Bernie Sanders strana 3 z 3

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

V Iowě začíná bezprostřední souboj o nominaci demokratů pro nadcházející podzimní prezidentské volby v USA. Bývalý viceprezident Joe Biden, senátoři Bernie Sanders a Elizabeth Warrenová patří dlouhodobě mezi favority. Spolu s nimi je ale v boji o Bílý dům dalších osm kandidátů za Demokratickou stranu. Vítěz demokratických primárek půjde do rozhodující bitvy a v ní se zřejmě střetne s obhajujícím republikánským prezidentem Donaldem Trumpem. Jisté to však není. Primárky totiž čekají i republikány.

Demokraté v pondělí začnou s výběrem kandidáta, kterého postaví v prezidentském klání proti Donaldu Trumpovi. Tradičně se jako první vyjádří v takzvaných kaukusech zaregistrovaní voliči strany v Iowě. Výsledky jejich pondělního rozhodnutí napoví, kteří uchazeči o nominaci mají šanci. Na stát proto míří obrovská pozornost a uchazeči tam mohutně investují do kampaně.

Demokratičtí kandidáti na nominaci do boje o Bílý dům se v úterý v noci (místního času) utkali v sedmé a poslední televizní debatě před zahájením primárek. Diskuse se nejvíce točila okolo bezpečnostní politiky, otázek zahraničního obchodu či zdravotnictví. Nejčastěji se ke slovu dostal člen levicového křídla Bernie Sanders.

Ve Spojených státech startují za pár týdnů demokratické primárky, z nichž vzejde soupeř Donalda Trumpa pro listopadové prezidentské volby. První budou začátkem února v Iowě a v New Hampshire. V minulých letech už tato dvě kola napověděla hodně o tom, kdo nominaci získá, připomněl komentátor Daniel Anýž. Letos tomu tak ale být nemusí, protože situace je komplikovanější, míní analytik Roman Joch.

Deset uchazečů s největšími šancemi na demokratickou kandidaturu na prezidenta Spojených států v úvodu páté debaty v noci na čtvrtek opět odsoudilo chování sučasného prezidenta Donalda Trumpa v ukrajinské kauze. Rozpory ale mezi nimi panovaly mimo jiné ohledně programu zdravotního pojištění. Probírali také práva menšin, genderovou rovnost, klimatické změny či zahraniční politiku.

Ve znamení útoků na senátorku Elizabeth Warrenovou se nesla čtvrtá debata uchazečů o nominaci Demokratické strany do prezidentských voleb. Kritiku si Warrenová vysloužila mimo jiné za plány v oblasti zdravotnictví a daní. Podle některých z jedenácti jejích soupeřů nedokáže senátorka za stát Massachusetts vysvětlit, jak hodlá své reformy financovat. Shodu uchazeči o demokratickou nominaci našli na tom, že prezident Donald Trump musí čelit za své jednání v takzvané ukrajinské aféře ústavní žalobě.

Newyorský starosta Bill de Blasio odstupuje z klání o demokratickou nominaci do amerických prezidentských voleb. Osmapadesátiletý politik to oznámil v televizi MSNBC. De Blasio se pod sloganem „Pracující lidé na prvním místě“ stal v květnu 24. demokratickým zájemcem o možnost vyzvat v roce 2020 na souboj republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Dosavadní favorit zápasu o demokratickou nominaci do prezidentských voleb v USA, bývalý viceprezident Joe Biden v televizní debatě se svými soupeři zkritizoval plán senátora Bernieho Sanderse na zavedení zdravotního pojištění pro všechny Američany. Kromě samotného Sanderse plán hájila senátorka Elisabeth Warrenová.

Ačkoli se prezidentské volby ve Spojených státech uskuteční až příští rok na podzim, už teď se rozbíhá boj, na jehož konci bude nový, nebo staronový šéf Bílého domu. Donald Trump chce funkci obhájit. Zájem vystřídat ho už ale daly najevo stovky demokratů. Jen zhruba pětadvacet z nich média považují za takzvané hlavní kandidáty. A kdo jsou tedy dosud nejvíce favorizovaní Trumpovi vyzyvatelé?

Uchazeči o demokratickou nominaci na prezidenta Spojených států se v debatě v Detroitu rychle rozdělili na přívržence radikálních reforem a umírněnější politiky, napsala agentura AFP o prvním kole druhé televizní debaty. Té se zúčastnila jen polovina kandidátů, favorit dosavadních průzkumů Joe Biden se představí ve druhém kole. Ohniskem sporu se podle agentury AP stal přístup ke zdravotní péči a migraci.

Ministerstvo spravedlnosti USA rozhodlo o obnovení poprav vězňů odsouzených federálními soudy. To vyvolalo velkou kritiku opozičních demokratů a lidskoprávních organizací. Poslední federální vězeň byl popraven v roce 2003. V roce 2014 tehdejší prezident Barack Obama navíc rozhodl o přezkoumání popravčích procedur kvůli sporům o složení chemikálií ve smrtících injekcích. Některé americké státy zabíjení odsouzenců nezastavily.

První debatu uchazečů o demokratickou nominaci na prezidenta Spojených států provázely rozpory týkající se věku, migrační politiky, zdravotnictví a také rasových záležitostí. Zatímco v její první části se podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka kandidáti na základních bodech shodli a konfliktů bylo minimum, druhá byla mnohem vyhrocenější. Vystoupil na ní také dosavadní favorit stranického klání, někdejší americký viceprezident Joe Biden.

Budoucnost zdravotního pojištění v USA byla ve středu večer hlavním tématem první besedy kandidátů na demokratickou nominaci o Bílý dům, která zahájila dlouhý proces výběru nejvhodnějšího soupeře pro obhajujícího prezidenta Donalda Trumpa. Dvě hodiny v kongresové hale v Miami debatovalo deset kandidátů, stejný počet jich zasedne k další debatě v pátek večer.

Americký prezident Donald Trump oficiálně zahájí kampaň za své znovuzvolení. Úvodní mítink pořádá v hale v Orlandu na Floridě, do které se vejde dvacet tisíc lidí. Podle televize Fox News atmosféra připomíná premiéru pokračování filmové série Hvězdné války či představení nového iPhonu. Lidé stanují před halou, aby se dostali dovnitř. Na místě platí přísná bezpečnostní opatření. Trumpovi odpůrci chystají v době mítinku demonstrace.

Bývalý americký viceprezident Joe Biden po několika měsících příprav vstoupil do boje o nominaci Demokratické strany na prezidentský úřad. Ve videu na sociálních sítích vyzval spoluobčany, aby se spolu s ním pokusili zabránit prezidentovi Donaldu Trumpovi zahájit druhý mandát. O demokratickou nominaci chce usilovat s heslem Amerika je idea.

Bývalá americká první dáma a exministryně zahraničí Hillary Clintonová nebude znovu kandidovat na prezidentku ve volbách v roce 2020. Prohlásila to v rozhovoru s newyorskou televizní stanicí News12. Analytici předpokládali, že bývalá demokratická senátorka do dalšího volebního klání nevstoupí. Uspět v prezidentských volbách se Clintonová pokoušela dvakrát.

Nezávislý vermontský senátor Bernie Sanders se bude ucházet o post prezidenta Spojených států. Informovala o tom americká stanice CNN. Sanders v roce 2016 v demokratických primárkách prohrál s exministryní zahraničí Hillary Clintonovou, kterou nakonec porazil republikán Donald Trump. Sanders je v amerických médiích označován za levicového radikála a zaníceného bojovníka proti oligarchii.