Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
Komár Anopheles darlingi je hlavním přenašečem malárie v Americe. V posledních letech se tam podařilo s touto hrozbou pohnout směrem k lepšímu: už osm let jsou Paraguay, Argentina, Salvador, Belize a Surinam Světovou zdravotnickou organizací (WHO) potvrzené jako země bez malárie. Přesto podle Panamerické zdravotnické organizace WHO zemřelo v roce 2024 v Americe na malárii 136 lidí.
Podle nové studie se ale pokrok může snadno zvrátit. Vědci v ní popsali, že komáři se geneticky mění a adaptují se na insekticidy, které se proti nim používají. Konkrétně jde o změny v genech cytochromu p450, které umožňují tomuto druhu komára rychleji metabolizovat toxické látky, což snižuje účinnost chemikálií při potlačování malárie v zemích jako Brazílie, Kolumbie a Peru.
Komáři se rychle vyvíjejí
Komáři jsou vůči chemickým látkám nečekaně přizpůsobiví. Může za to podle vědců jejich obrovské množství, díky kterému se v populaci snadno vyskytne exemplář s mutacemi, jež jsou vhodné pro nějakou adaptaci. Velké populace bývají více geneticky rozmanité, takže se jimi mohou tyto změny snadněji šířit.
Komárům v tom pomáhá navíc i jejich rychlé množení, kdy během jediného roku může vzniknout až deset generací. Přirozený výběr má pak dveře dokořán otevřené a komáři se mohou geneticky adaptovat na hrozby, jaké by třeba člověk jen pomocí své biologie nezvládl. Právě tak může během relativně krátké doby vzniknout rezistence vůči insekticidům.
Autoři doufají, že jejich výzkum povede k lepšímu pochopení toho, jak se chemikálie osvědčují v boji proti škodlivému hmyzu, ale také pro jejich výběr, kdy by se mohly v budoucnosti hledat účinnější prostředky, kterým by se komáři hůř přizpůsobovali.
Rezistence komárů vůči insekticidům je přitom podle autorů studie stále větší problém nejen v Jižní Americe, ale hlavně v Africe. Ta se stala epicentrem pandemie malárie – podle WHO se tam vyskytuje asi 95 procent případů malárie na celém světě.
„Je opravdu důležité, i poté, co se malárie v dané oblasti stane vzácnou, pokračovat v úsilí o její úplné vymýcení. V opačném případě by se mohla vyvinout rezistence, která by se pak mohla rozšířit do zbytku světa,“ doporučují autoři studie.
