Smartwings a ČSA snižují mzdy, mají na zemi devadesát procent flotily

Letecká skupina Smartwings Group, do které patří značky Smartwings i ČSA, má v současné době odstaveno 90 procent své flotily. Společnost proto jedná se zaměstnanci o zkrácení platů, velké propouštění však nechystá. Provoz skupiny se nyní omezil pouze na lety za účelem přepravy zdravotnického materiálu a repatriaci Čechů ze zahraničí. Další tyto spoje poletí o víkendu, uvedla mluvčí Vladimíra Dufková. Provoz omezily téměř všechny světové aerolinky, některé i propouštějí.

Většina letového personálu je tak nyní nevyužitá a společnost pro něj musí najít řešení. Oba dopravci mají v Česku dohromady zhruba dva tisíce zaměstnanců. Podle mluvčí Dufkové je cílem skupiny zachovat co nejvíce pracovních míst. Firma nyní využívá institut částečné nezaměstnanosti podle zákoníku práce, kdy je kvůli překážkám v práci na straně zaměstnavatele pracovníkům poskytnuta kompenzace ve výši 60 procent průměrného výdělku.

S dalšími zaměstnanci pak společnost jedná o snížení úvazků na 50 až 80 procent platu. „Naprostá většina zaměstnanců skupiny to akceptuje a snaží se firmě pomoci zredukovat mzdové náklady,“ podotkla Dufková. Zastaven je také nábor nových zaměstnanců.

Smartwings se v minulých dnech svými letadly podílela na zajištění dopravy zdravotnického materiálu z Číny. Dosud vypravila dvě letadla, která přivezla roušky, respirátory a další materiál. Ministerstvo zdravotnictví se s dopravcem domluvilo celkem na sedmi letech, další dvě letadla do Číny jsou plánována ještě v první polovině dubna.

Stát se dohodl se Smartwings také na zajištění repatriačních letů do různých světových destinací. Společnost už například přivezla Čechy z Kanárských ostrovů, Egypta, Filipín, Kuby, Panamy, Hondurasu, Mexika, Dominikánské republiky, Kolumbie a Kostariky, Peru, Kanady a USA. Během víkendu by se pak měl uskutečnit další let ze Srí Lanky a nepálského Káthmándú.

Až polovině aerolinek podle IATA hrozí v příštích týdnech bankrot

Aerolinky po celém světě odstavily z provozu většinu letadel, aby jim rychle neubývala hotovost. Řada zemí totiž rozšiřuje omezení v letecké dopravě, aby zpomalily šíření epidemie onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem. Podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) kvůli krizi aerolinky přijdou na tržbách o více než 250 miliard dolarů (6,4 bilionu korun) a mnohým už tak dochází hotovost.

Podle IATA až polovině z nich hrozí v příštích týdnech bankrot, pokud vlády nepodniknou kroky na podporu tohoto odvětví. K úsporám proto přistupují i velcí dopravci, například Lufthansa zkrátí plat většině zaměstnanců. Některé společnosti musejí i propouštět, třeba severské aerolinky SAS oznámily, že na úřad práce pošlou až 90 procent personálu.

Airbus uvažuje o výrazném snížení výroby letadel A320

Evropský výrobce letadel Airbus uvažuje o výrazném snížení výroby svých nejprodávanějších letadel A320. Chce tak výrobu přizpůsobit problémům, s nimiž se kvůli šíření koronaviru potýká letecká doprava i dodavatelské řetězce po celém světě. Agentuře Reuters to řekly tři informované zdroje. Konečné rozhodnutí by mělo padnout do poloviny dubna.

Airbus by podle dvou zdrojů mohl snížit měsíční výrobu letadel z rodiny A320 ze současných 60 měsíčně až o polovinu, aby tak zabránil hromadění nedodaných letadel. Snížení výroby by mohlo platit jedno až dvě čtvrtletí. Letadla Airbus A320 mají jednu uličku a většinou se využívají na kratší až střední vzdálenosti.

Mluvčí Airbusu odmítl zprávu komentovat. Uvedl však, že firma neustále jedná s dodavateli a leteckými společnostmi.

Agentura Reuters ve čtvrtek uvedla, že Airbus i jeho americký konkurent Boeing uvažují o výrazném snížení výroby širokotrupých letadel, jako jsou Airbus A350 a Boeing 777. 

Před koronavirovou krizí Airbus plánoval zvýšit v příštím roce výrobu letadel z rodiny A320 na 63 měsíčně, v letech 2022 až 2023 pak o další jedno až dvě letadla měsíčně. Tyto plány ale podle zdrojů byly zatím odloženy. Minulý měsíc firma přestala zveřejňovat výhled dodávek letadel na letošní rok. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 12 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...