Obamův následník a progresivní centrista. Kdo je Joe Biden?

Joe Biden – bývalý viceprezident, senátor, matador americké politiky a následovník prezidenta Donalda Trumpa prezidentské funkci. O cestu do Bílého domu se loni nepokoušel poprvé, do prezidentského křesla kandidoval už v letech 1988 a 2008. Stane se nejstarším prezidentem v dějinách USA.

Kdo je Joe Biden?

Osmasedmdesátiletý Biden na začátku své kariéry pracoval jako právník, než se vydal na dráhu politiky. Po svém prvním zvolení do Kongresu za Demokratickou stranu se stal jedním z nejmladších amerických senátorů v historii. Zatímco jeho pokusy prosadit se do křesla hlavy státu nebyly úspěšné, v roce 2008 si ho tehdejší demokratický favorit Barack Obama zvolil za svého zástupce.

Po boku prvního afroamerického prezidenta v následujících letech zastával funkci viceprezidenta až do roku 2017, což Bidenovi vyneslo obrovskou popularitu. Na konci svého mandátu ho Obama nakonec vyznamenal Medailí svobody za lásku k vlasti a celoživotní zásluhy. 

Ostrý kritik Trumpovy politiky chce navázat na styl Baracka Obamy

Biden sám sebe označuje za následníka Baracka Obamy, na jehož styl by chtěl navázat, prezentuje se však jako centrista. Exviceprezident se snaží na veřejnosti vystupovat jako pragmatický a progresivní politik s liberálním přístupem, což má zaujmout jak voliče z bílé střední třídy, tak i zástupce amerických menšin.

Je rovněž ostrým kritikem Trumpovy politiky. Například prohlásil, že se v případě svého zvolení hodlá zaměřit na boj s rasovými nerovnostmi v americké společnosti, čímž se názorově vymezil proti odcházejícímu prezidentovi.

Ve svém předvolebním plánu také slíbil podporu drobným podnikatelům i dostupnější bydlení pro Afroameričany. Biden rovněž Trumpa obvinil z prohlubování rozdílů ve společnosti, špatného a neefektivního řešení koronavirové krize nebo opomíjení otázky rasismu ve Spojených státech.

Barack Obama a viceprezident Joe Biden
Zdroj: Win McNamee/Getty Images/ISIFA

Post viceprezidentky zastane Kamala Harrisová

Za svého zástupce si Biden zvolil pětapadesátiletou političku s indicko-jamajskými kořeny Kamalu Harrisovou. Podle agentury Reuters se tak stala první političkou tmavé pleti, která se dostala takto daleko.

Demokratická senátorka původně chtěla na prezidentský post kandidovat sama, dříve se ucházela o stranickou nominaci. Svou kampaň ale ukončila loni v prosinci. Podle AP je proto důkladně obeznámená s fungováním prezidentské kampaně. Harrisová je pokládána za jednu z nejvýraznějších a nejviditelnějších političek či politiků současné Demokratické strany.

Patří k největším Trumpovým kritikům a výraznou roli sehrála i během jeho prvního impeachmentu v horní komoře Kongresu. Je názorově liberálnější než Biden, ovšem zdržuje se některých radikálních požadavků, které prezentoval další bývalý uchazeč o demokratickou nominaci Bernie Sanders.

Kamala Harrisová je vystudovaná právnička s dlouholetými zkušenostmi ze státní správy. V letech 2011 až 2017 byla generální prokurátorkou státu Kalifornie a předtím působila jako okresní státní zástupkyně v San Franciscu. Harrisová prosazuje zdravotní péči pro všechny a legalizaci příležitostného užívání marihuany.

Bidena při studiu politologie oslovil JFK

Joseph Robinette Biden se narodil 20. listopadu v roce 1942 ve Scrantonu, jenž leží v severovýchodní Pensylvánii. Jeho otec Joseph Biden pracoval jako prodejce ojetých aut, matka se jmenovala Catherine Eugenia Finneganová. Po absolvování základní školy se třináctiletý Joe s rodinou přestěhoval do Mayfieldu v Delaware, kde dokončil i své střední vzdělání. Následně zamířil na University of Delaware v Newarku, aby zde studoval historii a politologii.

