Smartwings a ČSA snižují mzdy, mají na zemi devadesát procent flotily

Letecká skupina Smartwings Group, do které patří značky Smartwings i ČSA, má v současné době odstaveno 90 procent své flotily. Společnost proto jedná se zaměstnanci o zkrácení platů, velké propouštění však nechystá. Provoz skupiny se nyní omezil pouze na lety za účelem přepravy zdravotnického materiálu a repatriaci Čechů ze zahraničí. Další tyto spoje poletí o víkendu, uvedla mluvčí Vladimíra Dufková. Provoz omezily téměř všechny světové aerolinky, některé i propouštějí.

Většina letového personálu je tak nyní nevyužitá a společnost pro něj musí najít řešení. Oba dopravci mají v Česku dohromady zhruba dva tisíce zaměstnanců. Podle mluvčí Dufkové je cílem skupiny zachovat co nejvíce pracovních míst. Firma nyní využívá institut částečné nezaměstnanosti podle zákoníku práce, kdy je kvůli překážkám v práci na straně zaměstnavatele pracovníkům poskytnuta kompenzace ve výši 60 procent průměrného výdělku.

S dalšími zaměstnanci pak společnost jedná o snížení úvazků na 50 až 80 procent platu. „Naprostá většina zaměstnanců skupiny to akceptuje a snaží se firmě pomoci zredukovat mzdové náklady,“ podotkla Dufková. Zastaven je také nábor nových zaměstnanců.

Smartwings se v minulých dnech svými letadly podílela na zajištění dopravy zdravotnického materiálu z Číny. Dosud vypravila dvě letadla, která přivezla roušky, respirátory a další materiál. Ministerstvo zdravotnictví se s dopravcem domluvilo celkem na sedmi letech, další dvě letadla do Číny jsou plánována ještě v první polovině dubna.

Stát se dohodl se Smartwings také na zajištění repatriačních letů do různých světových destinací. Společnost už například přivezla Čechy z Kanárských ostrovů, Egypta, Filipín, Kuby, Panamy, Hondurasu, Mexika, Dominikánské republiky, Kolumbie a Kostariky, Peru, Kanady a USA. Během víkendu by se pak měl uskutečnit další let ze Srí Lanky a nepálského Káthmándú.

Až polovině aerolinek podle IATA hrozí v příštích týdnech bankrot

Aerolinky po celém světě odstavily z provozu většinu letadel, aby jim rychle neubývala hotovost. Řada zemí totiž rozšiřuje omezení v letecké dopravě, aby zpomalily šíření epidemie onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem. Podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) kvůli krizi aerolinky přijdou na tržbách o více než 250 miliard dolarů (6,4 bilionu korun) a mnohým už tak dochází hotovost.

Podle IATA až polovině z nich hrozí v příštích týdnech bankrot, pokud vlády nepodniknou kroky na podporu tohoto odvětví. K úsporám proto přistupují i velcí dopravci, například Lufthansa zkrátí plat většině zaměstnanců. Některé společnosti musejí i propouštět, třeba severské aerolinky SAS oznámily, že na úřad práce pošlou až 90 procent personálu.

Airbus uvažuje o výrazném snížení výroby letadel A320

Evropský výrobce letadel Airbus uvažuje o výrazném snížení výroby svých nejprodávanějších letadel A320. Chce tak výrobu přizpůsobit problémům, s nimiž se kvůli šíření koronaviru potýká letecká doprava i dodavatelské řetězce po celém světě. Agentuře Reuters to řekly tři informované zdroje. Konečné rozhodnutí by mělo padnout do poloviny dubna.

Airbus by podle dvou zdrojů mohl snížit měsíční výrobu letadel z rodiny A320 ze současných 60 měsíčně až o polovinu, aby tak zabránil hromadění nedodaných letadel. Snížení výroby by mohlo platit jedno až dvě čtvrtletí. Letadla Airbus A320 mají jednu uličku a většinou se využívají na kratší až střední vzdálenosti.

Mluvčí Airbusu odmítl zprávu komentovat. Uvedl však, že firma neustále jedná s dodavateli a leteckými společnostmi.

Agentura Reuters ve čtvrtek uvedla, že Airbus i jeho americký konkurent Boeing uvažují o výrazném snížení výroby širokotrupých letadel, jako jsou Airbus A350 a Boeing 777. 

Před koronavirovou krizí Airbus plánoval zvýšit v příštím roce výrobu letadel z rodiny A320 na 63 měsíčně, v letech 2022 až 2023 pak o další jedno až dvě letadla měsíčně. Tyto plány ale podle zdrojů byly zatím odloženy. Minulý měsíc firma přestala zveřejňovat výhled dodávek letadel na letošní rok. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 40 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 3 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...