Smartwings a ČSA snižují mzdy, mají na zemi devadesát procent flotily

Letecká skupina Smartwings Group, do které patří značky Smartwings i ČSA, má v současné době odstaveno 90 procent své flotily. Společnost proto jedná se zaměstnanci o zkrácení platů, velké propouštění však nechystá. Provoz skupiny se nyní omezil pouze na lety za účelem přepravy zdravotnického materiálu a repatriaci Čechů ze zahraničí. Další tyto spoje poletí o víkendu, uvedla mluvčí Vladimíra Dufková. Provoz omezily téměř všechny světové aerolinky, některé i propouštějí.

Většina letového personálu je tak nyní nevyužitá a společnost pro něj musí najít řešení. Oba dopravci mají v Česku dohromady zhruba dva tisíce zaměstnanců. Podle mluvčí Dufkové je cílem skupiny zachovat co nejvíce pracovních míst. Firma nyní využívá institut částečné nezaměstnanosti podle zákoníku práce, kdy je kvůli překážkám v práci na straně zaměstnavatele pracovníkům poskytnuta kompenzace ve výši 60 procent průměrného výdělku.

S dalšími zaměstnanci pak společnost jedná o snížení úvazků na 50 až 80 procent platu. „Naprostá většina zaměstnanců skupiny to akceptuje a snaží se firmě pomoci zredukovat mzdové náklady,“ podotkla Dufková. Zastaven je také nábor nových zaměstnanců.

Smartwings se v minulých dnech svými letadly podílela na zajištění dopravy zdravotnického materiálu z Číny. Dosud vypravila dvě letadla, která přivezla roušky, respirátory a další materiál. Ministerstvo zdravotnictví se s dopravcem domluvilo celkem na sedmi letech, další dvě letadla do Číny jsou plánována ještě v první polovině dubna.

Stát se dohodl se Smartwings také na zajištění repatriačních letů do různých světových destinací. Společnost už například přivezla Čechy z Kanárských ostrovů, Egypta, Filipín, Kuby, Panamy, Hondurasu, Mexika, Dominikánské republiky, Kolumbie a Kostariky, Peru, Kanady a USA. Během víkendu by se pak měl uskutečnit další let ze Srí Lanky a nepálského Káthmándú.

Až polovině aerolinek podle IATA hrozí v příštích týdnech bankrot

Aerolinky po celém světě odstavily z provozu většinu letadel, aby jim rychle neubývala hotovost. Řada zemí totiž rozšiřuje omezení v letecké dopravě, aby zpomalily šíření epidemie onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem. Podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) kvůli krizi aerolinky přijdou na tržbách o více než 250 miliard dolarů (6,4 bilionu korun) a mnohým už tak dochází hotovost.

Podle IATA až polovině z nich hrozí v příštích týdnech bankrot, pokud vlády nepodniknou kroky na podporu tohoto odvětví. K úsporám proto přistupují i velcí dopravci, například Lufthansa zkrátí plat většině zaměstnanců. Některé společnosti musejí i propouštět, třeba severské aerolinky SAS oznámily, že na úřad práce pošlou až 90 procent personálu.

Airbus uvažuje o výrazném snížení výroby letadel A320

Evropský výrobce letadel Airbus uvažuje o výrazném snížení výroby svých nejprodávanějších letadel A320. Chce tak výrobu přizpůsobit problémům, s nimiž se kvůli šíření koronaviru potýká letecká doprava i dodavatelské řetězce po celém světě. Agentuře Reuters to řekly tři informované zdroje. Konečné rozhodnutí by mělo padnout do poloviny dubna.

Airbus by podle dvou zdrojů mohl snížit měsíční výrobu letadel z rodiny A320 ze současných 60 měsíčně až o polovinu, aby tak zabránil hromadění nedodaných letadel. Snížení výroby by mohlo platit jedno až dvě čtvrtletí. Letadla Airbus A320 mají jednu uličku a většinou se využívají na kratší až střední vzdálenosti.

Mluvčí Airbusu odmítl zprávu komentovat. Uvedl však, že firma neustále jedná s dodavateli a leteckými společnostmi.

Agentura Reuters ve čtvrtek uvedla, že Airbus i jeho americký konkurent Boeing uvažují o výrazném snížení výroby širokotrupých letadel, jako jsou Airbus A350 a Boeing 777. 

Před koronavirovou krizí Airbus plánoval zvýšit v příštím roce výrobu letadel z rodiny A320 na 63 měsíčně, v letech 2022 až 2023 pak o další jedno až dvě letadla měsíčně. Tyto plány ale podle zdrojů byly zatím odloženy. Minulý měsíc firma přestala zveřejňovat výhled dodávek letadel na letošní rok. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 8 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 9 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 18 hhodinami

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
30. 6. 2026

Evropský pohled