Kolumbie strana 5 z 5

Před třinácti až sedmi miliony lety se vodami dnešní Jižní Ameriky proháněla jedna z největších želv, která kdy žila. Sladkovodní plaz, jehož zkamenělé pozůstatky nalezli vědci v Kolumbii a ve Venezuele, dosahoval rozměrů osobního auta, píše agentura Reuters. První fosílie těchto obřích želv paleontologové objevili už v 70. letech minulého století, nový nález však dopomůže k lepšímu porozumění tomu, jak tato zvířata žila.

Od finanční krize v roce 2008 trvají prakticky nepřetržitě různě po světě protesty. Letos demonstrovali lidé v Chile, Hondurasu, Libanonu, Iráku či Indii. Plně však nerozumíme nepokojům v zemích jako Francie či Velká Británie, píše ve svém komentáři Radovan Dluhy-Smith z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci.

Ponorka převážející drogy z Kolumbie a zadržená v neděli policií u severozápadního pobřeží Španělska měla na palubě přes tři tuny kokainu. Na černém trhu by se látka prodala za více než 100 milionů eur, což v přepočtu dělá asi 2,6 miliardy korun. Vyzdvižení plavidla ze dna komplikovalo špatné počasí. Podle deníku El País jde o první „narkoponorku“, jež přeplula Atlantik do Evropy a již se podařilo zadržet.

Kolumbijská policie použila v hlavním městě Bogotě slzný plyn proti demonstrantům, kteří už několik dní vystupují proti tamní vládě. Protesty začaly ve čtvrtek, zemřeli při nich tři lidé. V noci z pátku na sobotu místního času platil v Bogotě zákaz vycházení, po jeho vypršení ale vyšli demonstranti znovu do ulic.

Podle nového výzkumu se u delfínů v Amazonce rychle zvyšuje hladina rtuti. Vědci si myslí, že tato toxická látka pochází z ilegální těžby zlata, která se kolem této řeky stále rozšiřuje.

Nejvyšší volební soud v Bolívii zveřejnil konečné výsledky prvního kola prezidentských voleb. Potvrzují těsné vítězství současné hlavy státu Eva Moralese. Ten tak získá už čtvrtý mandát a u moci zůstane do roku 2025. Doma i v zahraničí ale čelí obviněním z volebních manipulací. Mezinárodní pozorovatelé Organizace amerických států (OAS) Moralesovi doporučili, aby připustil konání druhého kola voleb. K tomu se připojily i Spojené státy a Evropská unie.

Za poslední měsíc zaznamenalo Španělsko vlnu žádostí o občanství ze strany sefardských Židů. Končil totiž termín, dokdy o něj mohli požádat. Španělská vláda se tímto krokem před čtyřmi lety rozhodla napravit historickou křivdu z roku 1492. Z Pyrenejského poloostrova je tehdy vyhnalo nařízení katolických králů.

Bývalý velitel Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) Iván Márquez ohlásil novou fázi ozbrojeného boje. Mírová dohoda z roku 2016, kterou FARC a vláda v Bogotě ukončily padesát let guerillové války, totiž podle Márqueze není dodržována. Proti jeho výzvě vystoupil další z někdejších velitelů Rodrigo Londoño. Většina povstalců podle něj stojí za mírovým procesem.

Přes 10 tisíc Venezuelanů překročilo o víkendu hranici z Kolumbie do Ekvádoru. Od pondělí totiž začalo platit nařízení, podle něhož si před vstupem do země musí venezuelští emigranti zažádat o humanitární vízum. Ekvádorská vláda se tak snaží omezit masovou migrační vlnu do své země.

Na severu Kolumbie vznikla nová válečná zóna. Boje mezi ozbrojenými skupinami o kontrolu nad trasami obchodu s drogami v regionu Catatumbo už donutily 40 tisíc lidí opustit své domovy. Ve své zprávě to uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Ozbrojenci podle ní vyplnili vakuum, které v oblasti vzniklo po uzavření mírové dohody mezi vládou a levicovými povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) v roce 2016.

Přesně před dvěma sty lety, 7. srpna 1819, udělali latinskoameričtí povstalci rozhodující krok k nezávislosti na Španělsku. V bitvě u kolumbijského Boyacá tehdy jejich vojska pod vedením Simona Bolívara porazila koloniální armádu. Vítězství obrátilo vývoj ve prospěch povstalců a otevřelo cestu k osvobození jihoamerických zemí od španělské nadvlády.

Několik zemí Latinské Ameriky vyhlásilo fytosanitární pohotovost v obavě z rozšíření choroby, která ohrožuje banánovníky. Učinily tak poté, co houbovitá plíseň postihla jednu plantáž v Kolumbii u hranic s Venezuelou. Zatím není potvrzeno, že jde o obávanou variantu takzvané panamské nemoci, která v minulosti zlikvidovala ve světě celý jeden druh banánů. Informoval o tom deník El País.

