Kolumbie strana 5 z 5

V kolumbijském městě Doradal se přemnožili hroši, které tam po sobě zanechal drogový baron Pablo Escobar. Zvířata sice přitahují pozornost turistů, podle odborníků ale ohrožují tamní životní prostředí i obyvatele. Veterináři proto zvažují hromadnou sterilizaci.

Před třinácti až sedmi miliony lety se vodami dnešní Jižní Ameriky proháněla jedna z největších želv, která kdy žila. Sladkovodní plaz, jehož zkamenělé pozůstatky nalezli vědci v Kolumbii a ve Venezuele, dosahoval rozměrů osobního auta, píše agentura Reuters. První fosílie těchto obřích želv paleontologové objevili už v 70. letech minulého století, nový nález však dopomůže k lepšímu porozumění tomu, jak tato zvířata žila.

Od finanční krize v roce 2008 trvají prakticky nepřetržitě různě po světě protesty. Letos demonstrovali lidé v Chile, Hondurasu, Libanonu, Iráku či Indii. Plně však nerozumíme nepokojům v zemích jako Francie či Velká Británie, píše ve svém komentáři Radovan Dluhy-Smith z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci.

Ponorka převážející drogy z Kolumbie a zadržená v neděli policií u severozápadního pobřeží Španělska měla na palubě přes tři tuny kokainu. Na černém trhu by se látka prodala za více než 100 milionů eur, což v přepočtu dělá asi 2,6 miliardy korun. Vyzdvižení plavidla ze dna komplikovalo špatné počasí. Podle deníku El País jde o první „narkoponorku“, jež přeplula Atlantik do Evropy a již se podařilo zadržet.

Kolumbijská policie použila v hlavním městě Bogotě slzný plyn proti demonstrantům, kteří už několik dní vystupují proti tamní vládě. Protesty začaly ve čtvrtek, zemřeli při nich tři lidé. V noci z pátku na sobotu místního času platil v Bogotě zákaz vycházení, po jeho vypršení ale vyšli demonstranti znovu do ulic.

Podle nového výzkumu se u delfínů v Amazonce rychle zvyšuje hladina rtuti. Vědci si myslí, že tato toxická látka pochází z ilegální těžby zlata, která se kolem této řeky stále rozšiřuje.

Nejvyšší volební soud v Bolívii zveřejnil konečné výsledky prvního kola prezidentských voleb. Potvrzují těsné vítězství současné hlavy státu Eva Moralese. Ten tak získá už čtvrtý mandát a u moci zůstane do roku 2025. Doma i v zahraničí ale čelí obviněním z volebních manipulací. Mezinárodní pozorovatelé Organizace amerických států (OAS) Moralesovi doporučili, aby připustil konání druhého kola voleb. K tomu se připojily i Spojené státy a Evropská unie.

Za poslední měsíc zaznamenalo Španělsko vlnu žádostí o občanství ze strany sefardských Židů. Končil totiž termín, dokdy o něj mohli požádat. Španělská vláda se tímto krokem před čtyřmi lety rozhodla napravit historickou křivdu z roku 1492. Z Pyrenejského poloostrova je tehdy vyhnalo nařízení katolických králů.

Bývalý velitel Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) Iván Márquez ohlásil novou fázi ozbrojeného boje. Mírová dohoda z roku 2016, kterou FARC a vláda v Bogotě ukončily padesát let guerillové války, totiž podle Márqueze není dodržována. Proti jeho výzvě vystoupil další z někdejších velitelů Rodrigo Londoño. Většina povstalců podle něj stojí za mírovým procesem.

Přes 10 tisíc Venezuelanů překročilo o víkendu hranici z Kolumbie do Ekvádoru. Od pondělí totiž začalo platit nařízení, podle něhož si před vstupem do země musí venezuelští emigranti zažádat o humanitární vízum. Ekvádorská vláda se tak snaží omezit masovou migrační vlnu do své země.

Na severu Kolumbie vznikla nová válečná zóna. Boje mezi ozbrojenými skupinami o kontrolu nad trasami obchodu s drogami v regionu Catatumbo už donutily 40 tisíc lidí opustit své domovy. Ve své zprávě to uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Ozbrojenci podle ní vyplnili vakuum, které v oblasti vzniklo po uzavření mírové dohody mezi vládou a levicovými povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) v roce 2016.

Přesně před dvěma sty lety, 7. srpna 1819, udělali latinskoameričtí povstalci rozhodující krok k nezávislosti na Španělsku. V bitvě u kolumbijského Boyacá tehdy jejich vojska pod vedením Simona Bolívara porazila koloniální armádu. Vítězství obrátilo vývoj ve prospěch povstalců a otevřelo cestu k osvobození jihoamerických zemí od španělské nadvlády.

