Do kolumbijské metropole v neděli dorazilo na dva tisíce bývalých povstalců z dnes už zaniklé organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Požadují, aby jim vláda zajistila bezpečnost a více pomáhala s jejich začleněním do společnosti, informoval server místního týdeníku Semana. Demonstraci nazvanou Pouť za život a mír uspořádala parlamentní strana Revoluční alternativní síla Kolumbie (má taktéž zkratku FARC) založená bývalými povstalci v roce 2017.
V bílých tričkách s logem „Za život, za mír“ nesli v Bogotě bývalí bojovníci levicové gerily také bílé vlajky a transparenty s různými nápisy, například „Duque: nepodepsali jsme mír, abychom byli vražděni“. Vzkaz adresovali prezidentovi Ivánu Duquemu, jehož předchůdce Juan Manuel Santos v roce 2016 podepsal s povstalci z FARC mírovou dohodu.
Dohoda ukončila konflikt, který trval padesát let a vyžádal si čtvrt milionu obětí. Vláda v ní mimo jiné slíbila pomoci se začleněním bývalých povstalců do společnosti a zaručila jejich straně deset míst v parlamentu. Po uzavření dohody byl také ustaven speciální tribunál, který má soudit zločiny povstalců i vojáků v době konfliktu.
Povstalci FARC po uzavření dohody složili zbraně, jenomže ne všichni. Někteří bojují s dalšími ozbrojenými skupinami o ovládnutí obchodu s drogami a nelegální těžby v oblastech, kterou měla právě FARC dříve pod kontrolou. Při bojích zemřely stovky místních sociálních a domorodých lídrů, ale i přes dvě stě bývalých povstalců.
Vraždy i únosy pokračují
Podle zprávy kolumbijské vlády eviduje prokuratura od roku 2017 do letošního října 319 vražd, pokusů o vraždu či zmizení bývalých povstalců. Objasnit se podařilo zhruba polovinu případů.
Za 42 procenty těchto činů stáli někdejší povstalci, kteří odmítli složit zbraně, desetinu pak má na svědomí další povstalecká organizace Vojsko národního osvobození (ELN) a devět procet drogový kartel Klan ze zálivu (Clan del Golfo).
Konec „cejchování“?
Povstalci se do Bogoty z 250 kilometrů vzdálené obce Mesetas v centrální Kolumbii vydali 21. října a postupně se k nim po cestě připojovali další lidé. Podnětem bylo zabití Juana Monroye, přezdívaného Albeiro, který vedl program návratu bývalých povstalců do společnosti. Ti se v jeho rámci podílejí například na pěstování kakaa, banánů nebo chování dobytka.
„Chceme záruky, že se budeme moci začleňovat bez traumatizování, bez strachu, že nás zabijí. Nežádáme jen potrestání viníků těchto vražd, ale i národní reflexi, která ukončí stigmatizování,“ řekl týdeníku Semana Pastor Alape, bývalý povstalec a nyní člen vedení strany FARC.
Obětí bojů ozbrojených gangů o ovládnutí obchodu s drogami jsou zejména na jihozápadě Kolumbie také domorodí obyvatelé, respektive jejich náčelníci. Kvůli tomu dorazilo minulý měsíc do Bogoty demonstrovat také na 10 tisíc indiánů, kteří rovněž žádají po vládě záruky bezpečnosti, ale také agrární reformu a konec rozšiřování těžby na jejich území.
