V Česku je inflace nejvyšší v celé EU, drží se nad třemi procenty. Rostou ceny potravin, náklady na bydlení i energie a na drahotě se podepisuje i slabá koruna. Jak dlouho bude trvat návrat koronavirem přidušené ekonomiky do normálu? Podle předsedy dozorčí rady ČSOB a bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy bude scénář obnovy zemí v zásadě podobný, vyspělé země by to ale měly zvládnout za dva roky, Česko pak za tři, uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM).
„Rozdíl je v tom, že vyspělé země, jako relativně bohaté, umí udělat velmi silný rozpočtový impuls, uvolněnou měnovou politiku. A to ekonomikám pomůže,“ uvedl Tůma. Odhady, které sledoval, pak podle něho naznačují, že vyspělé země by se mohly vrátit na úroveň roku 2019 během dvou let. V Česku to potrvá zhruba tři roky.
„Musíme si uvědomit, že propad je dramatický. Když to přepočteme na roční čísla, tak se odhaduje, že ve druhém čtvrtletí letošního roku bude v USA propad mínus 30 procent, v eurozóně mínus 25. A pak se počítá, že ve třetím se to začne teprve zvedat,“ vysvětluje.
Důvod toho, proč to Česku bude trvat o rok déle, pak spatřuje v tom, že země jako například sousední Německo dokážou vytvořit větší impuls. „Jsou stabilnější, není pro ně problém razantní dluh. I měnová politka ECB bude razantní. Takže velmi jednoduše řečeno jsou bohatší a jsou rychleji schopné více nainvestovat, aby se rychleji odrazily ode dna,“ vysvětluje.
Klíčové je pro obnovu i to, kdy se české firmy vrátí na zahraniční trhy, říká Juchelka
Podle druhého hosta OVM, předsedy představenstva a generálního ředitele Komerční banky Jana Juchelky, ale záleží také na tom, jak rychle a v jakých objemech se čeští exportéři budou moci vrátit na zahraniční trhy. „A tady bude záležet na tom, jaké stimuly dá své ekonomice Německo a další evropské země, protože to jsou primárně naše exportní trhy,“ míní.
Důležité bude podle něho také to, jak se bude vyvíjet v Česku nezaměstnanost a důvěra lidí i podnikatelů v budoucnost. Tedy to, kdy se vrátí zpět ke svému obvyklému chování při nákupech a investicích. „Tento faktor je velmi volatilní, s každým zpomalením letí prudce dolů a s každou dobrou zprávou zase prudce nahoru. Dá se ale říci, že co se týče vývoje posledních dvou tří měsíců, tak máme to nejhorší za sebou,“ říká Juchelka. Podle něho se už totiž ukazuje, že nálada i očekávání spotřebitelů rostou.
Klíčová pro důvěru lidí bude ale podle Tůmy až situace po létě, kdy se ukáže, které firmy skutečně přežijí a které ne a jaká bude také nezaměstnanost. „A je to spojené i s důvěryhodností stimulu, který vláda dokáže vyslat, tedy s důvěrou v to, že ekonomiku udrží v chodu,“ uvedl.
Nejvyšší inflace v celé EU
Česko má ale teď taky navíc nejvyšší inflaci v rámci celé Evropské unie. V dubnu zrychlil zejména meziroční růst cen potravin a nealkoholických nápojů. Téměř o čtvrtinu zdražilo ovoce, za zeleninu kupující platili téměř o 12 procent více. Ceny vepřového masa stouply proti loňskému dubnu skoro o 19 procent, mouka zdražila o 16,6 procenta a cukr o 16,2 procenta.
Tůma však upozorňuje, že nad tolerančním pásmem se pohybuje republika už déle, že to není nic, co by se zrodilo až v příslušném měsíci v souvislosti s koronavirem.
„Podíváme-li se ale do budoucna, jsem přesvědčen, že budeme následovat podobný vývoj, jako mají ostatní země, a tlak zpomalující se ekonomiky převáží. Ceny potravin sice zůstanou vyšší, ale zároveň ceny energií nebo ceny v průmyslovém segmentu, kde už se objevuje deprese, tak to vše nakonec potáhne inflaci dolů a budeme se vracet se k inflačnímu cíli, který centrální banka má,“ doplnil.
Juchelka také upozornil, že už v únoru mělo Česko vysokou inflaci, což ale nemělo nic společného s koronavirovou krizi. „Roli v tom začaly hrát zvýšené mzdy. Česká republika měla více míst než lidí, kteří žádali o práci. A mzdy do měření inflace vplouvají s realativně zpožděným efektem,“ vysvětlil.
Dodává, že stlačit aktuální inflaci pomůže v kombinaci se zmíněnou recesí i výrazný pokles cen ropy a na to navazujících pohonných hmot. „Vypadá to, že se na úrovni inflace žádné velké drama v roce 2020 neodehraje,“ uvedl.
Důležité je nyní dobře nasměrovat pomoc, míní Tůma
Z průzkumu Českého statistického úřadu vyplývá, že asi čtrnáct procent českých podniků očekává návrat poptávky do doby před vyhlášením nouzového stavu v horizontu tří měsíců, do půl roku už téměř čtvrtina. Pětina pak předpokládá, že překlenout krizi jim potrvá rok. Zhruba dvanáct procent společnostní počítá pak s ještě delším obdobím. Čtvrtina podniků naopak poklesem dotčená nebyla vůbec.
Podle Tůmy tato čísla vyznívají poměrně optimisticky. Souhlasí ale s tím, co už zmínil také hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, že rozdílné dopady má koronavirus na jednotlivá odvětví i regiony, a je tedy potřeba dobře mezi nimi pomoc rozdělit. A to tak, aby odpovídala míře jejich zasažení. Pro řadu firem totiž byly některé programy zklamáním, některé z nich sítem pomoci propadly úplně.
Juchelka však věří, že taková situace už je z velké části minulostí. Podle něho už i v prvních týdnech koronavirové krize došlo k souznění a synchonizování kroků monetární politiky, které prováděla ČNB, jako třeba rázné snížení úrokových sazeb, s opatřeními na straně vlády, a to jak zdravotnickými, tak s těmi, která šla na pomoc české ekonomice.
„Problém byl ale to, že neměly takovou konzistenci, jako měla opatření v oblasti zdravotnictví, což bylo pak k tíži jejich srozumitelnosti,“ uvedl Juchelka.
„Teď se ale pracuje na COVID III, kdy jsme zpřístupnili webové stránky, kde si jako podnikatel můžete vyplnit velmi krátký formulář a požádat o úvěr. Já si to zkusil, tvalo mi to dvě minuty,“ uvedl Juchelka. Samotná administrace pak podle něho potrvá jen několik dní.
V současnosti už tak Komerční banka eviduje pro tento program zájem v celkovém objemu zhruba sedmi miliard korun. Úvěry v něm jsou určeny pro zaplacení provozních výdajů, nemohou být ale použity na investice. Nesmějí být vynaloženy ani na refinancování dříve uzavřených smluv o jiném dluhovém financování.
Vláda do programu COVID III vyčlenila 150 miliard korun. ČMZRB bude moci ručit za půjčky až do 500 miliard korun. Podporu by tak mohlo získat až 150 tisíc podnikatelů. Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců budou mít nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky – maximálně ale 500 – získají záruku do 80 procent. Délka ručení bude tři roky. Maximální výše úvěru bude 50 milionů korun.