Zhruba v této době začínal poprvé projevovat vážný zájem o americkou politiku, podněcovaný zejména inaugurací tehdejšího amerického prezidenta J.F. Kennedyho v roce 1961. Během prvních let na univerzitě se také setkal se svou budoucí manželkou - Neilií Hunterovou.

Joe Biden byl v roce 1965 po dokončení studií následně přijat na Syracuse University, aby zde studoval právo. O rok později se Biden s Hunterovou vzali, budoucí americký viceprezident poté dostudoval školu v roce 1968 a společně se přestěhovali do Wilmingtonu, kde Joe získal stáž v jedné z právnických firem.

V této době se také stal aktivním členem Demokratické strany, za kterou byl v roce 1970 zvolen do okresní rady v New Castle. O rok později si Biden založil vlastní právnickou firmu. Společně s jeho profesním životem se přitom vyvíjel i ten osobní, s Neilií se mu narodily tři děti - Joseph R. Beau, Robert Hunter a Naomi Christina. „Všechno se dělo rychleji, než jsem čekal,“ okomentoval tehdy události Biden.

Joe Biden ve věku 23 let
Zdroj: University of Delaware

V roce 1972 pomohla Demokratická strana Bidenovi získat senátorské křeslo za jeho domovský stát Delaware. Po vítězství nad republikánem J. Calebem Boggsem se tak ve třiceti letech stal jedním z nejmladších amerických senátorů.

Kariéra ve stínu tragédií

Krátce poté se v Bidenově životě odehrála rodinná tragédie. Jeho manželka Neilia jela s dětmi na vánoční nákupy, cestou se ale její auto srazilo s nákladním vozem. Při dopravní nehodě zahynula ona společně s dvouletou dcerou, dva synové - Joseph R. Beau a Hunter, vyvázli se zraněními.

Biden, který byl celou situací zdrcený, zvažoval svou rezignaci, aby se mohl věnovat rodině. Stranické vedení ho však přesvědčilo, aby v úřadu setrval. Inaugurační přísahu přitom složil v kapli nemocnice, kde leželi jeho zranění synové. V Senátu poté strávil dlouhých 36 let, od roku 1973 až do roku 2009.

Několik let také působil ve funkci předsedy americké komise pro zahraniční vztahy. Ve své politice se zabýval americko-sovětským odzbrojováním, prosazováním míru a stability v balkánském regionu a po roce 1989 i rozšiřováním vlivu NATO do bývalých států východního bloku. V dalších letech kritizoval tehdejšího prezidenta George W. Bushe za jeho vedení války v Iráku.

Biden v polovině sedmdesátých letech poznal svou budoucí druhou ženu – Jill Tracy Jacobsovou, která v Delaware pracovala v místní škole jako učitelka. V roce 1977 se spolu vzali a o čtyři roky později z manželství vzešlo Bidenovo v pořadí čtvrté dítě – dcera Ashley Blazerová.

Biden poprvé do Bílého domu kandidoval v roce 1988, musel ale odstoupit kvůli obviněním z plagiátorství. Údajně totiž v jednom ze svých prohlášení použil část projevu prezidenta Kennedyho. O úřad se ucházel i v roce 2008, v demokratických primárkách ho ale porazil Barack Obama.

Ten později demokratické primárky vyhrál a nakonec se stal prezidentem USA. Bidena si přitom v roce 2008 vybral jako zkušeného politika na post svého viceprezidenta. Mezi Bidenem a Obamou se během společného působení v Bílém domě vyvinul přátelský vztah, hlava státu nového viceprezidenta často oslovovala jako svého bratra, uvádí zpravodajský server BBC. Duo politiků společně strávilo v Bílém domě i druhé funkční období.

