Chopte se zbraní, vyzval bývalý velitel kolumbijských povstalců. Většina jich chce mír, kontruje další

Bývalý velitel Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) Iván Márquez ohlásil novou fázi ozbrojeného boje. Mírová dohoda z roku 2016, kterou FARC a vláda v Bogotě ukončily padesát let guerillové války, totiž podle Márqueze není dodržována. Proti jeho výzvě vystoupil další z někdejších velitelů Rodrigo Londoño. Většina povstalců podle něj stojí za mírovým procesem.

Márquez, který se už přes rok skrývá na neznámém místě, výzvu k boji oznámil na videu, v němž vystoupil se zbraněmi za pasem. Právě tento velitel – muž číslo dvě v řadách rebelů – byl přitom jedním z hlavních vyjednavačů mírové dohody, jeho současný postoj je proto velkou ranou pro celý mírový protest, píše BBC.

Kromě Márqueze se na videu objevuje několik dalších mužů a žen, mezi nimi i další bývalý povstalecký vůdce Jesús Santrich. V půlhodinovém prohlášení velitel vyzývá své stoupence, aby se opět chopili zbraní, protože kolumbijské úřady „zradily“ mírovou dohodu, kterou pomáhal dojednávat.

„Za dva roky bylo zabito přes pět set sociálních vůdců a sto padesát bojovníků guerilly. To vše za lhostejnosti a nečinnosti státu,“ prohlásil Márquez a upřesnil, že tentokrát budou síly FARC postupovat s jinou taktikou.

Skupina podle velitelových slov bude pouze reagovat na útoky a nechystá se unášet lidi za účelem získání výkupného. Místo toho chce Márquez diskutovat s místními podnikateli a přesvědčit je, aby na povstaleckou kampaň přispěli.

Povstalec Londoño: Chceme mír

Slova svého bývalého kolegy mírnil Rodrigo Londoño, který se za Márqueze stydí. „Přes devadesát procent bývalých povstalců stojí za mírovým procesem,“ uvedl nynější předseda strany, kterou revolucionáři založili po složení zbraní.

Kolumbijského prezidenta Ivána Duqueho také vyzval, aby společně vyslali optimistický signál bývalům rebelům, aby nadále pokračovali v mírovém procesu.

Tři roky. A před tím dvaapadesát let

Na mírové dohodě pracovali revolucionáři se zástupci státu přes tři roky, na definitivním klidu zbraní se dohodli v červnu 2016. Smlouva měla ukončit nejdelší válku v Latinské Americe, konflikt se rozhořel v roce 1964. Schvalovat se ale musela nadvakrát. Před třemi lety totiž její první verzi odmítla kolumbijská veřejnost v referendu.

Občanům vadilo, že text úmluvy je příliš měkký k rebelům, umožňuje jim vrátit se do společnosti a uniknout trestu. Zástupci vlády a povstalců se tedy vrátili k vyjednavacímu stolu a připravili dohodu novou. Ta už důvěru veřejnosti nehledala, schvalovat ji musel jenom Kongres. Za úsilí věnované dosažení míru získal tehdy kolumbijský prezident Juan Manuel Santos Nobelovu cenu míru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán vypustil rakety na americkou základnu, Katar je zachytil

Írán v pondělí večer vyslal rakety na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Americký prezident Donald Trump označil íránskou reakci na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Kataru, který věc považuje za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael podle armády dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hormuzský průliv je ropná tepna, kterou může Írán ucpat. Naštěstí existuje bypass

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.
před 7 hhodinami

Kyjev hlásí po ruských útocích devět mrtvých a desítky zraněných

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně devět lidí a dalších více než třicet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny. Ruská balistická střela navečer zasáhla školu v ukrajinské Oděské oblasti. Podle šéfa oblastní správy zemřeli dva lidé.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rutte: Nová hranice výdajů na obranu zvýší bezpečnost a přinese pracovní místa

Šéf NATO Mark Rutte na tiskové konferenci nastínil témata summitu Severoatlantické aliance, který se koná v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Očekává se, že lídři členských států proberou zejména zvyšování výdajů na obranu, podporu Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, a situaci na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jen dvě lžičky kaše denně. Lídr běloruské opozice popsal věznění

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 11 hhodinami

Satelit vyfotil íránská nukleární zařízení poničená bombardováním USA

Satelity společnosti Maxar vyfotily tři jaderné provozy, které se staly v noci na neděli terčem amerického bombardování. Zasažena byla nukleární zařízení Ísfahán, Natanz a Fordo. Prezident Spojených států Donald Trump údery zdůvodnil tím, že chce zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Teherán popírá, že by se o to snažil. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval USA, že zakročily proti nejnebezpečnějšímu režimu, který ohrožuje existenci Izraele.
před 14 hhodinami

Z Izraele mohou začít znovu odlétat turisté, zatím po padesáti v každém letu

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by v pondělí měla odletět první letadla s cestujícími. Půjde o první repatriační lety od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem, informoval server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.
před 14 hhodinami
Načítání...