Referenda: Tři americké státy ochrání právo na potrat, dva povolí rekreační užívání marihuany

Obyvatelé amerických států Kalifornie, Vermont a Michigan si v referendech odhlasovali zakotvení práva na potrat do svých ústav. V Kentucky, které je považováno za republikánskou baštu, stále podle projekcí není jasné, zda se tuto iniciativu podařilo prosadit. V Montaně rozhodují o trestech pro lékaře za provedení potratu. Voliči v Marylandu a Missouri si v referendu odsouhlasili rekreační užívání marihuany a v několika státech také definitivní konec otroctví, které tam dosud bylo povoleno jako trest za zločin.

On-line přenos

Americké volby 2022

  • 23:22

    Vážení čtenáři, online zpravodajství webu ČT24 k letošním americkým volbám do Kongresu pro dnešek končí.

    V informování o průběhu povolební situace ve Spojených státech budeme pokračovat i nadále na zpravodajském webu ČT24 a ve vysílání České televize.

  • 23:14

    Úspěch Demokratické strany ve volbách prezidenta Bidena podle jeho slov povzbudil, rozhodnutí o kandidatuře chce přijmout spolu s manželkou Jill a probrat ho s rodinou během svátků.

  • 22:59

    Prezident Biden dnes navíc řekl, že zvažuje znovu se ucházet o nejvyšší úřad v USA. S rozhodnutím nespěchá, oznámí ho na začátku příštího roku.

Právo na interrupce bylo jedním z klíčových témat letošních voleb poté, co americký nejvyšší soud v červnu zrušil ústavní právo na potrat zrušením téměř padesát let starého precedenčního verdiktu z kauzy Roeová vs. Wade. Pětice konzervativních členů devítičlenného soudu tím regulaci potratů vrátila do rukou amerických států, což vedlo k téměř úplným zákazům umělých přerušení těhotenství v nejméně desítce z nich.

Ve svých volebních kampaních se na právo na potrat soustředili především demokraté. Republikáni naopak ve velké míře prosazují zákazy interrupcí s některými výjimkami.

Voliči v Michiganu hlasovali pro ochranu práva na potrat, čímž zrušili zákaz interrupcí z roku 1931. V hluboce konzervativním Kentucky by volební opatření naopak změnilo ústavu státu tak, že by neexistovalo právo na lékařské ukončení těhotenství.

Referenda o legalizaci marihuany

Voliči v Marylandu a Missouri se v referendech vyslovili pro legalizaci marihuany pro rekreační využití. Obyvatelé Arkansasu a Severní i Jižní Dakoty naopak tento krok podle projekcí serveru NBC News odmítli. 

V Missouri bude povoleno držení až 85 gramů marihuany k rekreačnímu využití. Doma lidé budou moci pěstovat až šest rostlin. Peníze ze šestiprocentní daně z prodeje by měly být poskytnuty například fondu zdravotní péče o veterány nebo použity na léčbu závislosti.

V Marylandu schválení znamená zlegalizování nákupu až 42 gramů marihuany počínaje červencem příštího roku. Tento stát povolil lékařské využití drogy roku 2013 a o rok později přestal trestat za držení marihuany, pokud jí nebylo více než deset gramů.

Povolení rekreačního využití marihuany bude platit v obou státech pro lidi starší 21 let. Díky legalizaci bude možné vymazat z trestního rejstříku většinu dřívějších záznamů o zatčeních a odsouzeních v souvislosti s držením marihuany.

Missouri a Maryland se tak připojí k devatenácti americkým státům, dvěma teritoriím a hlavnímu městu Washingtonu, kde je už rekreační použití marihuany legální. Použití jako léčebného prostředku je v USA nyní možné ve 37 státech, ve třech teritoriích a ve federálním distriktu hlavního města.

Zrušení výjimek ze zákazu otroctví

V pěti státech lidé v referendech rozhodovali, zda z ústav odstraní výjimky ze zákazu otroctví. I když americká ústava zakázala otroctví už před 157 lety, v jejím 13. dodatku zůstala výjimka povolující otroctví jako trest za zločin. Také zákony zhruba dvacítky států taková ustanovení stále obsahují. 

Voliči v Alabamě, Tennessee a Vermontu odstranění výjimek schválili, v Oregonu výsledky ještě nejsou jasné. V Louisianě lidé změnu odmítli. Demokrat Edmond Jordan, který odstranění reliktu prosazoval, uvedl, že výsledný návrh byl během legislativního procesu příliš rozředěn a formulován je tak nejednoznačně, že by mohl přinést opak. Vyzval proto voliče, aby opatření odmítli, a zákonodárci tak mohli formulaci opravit a přijít s návrhem znovu.

V řadě amerických států se konala další referenda. Například voliči v Kalifornii drtivou většinou odmítli snahy o rozšíření herního průmyslu sázením na sporty. Zamítli také zvýšení daní pro nejbohatší obyvatele, které mělo pomoci dostat na silnice více elektrických aut. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 34 mminutami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 35 mminutami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 2 hhodinami

Izrael se domnívá, že Írán přesunul jaderné centrifugy do hory u Natanzu

Izraelská rozvědka se domnívá, že Írán loni na podzim přemístil tisíce centrifug na obohacování uranu do tunelů hluboko uvnitř hory Ku Kolang Gáz Lá nedaleko Natanzu, píše The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že by to ještě více mohlo prohloubit obavy z obnovení íránského jaderného programu. Teherán ve středu existenci tajného podzemního jaderného komplexu v horském masivu znovu popřel.
před 2 hhodinami

Maďarský generální prokurátor podal demisi

Maďarský generální prokurátor Gábor Bálint Nagy oznámil, že podal demisi a že z funkce odejde k 25. srpnu, napsala agentura Reuters. Generální prokurátor byl jmenován za předchozího premiéra Viktora Orbána, nynější premiér Péter Magyar jej opakovaně označil za Orbánovu „loutku“, podotkla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Orbán obvinil maďarskou vládu z potlačování demokracie

Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení tvrdilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery Fidesz.
12:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina za poslední dva dny hlásí zasažení třinácti ruských plavidel

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar, napsal, že Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři třináct ruských plavidel. Podle telegramových kanálů udeřili Ukrajinci drony také na Ruskem okupovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zaútočily v Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem. Prohlášení stran konfliktu nelze během války bezprostředně nezávisle ověřit.
08:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.