Kolumbijským prezidentem byl zvolen pravicový kandidát Abelardo de la Espriella

Krajně pravicový kandidát Abelardo de la Espriella těsně zvítězil v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb v Kolumbii se ziskem 49,7 procenta hlasů. Ukazují to podle agentury Reuters téměř úplné výsledky hlasování. Sedmačtyřicetiletý podnikatel de la Espriella porazil levicového kandidáta Ivána Cepedu, který obdržel 48,7 procenta hlasů a za svým soupeřem zaostal přibližně o 248 tisíc hlasů. Cepeda však prohlásil, že výsledky ještě nejsou konečné a počká na konečné přepočítání hlasů.

Obyvatelé Kolumbie si vybírali mezi zástupcem pravice, který má podporu prezidenta USA Donalda Trumpa, a levicovým senátorem. Průzkumy veřejného mínění favorizovaly de la Espriellu, těsný souboj analytici očekávali. De la Espriella uvedl, že s Trumpem hovořil a ten mu poblahopřál k volebnímu vítězství. K tomu mu poblahopřál také americký ministr zahraničí Marco Rubio, který na síti X napsal, že Trumpova administrativa se těší na úzkou spolupráci s budoucí vládou „s cílem podpořit regionální bezpečnostní spolupráci, ukončit nelegální imigraci do Spojených států a posílit naše hospodářské vazby“.

„Stojím tu dnes večer před vámi, abych oznámil nejdůležitější zprávu mého života: kolumbijský lid mi svěřil nejvyšší čest sloužit mu jako jejich příští prezident Kolumbijské republiky,“ řekl de la Espriella tisícům příznivců, když stál za neprůstřelným sklem v severokolumbijském městě Barranquilla. „Budu vládnout všem Kolumbijcům… nebude žádná pomsta, žádné pronásledování, protože v demokracii neexistují nesmiřitelní nepřátelé,“ prohlásil a ohlásil „novou éru“ pro Kolumbii.

Jako zastánce přímé konfrontace s ozbrojenými skupinami spojenými s obchodováním s drogami také slíbil, že bude „bandity neúnavně pronásledovat v rámci ústavy a zákonů republiky“.

Cepeda však prohlásil, že výsledky ještě nejsou konečné a počká na konečné přepočítání hlasů. Jeho kampaň přitom zpochybnila výsledky z přibližně 33 tisíc volebních uren.

Pravicová vlna v Latinské Americe v poslední době už vynesla k moci pravicové kandidáty v Bolívii, Chile, Kostarice, Ekvádoru a Hondurasu.

AFP: Petro slíbil, že výsledek voleb zpochybní

Nový prezident ve funkci vystřídá Gustava Petra, který se stal prvním levicovým prezidentem Kolumbie. O další prezidentský mandát se už podle ústavy ucházet nemohl.

Také Petro podle agentury AFP slíbil, že výsledek nedělních voleb zpochybní. Lidé v ulicích Bogoty však křičeli „Petro ven! Petro ven!“ a troubili, píše AFP.

Naopak v Calí na západě země demonstranti pálili americké vlajky a střetli se s pořádkovou policií. Ta podle AFP použila slzný plyn, aby se pokusila rozehnat dav několika tisíc rozezlených lidí.

De la Espriella hodlá ukončit mírová jednání s rebely

De la Espriella viní Petra z ekonomických a bezpečnostních problémů země a slíbil například, že ukončí mírová jednání s rebely a zločineckými skupinami, posílí ropný a plynárenský sektor a sníží daně. Uvedl však, že zachová 23procentní zvýšení minimální mzdy, které Petro zavedl, spolu s dalšími populárními sociálními opatřeními.

Právník, který nemá žádné politické zkušenosti, se bude muset potýkat s vysokým veřejným dluhem a rozděleným Kongresem, což by mohlo zmařit reformní návrhy, poznamenala agentura Reuters.

Třiašedesátiletý Cepeda, který v dětství žil s rodinou také v Československu, sliboval, že bude pokračovat v politice prezidenta Gustava Petra, která zahrnuje státní důchody pro chudé, odbory podporované reformy trhu práce, mírové rozhovory s ozbrojenými skupinami a moratorium na nové ropné projekty.

Cepeda prohlásil, že počká na konečnou kontrolu počátečního sčítání prezidentských hlasů. Hernán Penagos, šéf národního matričního úřadu, který má sčítání na starosti, uvedl, že ověřování začíná na obecní úrovni a brzy se rozšíří po celé zemi. Konečné sčítání, pod dohledem notářů a soudců, je vyžadováno kolumbijským zákonem.

Oprávněných volit bylo více než 41 milionů Kolumbijců, přičemž hlasovalo více než 26,2 milionu lidí. Přibližně 420 tisíc voličů odevzdalo prázdné volební lístky, které jsou obvykle považovány za protestní hlas, ukázaly údaje z národního registru. Vítěz voleb by se měl ujmout funkce 7. srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 5 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 7 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 9 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 10 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.