Řecko oznámilo seznam zemí, odkud mohou turisté od 15. června létat do Atén a Soluně. Je mezi nimi i Česko. Turisté navíc nebudou muset jít do karantény. Do dalších destinací v Řecku se má létat od července. Zrušit povinnou dvoutýdenní karanténu pro občany z většiny zemí Evropské unie, Srbska a Severní Makedonie plánuje Bulharsko. Pandemie se promítá do poklesů světových ekonomik, v Evropě registrují velké propady v Itálii nebo Francii. Španělsko schválilo základní příjem 462 eur měsíčně, jde o prevenci před dopady pandemie.
Od 15. června budou moci Češi do Řecka bez karantény, otevřít se turistům plánuje i Bulharsko
- Řecko zveřejnilo seznam zemí, z nichž mohou turisté od 15. června létat do Atén a Soluně. Je mezi nimi i Česká republika. Do dalších destinací v Řecku se má létat od července.
- Bulharsko plánuje zrušit povinnou dvoutýdenní karanténu pro občany z většiny zemí Evropské unie, Srbska a Severní Makedonie.
- Pandemie se promítá do poklesů světových ekonomik, v Evropě registrují velké propady v Itálii nebo Francii.
- Španělská vláda schválila zavedení základního příjmu pro nejchudší jako prevenci před dopady koronaviru. Samostatně žijící osoba bude mít nárok na 462 eur (cca 12 450 korun), rodina na 1015 eur (asi 27 340 korun).
- Výroba aut v Británii bude letos zřejmě nejnižší za několik desetiletí, protože šíření koronavirové nákazy donutilo výrobce zavřít továrny a prudce snížilo poptávku.
- Na Slovensku po vypuknutí pandemie klesl počet zaměstnaných cizinců na nejnižší úroveň od loňského podzimu.
On-line přenos
Šíření koronaviru - květen
- 23:26
Guvernér Louisiany John Bel Edwards prodloužil koronavirová opatření o další čtyři týdny. Ta původně přitom měla skončit tento pátek.
- 23:23
Dalším dvěma organizátorům Trumpova předvolebního mítinku v Tulse vyšel pozitivní test na koronavirus. Celkově jich je už osm. Informoval o tom britský deník The Guardian.
- 19:02
Ve Francii zaznamenali v minulých 24 hodinách 31 úmrtí s covidem-19. Denní počet zemřelých se tak už jedenáctý den za sebou drží pod stovkou.
Řecká vláda doufá, že díky relativně nízkému počtu potvrzených případů koronaviru – v zemi se nakazilo méně než 2900 lidí – zahraniční turisté na Řecko nezanevřou a zmírní dopady očekávaného poklesu ekonomiky. Turismus tvoří asi 20 procent ekonomiky země.
Řecké úřady se podle AP na zahájení turistické sezony na ostrovech v Egejském moři připravují rozšiřováním testovacích kapacit. I když mnoho obyvatel ostrovů na turismu ekonomicky závisí, nadcházejícího příjezdu lidí zvenčí se obává. Izolace na ostrovech místním lidem v době šíření koronaviru dosud poskytovala bezpečí.
Nemocnice na ostrovech dostávají finance na vytvoření jednotek intenzivní péče. Na menších ostrovech, kde jsou jen základní zdravotnická zařízení, pomáhají místní organizace. Ti dodávají dobrovolníky a nafukovací čluny, díky nimž se lékaři mohou dopravit na vzdálené ostrovy, jako je Sikinos ležící severozápadně od Santorini, a provádět zde testy.
obrázek
Otevře se i Bulharsko
Bulharsko od začátku června plánuje zrušit povinnou dvoutýdenní karanténu pro občany z většiny zemí Evropské unie, Srbska a Severní Makedonie. V pátek to uvedl hlavní epidemiolog země Angel Kunčev.
Ten řekl, že zrušení povinné karantény od začátku příštího měsíce odborný tým navrhl vládě, plán musí ještě schválit ministr spravedlnosti. Do izolace ovšem nadále budou muset lidé, kteří přijedou z nejzasaženějších zemí sedmadvacítky. Týká se to například Itálie, Španělska, Švédska nebo Belgie.
Bulharské úřady už zrušily většinu opatření, které v březnu zavedly ve snaze zabránit šíření koronaviru. Skončila omezení svobody pohybu v rámci země, znovu se otevřely restaurace, kavárny, posilovny nebo divadla.
Dánsko a Norsko otevřou hranice pro své občany, Švédsko nepřizvou
Norsko a Dánsko uzavřely dohodu o zrušení pohraničních kontrol od 15. června. S ohledem na údajně nepříznivou epidemiologickou situaci bude z nově vznikající severské zóny volného pohybu osob vyloučeno sousední Švédsko, informovala agentura Reuters.
