Šéf kolumbijských špionů byl dočasně zbaven funkce kvůli kontaktu s guerillami

Řediteli kolumbijské zpravodajské služby Wilmeru Mejíovi a generálovi kolumbijské armády Migueli Huertasovi byla pozastavena funkce kvůli údajným kontaktům s členy levicové guerilly. Podle agentur EFE a AFP o tom ve středu rozhodla prokuratura. Oba muži podle tisku jednali o službách pro členy guerillových skupin, které se nepřidaly k míru mezi kolumbijskou vládou a organizací FARC v roce 2016.

Mejía je v současnosti ředitelem výzvědných aktivit hlavní kolumbijské tajné služby DNI. Společný podnik měl podle tisku umožnit členům guerilly nosit zbraně a pohybovat se v opancéřovaných vozech bez větších překážek ze strany státu.

Vyšetřování nařídil ministr obrany Pedro Sánchez poté, co hlavní kolumbijské médium Caracol zveřejnilo zprávu, která obsahovala podrobné dokumenty, podle kterých guerillová skupina Estado Mayor de Bloques y Frente (EMBF) dokázala infiltrovat armádu a tajné služby. Podle této komunikace se šéf skupiny Alexander Díaz domlouval na vytvoření společného bezpečnostního podniku právě s Huertasem a Mejíou.

„Chci zdůraznit: Žádné protiprávní jednání nebude tolerováno ve veřejných silách ani v obranném sektoru, ani ze strany osob, které odešly z těchto sil, ani ze strany veřejných nebo soukromých úředníků,“ uvedl Sánchez.

Dočasné zbavení funkce dvou vysoce postavených mužů s okamžitým účinkem oznámil podle agentury EFE kolumbijský generální prokurátor Gregorio Eljach.

Petro zprvu hovořil o snaze CIA ovlivnit veřejné mínění

Ke kauze se v posledních dnech vyjádřil i kolumbijský prezident Gustavo Petro. Ten kauzu v pondělí označil za snahu americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) ovlivnit veřejné mínění v Kolumbii. Později podle agentury EFE Petro uvedl, že nechá prošetřit komunikaci, kterou mají k dispozici úřady, a na základě analýzy rozhodne o dalším setrvání obou mužů ve funkci.

Bývalý šéf kolumbijské tajné služby Alberto Romero podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) sdělil, že Petro během svého prezidentství nahradil stovky zaměstnanců agentury politickými nominanty blízkými prezidentovi, včetně bývalých aktivistů levicové guerillové skupiny Movimiento 19 de Abril (M-19), jejíž členem Petro kdysi byl.

„Kolumbijská rozvědka byla před lety prestižní organizací, která se zabývala velkými šéfy guerilly a hlavami drogového obchodu,“ řekl Romero. „Nyní však nemá kapacity, personál ani rozpočet a je zcela infiltrována.“

  • Konečná mírová dohoda byla podepsána v listopadu 2016 mezi FARC a kolumbijskou vládou. Samotnému podpisu předcházelo jednání v Havaně, které trvalo tři a půl roku.
  • Po podpisu konečné dohody bylo vyhlášeno oboustranné a definitivní příměří. Vojáci FARC se rozmístili do 26 speciálně vytvořených zón na venkově Kolumbie a byli začleněni do programu demobilizace a reintegrace do společnosti. Partyzáni rovněž předali všechny své zbraně misi OSN. Tento proces byl dokončen v červnu 2017.
  • Klíčové prvky dohody se vedle ukončení konfliktu zaměřily také na přechodovou spravedlnost, tedy vytvoření mechanismu pro vyšetřování zločinů a zajištění spravedlnosti pro oběti konfliktu, dále na politickou reintegraci FARC, z níž se stala politická strana, a na reformu venkova.

Zdroj: Justice for Columbia

V Kolumbii stále působí skupiny, které nesouhlasily s mírem uzavřeným s největší guerillovou organizací FARC v roce 2016. Tyto organizace se často zapojují i do pašování drog. Prezident Petro sliboval zlepšení bezpečnostní situace i skrze jednání s těmito skupinami a drogovými kartely v rámci politiky totálního míru (Paz Total).

