Volby guvernérů: DeSantis slaví výrazný úspěch na Floridě, demokraté získali Maryland a Massachusetts

Američané kromě nového Kongresu volili v řadě států také guvernéry. Na Floridě obhájil mandát republikán Ron DeSantis, možný uchazeč o prezidentský úřad. Demokratům se podařilo od republikánů získat guvernérská křesla v Marylandu a Massachusetts. Do čela Arkansasu se postaví bývalá mluvčí Donalda Trumpa Sarah Huckabee Sandersová, křeslo v Georgii obhájil v ostře sledovaném souboji republikán Brian Kemp. Role guvernérů je důležitá mimo jiné pro organizaci příštích voleb včetně prezidentských nebo pro osud potratové legislativy ve státech. Práva na potrat se týkala také některá z místních referend.

Zatímco před čtyřmi roky DeSantis uspěl jen těsně, letos získal důvěru zhruba šedesáti procent voličů a porazil demokrata Charlieho Crista. Už předvolební průzkumy ukazovaly, že DeSantis je na Floridě populární a svého vyzyvatele porážel.

Ve vítězném projevu DeSantis uvedl, že stát za svého vedení proměnil „v oázu rozumu ve chvíli, kdy svět zešílel“. Vyzdvihl také, že Florida je „citadelou svobody“, která ignoruje levicovou politiku. DeSantis je považovaný za možného prezidentského kandidáta v příštích volbách a nejvýraznějším republikánským soupeřem pro Donalda Trumpa.

Ostatně Trump už v úterý prohlásil, že DeSantisova případná kandidatura by byla chybou a stranické základně by se nelíbila. „Vím toho o něm víc než kdokoliv jiný – možná víc než jeho manželka,“ prohlásil bez dalších podrobností Trump. Později zdůraznil, že s DeSantisem nemá spory.

Republikánům podle očekávání zůstane také guvernérské křeslo v Texasu, kde mandát obhájil Greg Abbott. Úřad zastává od roku 2015 a republikáni Texasu vládnou nepřetržitě už od roku 1994, kdy tam uspěl George Bush.

On-line přenos

Americké volby 2022

  • 23:22

    Vážení čtenáři, online zpravodajství webu ČT24 k letošním americkým volbám do Kongresu pro dnešek končí.

    V informování o průběhu povolební situace ve Spojených státech budeme pokračovat i nadále na zpravodajském webu ČT24 a ve vysílání České televize.

  • 23:14

    Úspěch Demokratické strany ve volbách prezidenta Bidena podle jeho slov povzbudil, rozhodnutí o kandidatuře chce přijmout spolu s manželkou Jill a probrat ho s rodinou během svátků.

  • 22:59

    Prezident Biden dnes navíc řekl, že zvažuje znovu se ucházet o nejvyšší úřad v USA. S rozhodnutím nespěchá, oznámí ho na začátku příštího roku.

Abbott porazil demokratického vyzyvatele Beta O'Rourkea. V klíčových otázkách pro voliče, zejména v otázce migrace na hranicích s Mexikem a ekonomiky, se podle průzkumů veřejného mínění Abbott a republikáni projevovali jako odborně zdatnější. Také Abbotta někteří republikáni považují za možného kandidáta v příštích prezidentských volbách.

Republikáni udrželi také guvernérské křeslo v Georgii, kde podle projekcí zvítězil Brian Kemp. Ten čelil výrazné tváři demokratů Stacey Abramsové, která se o křeslo ucházela proti Kempovi už podruhé. Brian Kemp se v roce 2020 postavil tehdejšímu prezidentovi Trumpovi a odmítl jeho snahu o změnu volebních výsledků v Georgii.

Republikánští kandidáti vyhráli také v Oklahomě, Arkansasu, Tennessee, Alabamě, Jižní Karolíně, Idahu, Wyomingu, Jižní Dakotě, Nebrasce, Iowě, Ohiu, Vermontu a v New Hampshire. 