Zatímco Dánsko otevřelo své hranice také pro občany Německa a Islandu, pro Norsko jsou Dánové zatím jediní, pro které koronavirové restrikce přestanou platit.
Rakousko od poloviny června omezí nošení roušek
Od 15. června budou v Rakousku roušky povinné už jen v prostředcích hromadné dopravy, zdravotnických zařízeních a při kontaktních službách, jako jsou například kadeřnictví. Podle rozhlasové a televizní společnosti ORF to oznámil rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Uvedl také, že příští týden ve středu bude vláda jednat o podobě hraničního režimu se sousedními státy. Rakousko zatím plně otevřelo hranice s Německem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem, s ostatními sousedy včetně Česka vede Vídeň podle Kurze přínosné rozhovory.
Růst cen v eurozóně v květnu zpomalil, Itálie a Francie zažívají velké propady ekonomik
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zpomalilo na 0,1 procenta z dubnových 0,3 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Na dalším citelném zmírnění inflace, která v době koronavirového výpadku ekonomiky klesá již třetí měsíc v řadě, se podepsal hlavně nový propad cen energií.
Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, činila v květnu 1,1 procenta, tedy stejně jako v dubnu. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku byla inflace 0,9 procenta.
Nejvíce v pátém měsíci roku vzrostly ceny potravin, alkoholu a tabáku, a to o 3,3 procenta. Ceny ve službách se zvýšily o 1,3 procenta, ceny neenergetického průmyslového zboží o 0,2 procenta. Ceny energií opět prohloubily svůj pokles, tentokrát až na 12 procent.
Události: Plán na uvolnění omezení ve Francii (zdroj: ČT24)
Hrubé domácí produkty (HDP) Francie a Itálie klesly v prvním čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem v důsledku koronavirové krize shodně o 5,3 procenta, uvedly v konečné zprávě statistické úřady obou zemí. Francouzský údaj je lepší a italský horší, než v prvním odhadu. Analytici se přitom obávají, že propad ve druhém čtvrtletí bude v obou zemích ještě závažnější.
První odhad ještě uváděl, že francouzská ekonomika klesla o 5,8 procenta. Konečný údaj je přesto nejhorší za 50 let. V případě Itálie udával první odhad pokles jen o 4,7 procenta. Konečné číslo je nejslabší od roku 1995, kdy se údaj začal tímto způsobem přepočítávat.
Naopak švédská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí navzdory pandemii mírně vzrostla. Vyplývá to ze zpřesněných údajů švédského statistického úřadu, podle něhož se HDP země proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,1 procenta. Tato skandinávská země k boji proti koronaviru přistupuje liberálněji než většina dalších států.
Sledujte: Exkluzivní rozhovor s předsedkyní Evropské komise (zdroj: ČT24)
Maloobchodní tržby v Německu klesly méně, než se čekalo
Maloobchodní tržby v Německu se v dubnu snížily nejvíce od roku 2007, ale výrazně méně, než se čekalo. Meziměsíčně klesly o 5,3 procenta, čekal se ovšem pokles o 12 procent. Meziroční pokles činil 6,5 procenta, analytici odhadovali 14,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil spolkový statistický úřad.
Meziměsíční údaj za březen statistici upravili směrem nahoru na čtyři procenta a meziroční rovněž nahoru na 1,2 procenta. Údaje o maloobchodních tržbách obvykle velmi kolísají.
Zveřejněná čísla podle Reuters dokládají, že německá ekonomika zvládá pandemii lépe než její sousedé a že hned jak se život vrátí do normálu, spotřeba oživí. Napomoci by tomu mělo i ve čtvrtek schválené snížení daně z přidané hodnoty (DPH) u jídel v restauracích o více než polovinu na sedm z 19 procent.
Výroba aut v Británii by letos mohla být nejnižší za desetiletí
Výroba aut v Británii bude letos zřejmě nejnižší za několik desetiletí, protože šíření koronavirové nákazy donutilo výrobce zavřít továrny a prudce snížilo poptávku. V samotném dubnu se výroba propadla na pouhých 197 aut z loňských srovnatelných 71 tisíc aut a od počátku roku je nižší o čtvrtinu. Uvedl to svaz výrobců a prodejců aut SMMT.
Výrobu přerušenou kvůli koronaviru zatím obnovilo jen několik závodů. Největší automobilová továrna v Británii, závod automobilky Nissan v Sunderlandu, výrobu znovu zahájí nejdříve příští měsíc.
