Červená vlna nedorazila, výsledky amerických voleb jsou těsné. Georgie bude znovu volit do Senátu

Američané rozhodli o novém složení Kongresu a řadě guvernérů, v některých státech se konala i místní referenda. Republikáni se blíží kontrole Sněmovny reprezentantů, bilance je ale výrazně těsnější, než řada straníků čekala. Výsledek rozhodne o síle prezidentství Joea Bidena. Projekce výsledků od televize Fox News o půlnoci na čtvrtek SEČ ukazovala průběžný poměr křesel v Senátu 49 : 48 ve prospěch republikánů a ve Sněmovně reprezentantů 207 : 183 také pro červené (tady televize CNN uváděla poměr 204 : 187). Úřady Georgie potvrdily, že senátní volby se zde rozhodnou až v prosincovém vyřazovacím kole.

V klíčové Pensylvánii se proti sobě v senátním souboji postavili demokratický kandidát John Fetterman a republikánský televizní moderátor Mehmet Oz, známý též jako Dr. Oz. Na jeho kandidatuře trval Donald Trump. Fetterman se prohlásil za vítěze a Oz v telefonátu se svým oponentem svou porážku přiznal.

Pensylvánie je pro Trumpa bolestnou ztrátou. Podle zdroje CNN Trump při sledování výsledků zuří a „na všechny křičí“. Trumpem vybraní kandidáti zvítězili v senátních volbách například v Ohiu nebo Severní Karolíně, ale vítězství „trumpistů“ se omezují podle CNN na zjevně republikánsky orientované státy. Ne všichni Trumpovi kandidáti si vedli dobře ve volbách do Sněmovny reprezentantů. V New Hampshire prohrála exprezidentova bývalá poradkyně Karoline Leavittová s demokratem Chrisem Pappasem. Trumpův kandidát Bo Hines v Severní Karolíně prohrál s demokratem Wileym Nickelem.

I když v USA v doplňovacích volbách většinou vítězí opozice, pro republikány letos neměly být tak obtížné, jak byly, sdělil politolog Jon Rogowski z Chicagské univerzity v rozhovoru s agenturou AFP. O to víc, že se volby konaly v době mimořádně vysoké inflace a malé popularity prezidenta Joea Bidena. Rogowski upozornil, že někteří z kandidátů podporovaných Trumpem propadli, zatímco další republikáni, s nimiž je exprezident ve sporu, zvítězili. Peter Loge z univerzity George Washingtona řekl, že to ukazuje, „že lze být konzervativec, držet se zásad, postavit se Trumpovi a vítězit“.

Američané ve volbách vyslali jasnou zprávu, že chtějí zachovat demokracii, řekl prezident Joe Biden. Republikánská rudá vlna se podle něj nekonala.

V Ohiu naopak republikáni slavili důležité vítězství. Politický nováček J. D. Vance, který se dostal do povědomí veřejnosti jako autor bestselleru „Hillbilly Elegy“ (Americká elegie), jež vypráví o jeho vzpomínkách na dětství v Apalačském pohoří, podle projekcí porazil demokrata Tima Ryana.

Ačkoliv Vance v minulosti Trumpa kritizoval, později svůj postoj změnil a získal Trumpovu podporu. V předvolební kampani vystupoval jako bojovník proti elitám a brojil rovněž proti drogám, nelegální migraci a demokratům.

Na Floridě obhájil křeslo v Senátu republikánský zákonodárce Marco Rubio. Podle projekcí porazil svou demokratickou rivalku Val Demingsovou a získal třetí funkční období v horní komoře Kongresu. Podle očekávání obhájil svůj mandát za New York také šéf demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer.

Spojené státy čekají na konečné výsledky voleb (zdroj: ČT24)

Georgii čeká druhé kolo

Úřady americké Georgie potvrdily, že senátní volby tohoto státu se rozhodnou až v prosincovém vyřazovacím kole. Nyní nikdo nezískal nad 50 procent hlasů. V Georgii proti sobě stojí demokrat Raphael Warnock a republikán Herschel Walker, někdejší hvězda amerického fotbalu, kterého podpořil exprezident Donald Trump.

