Šéf kolumbijských špionů byl dočasně zbaven funkce kvůli kontaktu s guerillami

Řediteli kolumbijské zpravodajské služby Wilmeru Mejíovi a generálovi kolumbijské armády Migueli Huertasovi byla pozastavena funkce kvůli údajným kontaktům s členy levicové guerilly. Podle agentur EFE a AFP o tom ve středu rozhodla prokuratura. Oba muži podle tisku jednali o službách pro členy guerillových skupin, které se nepřidaly k míru mezi kolumbijskou vládou a organizací FARC v roce 2016.

Mejía je v současnosti ředitelem výzvědných aktivit hlavní kolumbijské tajné služby DNI. Společný podnik měl podle tisku umožnit členům guerilly nosit zbraně a pohybovat se v opancéřovaných vozech bez větších překážek ze strany státu.

Vyšetřování nařídil ministr obrany Pedro Sánchez poté, co hlavní kolumbijské médium Caracol zveřejnilo zprávu, která obsahovala podrobné dokumenty, podle kterých guerillová skupina Estado Mayor de Bloques y Frente (EMBF) dokázala infiltrovat armádu a tajné služby. Podle této komunikace se šéf skupiny Alexander Díaz domlouval na vytvoření společného bezpečnostního podniku právě s Huertasem a Mejíou.

„Chci zdůraznit: Žádné protiprávní jednání nebude tolerováno ve veřejných silách ani v obranném sektoru, ani ze strany osob, které odešly z těchto sil, ani ze strany veřejných nebo soukromých úředníků,“ uvedl Sánchez.

Dočasné zbavení funkce dvou vysoce postavených mužů s okamžitým účinkem oznámil podle agentury EFE kolumbijský generální prokurátor Gregorio Eljach.

Petro zprvu hovořil o snaze CIA ovlivnit veřejné mínění

Ke kauze se v posledních dnech vyjádřil i kolumbijský prezident Gustavo Petro. Ten kauzu v pondělí označil za snahu americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) ovlivnit veřejné mínění v Kolumbii. Později podle agentury EFE Petro uvedl, že nechá prošetřit komunikaci, kterou mají k dispozici úřady, a na základě analýzy rozhodne o dalším setrvání obou mužů ve funkci.

Bývalý šéf kolumbijské tajné služby Alberto Romero podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) sdělil, že Petro během svého prezidentství nahradil stovky zaměstnanců agentury politickými nominanty blízkými prezidentovi, včetně bývalých aktivistů levicové guerillové skupiny Movimiento 19 de Abril (M-19), jejíž členem Petro kdysi byl.

„Kolumbijská rozvědka byla před lety prestižní organizací, která se zabývala velkými šéfy guerilly a hlavami drogového obchodu,“ řekl Romero. „Nyní však nemá kapacity, personál ani rozpočet a je zcela infiltrována.“

  • Konečná mírová dohoda byla podepsána v listopadu 2016 mezi FARC a kolumbijskou vládou. Samotnému podpisu předcházelo jednání v Havaně, které trvalo tři a půl roku.
  • Po podpisu konečné dohody bylo vyhlášeno oboustranné a definitivní příměří. Vojáci FARC se rozmístili do 26 speciálně vytvořených zón na venkově Kolumbie a byli začleněni do programu demobilizace a reintegrace do společnosti. Partyzáni rovněž předali všechny své zbraně misi OSN. Tento proces byl dokončen v červnu 2017.
  • Klíčové prvky dohody se vedle ukončení konfliktu zaměřily také na přechodovou spravedlnost, tedy vytvoření mechanismu pro vyšetřování zločinů a zajištění spravedlnosti pro oběti konfliktu, dále na politickou reintegraci FARC, z níž se stala politická strana, a na reformu venkova.

Zdroj: Justice for Columbia

V Kolumbii stále působí skupiny, které nesouhlasily s mírem uzavřeným s největší guerillovou organizací FARC v roce 2016. Tyto organizace se často zapojují i do pašování drog. Prezident Petro sliboval zlepšení bezpečnostní situace i skrze jednání s těmito skupinami a drogovými kartely v rámci politiky totálního míru (Paz Total).

V posledních měsících však Petro a Kolumbie čelí také tlaku ze strany Spojených států a prezidenta Donalda Trumpa, který chce ráznější postup proti pašování drog do USA. Washington přitom dlouho považoval Kolumbii za svého strategického spojence v regionu, připomíná WSJ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v úterý v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 4 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 6 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 8 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...