V americké kampani létají stovky milionů dolarů. Za Trumpem i Bidenem stojí vlivní boháči

Peníze hýbou světem, alespoň tím „americkým“ v době, kdy se blíží prezidentské volby. Vlivní podnikatelé, skupiny, korporace a třeba herci nebo režiséři zpod kopců Hollywoodu utrácejí každé čtyři roky nemalé částky na podporu svých favoritů v duelu o křeslo v oválné pracovně. Důležití jsou také občané, kteří se rozhodli oblíbeného kandidáta podpořit symbolickým příspěvkem.

Financování prezidentských kampaní v USA je velmi specifické – ostatně jako samotné volby. Podporovat finančně své favority v boji o křeslo v oválné pracovně mohou Američané skrze výbory. 

Ty základní, ze kterých kandidáti čerpají přímou cestou, obsahují výrazné limity. Proto v seznamu miliardářů-přispěvovatelů, který tradičně vytváří například časopis Forbes, figurují často částky jen řádově v tisících dolarů. Těmito „mikrodary“ tak bohatí donoři dávají spíše najevo jen sympatie.

Vedle toho ale existují i jiné – stále oficiální – cesty, které umožní vlivným korporacím nebo movitým občanům podpořit svého favorita neomezenými částkami. Jedním z takových příkladů jsou fondy „Super PACs“.

Z těchto výborů nelze direktivně dotovat kampaň, jeho přispěvatelé ale mohou platit například reklamní spoty či jiné formy komunikace – což má v době vlivu sociálních sítí a masmédií ohromnou váhu.

Předvolební mítink Donalda Trumpa v Pensylvánii
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

V mezích zákona existuje také možnost investovat do kandidátů a zůstat inkognito. Jedná se o takzvané „Dark Money“, což je termín, který pojmenovává v USA financování skrze politické neziskové organizace.

Ty nemusí prokazovat zdroj svých příjmů, a mohou tak přijímat neomezené dary od jakéhokoliv donora, proti čemuž se vyhrazují mnozí kritici současného systému financování americké politiky.

Více financí na kampaň získal Joe Biden

Štáb demokratického kandidáta Joe Bidena udělal v kampani na tomto poli velký kus práce během posledních měsíců. Zatímco na jaře byl bývalý viceprezident 187 milionů dolarů za Trumpem, v závěru prezidentské kampaně se dostal o 141 milionů před svého republikánského rivala. Pro představu; jen během první prezidentské debaty, tedy za tři hodiny, přibylo Bidenovi na kampaň 11 milionů dolarů.

Ještě v polovině července Bidenova kampaň oznámila, že vybrala 242 milionů dolarů, zatímco Trump měl 295 milionů. V září měl demokratický kandidát na kontě zhruba 540 milionů dolarů, zatímco současný prezident 476 milionů.

Příspěvky na prezidentskou kampaň (v USD)
Zdroj: Federal Election Commission

„Přeskočit“ prezidenta ve finančních prostředcích se pak demokratickému kandidátovi povedlo hlavně díky oznámení své kandidátky na viceprezidentku, píše list The New York Times. Senátorka a bývalá prokurátorka Kamala Harrisová tak vedle energie přinesla zkušenému politikovi i přízeň donorů.

Od miliardářů ani cent, vyhlásil v primárkách Sanders. Ti tak přispěli Bidenovi

Na začátku března letošního roku z primárek Demokratické strany odstoupili Elizabeth Warrenová a Michael Bloomberg, který si kampaň financoval sám. O nominaci a dary se tak dál ucházeli jen Bernie Sanders a Joe Biden.

Sanders dříve prohlásil, že by „miliardáři (dolaroví) neměli existovat.“ Jeho štáb jakýkoliv příspěvek od takto bohatých donorů odmítal a byl v tom striktní. Například Marta Thoma Hallová, manželka miliardáře David Halla, přispěla „jen“ 470 dolarů a Sandersův tým dar vrátil, píše Forbes. Zkušený senátor a někdejší občanský aktivista tak vytvořil unikátní kampaň složenou z mikrodarů „obyčejných lidí“.

Dolaroví miliardáři v USA, kteří chtěli podpořit demokraty v boji o prezidentské křeslo s Donaldem Trumpem, se tak v březnu uchýlili k podpoře Bidena. Bývalý viceprezident ještě více než měsíc, do 7. dubna, se Sandersem soutěžil, pak ale jeho levicově orientovaný kolega uznal porážku a odstoupil.

Joe Biden a Bernie Sanders po jednom z duelů během demokratických primárek
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

Dědic mediálního impéria, které fandí republikánům, podpořil Bidena

Největší nárůst dárců i celkové částky se Bideovi podařilo získat za poslední půlrok. Manažerka kampaně uvedla, že se finanční propast mezi ním a Trumpem podařilo překonat díky „síle malých přispěvatelů“. Při pohledu do výpisu donorů je ale zřejmé, že bez značných „finančních injekcích“ velkých dárců se to neobešlo.

