Kolumbijským prezidentem byl zvolen pravicový kandidát Abelardo de la Espriella

Krajně pravicový kandidát Abelardo de la Espriella těsně zvítězil v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb v Kolumbii se ziskem 49,7 procenta hlasů. Ukazují to podle agentury Reuters téměř úplné výsledky hlasování. Sedmačtyřicetiletý podnikatel de la Espriella porazil levicového kandidáta Ivána Cepedu, který obdržel 48,7 procenta hlasů a za svým soupeřem zaostal přibližně o 248 tisíc hlasů. Cepeda však prohlásil, že výsledky ještě nejsou konečné a počká na konečné přepočítání hlasů.

Obyvatelé Kolumbie si vybírali mezi zástupcem pravice, který má podporu prezidenta USA Donalda Trumpa, a levicovým senátorem. Průzkumy veřejného mínění favorizovaly de la Espriellu, těsný souboj analytici očekávali. De la Espriella uvedl, že s Trumpem hovořil a ten mu poblahopřál k volebnímu vítězství. K tomu mu poblahopřál také americký ministr zahraničí Marco Rubio, který na síti X napsal, že Trumpova administrativa se těší na úzkou spolupráci s budoucí vládou „s cílem podpořit regionální bezpečnostní spolupráci, ukončit nelegální imigraci do Spojených států a posílit naše hospodářské vazby“.

„Stojím tu dnes večer před vámi, abych oznámil nejdůležitější zprávu mého života: kolumbijský lid mi svěřil nejvyšší čest sloužit mu jako jejich příští prezident Kolumbijské republiky,“ řekl de la Espriella tisícům příznivců, když stál za neprůstřelným sklem v severokolumbijském městě Barranquilla. „Budu vládnout všem Kolumbijcům… nebude žádná pomsta, žádné pronásledování, protože v demokracii neexistují nesmiřitelní nepřátelé,“ prohlásil a ohlásil „novou éru“ pro Kolumbii.

Jako zastánce přímé konfrontace s ozbrojenými skupinami spojenými s obchodováním s drogami také slíbil, že bude „bandity neúnavně pronásledovat v rámci ústavy a zákonů republiky“.

Cepeda však prohlásil, že výsledky ještě nejsou konečné a počká na konečné přepočítání hlasů. Jeho kampaň přitom zpochybnila výsledky z přibližně 33 tisíc volebních uren.

Pravicová vlna v Latinské Americe v poslední době už vynesla k moci pravicové kandidáty v Bolívii, Chile, Kostarice, Ekvádoru a Hondurasu.

AFP: Petro slíbil, že výsledek voleb zpochybní

Nový prezident ve funkci vystřídá Gustava Petra, který se stal prvním levicovým prezidentem Kolumbie. O další prezidentský mandát se už podle ústavy ucházet nemohl.

Také Petro podle agentury AFP slíbil, že výsledek nedělních voleb zpochybní. Lidé v ulicích Bogoty však křičeli „Petro ven! Petro ven!“ a troubili, píše AFP.

Naopak v Calí na západě země demonstranti pálili americké vlajky a střetli se s pořádkovou policií. Ta podle AFP použila slzný plyn, aby se pokusila rozehnat dav několika tisíc rozezlených lidí.

De la Espriella hodlá ukončit mírová jednání s rebely

De la Espriella viní Petra z ekonomických a bezpečnostních problémů země a slíbil například, že ukončí mírová jednání s rebely a zločineckými skupinami, posílí ropný a plynárenský sektor a sníží daně. Uvedl však, že zachová 23procentní zvýšení minimální mzdy, které Petro zavedl, spolu s dalšími populárními sociálními opatřeními.

Právník, který nemá žádné politické zkušenosti, se bude muset potýkat s vysokým veřejným dluhem a rozděleným Kongresem, což by mohlo zmařit reformní návrhy, poznamenala agentura Reuters.

Třiašedesátiletý Cepeda, který v dětství žil s rodinou také v Československu, sliboval, že bude pokračovat v politice prezidenta Gustava Petra, která zahrnuje státní důchody pro chudé, odbory podporované reformy trhu práce, mírové rozhovory s ozbrojenými skupinami a moratorium na nové ropné projekty.

Cepeda prohlásil, že počká na konečnou kontrolu počátečního sčítání prezidentských hlasů. Hernán Penagos, šéf národního matričního úřadu, který má sčítání na starosti, uvedl, že ověřování začíná na obecní úrovni a brzy se rozšíří po celé zemi. Konečné sčítání, pod dohledem notářů a soudců, je vyžadováno kolumbijským zákonem.

Oprávněných volit bylo více než 41 milionů Kolumbijců, přičemž hlasovalo více než 26,2 milionu lidí. Přibližně 420 tisíc voličů odevzdalo prázdné volební lístky, které jsou obvykle považovány za protestní hlas, ukázaly údaje z národního registru. Vítěz voleb by se měl ujmout funkce 7. srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ukrajinských útocích na ruský Yandex klesla na sítích nenávist, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že po nedávných útocích na datová centra největší ruské technologické společnosti Yandex bylo na ukrajinských sociálních sítích aktivních méně botů šířících provokace a nenávist.
před 59 mminutami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Memy jsou zbraní v informační válce, říká expert

Memy zesměšňující ukrajinského prezidenta, které šíří proruské účty, jsou součástí „memetické války“ zaměřené na ovlivňování přesvědčení lidí, uvedl pro Polskou tiskovou agenturu (PAP) výzkumník dezinformací.
před 1 hhodinou

Rusko může přistoupit k závažnějším operacím, varuje šéf BIS

Rusko by v příštích měsících mohlo v Česku či jiné demokratické zemi přistoupit k rizikovějším a závažnějším operacím, uvedl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Mohlo by dle něj například provést sabotážní útoky na objekty, které pomáhají Ukrajině, zaútočit dronem či raketou na sklad zbraní určených pro Kyjev nebo uskutečnit omezenou vojenskou akci vůči některé členské zemi NATO. Zopakoval, že Rusko je pro tuzemsko největší zahraniční bezpečnostní hrozbou a dlouho bude.
před 1 hhodinou

SledujteMinistři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
10:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Africkém rohu to vře. Etiopie a Eritrea mluví o invazi a válce

Napětí v oblasti Afrického rohu prudce stoupá. Etiopie obvinila sousední Eritreu z invaze a podpory povstalců v nepokojném Tigraji. Asmara to odmítá a naopak osočila Addis Abebu z vyhlášení války a z plánovaného vpádu do země s cílem osadit přístav Assab u Rudého moře. Experti varují, že opětovné rozpoutání bojů na severu Etiopie a její svár se sousedními státy včetně Egypta a Súdánu může přerůst v rozsáhlý regionální konflikt.
před 1 hhodinou

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 2 hhodinami

Desítkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

V desítkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominiq Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetairesšlo. Incident se týká asi 150 prodejen řetězců Coopérative U, Intermarché a E.Leclerc a škody jsou podle francouzských médií v řádu milionů eur.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.