Průměrná mzda v 1. čtvrtletí vzrostla o pět procent na 34 077 korun

Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34 077 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 1610 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,4 procenta, což je nejméně od konce roku 2013. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Horší vývoj mezd lze podle ekonomů čekat v 2. čtvrtletí.

„Růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí zpomalil na pět procent, což je hodnota mírně pod odhadem trhu ve výši 5,5 procenta. ČNB však čekala zpomalení citelnější, a to na 4,2 procenta,“ komentuje čísla hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler. A dodává, že zpomalení mezd v prvním čtvrtletí bylo relativně plošné.

„Mzdy ve většině odvětví ve srovnání s předešlým čtvrtletím zpomalily, v některých odvětvích však dokonce poklesly, a to činnosti v oblastech nemovitostí a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech, kde se projevily restrikce proti šíření koronaviru z druhé poloviny března relativně výrazně,“ uvedl. 

Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, pak vzrostl meziročně o 5,8 procenta na 29 333 korun. U mužů dosáhl 31 790 korun a u žen 26 723 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců tak pobíralo podle ČSÚ mzdu mezi 15 761 a 53 850 korunami.

„Z hlediska sociálního smíru je příznivé, že mediánové mzda rostla rychleji než mzda průměrná. Mediánová si meziročně polepšila o 5,8 procenta, zatímco průměrná nominálně o pět procent. V praxi to znamená, že o něco přivřely příjmové nůžky ve společnosti,“ konstatuje hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

Ekonomové odhadovali, že reálný růst mezd zpomalí na 1,1 až 2,5 procenta. Odůvodnili to nejen poměrně vysokým růstem spotřebitelských cen, ale právě i dopady opratření proti šíření koronaviru. Podle statistiků ale protikoronavirová opatření ukazatele pracovního trhu v prvních třech měsících roku ještě moc nepoznamenala, s výjimkou počtu odpracovaných hodin.

„Dopady nastupující koronavirové krize se projevily výrazně pouze v průměrném počtu skutečně odpracovaných hodin za březen, kdy meziročně došlo k jejich snížení o deset procent,“ uvedli statistici. Jako viníka slabého růstu mezd vnímají vyšší inflaci, která v prvním čtvrtletí dosáhla 3,6 procenta, tedy o 0,8 procentního bodu více než byla loňská hodnota a o 1,5 bodu než předloňská.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí po očištění od sezonních vlivů 1,1 procenta.

Pro letošní rok se odhady různí

Odhad dalšího vývoje mezd v letošním roce je obtížný z titulu současné mimořádné situace a dopadů restrikcí v ekonomice, jak naznačují i relativně široké odhady analytiků v rozmezí 1,7 až 5,7 procenta. „ČNB předpokládá letošní zpomalení mezd na 2,5 procenta a zrychlení příští rok o 5,8 procenta. Letošní rok vidíme obdobně jako ČNB, příští rok však čekáme slabší růst mezd kolem tří procent,“ říká Seidler. 

Je tak podle něj zřejmé, že dosavadní svižný růst mezd předešlých let příchodem koronavirové krize a související nejistoty ohledně budoucího ekonomického vývoje skončil. Za první čtvrtletí prozatím nebylo zpomalení mezd ještě natolik citelné, protože pandemie koronaviru zasáhla jen závěr čtvrtletí a jen některá odvětví, zpomalení mezd od druhého čtvrtletí však bude výraznější.

„ČNB čeká dokonce meziroční pokles. Nejen z důvodu restriktivních opatření a zpomalení ekonomiky, ale i z určitých technických důvodů, kdy ošetřovné a kompenzace za nařízenou karanténu nebudou brány jako mzdy a budou tak výpočet průměrné mzdy snižovat. Stejně tak výpočet průměrné mzdy sníží ti zaměstnanci, kteří pobírali nižší mzdu z titulu překážek na straně zaměstnavatele,“ uvedl Seidler. 

Průměrné mzdy by tak měly za celý letošní rok podle ekonomů sice mírně růst, ale pouze o nižší jednotky procent.

„Růst bude táhnout zvýšení minimální mzdy a zejména vládní sektor, kde se projeví navyšování mezd ze začátku letošního roku. Vzhledem k tomu, že průměrná inflace by se však měla pohybovat nad dvěma procenty, růst reálných mezd se po mnoha letech téměř zastaví. V posledních šesti letech činil růst mezd očištěných o růst inflace vždy alespoň o 2,5 procenta, v roce 2018 pak dokonce šest procent, v letošním roce tak můžeme přinejlepším čekat jen stagnaci,“ dodal Seidler

Také podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky se může stát, že průměrná mzda v reálném vyjádření letos bude klesat. „Po loňském růstu mezd o více než sedm procent pro letošek čekáme zpomalení na 2,8 procenta, což pravděpodobně bude jen lehce nad inflací,“ konstatuje. 