V posledních měsících však Petro a Kolumbie čelí také tlaku ze strany Spojených států a prezidenta Donalda Trumpa, který chce ráznější postup proti pašování drog do USA. Washington přitom dlouho považoval Kolumbii za svého strategického spojence v regionu, připomíná WSJ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Emiráty tiše prohloubily vojenské vazby na Izrael

Spojené arabské emiráty (SAE) v posledních letech spolupracovaly s Izraelem spíše diskrétně, aby nevyvolaly pobouření v arabském světě. Blízkovýchodní krize teď vedla k prohloubení vojenských vztahů, které dává židovský stát okázale najevo. Izrael poskytl zemi systém Železná kopule (Iron Dome) a další moderní zbraně klíčové pro obranu před íránskými útoky. Pakt Abú Dhabí s Jeruzalémem se nelíbí Teheránu ani státům Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií. Podle expertů Emiráty jednají pragmaticky.
před 34 mminutami

Úřady v jižní Kalifornii nařídily evakuaci tisícům lidí kvůli lesnímu požáru

Úřady v jižní Kalifornii kvůli požáru porostu nařídily evakuaci tisícům lidí, informuje agentura AP, podle níž požár ohrožuje domy v oblasti Simi Valley.
před 39 mminutami

Tři muži zahynuli při střelbě v mešitě v San Diegu. Oba útočníci jsou po smrti

Střelba v mešitě v San Diegu v Kalifornii si vyžádala tři mrtvé muže a oba náctiletí podezřelí jsou po smrti, uvedla podle agentury AP policie. Agentura Reuters rovněž s odvoláním na policii píše o pěti mrtvých.
00:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Nám všechno blokují a SBU si létá.“ V Rusku sílí obavy z ukrajinských dronů

V Rusku narůstá nervozita z ukrajinských dronů dlouhého doletu. Někteří Moskvané vyjadřují obavy nebo nespokojenost s chováním úřadů po nedělním ukrajinském útoku. Během něj přeletělo hranici pět set až tisíc ukrajinských bezpilotních letounů. Rozšiřující se dosah ukrajinských zbraní si uvědomují nejen civilisté, ale i ruské úřady, armáda a klíčové podniky. Na hrozbu dronů se připravují, přestože se nacházejí stovky až tisíce kilometrů od hranic obou zemí.
před 8 hhodinami

VideoPřekročili hloubkový limit. Prokuratura řeší smrt potápěčů na Maledivách

Mezinárodní pátrací tým na Maledivách nalezl těla čtyř italských potápěčů, kteří zahynuli ve čtvrtek spolu s instruktorem. K vyzvednutí pozůstatků budou potřeba další ponory. Těla leží ve třetím segmentu podmořské jeskyně více než šedesát metrů pod hladinou. Příčiny tragédie jsou dál předmětem dohadů. V den ponoru špatné počasí zhoršovalo pod hladinou viditelnost. Tým měl sice povolení k průzkumu Indického oceánu, ale ne do takové hloubky. Případ už vyšetřuje italská prokuratura. Chce zjistit, proč zkušení potápěči, kterými oběti nehody byly, až dvojnásobně překročili místní hloubkový limit ponorů. A proč vstupovali do jeskyně, jejíž průzkum univerzita neplánovala.
před 8 hhodinami

Trump oznámil, že odkládá údery na Írán

Prezident Spojených států Donald Trump v pondělí večer SELČ na své síti Truth Social napsal, že na žádost Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů odložil nové údery proti Íránu, které byly plánované na úterý. Zároveň bez podrobností napsal, že se nyní konají „vážná jednání“. Poznamenal, že pokud nebude s výslednou dohodou spokojen, podniknou Spojené státy rozsáhlý útok proti islámské republice.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Musk prohrál soudní spor s firmou OpenAI

Americký miliardář Elon Musk utrpěl porážku v soudním sporu se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva, ne pro zisk. Porota v pondělí po zhruba dvou hodinách dospěla k závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Soudkyně Yvonne Gonzalezová Rogersová verdikt poroty přijala, napsala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael i palestinští teroristé páchali v Gaze válečné zločiny, uvedl úřad OSN

Izrael během války v Pásmu Gazy hrubě porušil mezinárodní právo a dopustil se i válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Válečných zločinů se podle něj dopustily i palestinské ozbrojené skupiny při útoku na Izrael 7. října 2023 a poté při zadržování unesených izraelských rukojmí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...