Za celý rok by výroba podle odhadu firmy AutoAnalysis mohla klesnout až na zhruba 870 tisíc vozů. Bude tak mnohem nižší než minimum z období finanční krize v roce 2009, kdy činila 999 460 vozů. Předtím se výroba pod jeden milion vozů ročně dostala na počátku 80. let minulého století.
Španělsko schválilo základní příjem 462 eur měsíčně
Španělská vláda v pátek schválila zavedení základního příjmu pro nejchudší obyvatele jako prevenci před dopady koronaviru. Samostatně žijící osoba bude mít nárok na 462 eur (zhruba 12 450 korun), rodina na 1015 eur (asi 27 340 korun). Oznámil to španělský vicepremiér Pablo Iglesias.
Opatření se bude vztahovat na zhruba 2,5 milionu lidí, napsala agentura Reuters. Vláda předpokládá, že ji ročně vyjde na zhruba tři miliardy eur (asi 81 miliard korun). Údajně přitom doufá nejen v to, že opatření pomůže zmírnit neblahé důsledky krize, ale také, že věc podpoří hospodářské oživení.
Na Slovensku v době pandemie ubylo pracujících cizinců
Na Slovensku po vypuknutí pandemie klesl počet zaměstnaných cizinců na nejnižší úroveň od loňského podzimu. Vyplývá to z údajů instituce, která řídí úřady práce.
Slovenští zaměstnavatelé v době předchozího růstu ekonomiky ve větším počtu najímali pracovníky ze zahraničí s odůvodněním, že na Slovensku je nedostatek kvalifikované pracovní síly.
V zemi pod Tatrami, která má asi pět a půl milionu obyvatel, letos v dubnu pracovalo na 76 tisíc cizinců, tedy nejméně od loňského září. K poklesu došlo v době, kdy nezaměstnanost kvůli dopadům koronaviru vzrostla na téměř tříleté maximum 6,57 procenta.
Slovenská ekonomika podle rozpočtové rady prohloubí propad
Slovenská ekonomika podle odhadu tamní nezávislé rozpočtové rady ve druhém letošním čtvrtletí prohloubí kvůli dopadům koronavirové krize tempo propadu. V meziročním srovnání klesne o 11 procent a oproti prvnímu čtvrtletí o 6,9 procenta, uvedla rozpočtová rada ve své nejnovější prognóze.
Pokud se zmíněný odhad naplní, znamenalo by to v meziročním porovnání zhruba dvojnásobně vyšší tempo propadu výkonu hospodářství než za globální ekonomické krize v roce 2009.
„Dno nastane na přelomu prvního a druhého čtvrtletí, oživování bude pomalé,“ uvedla rozpočtová rada, která kromě jiného dohlíží na vývoj státních financí.
Polská centrální banka snížila svůj základní úrok téměř na nulu
Polská centrální banka v pátek překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu na pouhých 0,1 procenta z dosavadních 0,5 procenta. Snaží se tak zmírnit dopady koronaviru na ekonomiku. Analytici podle agentury Reuters předpokládali, že banka úroky ponechá beze změny.
„Uvolňování měnové politiky zmírňuje negativní vlivy pandemie, omezuje rozsah poklesu ekonomické aktivity a podporuje příjmy domácností a firem,“ uvedla centrální banka v pátečním prohlášení.
Centrální banka úroky snížila již třetí měsíc za sebou, její základní sazba tak celkově klesla o 1,4 procentního bodu. Snižování úroků sice pomáhá spotřebitelům a podnikům, má však negativní vliv na zisky bankovních společností, jejichž akcie v pátek výrazně oslabily, napsala agentura Reuters.
Rusko má rekordní růst úmrtí s covid-19, za den zemřelo 232 lidí
„Je to poprvé, co počet úmrtí za den překročil 200,“ upozornil na svém webu ruský list Kommersant. Celkový počet úmrtí v nejrozlehlejší zemi světa od začátku pandemie podle krizového štábu stoupl na 4374.
Nová čísla za celou zemi s přibližně 146 miliony obyvatel zjevně nezahrnují změnu metodiky v Moskvě, kde úřady výrazně zvýšily počet lidí, kteří během dubna zemřeli v souvislosti s covidem-19 na 1561 namísto dosavadních 639. Podle radnice nová statistika obsahuje i „sporné případy“.
Nově jsou v Moskvě započítávány také ty případy, kde koronavirus přispěl ke zhoršení jiného onemocnění a následně k úmrtí pacienta. BBC předpověděla, že v důsledku nové metodiky pravděpodobně vzroste smrtelná bilance za celé Rusko.
