Smartwings a ČSA snižují mzdy, mají na zemi devadesát procent flotily

Letecká skupina Smartwings Group, do které patří značky Smartwings i ČSA, má v současné době odstaveno 90 procent své flotily. Společnost proto jedná se zaměstnanci o zkrácení platů, velké propouštění však nechystá. Provoz skupiny se nyní omezil pouze na lety za účelem přepravy zdravotnického materiálu a repatriaci Čechů ze zahraničí. Další tyto spoje poletí o víkendu, uvedla mluvčí Vladimíra Dufková. Provoz omezily téměř všechny světové aerolinky, některé i propouštějí.

Většina letového personálu je tak nyní nevyužitá a společnost pro něj musí najít řešení. Oba dopravci mají v Česku dohromady zhruba dva tisíce zaměstnanců. Podle mluvčí Dufkové je cílem skupiny zachovat co nejvíce pracovních míst. Firma nyní využívá institut částečné nezaměstnanosti podle zákoníku práce, kdy je kvůli překážkám v práci na straně zaměstnavatele pracovníkům poskytnuta kompenzace ve výši 60 procent průměrného výdělku.

S dalšími zaměstnanci pak společnost jedná o snížení úvazků na 50 až 80 procent platu. „Naprostá většina zaměstnanců skupiny to akceptuje a snaží se firmě pomoci zredukovat mzdové náklady,“ podotkla Dufková. Zastaven je také nábor nových zaměstnanců.

Smartwings se v minulých dnech svými letadly podílela na zajištění dopravy zdravotnického materiálu z Číny. Dosud vypravila dvě letadla, která přivezla roušky, respirátory a další materiál. Ministerstvo zdravotnictví se s dopravcem domluvilo celkem na sedmi letech, další dvě letadla do Číny jsou plánována ještě v první polovině dubna.

Stát se dohodl se Smartwings také na zajištění repatriačních letů do různých světových destinací. Společnost už například přivezla Čechy z Kanárských ostrovů, Egypta, Filipín, Kuby, Panamy, Hondurasu, Mexika, Dominikánské republiky, Kolumbie a Kostariky, Peru, Kanady a USA. Během víkendu by se pak měl uskutečnit další let ze Srí Lanky a nepálského Káthmándú.

Až polovině aerolinek podle IATA hrozí v příštích týdnech bankrot

Aerolinky po celém světě odstavily z provozu většinu letadel, aby jim rychle neubývala hotovost. Řada zemí totiž rozšiřuje omezení v letecké dopravě, aby zpomalily šíření epidemie onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem. Podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) kvůli krizi aerolinky přijdou na tržbách o více než 250 miliard dolarů (6,4 bilionu korun) a mnohým už tak dochází hotovost.

Podle IATA až polovině z nich hrozí v příštích týdnech bankrot, pokud vlády nepodniknou kroky na podporu tohoto odvětví. K úsporám proto přistupují i velcí dopravci, například Lufthansa zkrátí plat většině zaměstnanců. Některé společnosti musejí i propouštět, třeba severské aerolinky SAS oznámily, že na úřad práce pošlou až 90 procent personálu.

Airbus uvažuje o výrazném snížení výroby letadel A320

Evropský výrobce letadel Airbus uvažuje o výrazném snížení výroby svých nejprodávanějších letadel A320. Chce tak výrobu přizpůsobit problémům, s nimiž se kvůli šíření koronaviru potýká letecká doprava i dodavatelské řetězce po celém světě. Agentuře Reuters to řekly tři informované zdroje. Konečné rozhodnutí by mělo padnout do poloviny dubna.

Airbus by podle dvou zdrojů mohl snížit měsíční výrobu letadel z rodiny A320 ze současných 60 měsíčně až o polovinu, aby tak zabránil hromadění nedodaných letadel. Snížení výroby by mohlo platit jedno až dvě čtvrtletí. Letadla Airbus A320 mají jednu uličku a většinou se využívají na kratší až střední vzdálenosti.

Mluvčí Airbusu odmítl zprávu komentovat. Uvedl však, že firma neustále jedná s dodavateli a leteckými společnostmi.

Agentura Reuters ve čtvrtek uvedla, že Airbus i jeho americký konkurent Boeing uvažují o výrazném snížení výroby širokotrupých letadel, jako jsou Airbus A350 a Boeing 777. 

Před koronavirovou krizí Airbus plánoval zvýšit v příštím roce výrobu letadel z rodiny A320 na 63 měsíčně, v letech 2022 až 2023 pak o další jedno až dvě letadla měsíčně. Tyto plány ale podle zdrojů byly zatím odloženy. Minulý měsíc firma přestala zveřejňovat výhled dodávek letadel na letošní rok. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 13 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 18 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...