Podobně jako v Česku se druhé kolo senátních voleb v Georgii koná v případě, že žádný z kandidátů nezíská v prvním kole více než 50 procent hlasů. Voliči by se v tom případě měli podruhé k volebním urnám vydat za čtyři týdny. „I když se hlasy stále sčítají, považujeme za bezpečné říci, že zde v Georgii se bude pro obsazení senátorského křesla muset konat vyřazovací kolo stanovené na 6. prosinec,“ sdělil Gabe Sterling z úřadu státního tajemníka v Georgii na Twitteru.

Při 98 procentech sečtených hlasů v Georgii vede s 49,4 procenta demokrat Warnock, republikánu Walkerovi je připisováno 48,5 procenta. Ve státě kandidoval také libertarián Chase Oliver, který získal dvě procenta hlasů.

Těsné jsou průběžné výsledky také v Arizoně, kde se projekce mírně chýlí na stranu demokratů, sečteno je ale jen 68 procent hlasů, proto mohou být konečné výsledky jakékoliv. Televize Fox News přinesla vyjádření supervizora Billa Gatese, že v Maricopa County  byly potíže s tiskárnami a tiskem na hlasovacích lístcích.  Asi sedm procent lístků, tedy zhruba 17 tisíc, bylo proto umístěno do speciálního boxu a stále nebylo sečteno kvůli tiskovým chybám.  Gates odmítl, že by zde šlo o nějakou kriminální či jinou neférovou aktivitu. 

Televize CNN pak v této souvislosti citovala agenturu pro kybernetickou bezpečnost ministerstva vnitřní bezpečnosti, podle níž nejsou žádné důkazy, že by jakýkoliv hlasovací systém použitý v osmi tisících jurisdikcí po celých USA byl napaden. 

Těsný souboj proběhl také ve Wisconsinu, kde obhajující senátor Ron Johnson nakonec porazil svého demokratického protikandidáta Mandelu Barnese. Sedmašedesátiletý Johnson vyhrál mandát třikrát po sobě, i když průzkumy ho řadily k nejméně oblíbeným senátorům, kteří obhajovali mandát. Agentura AP zatím sice Johnsonovo vítězství nepotvrdila, ale Johnson v prohlášení uvedl, že matematicky není možné, aby Barnes překonal více než 27 tisíc hlasů, které ho dělí od Johnsonova výsledku.

Rovněž nejasný je zatím výsledek v Nevadě, kde po sečtení 80 procent hlasů vedla demokratická kandidátka Catherine Cortez Mastová, jež obhajuje mandát. Po sečtení čtyř pětin hlasů se ale situace otočila a do těsného vedení se dostal republikánský vyzyvatel Adam Laxalt. „Víme, že to potrvá a další výsledky nebudeme znát několik dní. Ještě nekončíme,“ prohlásila Cortez Mastová. Prodleva ve sčítání hlasů je podle úředníků způsobená tisíci volebními lístky zaslanými poštou.

Rozhodnuto také není na Aljašce. Oponenti v tomto státě jsou ale oba republikáni.

On-line přenos

Americké volby 2022

  • 23:22

    Vážení čtenáři, online zpravodajství webu ČT24 k letošním americkým volbám do Kongresu pro dnešek končí.

    V informování o průběhu povolební situace ve Spojených státech budeme pokračovat i nadále na zpravodajském webu ČT24 a ve vysílání České televize.

  • 23:14

    Úspěch Demokratické strany ve volbách prezidenta Bidena podle jeho slov povzbudil, rozhodnutí o kandidatuře chce přijmout spolu s manželkou Jill a probrat ho s rodinou během svátků.

  • 22:59

    Prezident Biden dnes navíc řekl, že zvažuje znovu se ucházet o nejvyšší úřad v USA. S rozhodnutím nespěchá, oznámí ho na začátku příštího roku.

