Referenda: Tři americké státy ochrání právo na potrat, dva povolí rekreační užívání marihuany

Obyvatelé amerických států Kalifornie, Vermont a Michigan si v referendech odhlasovali zakotvení práva na potrat do svých ústav. V Kentucky, které je považováno za republikánskou baštu, stále podle projekcí není jasné, zda se tuto iniciativu podařilo prosadit. V Montaně rozhodují o trestech pro lékaře za provedení potratu. Voliči v Marylandu a Missouri si v referendu odsouhlasili rekreační užívání marihuany a v několika státech také definitivní konec otroctví, které tam dosud bylo povoleno jako trest za zločin.

On-line přenos

Americké volby 2022

  • 23:22

    Vážení čtenáři, online zpravodajství webu ČT24 k letošním americkým volbám do Kongresu pro dnešek končí.

    V informování o průběhu povolební situace ve Spojených státech budeme pokračovat i nadále na zpravodajském webu ČT24 a ve vysílání České televize.

  • 23:14

    Úspěch Demokratické strany ve volbách prezidenta Bidena podle jeho slov povzbudil, rozhodnutí o kandidatuře chce přijmout spolu s manželkou Jill a probrat ho s rodinou během svátků.

  • 22:59

    Prezident Biden dnes navíc řekl, že zvažuje znovu se ucházet o nejvyšší úřad v USA. S rozhodnutím nespěchá, oznámí ho na začátku příštího roku.

Právo na interrupce bylo jedním z klíčových témat letošních voleb poté, co americký nejvyšší soud v červnu zrušil ústavní právo na potrat zrušením téměř padesát let starého precedenčního verdiktu z kauzy Roeová vs. Wade. Pětice konzervativních členů devítičlenného soudu tím regulaci potratů vrátila do rukou amerických států, což vedlo k téměř úplným zákazům umělých přerušení těhotenství v nejméně desítce z nich.

Ve svých volebních kampaních se na právo na potrat soustředili především demokraté. Republikáni naopak ve velké míře prosazují zákazy interrupcí s některými výjimkami.

Voliči v Michiganu hlasovali pro ochranu práva na potrat, čímž zrušili zákaz interrupcí z roku 1931. V hluboce konzervativním Kentucky by volební opatření naopak změnilo ústavu státu tak, že by neexistovalo právo na lékařské ukončení těhotenství.

Referenda o legalizaci marihuany

Voliči v Marylandu a Missouri se v referendech vyslovili pro legalizaci marihuany pro rekreační využití. Obyvatelé Arkansasu a Severní i Jižní Dakoty naopak tento krok podle projekcí serveru NBC News odmítli. 

V Missouri bude povoleno držení až 85 gramů marihuany k rekreačnímu využití. Doma lidé budou moci pěstovat až šest rostlin. Peníze ze šestiprocentní daně z prodeje by měly být poskytnuty například fondu zdravotní péče o veterány nebo použity na léčbu závislosti.

V Marylandu schválení znamená zlegalizování nákupu až 42 gramů marihuany počínaje červencem příštího roku. Tento stát povolil lékařské využití drogy roku 2013 a o rok později přestal trestat za držení marihuany, pokud jí nebylo více než deset gramů.

Povolení rekreačního využití marihuany bude platit v obou státech pro lidi starší 21 let. Díky legalizaci bude možné vymazat z trestního rejstříku většinu dřívějších záznamů o zatčeních a odsouzeních v souvislosti s držením marihuany.

Missouri a Maryland se tak připojí k devatenácti americkým státům, dvěma teritoriím a hlavnímu městu Washingtonu, kde je už rekreační použití marihuany legální. Použití jako léčebného prostředku je v USA nyní možné ve 37 státech, ve třech teritoriích a ve federálním distriktu hlavního města.

Zrušení výjimek ze zákazu otroctví

V pěti státech lidé v referendech rozhodovali, zda z ústav odstraní výjimky ze zákazu otroctví. I když americká ústava zakázala otroctví už před 157 lety, v jejím 13. dodatku zůstala výjimka povolující otroctví jako trest za zločin. Také zákony zhruba dvacítky států taková ustanovení stále obsahují. 

Voliči v Alabamě, Tennessee a Vermontu odstranění výjimek schválili, v Oregonu výsledky ještě nejsou jasné. V Louisianě lidé změnu odmítli. Demokrat Edmond Jordan, který odstranění reliktu prosazoval, uvedl, že výsledný návrh byl během legislativního procesu příliš rozředěn a formulován je tak nejednoznačně, že by mohl přinést opak. Vyzval proto voliče, aby opatření odmítli, a zákonodárci tak mohli formulaci opravit a přijít s návrhem znovu.

V řadě amerických států se konala další referenda. Například voliči v Kalifornii drtivou většinou odmítli snahy o rozšíření herního průmyslu sázením na sporty. Zamítli také zvýšení daní pro nejbohatší obyvatele, které mělo pomoci dostat na silnice více elektrických aut. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 2 mminutami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 12 mminutami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 1 hhodinou

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 6 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 6 hhodinami

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...