Průzkum: Více zaměstnavatelů bude propouštět než nabírat

Čeští zaměstnavatelé plánují ve třetím čtvrtletí roku více nabírat nové zaměstnance, ale ještě větší počet jich bude propouštět. Celkově jsou pesimističtější než na začátku krize v roce 2009. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku. Průzkum se uskutečnil v dubnu v době opatření v souvislosti se šířením nákazy koronavirem.

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu deset procent zaměstnavatelů, naopak 14 procent očekává snižování jejich počtu. Na 68 procent oslovených firem uvedlo, že během třetího čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí minus čtyři procenta. V předchozím čtvrtletí to bylo plus pět procent. 

„V důsledku epidemie se ekonomika na tři měsíce zmrazila. Začalo se sice propouštět, což se projevilo na mírném nárůstu zaměstnanosti, ale většina firem spíše vyčkávala s využitím státních programů na zachování zaměstnanosti. Nyní se teprve ukáže, v jakém stavu budou jejich trhy po skončení nouzového stavu. Na trhu práce nyní nastanou velké přesuny mezi firmami a jednotlivými sektory,“ uvedla generální ředitelka ManpowerGroup ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Část firem podle ní nabírá nové zaměstnance, aby nahradila zahraniční zdroje pracovníků. Některé firmy nenajdou v Česku za zahraniční specialisty, řemeslníky, techniky a mechaniky náhradu a musí posouvat dodací lhůty svých výrobků a služeb, jako se děje například ve stavebnictví.

Zaměstnavatelé malých společností a mikropodniků hlásí nejslabší náborové plány s čistým indexem trhu práce minus pět procent. Střední podniky vykazují index minus tři procenta a zaměstnavatelé ve velkých podnicích hlásí minus dvě procenta.

Nejméně se bude nabírat v oblasti stravování a ubytování

Nejslabší náborové plány hlásí odvětví ubytování a stravování s pesimistickým indexem minus 19 procent (deset procent nabírá a 29 procent propouští). Slabé náborové aktivity dále hlásí finance, pojištění, nemovitosti a další služby podnikům s indexem minus osm procent a zpracovatelský průmysl s minus šesti procenty.

Utlumené náborové aktivity má velkoobchod a maloobchod s minus dvěma procenty a stavebnictví s nulou. Zaměstnavatelé v ostatní výrobě mají jediný plusový index tři procenta.

Nejpesimističtější je region Praha s indexem minus 15 procent. Stagnující trh práce očekávají zaměstnavatelé v Čechách s minus dvěma procenty. Morava hlásí plus tři procenta. V porovnání s předchozím čtvrtletím všechny tři regiony hlásí zhoršení náborového prostředí. Největší propad vykazuje Praha o 22 procentních bodů. Index v Čechách oslabil o pět procentních bodů a na Moravě o tři procentní body.

Zaměstnavatelé ve 35 ze 43 zemí a oblastí plánují v nadcházejícím čtvrtletí snižovat počet pracovních sil, aktivní náborové prostředí očekávají zaměstnavatelé v sedmi zemích a stagnující trh práce v jedné.

Nejsilnější trh práce očekávají zaměstnavatelé v Japonsku, Indii, Číně, USA a na Tchaj-wanu, zatímco nejslabší náborové aktivity hlásí Singapur, Kostarika, Kolumbie, Peru a Jižní Afrika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 49 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...