V Kolumbii v parlamentních volbách zvítězily strany, které jsou kritické vůči mírové dohodě uzavřené s povstalci FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie) v roce 2016. Nedělní volby byly první, kterých se bývalá levicová guerilla FARC účastnila, nyní už jako politická strana. Podle agentury AFP výsledek voleb může zkomplikovat uvádění mírové dohody do praxe.
Kolumbijská FARC ve svých prvních volbách propadla. Zvítězili odpůrci mírové dohody
Strana bývalých povstalců nazvaná Revoluční alternativní síla Kolumbie (rovněž se zkratkou FARC) ve volbách propadla, když do Sněmovny získala jen 0,2 procenta hlasů a do Senátu asi 0,35 procenta hlasů. Díky mírové dohodě ale i tak obsadí pět křesel v dolní komoře a pět křesel v horní komoře parlamentu.
Úspěch zaznamenala strana exprezidenta, který vystupoval proti dohodě s povstalci
Ivan Marquez z politické strany FARC ve volební místnosti v Bogotě
Největší úspěch naopak slavili příznivci exprezidenta Álvara Uribeho. Jeho strana Demokratický střed získala nejvíce křesel v Senátu a ve volbách do Sněmovny skončila těsně druhá.
Právě Uribe stál v roce 2016 v čele kampaně proti mírové dohodě s povstalci. Kritizoval zejména účast povstalců na politickém životě a také soudní systém vypořádání se se zločiny spáchanými během ozbrojeného konfliktu.
Uribe byl opět zvolen senátorem, když získal přes 870 tisíc hlasů. To je podle místních médií nejvíce, co kdy kandidát na senátora získal.
Kolumbijci vybrali i dva prezidentské kandidáty
Kromě poslanců a senátorů Kolumbijci v neděli také zvolili dva kandidáty pro květnové prezidentské volby. O jejich hlasy se ucházelo pět politiků ve dvou koalicích.
Z té pravicové vzešel jako uchazeč o nejvyšší úřad Uribeho favorit jedenačtyřicetiletý senátor Iván Duque a za levici vybrali Kolumbijci v neděli bývalého starostu Bogoty Gustava Petra.
Sedmapadesátiletý Petro byl v 80. letech také členem povstalecké skupiny (M-19), která se v roce 1990 přeměnila v politickou stranu. Za ni se Petro v roce 1991 stal poprvé poslancem, v roce 2000 tato strana zanikla.
Petro se netají sympatiemi k zesnulému socialistickému prezidentovi Venezuely Hugu Chávezovi, ale k jeho nástupci, nynějšímu autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi, se Petro nehlásí.
V prvním kole prezidentských voleb se 27. května s Duquem a Petrem utkají politici, kteří se nesdružili do koalic a nenechali o svých kandidaturách rozhodovat voliče. Jsou to bývalý starosta Medellínu Sergio Fajardo, předchozí viceprezident Germán Vargas Lleras, bývalý vyjednavač vlády s FARC Humberto de la Calle, někdejší senátorka Piedad Córdobaová, bývalý velvyslanec v USA Juan Carlos Pinzón a bývalá generální prokurátorka Viviane Moralesová.