USA vzaly do vazby muže zadrženého v Panamě kvůli vraždě haitského prezidenta

Americké úřady vzaly do vazby bývalého kolumbijského vojáka Maria Antonia Palaciose podezřelého z podílu na vraždě haitského prezidenta Jovenela Moïseho. Palacios stanul před federálním soudem v Miami. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je obviněný „ze spiknutí za účelem spáchání vraždy nebo únosu mimo území USA a z poskytnutí materiální podpory, jež vedla k vraždě, přičemž mu bylo známo, že materiál bude použit k zavraždění nebo únosu“.

Panamské úřady Palaciose zadržely v pondělí místního času při mezipřistání letu z Jamajky do Kolumbie.

Palacios se u soudu k vině nevyjádřil. Požádal o přidělení advokáta, a když odpověděl na otázky týkající se jeho finanční situace, byl mu přidělen advokát s ohledem na jeho omezený příjem. Soudce nařídil, že Palacios musí zůstat ve vazbě, protože existuje riziko, že se pokusí o útěk. Znovu má před soudem stanout 31. ledna. Přidělený advokát řekl, že jeho klient zřejmě vinu nepřizná.

List Miami Herald napsal, že Palacios bude první z lidí podezřelých z Moïseho vraždy, proti němuž bude vzneseno formální obvinění.

Pozadí atentátu stále neobjasněno

Moïse byl zastřelen loni 7. července ve své soukromé rezidenci na předměstí haitské metropole Port-au-Prince. Při útoku byla zraněna jeho manželka. V souvislosti s atentátem bylo zatčeno přes 40 podezřelých, včetně 18 kolumbijských žoldnéřů. Po dalších podezřelých policie pátrá. Pozadí atentátu je stále nejasné.

Palacios byl zadržen na Jamajce loni v říjnu a v pondělí měl být přepraven do Kolumbie. Při mezipřistání v Panamě ho ale imigrační úředníci vyzvali, aby dobrovolně nasedl na let do Spojených států, jež po něm prostřednictvím Interpolu pátrají. Do pátrání Interpolu zařadilo muže i Haiti kvůli pokusu o vraždu, ozbrojenou loupež a spiknutí. Americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že Palacios souhlasil s přepravou do USA.

Úřad haitského premiéra vydal krátké prohlášení, v němž žádá spravedlnost v objasnění vraždy prezidenta Moïseho. Není z něj ale jasné, zda vláda usiluje o vydání Palaciose na Haiti. Bývalý premiér Claude Joseph označil zadržení Palaciose v USA za správný krok, ale vyzval haitské úřady, aby usilovaly o Palaciosovo vydání, aby mohl být souzen na Haiti.

Palacios podle místního tisku přicestoval do Panamy poté, co byl vyhoštěn z Jamajky, kde ho minulý týden odsoudili za nelegální vstup na území státu. Jamajský soud ho nechal vyhostil do Kolumbie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...