Podmínky v českém zpracovatelském sektoru vykazují nadále zhoršení, byť méně výrazné než v dubnu. Index PMI stoupl v květnu na 39,6 bodu z dubnových 35,1 bodu, informovala společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru. Květnový údaj ukázal podle IHS Markit druhý největší pokles výkonu českého zpracovatelského sektoru od propadu během finanční krize téměř před jedenácti lety.
„Český zpracovatelský sektor zůstal v květnu v útlumu, zatímco důsledky pandemie covidu-19 dál tíží poptávku a výrobu. Tempo poklesu sice díky mírnému uvolňování ekonomiky zvolnilo, ale podmínky v sektoru zůstávají pro firmy, které se snaží oživit poptávku, náročné,“ uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jones.
Řada podniků podle ní využila podpůrné programy vlády, aby udržela zaměstnance, počet pracujících ale podle průzkumu opět výrazně klesl kvůli úbytku nových zakázek a růstu volných kapacit. K propouštění přispěl také pesimismus mezi výrobci, jejichž důvěru pro příští rok tíží očekávání poklesu výroby a vyhlídky vleklé obnovy.
Zároveň firmy v květnu kvůli snaze udržet si klienty snížily ceny svých výrobků, uvádí průzkum. Nákupní aktivita podle průzkumu v květnu klesla druhým nejprudším tempem od března 2009 kvůli slabé poptávce. „Narušení dodavatelských řetězců vedlo k dalšímu zhoršení v zásobování, ovšem firmy obecně hlásily, že jim k výrobě postačily stávající zásoby,“ uvedla společnost IHS Markit.
„I nadále platí konstatování, že situace v průmyslu a dalších odvětvích ekonomiky se bude zlepšovat spolu s uvolňováním omezení spojených s koronavirem. Červen by měl přinést další zmírnění poklesu průmyslové aktivity napříč Evropou. I tak ale bude aktivita v průmyslu a ekonomice jako celku meziročně klesat a nájezd k oživení bude dle všeho pozvolný,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler připomněl, že prudký dubnový propad indikátorů PMI nebyl s ohledem na odstavení výroby v automobilkách a dalších průmyslových podnicích velkým překvapením. „Vzhledem k postupnému obnovení výroby se proto indikátor v květnu zlepšil, ačkoli nárůst nebyl příliš citelný. To je dáno i tím, že květnové otevírání ekonomiky a návrat k normálu byly pomalejší a některé významné podniky v odstávkách pokračovaly,“ uvedl.
Podle Seidlera se nyní zdá pravděpodobnější, že návrat k předkrizovému stavu může probíhat pomaleji, než se předpokládalo v březnu či dubnu. „To naznačují také dosavadní indikátory z Číny. Tamní indikátory PMI se sice již nachází nad hranicí 50 bodů oddělující růst a pokles, nicméně k výraznějšímu skokovému růstu nad 50 bodů signalizujícímu scénář rychlého návratu k normálu ve tvaru nedošlo,“ dodal.
Stejný názor má i analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička. Vysvětluje, že sice čínský výrobní PMI index v květnu vzrostl a je tak nejvyšší od ledna letošního roku, poptávka však zůstává i nadále utlumená. „To je dáno zejména poklesem objednávek pro export,“ říká.
A dodává, že o rychlém návratu výrobního indexu nad padesátibodovou úroveň si můžou evropské ekonomiky nechat jen zdát. „Ve většině zemí sice došlo v květnu k nárůstu oproti dubnovým minimům, ten byl však většinou jen v řádu několika bodů a výrobní PMI se nadále pohybují hluboko v pásmu kontrakce, často pod čtyřicetibodovou úrovní. Zdá se tak, že oživování na starém kontinentě bude daleko pozvolnější,“ uvedl.
