkala.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí útoku ve Štýrském Hradci stoupl na deset

V rakouském Štýrském Hradci (Graz) zemřel jeden ze zraněných po střelbě ve škole. Šlo o těžce raněnou ženu, počet obětí tak stoupl na deset, uvedla fakultní nemocnice. Policie dříve oznámila, že jedenadvacetiletý útočník po střelbě zabil i sebe. Ministr vnitra Gerhard Karner dříve informoval, že zraněno bylo nejméně dvanáct lidí, někteří z nich vážně. Rakousko uctí památku obětí třídenním státním smutkem, který podle kancléře Christiana Stockera začne ve středu ráno.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA mají pochyby o vzniku palestinského státu, řekl velvyslanec

Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu. Agentuře Bloomberg to v rozhovoru řekl americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Zároveň se přiklonil k myšlence, aby palestinský stát vznikl na území některé muslimské země, nikoliv na okupovaném Západním břehu Jordánu, pro který Huckabee použil izraelskou vládou preferovaný biblický název Judea a Samaří.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Jeden z největších úderů na Kyjev, popsal Zelenskyj ruský útok

Rusko v noci na úterý podniklo jeden ze svých největších leteckých útoků na Kyjev, napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další údery směřovaly na Oděsu. Moskva proti Ukrajině vyslala 315 dronů, dvě rakety a pět střel s plochou dráhou letu. Ukrajinské jednotky zničily nebo zneškodnily 284 dronů a všechny rakety a střely, doplnilo ukrajinské letectvo. Rusko podle Reuters tvrdí, že v Kyjevě útočilo vysoce přesnými zbraněmi proti vojenským cílům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Komise navrhla nový balík sankcí proti Rusku, Fico hrozí zablokováním

Evropská komise (EK) v rámci osmnáctého balíku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Oznámila to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil, že balík nepodpoří, pokud EK nenabídne řešení ohledně dodávek surovin z Ruska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Student zabil nožem pracovnici školy ve Francii

Čtrnáctiletý student v úterý nožem zabil pracovnici školy ve městě Nogent na východě Francie, hlásí agentura AFP s odvoláním na policejní zdroje, podle nichž byl žák školy podezřelý ze smrtelného útoku zadržen. Prezident Emmanuel Macron označil útok za akt nesmyslného násilí. Premiér François Bayrou podle agentury Reuters oznámil, že se chystá zkušební instalace bezpečnostních rámů na školách
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Poslali jsme Ukrajině patrioty, řekl izraelský diplomat. Ministerstvo to popřelo

Izrael pomohl posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny tím, že jí poskytl americké rakety Patriot, prohlásil izraelský velvyslanec v Kyjevě Michael Brodsky. Šlo zřejmě o první veřejné uznání přímé izraelské pomoci Ukrajině. Izraelské ministerstvo zahraničí to ale později popřelo, údajně po dotazu Ruska.
před 9 hhodinami

V Německu vzrostl počet pravicových extremistů, uvedla tajná služba

V Německu výrazně vzrostl počet pravicových extremistů. Loni jich v zemi bylo více než padesát tisíc, skoro o čtvrtinu více než v roce předchozím, informoval německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Citoval z nové zprávy Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), jenž má v zemi pravomoci civilní kontrarozvědky. Podle Dobrindta přibylo také příznivců krajní levice a islamistů. Ministr zároveň varoval před ruskou špionáží a sabotáží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...