Šéf kolumbijských špionů byl dočasně zbaven funkce kvůli kontaktu s guerillami

Řediteli kolumbijské zpravodajské služby Wilmeru Mejíovi a generálovi kolumbijské armády Migueli Huertasovi byla pozastavena funkce kvůli údajným kontaktům s členy levicové guerilly. Podle agentur EFE a AFP o tom ve středu rozhodla prokuratura. Oba muži podle tisku jednali o službách pro členy guerillových skupin, které se nepřidaly k míru mezi kolumbijskou vládou a organizací FARC v roce 2016.

Mejía je v současnosti ředitelem výzvědných aktivit hlavní kolumbijské tajné služby DNI. Společný podnik měl podle tisku umožnit členům guerilly nosit zbraně a pohybovat se v opancéřovaných vozech bez větších překážek ze strany státu.

Vyšetřování nařídil ministr obrany Pedro Sánchez poté, co hlavní kolumbijské médium Caracol zveřejnilo zprávu, která obsahovala podrobné dokumenty, podle kterých guerillová skupina Estado Mayor de Bloques y Frente (EMBF) dokázala infiltrovat armádu a tajné služby. Podle této komunikace se šéf skupiny Alexander Díaz domlouval na vytvoření společného bezpečnostního podniku právě s Huertasem a Mejíou.

„Chci zdůraznit: Žádné protiprávní jednání nebude tolerováno ve veřejných silách ani v obranném sektoru, ani ze strany osob, které odešly z těchto sil, ani ze strany veřejných nebo soukromých úředníků,“ uvedl Sánchez.

Dočasné zbavení funkce dvou vysoce postavených mužů s okamžitým účinkem oznámil podle agentury EFE kolumbijský generální prokurátor Gregorio Eljach.

Petro zprvu hovořil o snaze CIA ovlivnit veřejné mínění

Ke kauze se v posledních dnech vyjádřil i kolumbijský prezident Gustavo Petro. Ten kauzu v pondělí označil za snahu americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) ovlivnit veřejné mínění v Kolumbii. Později podle agentury EFE Petro uvedl, že nechá prošetřit komunikaci, kterou mají k dispozici úřady, a na základě analýzy rozhodne o dalším setrvání obou mužů ve funkci.

Bývalý šéf kolumbijské tajné služby Alberto Romero podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) sdělil, že Petro během svého prezidentství nahradil stovky zaměstnanců agentury politickými nominanty blízkými prezidentovi, včetně bývalých aktivistů levicové guerillové skupiny Movimiento 19 de Abril (M-19), jejíž členem Petro kdysi byl.

„Kolumbijská rozvědka byla před lety prestižní organizací, která se zabývala velkými šéfy guerilly a hlavami drogového obchodu,“ řekl Romero. „Nyní však nemá kapacity, personál ani rozpočet a je zcela infiltrována.“

  • Konečná mírová dohoda byla podepsána v listopadu 2016 mezi FARC a kolumbijskou vládou. Samotnému podpisu předcházelo jednání v Havaně, které trvalo tři a půl roku.
  • Po podpisu konečné dohody bylo vyhlášeno oboustranné a definitivní příměří. Vojáci FARC se rozmístili do 26 speciálně vytvořených zón na venkově Kolumbie a byli začleněni do programu demobilizace a reintegrace do společnosti. Partyzáni rovněž předali všechny své zbraně misi OSN. Tento proces byl dokončen v červnu 2017.
  • Klíčové prvky dohody se vedle ukončení konfliktu zaměřily také na přechodovou spravedlnost, tedy vytvoření mechanismu pro vyšetřování zločinů a zajištění spravedlnosti pro oběti konfliktu, dále na politickou reintegraci FARC, z níž se stala politická strana, a na reformu venkova.

Zdroj: Justice for Columbia

V Kolumbii stále působí skupiny, které nesouhlasily s mírem uzavřeným s největší guerillovou organizací FARC v roce 2016. Tyto organizace se často zapojují i do pašování drog. Prezident Petro sliboval zlepšení bezpečnostní situace i skrze jednání s těmito skupinami a drogovými kartely v rámci politiky totálního míru (Paz Total).