Několik zemí Latinské Ameriky vyhlásilo fytosanitární pohotovost v obavě z rozšíření choroby, která ohrožuje banánovníky. Učinily tak poté, co houbovitá plíseň postihla jednu plantáž v Kolumbii u hranic s Venezuelou. Zatím není potvrzeno, že jde o obávanou variantu takzvané panamské nemoci, která v minulosti zlikvidovala ve světě celý jeden druh banánů. Informoval o tom deník El País.

Soud uložil ruskému řidiči Olegu Gubinovi devět let vězení za smrtelnou nehodu během silvestrovské noci v centru Prahy. Zároveň mu na 10 let zakázal řízení a vyhostil ho také z Česka. Rus ovšem před stíháním uprchl do vlasti, a soud se tak konal v jeho nepřítomnosti. Rusko navíc nepřipouští vydávání svých občanů k trestnímu stíhání, Gubin se tak za mříže nejspíš vůbec nedostane.

Tisíce migrantů z Venezuely se snaží dostat přes Kolumbii a Ekvádor do Peru. Od soboty musejí na hranicích předložit pas a víza, dosud jim stačil jen občanský průkaz. Venezuela se pod nadvládou autoritářského prezidenta Nicoláse Madura potýká s hlubokou politickou a ekonomickou krizí, lidem chybí nejzákladnější potřeby.

Podle americké televize CNN byl loňský výbuch během proslovu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura pokusem o jeho zabití. O atentát za pomoci dronů se pokusili dezertéři z venezuelské armády. Televizi to potvrdil člověk, který se označil za jednoho z organizátorů neúspěšného bombového útoku.

Pavouci z čeledi sklípkanošovitých žijí na velké části Severní a Střední Ameriky. Zvláštní výjimku však dosud tvořila Kolumbie, kde je nikdy nikdo neviděl. Nový výzkum ale v této zemi odhalil rovnou šest druhů těchto pozoruhodných pavouků. A jeden z nich se hned stal výškovým rekordmanem.

Dvanáct lidí zahynulo při nehodě jednoho z nejstarších provozovaných dopravních letadel světa v Kolumbii. Stroj typu DC-3 společnosti Laser Aereo se zřítil jižně od metropole Bogoty v sobotu dopoledne.

Od soboty dezertovalo a odešlo do sousední Kolumbie 156 příslušníků venezuelských bezpečnostních sil. Oznámila to v neděli venezuelská migrační služba. Opoziční předák Juan Guaidó, který vystupuje jako prozatímní prezident Venezuely, už dříve nabídl amnestii vojákům, pokud mu pomohou obnovit v zemi ústavní pořádek a demokracii.

Nejméně dva lidé zemřeli a zhruba tři stovky byly zraněny při sobotních zásazích venezuelské armády proti stoupencům opozice usilujícím o otevření hranic pro průjezd humanitární pomoci.

Na venezuelských hranicích s Kolumbií a s Brazílií se v sobotu soustředil mocenský boj venezuelské opozice s režimem autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Venezuelané se tam snaží přesvědčit armádu, aby hranice uzavřené vládou otevřela a pustila do země humanitární pomoc. Národní garda použila slzný plyn proti lidem, kteří se snažili odstranit na hranicích zátarasy. Došlo i ke střelbě, což potvrdil v přímém přenosu i spolupracovník ČT v Latinské Americe Martin Rey. Do Kolumbie mezitím podle agentur uteklo 13 příslušníků ozbrojených sil, kteří nesouhlasí s Madurovým režimem.

Úřadující venezuelský prezident Nicolás Maduro ohlásil, že do země proudí zdravotnický materiál z Ruska. Venezuela už dříve uzavřela všechny přístavy. Maduro přikázal také uzavřít hranice s Brazílií a stejné opatření zvažuje i u těch kolumbijských. V pátek venezuelští vojáci na hranici s Brazílií zabili ženu. Ruská diplomacie tvrdí, že Spojené státy plánují dodat zbraně opozici.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v telefonátu se svým americkým protějškem Mikem Pompeem varoval před použitím síly ve Venezuele. Reagoval tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který řekl, že ve hře zůstává i možnost vojenské intervence. Diplomatický tlak na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhlášení nových voleb mezitím sílí.

Čeští badatelé budou mít od jara malou vědeckou stanici v ekvádorském pralese. Na místě působí nezisková organizace Forest.ink, která se mimo jiné zabývá výkupem pozemků od místních vlastníků, a brání tak prodeji půdy těžařům. Spolek je součástí nového konsorcia United for the Development of the Amazon (UNIDA), které vedou vědci Mendelovy univerzity v Brně.