Mezi největší přispěvatele Bidenovy kampaně patří syn mediálního magnáta Ruperta Murdocha James. Murdoch starší přitom dlouhodobě patří k sympatizantům republikánů a jeho zpravodajská stanice Fox News se více kloní doprava, na rozdíl třeba od konkurenční CNN. Přesto James Murdoch na konci června zaslal Bidenovi 615 tisíc dolarů, v srpnu přidal dalších 300 tisíc.

Ještě větší jednorázovou „injekci“ do kampaně demokratického kandidáta učinil byznysmen Eli Reinhard, který „vytáhl“ částku 620 tisíc dolarů. Trhl tím rekord, píše CNBC. Reinhard je kalifornský realitní developer a filantrop. Jeho dosud největší dar do letoška činil 10 tisíc dolarů, když v roce 2008 podpořil kalifornské republikány. Nyní se však zaměřil na demokraty a není jediným donorem, který „hraje na obě strany“.

Podobnou „změnu dresu“ provedla třeba byznysmenka a filantropka Meg Whitmanová. V minulosti kandidovala za republikány na post kalifornské guvernérky, teď ale podpořila částkou přesahující půl milionu dolarů demokraty.

Hollywood stojí za demokraty. Režisér Spielberg daroval čtvrt milionu dolarů

Nezanedbatelnou část financí získal demokratický kandidát od některých hollywoodských osobností. Více než 500 tisíc dolarů poslal třeba filmový producent Jeffrey Katzenberg. Režisér Steven Spielberg spolu s manželkou zaslal 250 tisíc dolarů. Stejnou částku věnoval ředitel společnosti Disney Bob Iger.

Slavní herci vyjádřili podporu Bidenovi také například skrze videovzkazy na svých sociálních sítích nebo na YouTube. Demokratickému kandidátovi vzdali takto na dálku hold třeba Tom Hanks, George Clooney nebo Dwayne „The Rock“ Johnson. 

  • George Lucas (režisér, Star Wars), Lukas Walton (Walmart), George Soros (finančník a filantrop), Connie Ballmerová (manželka bývalého výkonného ředitele Microsoftu Stevea Ballmera)
Joe Biden ještě v roli viceprezidenta Baracka Obamy. Fotografie z roku 2012
Zdroj: Larry Downing/Reuters

Keep America Great

O ambicích na obhajobu prezidentského mandátu Donalda Trumpa se začalo hovořit v podstatě hned po jeho zvolení do Bílého domu. Ostatně je tradicí, že úřadující prezident dostává důvěru od své strany i v následujícím volebním klání. Poté, co prezident ustál pokus o impeachment, už o tom nebylo pochyb.

Na rozdíl od jeho vyzyvatele tak Trumpova kampaň probíhá podstatně déle a dá se i říci, že je vlastně konstantní od doby, co je v úřadu. I proto zprvu v objemu financí na kampaň vedl, teprve později jej Biden přeskočil.

Trumpovo „finanční skóre“ bylo menší už v předchozích prezidentských volbách. Tehdy podle agentury Bloomberg vybral 646 milionů dolarů, téměř dvakrát méně než protikandidátka Hillary Clintonová. Známý byznysmen přesto dokázal zabodovat a jeho kampaň „Make America Great Again“ se skloňovala po celém světě.

Donald Trump na mítinku
Zdroj: Reuters/Yuri Gripas

Ačkoliv Trump už před svým vstupem do politiky proklamoval, že si bude hradit kampaň ze svého a žádné finanční injekce nepotřebuje, není to úplně pravda. Bez podpory by se neobešel.

Američtí političtí experti se domnívají, že si Trump vybral za viceprezidenta Mikea Pence nejen kvůli jeho dlouholetým zkušenostem v politice, ale i proto, že má vazby na vlivné finanční korporace.

Trump čerpá z fondu „America First“. Mezi velké donory patří podnikatelé v energetice

Seznam dolarových miliardářů, kteří podporují Trumpa, vydal časopis Forbes a zanalyzoval také, z jakých odvětví donoři pochází. Oproti Bidenovi se republikánský kandidát těší podpory od podnikatelů v energetice nebo například byznysmenů z prostředí sportu. Demokratický kandidát naopak boduje u miliardářů z oblasti technologií.

Více než milion dolarů vytáhl ve prospěch Trumpa „z vlastní kapsy“ například Dennis Washington, který podniká v těžebním průmyslu, nebo Kelcy Warren, obchodující na poli energetiky. Milionovou částku věnoval také majitel obchodní TD Ameritrade Joe Ricketts a v součtu jeden a půl milionu dolarů vydali bratři Fertittové, kteří vydělávají na hazardu a vlastní sítě kasin.