Jak demokratičtí, tak republikánští kandidáti do Senátu míří k vítězství v několika státech, které se silně kloní na jednu či druhou stranu. K většině potřebují demokraté padesát senátorů, republikáni 51. V případě rovnosti hlasů ve stočlenné komoře má totiž rozhodující slovo demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová.

Republikáni se blíží sněmovní většině, vlna ale nepřišla

Zatímco Senát se obmění z jedné třetiny, ve Sněmovně reprezentantů Američané rozhodují o všech 435 křeslech. V případě horní komory analytici před volbami předvídali těsný výsledek, ve sněmovně favorizovali republikány.  Pro vítězství je potřeba nejména 218 křesel. 

Někteří republikáni doufali v „červenou vlnu“ a výrazné volební vítězství v obou komorách Kongresu. Byť Sněmovnu reprezentantů podle všeho ovládnou, bude to menším rozdílem, než předpovídala řada předvolebních modelů. Senátní bitva potom zůstává naprosto otevřená.

Demokratická šéfka sněmovny Nancy Pelosiová cítí opatrný optimismus. „I když mnoho klání zůstává příliš těsných pro vyhlášení výsledků, je jasné, že demokratičtí kandidáti silně překonávají očekávání,“ prohlásila. O své budoucnosti nehovořila,  není tedy jasné, zda se bude opět ucházet o některou vysokou funkci. Své vedení si budou demokraté ve Sněmovně reprezentantů vybírat až po Dni díkůvzdání (24. listopadu), uvedla CNN. 

Přední republikánský zákonodárce Kevin McCarty, jehož Donald Trump podpořil jako možného předsedu Sněmovny reprezentantů, Američanům sdělil, že až se probudí, budou mít republikáni v dolní komoře většinu a Pelosiová povede menšinu.

Průzkumy u volebních místností naznačovaly, že největší obavy voličů vyvolávala ekonomika a inflace, což mělo prospět republikánům. Podle analýzy BBC si demokraté díky vyrovnanějším výsledkům mohou již nyní „oddechnout“, i když jim stále hrozí ztráta většiny ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu.

Pokud by se republikánům podařilo získat většinu v obou komorách Kongresu, výrazně by mohli zkomplikovat vládnutí demokratickému prezidentovi Joe Bidenovi, protože by měli možnost blokovat jakoukoliv významnou legislativu.

Kongresman z generace Z

Své mandáty ve Sněmovně reprezentantů obhájila řada známých jmen. Z projekcí CNN zase vyplývá, že 21. mandát ve Sněmovně reprezentantů získá demokratka Marcy Kapturová, která se tak po složení přísahy stane nejdéle sloužící ženou v Kongresu. Za demokraty znovu uspěla i kongresmanka Alexandria Ocasiová-Cortezová z progresivního krajně levicového křídla strany.

Z opačného konce Republikánské strany obhájila své křeslo Marjorie Taylorová Greeneová, která má natrvalo zablokovaný účet na Twitteru kvůli šíření dezinformací o pandemii covidu-19. Patří rovněž mezi ty republikány, kteří považují za „ukradené“ regulérní prezidentské volby z roku 2020.

V Kongresu také podle projekcí zasedne první příslušník generace Z, tedy lidí narozených po roce 1996. Kongresmanem by se měl stát pětadvacetiletý Maxwell Alejandro Frost z demokratické strany.

Volební účast byla druhá nejvyšší za půl století

Volební účast v USA v letošních volbách v polovině volebního období byla podle US Election Project druhá nejvyšší za posledních více než padesát let, ale nižší než v posledních takových volbách v roce 2018. K urnám přišlo 8. listopadu přišlo o něco méně než padesát procent oprávněných voličů.

Organizace US Elections Project mapuje volební účast od roku 1902. Od té doby se elektorát několikrát významně proměnil. V roce 1919 zaručil Kongres volební právo ženám, Afroameričanům v celých Spojených státech bylo volební právo zaručeno až od roku 1965, informuje BBC.