Štěpán Křeček

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities

„Zaměstnanci se začínají bát o práci a přestávají žádat zaměstnavatele o zvyšování mezd. Zaměstnavatelé zas přichází o zakázky a musí hledat úspory. V důsledku tohoto vývoje se sníží tempo růstu mezd. Mnohým zaměstnancům dokonce v důsledku vysoké inflace klesne reálná hodnota mezd.“ 

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities

Zhoršení situace už v druhém čtvrtletí očekávají rovněž analytici Raiffeisenbank (RB). „Vlivem ekonomických restrikcí začnou o výdělky přicházet nejprve pracovníci ve službách, které byly zasaženy nejsilněji. Následovat ovšem budou i ostatní sektory, které pocítí klesající tuzemskou i zahraniční poptávku. Část pracovních míst navíc dosud podpírají vládní záchranné programy, které budou postupně ukončovány, čímž se ve firmách opět zvýší tlak na nákladovou efektivitu,“ odhaduje vývoj analytik RB Vít Hradil.

Růst mezd bude zpomalovat v dalších čtvrtletích i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče. „Obávám se, že tato tendence se protáhne i do prvního pololetí roku 2021 s tím, jak pokles výkonu ekonomiky se na trhu práce projeví s určitým zpožděním,“ uvedl.

Zároveň upozornil, že souběžně se slabším růstem mezd bude v české ekonomice klesat zaměstnanost a vývoj celkového objemu mezd tak bude ještě méně příznivý, než co by naznačoval samotný údaj o průměrné mzdě. „Spotřeba domácností tak letos vykáže pokles, v celoročním vyjádření dle mého odhadu o více než pět procent a situace na trhu práce tak bude provázána s celkovým poklesem české ekonomiky,“ míní Jáč.

Zatímco za celý rok 2019 vzrostla průměrná mzda v české ekonomice o 6,4 procenta, pro letošek čeká Jáč růst okolo čtyři procent. „V reálném vyjádření mzda loni vzrostla o 3,5 procenta, letos čekám zpomalení na 1,2 procenta,“ uvedl.  

Také podle analytika ČSOB Petra Dufka zatím šlo více méně o dílčí dopad koronakrize, který se ještě rozvine v číslech za druhé čtvrtletí. „Výraznějšímu poklesu reálných mezd by měl ale zabránit kurzarbeit a rovněž i postupné ukončování restriktivních opatření, díky kterému opět naskočí některá odvětví,“ říká. „Přesto však nelze očekávat, že by se mzdy vrátily k dřívějšímu růstu. Ať už v nominálním nebo reálném vyjádření. Velkou neznámou zatím zůstává i rozsah propouštění, které recese vyvolává,“ dodává Dufek. 

Mzdy v Česku rostou rychleji než v EU

Mzdy v Česku dlouhodobě rostou rychleji než v Evropské unii. Česká republika byla v roce 2019 se mzdami na 43 procentech celkového průměru EU, zatímco v roce 2014 to bylo jen 35 procent, uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce Českého statistického úřadu práce Dalibor Holý.

Podobně jako Česko jsou na tom Polsko a Litva, o něco méně pak mají Maďarsko a Slovensko (41 procent). Na úrovni 37 procent EU bylo loni Chorvatsko a Lotyšsko, Rumunsko se vyhouplo na 36 procent. Na nejhorším místě z unijních států zůstávalo Bulharsko s 21 procenty průměru EU. V této balkánské zemi jsou mzdy v přepočtu kurzem měn poloviční než v Česku.

Naopak nejvyšší hodinové mzdy jsou v Dánsku, kde jsou na 176 procentech průměru EU, dále v Irsku (155 procent), v Lucembursku (148 procent) a ve Švédsku (136 procent). Největšími zeměmi EU jsou ekonomiky Německa, kde jsou mzdy na 118 procentech průměru EU, Francie (110 procent), Itálie (94 procent) a Španělska (73 procent).

Mzdový vývoj byl v různých státech zejména v posledních letech značně odlišný. Nejrychleji se mzdy zvyšovaly v těch zemích, kde rostly z nízké úrovně. „Je v podstatě pravidlem, že nominální nárůsty mzdy jsou vyšší u chudších zemí a úrovně se proto obecně sbližují. Premiantem je zde Rumunsko, kde se hodinová mzda zvýšila z 2,79 eura v roce 2014 na loňských 6,23 eura, což je nárůst o 123 procenta,“ upozornil Holý.