Venezuela zažívá druhou vlnu emigrace. Na vině tentokrát není přímo politický útlak, ale drogová válka. Na hranicích s Kolumbií operuje armáda v rámci proklamovaného boje s narkomafií a lidé odtud ve velkém prchají právě do sousední země. Kolumbijská vláda připomíná, že samotný režim Nicolase Madura má své vlastní zájmy v obchodu s drogami.
Venezuela zažívá další vlnu migrace. Maduro viní teroristy, Kolumbie drogy
4 minuty
Horizont ČT24: Venezuela zažívá další vlnu migrace
Venezuelští vojáci zabíjí civilisty a drancují obydlí. Podle Madura jde o protiteroristickou operaci proti ozbrojeným skupinám, ale kolumbijská vláda mluví o konkurenčním drogovém boji. Střety, nezávisle na cíli, dopadají nejhůře na obyvatele příhraničních měst. Tisíce Venezuelanů uprchly do Kolumbie.
„Je evidentní, že se tam jedná o souboj mezi čtyřmi organizacemi: národní osvobozeneckou armádou, odpadlíky z FARC, Narcotalií a samozřejmě i venezuelskou armádou. Všichni mají v obchodě s drogami své zájmy,“ tvrdí kolumbijský ministr obrany Diego Molano.
Lidé s sebou často berou jen to nejnutnější a na vratké čluny musí stát fronty. Nejistá budoucnost v cizí zemi je ale pro mnohé jedinou nadějí. Najdou se i tací, kteří míří opačným směrem. Ve Venezuele hledají útočiště příslušníci levicových guerill. Madurův kabinet některé z nich podporuje a z podněcování konfliktů viní Kolumbii a s ní i Spojené státy.
„Stojíme proti zatraceným kriminálníkům, překupníkům s drogami a vrahům, kteří přišli na venezuelské území v tajné dohodě s (kolumbijskou) vládou Ivána Duqueho proti kolumbijskému lidu,“ tvrdí venezuelský prezident Maduro.
USA přitom samotného Madura a jeho nejbližší spolupracovníky oficiálně obvinily mimo jiné z praní špinavých peněz a pašování narkotik. Vláda v Caracasu je podezřelá z toho, že sama organizuje drogový byznys v zemi. Příjmy z černého trhu jsou pak pro část elit ve zbídačené Venezuele stěžejním zdrojem. Armáda má v této souvislosti neomezené pravomoci.
Politická situace ve Venezuele se nelepší, což dokládá i lednové prohlášení Evropské unie o rozdrobení tamní opozice. Sedmadvacítka kvůli tomu přestala letos uznávat Juana Guaidóa jako právoplatného prezidenta, i když spolu s mezinárodním společenstvím stále odsuzuje jak autoritářskou Madurovu vládu, tak nelegitimní prosincové volby. Vedle nového prorežimního parlamentu v zemi stále funguje i ten starý s Guaidóem v čele.