Biden chtěl kandidovat i v dalších prezidentských volbách, v květnu roku 2015 ho ale potkala další rodinná tragédie. Jeho syn Joseph R. Beau zemřel na rakovinu. Po synově smrti oznámil, že „nemá myšlenky“ na vlastní prezidentskou kandidaturu a jako nominant odstoupil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Agentury: Hnutí premiéra Goloba zřejmě zvítězilo ve slovinských volbách

Hnutí Svoboda premiéra Roberta Goloba zřejmě zvítězilo v nedělních slovinských parlamentních volbách, uvedly agentury DPA a APA. Před půlnocí bylo sečteno 99,85 procenta hlasů. Svoboda podle průběžných výsledků získala 28,62 procenta hlasů a 29 mandátů, následuje uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 27,95 procenta hlasů a 28 mandáty. Vláda by podle průběžných výsledků ztratila většinu.
00:38Aktualizovánopřed 30 mminutami

Starostou Paříže bude socialista Grégoire, ukazují odhady

Socialista Emmanuel Grégoire v neděli s přehledem porazil konzervativní protikandidátku Rachidu Datiovou v soupeření o funkci pařížského starosty. Vyplývá to podle agentury Reuters z odhadů na základě částečných výsledků druhého kola komunálních voleb. Volební místnosti se zavřely ve 20:00. První kolo voleb se uskutečnilo před týdnem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Orbán krátce před volbami mění taktiku, více vyjíždí mezi lidi

Maďarský premiér Viktor Orbán v závěru kampaně výrazně mění dosavadní taktiku. Vedle tradičních uzavřených akcí nově vyráží i na veřejné mítinky v několika městech, podle kritiků i médií kvůli silné opozici reprezentované stranou Pétera Magyara. Ta dle průzkumů vede.
před 3 hhodinami

Mnichov bude mít poprvé v historii primátora ze strany Zelených

Bavorské hlavní město Mnichov bude mít poprvé v dějinách primátora ze strany Zelených. Bude jím 35letý Dominik Krause, vyplývá z výsledků nedělního druhého kola komunálních voleb. Současný primátor města Dieter Reiter uznal porážku. Jeho sociální demokracie (SPD) vládla z radnice bavorské metropoli nepřetržitě od roku 1984. Lokální média označují výsledek za senzaci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Slovinci volili parlament, výsledek bude těsný

V nedělních slovinských parlamentních volbách vede večer opoziční uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 29,02 procenta hlasů, následovaná liberálním Hnutím svoboda dosavadního premiéra Roberta Goloba s 27,97 procenta hlasů. Vyplývá to z částečných výsledků, které zveřejnila volební komise po sečtení 60 procent hlasů. V přepočtu na mandáty jde o poměr 29 ku 28 poslancům. V zemi také v neděli začalo platit omezení při tankování na benzinkách.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael nařídil urychlit demolice libanonských domů na frontě, zmizet mají i mosty

Izrael nařídil armádě, aby urychlila demolici libanonských domů v takzvaných frontových vesnicích. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac v neděli dle agentury Reuters uvedl, že příkaz vydali on a premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj ukončit nebezpečí, které odtud hrozí izraelským obcím. Zlikvidovány mají být i některé mosty. Náčelník generálního štábu izraelské armády později řekl, že Izrael zintenzivní cílené pozemní operace v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Volby v Porýní-Falci dle prognóz vyhrála Merzova CDU, AfD mocně posílila

Volby v německé spolkové zemi Porýní-Falc v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, dle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 30,5 procenta hlasů. Dosud vládní sociální demokracie (SPD) skončila druhá se ziskem kolem 27 procent. Před pěti lety přitom volby jasně vyhrála s 35,7 procenta hlasů. Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, získala dle prognóz pětinu hlasů. Výsledek z voleb před pěti lety tak více než zdvojnásobila. V Bavorsku se pro změnu konaly komunální volby.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Szijjártó během pauz při jednáních EU volal do Moskvy, tvrdí WP. Politik to popřel

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...