Archeologové studují Sixtinskou kapli doby ledové. Kolumbijské jeskyně skrývaly sto tisíc postav

Jedno z největších nalezišť prehistorických skalních maleb, které čítá odhadem na 100 tisíc postav, zkoumají kolumbijští a britští archeologové v amazonském pralese na jihu Kolumbie. V místě, kterému přezdívají Sixtinská kaple starověku, začali bádat před několika lety. Detaily představí o víkednu v britské televizi Channel 4.

Desítky tisíc maleb, jejichž stáří odhadují archeologové asi na 12 500 let, se nachází v národním parku Chiribiquete téměř na 13 kilometrech skal. Vědci doufají, že jim pomohou pochopit, jak žili první obyvatelé této oblasti. Malby zobrazují rostliny, zvířata, včetně dnes již vyhynulých, a také lidské postavy, například při zřejmě rituálním tanci.

Některé malby jsou ale tak vysoko, že se dají zkoumat jen pomocí dronů. Jak se je dávným lidem podařilo namalovat tak vysoko, se zatím neví. Vědci věří, že jim to pomůže objasnit zkoumání těchto červenooranžových obrazů. Jsou na nich namalovány i dřevěné věže a postavy, které jako by z nich skákaly bungee jumping.

Komiks z doby ledové

„Potrvá generace, než tolik maleb prozkoumáme,“ míní José Iriarte, profesor archeologie Exeterské univerzity, který expedici vedl. „Zobrazení jsou tak detailní, že například u koně z doby ledové vidíme divoký výraz i vykreslenou hřívu. Je to fascinující,“ popsal Iriarte nedělnímu vydání britského deníku The Guardian.

„Je také zajímavé, že mnohá z těchto zvířat jsou namalována velká a obklopená malými lidmi s rukama zdviženýma, skoro jako by se k těm zvířatům modlili,“ dodal Iriarte.

O nálezu v parku Chiribiquete informovali vědci letos v dubnu ve vědecké databázi Science Direct. „O existenci maleb se vědělo už od začátku 20. století, ale jejich bližší průzkum začal až teď. V posledních padesáti letech nebyl možný kvůli válce s (povstalci) FARC,“ řekl před dvěma lety místním médiím ředitel kolumbijského ústavu antropologie a historie Ernesto Montenegro.

Archeologie a povstalci

Právě podepsání mírové dohody s povstalci v roce 2016 pomohlo i k bližšímu zkoumání skalních maleb. Ani dnes ale není oblast úplně bezpečná, v okolí mezi sebou bojují nové gangy, v nichž jsou i povstalci z FARC, kteří odmítli složit zbraně.

Oblast s rozsáhlými skalními malbami, které se nachází v departementu Guaviare, je také těžko přístupná. Archeologové museli ujít čtyři hodiny pěšky a cesta džunglí navíc byla nebezpečná i kvůli krokodýlům nebo jedovatým hadům. Průzkum přerušila i pandemie covidu-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 54 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...