V posledních měsících však Petro a Kolumbie čelí také tlaku ze strany Spojených států a prezidenta Donalda Trumpa, který chce ráznější postup proti pašování drog do USA. Washington přitom dlouho považoval Kolumbii za svého strategického spojence v regionu, připomíná WSJ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Švýcarsku havaroval autobus, podle policie zemřelo několik lidí

Při čtvrteční nehodě autobusu na východě Švýcarska zemřelo několik lidí. Bez bližších podrobností to na síti X oznámila policie kantonu Graubünden, kde se nehoda stala. Podle portálu Blick cestu autobusu organizovala nizozemská společnost. Zveřejněné fotografie zachycují autokar mimo silnici převrácený na bok.
21:30Aktualizovánopřed 1 mminutou

Rusové na východě Ukrajiny zasáhli nákupní středisko, zemřeli tři lidé

Rusko ve čtvrtek odpoledne při dronovém útoku zasáhlo nákupní centrum ve východoukrajinském Pavlohradu, zahynuli nejméně tři lidé a dalších 34 utrpělo zranění, informoval na telegramu náčelník správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Agentura Reuters s odvoláním na místní prokuraturu uvedla, že mezi zraněnými je i dítě.
před 1 hhodinou

VideoPolsko dál posiluje obranu. Do nové techniky investuje i kvůli hrozbě z Ruska

Varšava pokračuje v rozsáhlém posilování své obrany a modernizaci armády. Novou vojenskou techniku představilo také na mezinárodním veletrhu obranného průmyslu v Kielcích, kde firmy uzavřely další kontrakty včetně těch s českými podniky. Varšava vydává na obranu téměř pět procent HDP a investice zdůvodňuje především rostoucí hrozbou ze strany Ruska.
před 1 hhodinou

Země V4 podle Fica odmítají škrty v kohezní a zemědělské politice EU

Země visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) odmítají škrty v kohezní a zemědělské politice v příštím rozpočtu EU. Plyne to z vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) po jednání předsedů vlád zemí V4 s irským kolegou Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá Radě EU. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) unijní rozpočet nesmí poškozovat země, které mají silnou průmyslovou základnu.
16:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na milánském letišti hořelo v letadle směřujícím do Prahy, nikdo nebyl zraněn

Na milánském letišti Malpensa ve čtvrtek odpoledne vypukl požár v letadle společnosti EasyJet, které směřovalo do Prahy a právě rolovalo po letištní dráze. Na palubě bylo 146 cestujících, kteří byli evakuováni pomocí nouzových skluzavek. Nikdo nebyl vážně zraněn, informuje agentura ANSA.
před 2 hhodinami

Španělští poslanci schválili občanství pro rodáky ze Západní Sahary do roku 1977

Španělští poslanci ve čtvrtek schválili zákon, jenž umožní získat občanství lidem, kteří se narodili v Západní Sahaře do roku 1977, a jejich dětem. Informují o tom španělská média, podle nichž by se to mohlo týkat zhruba 100 tisíc lidí. Agentura EFE napsala, že podle marockých médií schválení této normy může být dalším zdrojem napětí mezi Madridem a Rabatem, jejichž vztahy naposledy poškodila migrační krize v Ceutě, která stále trvá.
před 2 hhodinami

Japonsku vadí barva zobrazení sporných Kurilských ostrovů na mapě OSN

Japonsko požádalo o opravu nové mapy světa zveřejněné pod hlavičkou OSN. Zemi vadí, že sporné Kurilské ostrovy jsou na mapě vyznačeny stejnou barvou jako Rusko, což podle Tokia vytváří mylný dojem, že jsou součástí ruského území. Informovala o tom agentura AFP.
15:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Památník polských vyhnanců v sibiřském městě strhli, nahradil ho pomník ruským vojákům

Památník věnovaný polským a litevským exulantům v sibiřském městě Jakutsk byl nahrazen pomníkem ruským vojákům padlým ve válce na Ukrajině, informoval ve středu nezávislý zpravodajský server Mediazona.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.