Významným finančním zdrojem jsou také takzvané super výbory. Tím nejvýznamnějším už od dob voleb z roku 2016 je výbor „America First“, který jen letos investoval do politického boje přes sedmnáct milionů dolarů. Zájmy podnikatelů v energetice zase hájí výbor Energy Transfer Equity, který shromáždil deset milionů dolarů.

Obecně prezidentské kandidáty podporují skupiny z odvětví, která hrají prim v jednotlivých kampaních, což dává logiku – dokázat to lze ale i empiricky. Ucelená data o financování americké politiky vydává například Center for Responsive Politics (CRP) na webu OpenSecrets.org.

„Temné peníze“ tvoří podstatnou část kampaní. Jejich zdroje jsou skryté

Financování prezidentských kampaní skrze politické neziskové organizace vyvolává na americké scéně řadu otázek. Dark money, v překladu „temné peníze“, v posledních dvou dekádách mnohonásobně vzrostly.

V roce 2006 se prostředky v těchto fondech pohybovaly v řádech milionů dolarů. Během prezidentské kampaně v roce 2012, kdy zápolili Barack Obama a Mitt Romney, to už bylo 300 milionů dolarů. 

Jak je zmíněno v prvních odstavcích článků, příspěvkové organizace pracující v „rozhrání“ dark money nemusí uvádět finanční zdroj, americké právní normy si to nevynucují.

  • V roce 2016 celková částka klesla na 181 milionů dolarů. Podle Center for Responsive Politics (CRP) to bylo kvůli „nedostatku entusiasmu“ a také kvůli tomu, že donoři vynaložili nemalé prostředky na senátní volby, které se konaly v témže roce.
  • Největší obnos šel nicméně na podporu Donalda Trumpa, 143 milionů dolarů. Na zvolení Hillary Clintonové donoři skrze „temné peníze“ vynaložili 38 milionů.
  • Zdroj: Centre for Responsive Politics (nezisková organizace, která se věnuje analýze financování americké politiky)

K prosazení svých zájmů skrze „temné peníze“ využívají různé vlivové skupiny ve Státech. Ve volebním roce 2016 největší finanční obnos vydala nezisková organizace National Rifle Association (NRA), která se zasazuje o co nejširší civilní držení zbraní jako ústavní právo. Na senátní a prezidentské volby vydala přes 50 milionů dolarů a vše ve prospěch republikánů.

Na prezidentské klání mezi Trumpem a Clintonovou NRA vynaložila celkem 35 milionů dolarů, přičemž všechny prostředky šly buď na podporu kampaně Donalda Trumpa, nebo na antikampaň vůči Hillary Clintonové. 

Billboard z kampaně Donald-Hillary. Rok 2016
Zdroj: AP/ČTK

Bránění demokracie i realitní lobby. Za co se utrácelo v roce 2020?

V aktuálním boji o prezidentský mandát je situace odlišná. Největší donor z předchozí kampaně – Národní asociace držitelů zbraní – vydal dle oficiálních čísel jen symbolických několik tisíc dolarů. Financování skrze „temné peníze“ letos dominují jiná témata.

Oproti předchozím volbám se tentokrát více utrácelo za podporu demokratického kandidáta. Největším donorem se stala skupina „Defending Democracy Together“ (Společně bráníme demokracii), která vydala celkem dvanáct milionů dolarů. Z toho dva miliony šly na kampaň Joea Bidena a zbylých deset na antikampaň vůči Trumpovi.

Tucet milionů věnoval do „sítí temných peněz“ také fond National Association of Realtors - podnikatelé s realitami. Toto odvětví obecně hraje v letošních volbách velkou roli, podnikatelé v realitním sektoru figurují na seznamech nejvýznamnajších dárců obou stran.

O Bílý dům se utká dvojice sedmdesátníků, Donald Trump a Joe Biden
Zdroj: ČT24/Reuters/David Randuška

Pay to play

V angličtině existuje termín „pay to play“, někdy se označuje P2P. V parafrázi to znamená, že jde o proces, kdy jsou peníze vyměňovány za určitá privilegia nebo služby. Vlivová skupina si tím může zaplatit „vstup do hry“.

Termín často používají nejhlasitější kritici financování politických kampaní, kteří volají po reformě. Donorství je nicméně důležitou složkou v americké společnosti. Nejde jen o astronomické částky mocenských skupin, ale také o „mikropříspěvky“ z řad občanů. Často se tak dá odhadnout, jakou podporu mezi obyvateli má jaký kandidát.

Ať už výsledky voleb dopadnou jakkoliv, „hra o trůny“ byla rozehrána dávno předtím, než se otevřou volební místnosti. Obě strany mají na kontě dary od nejrůznějších donorů. Nakonec ale rozhodne přece jen volič.

Vyhlíží Donald Trump další čtyři roky v úřadu prezidenta nebo politickou porážku?
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 18 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 19 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 22 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 57 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...