Byznys s kokou jen kvete. Nový prezident Kolumbie vyhlásil válku drogovým kartelům

4 minuty
Horizont ČT24: Prezident vyhlásil válku kolumbijským kartelům
Zdroj: ČT24

Kolumbie vypěstovala loni nejvíc koky za poslední dvě desetiletí a obchod s kokainem jen kvete. Nový prezident Iván Duque po nástupu do úřadu proto vyhlásil válku drogovým kartelům i pěstitelům. V příštích letech chce zlikvidovat až tři čtvrtiny jejich produkce.

„Kokainová velmoc“ – Kolumbie potvrdila prvenství největšího pěstitele koky na světě, rozloha plantáží loni dosáhla historického rekordu. Podle údajů OSN ze satelitních snímků se rozšířila o téměř dvacet procent.

„Na konci roku 2017 Kolumbie pěstovala koku na 171 tisících hektarech půdy, to je o 25 tisíc hektarů víc než v předchozím roce. Je to nejvyšší číslo od chvíle, kdy tam OSN situaci monitoruje,“ říká zástupce Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu Bo Mathiasen.

Sklizeň by stačila k výrobě téměř 1400 tun kokainu, vedle množství roste i jeho kvalita a ruku v ruce s tím i zisky farmářů, které už ani postihy neodradí od nelegálního pěstování drogy. Jedna z nejúrodnějších oblastí Nariňo ho dodá na trh víc než celé Peru.

Překupníci pašují módní drogu především do Spojených států, kde počet závislých raketově stoupá, loni tam způsobila smrt 14 tisíců lidí. Washington dlouhodobě tlačí na Bogotu, aby v boji proti kokainu přitvrdila. Nová hlava státu, dvaačtyřicetiletý pravicový politik Iván Duque, slibuje tvrdý zásah.

„V příštích čtyřech letech dosáhneme konkrétních výsledků. Dali jsme si ambiciózní cíl, že zničíme víc než 70 procent dnešních kokainových plantáží,“ slíbil kolumbijský prezident.

Pašeráci používají na převoz kokainu ponorky

To nepůjde vůbec hladce, jelikož oblasti s rozlehlými plantážemi koky donedávna ovládali povstalci z hnutí FARC. Ti je po uzavřeném příměří s vládou před třemi lety částečně opustili, teď se o ně perou ozbrojené skupiny a drogové gangy. Výnosnost plodiny je totiž nejvyšší za posledních dvacet let. Ze země ji pašují dokonce i ve speciálně upravených ponorkách, některé z nich zadrželo vojenské námořnictvo.

„Toto je první elektrická ponorka, určená k pohybu pod hladinou. Uveze přibližně pět tun kokainu pro Střední Ameriku a USA,“ vysvětluje velitel námořnictva Luis Hernan Espejo.

Rostliny koky dokážou zničit postřiky glyfosátu, vláda je ale musela před pár lety zastavit, jelikož podle Světové zdravotnické organizace mají karcinogenní účinky. Prezident je chce obnovit, nejdřív ale musí jejich nasazení povolit kolumbijský ústavní soud. Armáda mezitím testuje bezpilotní letouny, které létají v nízkých výškách a mohou tak herbicidy rozprášit přímo nad plantážemi, aniž by otrávily jejich okolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 47 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...