Soud uložil ruskému řidiči Olegu Gubinovi devět let vězení za smrtelnou nehodu během silvestrovské noci v centru Prahy. Zároveň mu na 10 let zakázal řízení a vyhostil ho také z Česka. Rus ovšem před stíháním uprchl do vlasti, a soud se tak konal v jeho nepřítomnosti. Rusko navíc nepřipouští vydávání svých občanů k trestnímu stíhání, Gubin se tak za mříže nejspíš vůbec nedostane.

Tisíce migrantů z Venezuely se snaží dostat přes Kolumbii a Ekvádor do Peru. Od soboty musejí na hranicích předložit pas a víza, dosud jim stačil jen občanský průkaz. Venezuela se pod nadvládou autoritářského prezidenta Nicoláse Madura potýká s hlubokou politickou a ekonomickou krizí, lidem chybí nejzákladnější potřeby.

Podle americké televize CNN byl loňský výbuch během proslovu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura pokusem o jeho zabití. O atentát za pomoci dronů se pokusili dezertéři z venezuelské armády. Televizi to potvrdil člověk, který se označil za jednoho z organizátorů neúspěšného bombového útoku.

Pavouci z čeledi sklípkanošovitých žijí na velké části Severní a Střední Ameriky. Zvláštní výjimku však dosud tvořila Kolumbie, kde je nikdy nikdo neviděl. Nový výzkum ale v této zemi odhalil rovnou šest druhů těchto pozoruhodných pavouků. A jeden z nich se hned stal výškovým rekordmanem.

Dvanáct lidí zahynulo při nehodě jednoho z nejstarších provozovaných dopravních letadel světa v Kolumbii. Stroj typu DC-3 společnosti Laser Aereo se zřítil jižně od metropole Bogoty v sobotu dopoledne.

Od soboty dezertovalo a odešlo do sousední Kolumbie 156 příslušníků venezuelských bezpečnostních sil. Oznámila to v neděli venezuelská migrační služba. Opoziční předák Juan Guaidó, který vystupuje jako prozatímní prezident Venezuely, už dříve nabídl amnestii vojákům, pokud mu pomohou obnovit v zemi ústavní pořádek a demokracii.

Nejméně dva lidé zemřeli a zhruba tři stovky byly zraněny při sobotních zásazích venezuelské armády proti stoupencům opozice usilujícím o otevření hranic pro průjezd humanitární pomoci.

Na venezuelských hranicích s Kolumbií a s Brazílií se v sobotu soustředil mocenský boj venezuelské opozice s režimem autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Venezuelané se tam snaží přesvědčit armádu, aby hranice uzavřené vládou otevřela a pustila do země humanitární pomoc. Národní garda použila slzný plyn proti lidem, kteří se snažili odstranit na hranicích zátarasy. Došlo i ke střelbě, což potvrdil v přímém přenosu i spolupracovník ČT v Latinské Americe Martin Rey. Do Kolumbie mezitím podle agentur uteklo 13 příslušníků ozbrojených sil, kteří nesouhlasí s Madurovým režimem.

Úřadující venezuelský prezident Nicolás Maduro ohlásil, že do země proudí zdravotnický materiál z Ruska. Venezuela už dříve uzavřela všechny přístavy. Maduro přikázal také uzavřít hranice s Brazílií a stejné opatření zvažuje i u těch kolumbijských. V pátek venezuelští vojáci na hranici s Brazílií zabili ženu. Ruská diplomacie tvrdí, že Spojené státy plánují dodat zbraně opozici.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v telefonátu se svým americkým protějškem Mikem Pompeem varoval před použitím síly ve Venezuele. Reagoval tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který řekl, že ve hře zůstává i možnost vojenské intervence. Diplomatický tlak na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhlášení nových voleb mezitím sílí.

Čeští badatelé budou mít od jara malou vědeckou stanici v ekvádorském pralese. Na místě působí nezisková organizace Forest.ink, která se mimo jiné zabývá výkupem pozemků od místních vlastníků, a brání tak prodeji půdy těžařům. Spolek je součástí nového konsorcia United for the Development of the Amazon (UNIDA), které vedou vědci Mendelovy univerzity v Brně.

Španělská vláda jako první z Evropské unie oficiálně uznala Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. K Madridu se postupně přidaly další státy. O půlnoci vypršela lhůta, do které sedm evropských zemí po venezuelském autoritářském prezidentovi Nicolásovi Madurovi požadovalo, aby oznámil nové prezidentské volby. Po tomto ultimátu měly uznat za úřadujícího prezidenta právě Guaidóa. Maduro nové prezidentské volby odmítl. Kreml kroky evropských států odsoudil jako snahu „legitimizovat uzurpaci moci“. Jde podle něj o vměšování.