Bývalý velitel Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) Iván Márquez ohlásil novou fázi ozbrojeného boje. Mírová dohoda z roku 2016, kterou FARC a vláda v Bogotě ukončily padesát let guerillové války, totiž podle Márqueze není dodržována. Proti jeho výzvě vystoupil další z někdejších velitelů Rodrigo Londoño. Většina povstalců podle něj stojí za mírovým procesem.
Márquez, který se už přes rok skrývá na neznámém místě, výzvu k boji oznámil na videu, v němž vystoupil se zbraněmi za pasem. Právě tento velitel – muž číslo dvě v řadách rebelů – byl přitom jedním z hlavních vyjednavačů mírové dohody, jeho současný postoj je proto velkou ranou pro celý mírový protest, píše BBC.
Kromě Márqueze se na videu objevuje několik dalších mužů a žen, mezi nimi i další bývalý povstalecký vůdce Jesús Santrich. V půlhodinovém prohlášení velitel vyzývá své stoupence, aby se opět chopili zbraní, protože kolumbijské úřady „zradily“ mírovou dohodu, kterou pomáhal dojednávat.
„Za dva roky bylo zabito přes pět set sociálních vůdců a sto padesát bojovníků guerilly. To vše za lhostejnosti a nečinnosti státu,“ prohlásil Márquez a upřesnil, že tentokrát budou síly FARC postupovat s jinou taktikou.
Skupina podle velitelových slov bude pouze reagovat na útoky a nechystá se unášet lidi za účelem získání výkupného. Místo toho chce Márquez diskutovat s místními podnikateli a přesvědčit je, aby na povstaleckou kampaň přispěli.
Povstalec Londoño: Chceme mír
Slova svého bývalého kolegy mírnil Rodrigo Londoño, který se za Márqueze stydí. „Přes devadesát procent bývalých povstalců stojí za mírovým procesem,“ uvedl nynější předseda strany, kterou revolucionáři založili po složení zbraní.
Kolumbijského prezidenta Ivána Duqueho také vyzval, aby společně vyslali optimistický signál bývalům rebelům, aby nadále pokračovali v mírovém procesu.
Tři roky. A před tím dvaapadesát let
Na mírové dohodě pracovali revolucionáři se zástupci státu přes tři roky, na definitivním klidu zbraní se dohodli v červnu 2016. Smlouva měla ukončit nejdelší válku v Latinské Americe, konflikt se rozhořel v roce 1964. Schvalovat se ale musela nadvakrát. Před třemi lety totiž její první verzi odmítla kolumbijská veřejnost v referendu.
Občanům vadilo, že text úmluvy je příliš měkký k rebelům, umožňuje jim vrátit se do společnosti a uniknout trestu. Zástupci vlády a povstalců se tedy vrátili k vyjednavacímu stolu a připravili dohodu novou. Ta už důvěru veřejnosti nehledala, schvalovat ji musel jenom Kongres. Za úsilí věnované dosažení míru získal tehdy kolumbijský prezident Juan Manuel Santos Nobelovu cenu míru.