AP: Ruským lékařům se netleská, čelí nedůvěře a nepřátelství
V Rusku lidé na rozdíl od jiných zemí lékařům a dalším zdravotníkům nevyjadřují vděk za to, co dělají v době koronavirové krize. Místo toho, aby se dočkali potlesku, potýkají se lékaři s nedůvěrou, otevřeným nepřátelstvím a nedostatkem peněz, napsala agentura AP.
Například lidé, kteří bydlí poblíž Národního lékařského endokrinologického výzkumného centra, což je moskevská nemocnice, kde se nyní léčí pacienti s koronavirem, si stěžovali, když viděli zdravotníky v ochranných oblecích vycházet z budovy. Báli se, že mohou šířit nákazu. „Možná až nemoc zaklepe na dveře každé rodiny, pak se přístup ke zdravotníkům změní,“ myslí si chirurg Alexandr Gazdyra.
Kvůli epidemii covidu-19 se lékaři v Rusku ocitli pod enormním tlakem. Zatímco státní média některé z nich oslavují jako hrdiny, lékaři a sestry, s nimiž mluvila agentura AP, si stěžují, že bojují jak s virem, tak se systémem, který jim hází klacky pod nohy.
Trápí je nedostatek ochranného materiálu a mnoho z těch, kteří na to veřejně upozornili, se dočkalo hrozeb vyhazovem z práce nebo dokonce vyšetřování. Někteří raději dali výpověď a v případě několika zdravotníků panuje podezření, že spáchali sebevraždu.
Spotřebitelské výdaje v USA v dubnu rekordně klesly
Spotřebitelské výdaje ve Spojených státech se v dubnu kvůli koronavirové krizi propadly o 13,6 procenta. To představuje nejprudší pokles v záznamech, které sahají do roku 1959. Vyplývá to z údajů amerického ministerstva obchodu. Spotřebitelské výdaje se podílejí více než dvěma třetinami na celkové hospodářské aktivitě v USA.
Tato data podle agentury Reuters podporují očekávání, že největší ekonomika světa by ve druhém čtvrtletí mohla utrpět nejprudší pokles od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století.
Rekordní počet nakažených v Brazílii
Brazílii považuje Světová zdravotnická organizace (WHO) za nové ohnisko pandemie covidu-19. Co do počtu nakažených je nejpostiženější zemí Latinské Ameriky a po Spojených státech druhou nejpostiženější zemí světa. V počtu zemřelých s covidem-19 jsou před Brazílií kromě USA stále ještě Británie, Itálie, Francie a Španělsko.
Druhou nejhůře postiženou zemí v Jižní Americe je Peru, kde počet obětí covidu-19 překonal hranici čtyř tisíc. Za posledních 24 hodin v zemi přibylo 116 úmrtí spojených s nákazou koronavirem.
V Kolumbii chystají nemocniční lůžko sloužící i jako rakev
Nemocniční lůžko z kartonové lepenky, které může zároveň posloužit jako rakev, může znít morbidně. Ale v době, kdy se z Latinské Ameriky stává nové ohnisko koronavirové nákazy, lékaři míní, že právě nyní je pro podobnou inovaci ta pravá chvíle, napsal zpravodajský server The Guardian. Počty výskytu nemoci covidu-19 rostou po celé oblasti, což přimělo tým kolumbijských návrhářů k vytvoření tohoto hybridu coby pragmatického řešení očekávaného nedostatku nemocničních lůžek a rakví.
„Několik měsíců jsme byli mimo provoz jako všichni ostatní, dokud jsme nedostali tenhle nápad,“ řekl Rodolfo Gómez, zakladatel firmy ABC Displays, která obvykle vytváří kartonové reklamní propriety. „Viděli jsme, co se děje v Ekvádoru, kde se těla hromadí na ulicích, a věděli jsme, že se musíme nějak připravit,“ dodal.
Jižní soused Kolumbie, Ekvádor, zažil jako první v oblasti prudký nárůst počtu případů nákazy covidem-19, kdy obyvatelé města Guayaquil museli v dubnu začít ukládat těla svých mrtvých přímo na ulici. Ekvádorské úřady tehdy začaly distribuovat kartonové rakve, aby nahradily nedostatek těch dřevěných.
V Číně podle úřadů s koronavirem ve čtvrtek opět nikdo nezemřel. Od 18. dubna se tak celková bilance zvýšila jen o dva mrtvé na celkových 4634. Čína rovněž potvrdila pět nových případů koronavirové infekce bez příznaků, což je o 18 méně než v předchozí bilanci. Případy bez symptomů Peking nezaznamenává v bilanci infikovaných.