Zvraty v Marylandu a Massachusetts

Novým guvernérem Pensylvánie se stane demokrat Josh Shapiro. Porazil Trumpova republikánského stoupence Douga Mastriana. Také Pensylvánie je považována za takzvaný swing state. Shapiro se ve své kampani zaměřil mimo jiné na ochranu demokracie. Mastriano mezitím šířil Trumpova nepravdivá tvrzení o ukradených prezidentských volbách v roce 2020. V minulosti také vystupoval proti koronavirovým opatřením a je silným odpůrcem potratů.

V Massachusetts získala guvernérské křeslo generální prokurátorka Maura Healeyová a v Marylandu spisovatel Wes Moore. Oba státy dosud vedli republikáni, Healeyová i Moore jsou demokraté. Healeyová je první otevřeně homosexuální zvolenou guvernérkou ve státě Massachusetts, Moore se stane prvním černošským guvernérem v Marylandu.

V New Yorku obhájila svůj mandát guvernérka Kathy Hochulová, kterou kvůli nebývale tvrdému tlaku republikánského protikandidáta Leeho Zeldina před volbami podpořil prezident Joe Biden, exprezident Bill Clinton či viceprezidentka Kamala Harrisová.

Úspěch zaznamenala i demokratka Gretchen Whitmerová, která se podruhé stane guvernérkou Michiganu. Whitmerová je velkou zastánkyní práva na potrat, což bylo jedno z klíčových témat letošních voleb. 

Demokratičtí kandidáti vyhráli také v Maine, Connecticutu, Delawaru, Michiganu, Minnesotě, Wisconsinu, Illinois, Kansasu, Colaradu, Novém Mexiku či tradičně v Kalifornii. 

Američtí voliči v úterních volbách rozhodovali o novém složení celé Sněmovny reprezentantů, třetiny Senátu a také o nových guvernérech ve 36 státech a třech teritoriích.

Popírači Bidenova vítězství většinou tratí ve volbách státních tajemníků

Kromě sledovaných kongresových a guvernérských voleb docházelo po celých státech ještě k nenápadnějším hlasováním, v nichž voliči rozhodovali například o státních tajemnících. Tedy lidech, kteří v jednotlivých státech garantují hladký průběh voleb.

Státní tajemníci sehráli důležitou roli před dvěma lety, kdy Trump odmítal přijmout výsledky voleb a tlačil například na georgijského tajemníka Brada Raffenspergera, aby „našel 11 780 hlasů“ v Trumpův prospěch. Před letošními volbami se proto objevovaly obavy, že pokud by se tajemníky stali Trumpovi spojenci, mohli by se v budoucnu pokusit zpochybnit nebo ignorovat volební výsledky.

Nepravdivé tvrzení Donalda Trumpa o „ukradení voleb“ podpořila třeba republikánka Kristina Karamová, která se ucházela o post státní tajemnice Michiganu, jednoho z klíčových swing states. Svá tvrzení o volebních podvodech nepodložila jakýmikoliv důkazy a voliči její michiganskou kandidaturu odmítli. Státní tajemnicí se stane demokratka Jocelyn Bensonová.

Republikánský kandidát na tajemnickou funkci v Arizoně Mark Finchem už dříve předeslal, že kdyby byl v této funkci v roce 2020, Bidenovo vítězství by nepotvrdil. Podpořil také návrh zákona, který by dal legislativnímu sboru Arizony pravomoc zrušit výsledky voleb. Po sečtení 61 procent hlasů prohrával Finchem s demokratickým protivníkem Adrianem Fontesem.

V Nevadě sice státní tajemník výsledky voleb potvrzovat nemůže, má ale pravomoc stanovit a prosazovat jejich pravidla. Zdejší republikánský kandidát Jim Marchant se před dvěma lety stavěl proti potvrzení Bidenova vítězství. V aktuálním hlasování po sečtení 72 procent hlasů těsně vedl.

V Kalifornii a Connecticutu se státními tajemnicemi poprvé stanou Afroameričanky Shirley Weberová a Stephanie Thomasová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 2 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 3 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 3 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 3 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled