Demokratická strana se těšila na začátek příštího roku, kdy složí přísahu nově zvolená třetina členů amerického Senátu. Původně počítali s 51 členy komory, což by o hlas navýšilo jejich současnou nejtěsnější možnou většinu, kterou jim zajišťoval hlas viceprezidentky. Svůj rozchod s partají ale tento týden oznámila arizonská senátorka Kyrsten Sinemaová a demokraté mají po ztrátě většiny ve Sněmovně reprezentantů další potíž. O obsazení arizonského senátorského křesla – stejně jako o tom, kdo bude pobývat v Bílém domě – budou voliči rozhodovat už za necelé dva roky.
Kyrsten Sinemaová sa však nechala slyšet, že ačkoli se zbavila demokratického stranického trikotu a nově se zaregistrovala jako nezávislá, o vstupu do klubu republikánů neuvažuje.
„Nehodlám bezmyšlenkovitě následovat požadavky jedné politické strany. A to se dělo v minulých letech. Obě politické strany vytvořily systém, který požaduje bezvýhradnou podporu převažujícího stranického pohledu,“ uvedla senátorka za stát Arizona.
Sanderse už dříve zklamala
Sinemaová prohlašuje, že nebude hlasovat s republikány. Otevřenou ale nechává odpověď na otázku, jestli bude hlasovat s demokraty. Podle záznamů zatím držela stranickou linii přibližně v 95 procentech případů. Vymezovala se ale hlavně proti silně levicové agendě části své původní strany.
Kritizovala plány na podle ní přílišné zvyšování minimální mzdy, přepjatou pozitivní diskriminaci směrem k afroamerické komunitě nebo se postavila proti Novému zelenému údělu, což nepotěšilo například vermontského senátora a ikonu demokratů Bernieho Sanderse.
„(Ona) pomáhala sabotovat část důležitých zákonů, která má chránit zájmy pracujících rodin a volební práva,“ tvrdí Sanders, který stát Vermont zastupuje rovněž jako nezávislý senátor.
Dilema pro demokraty
Pro demokraty v Senátu se z pohledu hlasování v příštích dvou letech příliš nemění. Velkou neznámou jsou ale volby v roce 2024 – voliči budou rozhodovat o příštím prezidentovi i obsazení arizonského senátorského křesla.
„Některé průzkumy ukazovaly, že ji pozitivněji hodnotí republikáni, než členové její vlastní strany,“ podotkla Samara Klarová, politoložka z Arizonské univerzity.
Arizona po dekády vysílá do Washingtonu svérázné senátory – v minulosti šlo například o republikány Barryho Goldwatera a Johna McCaina. Některá americká média spekulují, že senátorka byla k opuštění strany donucena spolustraníky. Měla se dozvědět, že za dva roky chtějí uspořádat stranické primárky a do souboje o její dnešní křeslo vyslat někoho jiného. Aby se pokusila zachránit svoji kariéru, musela se podle nich stát nezávislou.
„V roce 2024 se demokrati musí rozhodnout, jestli podpoří Kyrsten Sinemaovou a hlasy všech demokratických i nezávislých voličů půjdou pro ni,“ dodává politoložka Klarová.
Pokud demokraté proti Sinemaové postaví svého kandidáta, hrozí, že rozdělí svůj voličský tábor. V takovém případě by senátorské křeslo nejspíš získal republikánský kandidát.
