Kolumbijská FARC ve svých prvních volbách propadla. Zvítězili odpůrci mírové dohody

V Kolumbii v parlamentních volbách zvítězily strany, které jsou kritické vůči mírové dohodě uzavřené s povstalci FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie) v roce 2016. Nedělní volby byly první, kterých se bývalá levicová guerilla FARC účastnila, nyní už jako politická strana. Podle agentury AFP výsledek voleb může zkomplikovat uvádění mírové dohody do praxe.

Strana bývalých povstalců nazvaná Revoluční alternativní síla Kolumbie (rovněž se zkratkou FARC) ve volbách propadla, když do Sněmovny získala jen 0,2 procenta hlasů a do Senátu asi 0,35 procenta hlasů. Díky mírové dohodě ale i tak obsadí pět křesel v dolní komoře a pět křesel v horní komoře parlamentu.

Úspěch zaznamenala strana exprezidenta, který vystupoval proti dohodě s povstalci

Ivan Marquez z politické strany FARC ve volební místnosti v Bogotě
Zdroj: Jaime Saldarriaga/Reuters

Největší úspěch naopak slavili příznivci exprezidenta Álvara Uribeho. Jeho strana Demokratický střed získala nejvíce křesel v Senátu a ve volbách do Sněmovny skončila těsně druhá.

Právě Uribe stál v roce 2016 v čele kampaně proti mírové dohodě s povstalci. Kritizoval zejména účast povstalců na politickém životě a také soudní systém vypořádání se se zločiny spáchanými během ozbrojeného konfliktu.

Uribe byl opět zvolen senátorem, když získal přes 870 tisíc hlasů. To je podle místních médií nejvíce, co kdy kandidát na senátora získal.

Kolumbijci vybrali i dva prezidentské kandidáty

Kromě poslanců a senátorů Kolumbijci v neděli také zvolili dva kandidáty pro květnové prezidentské volby. O jejich hlasy se ucházelo pět politiků ve dvou koalicích.

Z té pravicové vzešel jako uchazeč o nejvyšší úřad Uribeho favorit jedenačtyřicetiletý senátor Iván Duque a za levici vybrali Kolumbijci v neděli bývalého starostu Bogoty Gustava Petra.

Sedmapadesátiletý Petro byl v 80. letech také členem povstalecké skupiny (M-19), která se v roce 1990 přeměnila v politickou stranu. Za ni se Petro v roce 1991 stal poprvé poslancem, v roce 2000 tato strana zanikla.

Petro se netají sympatiemi k zesnulému socialistickému prezidentovi Venezuely Hugu Chávezovi, ale k jeho nástupci, nynějšímu autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi, se Petro nehlásí.

V prvním kole prezidentských voleb se 27. května s Duquem a Petrem utkají politici, kteří se nesdružili do koalic a nenechali o svých kandidaturách rozhodovat voliče. Jsou to bývalý starosta Medellínu Sergio Fajardo, předchozí viceprezident Germán Vargas Lleras, bývalý vyjednavač vlády s FARC Humberto de la Calle, někdejší senátorka Piedad Córdobaová, bývalý velvyslanec v USA Juan Carlos Pinzón a bývalá generální prokurátorka Viviane Moralesová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...