Joe 2020. Biden se přidal do boje o Bílý dům

3 minuty
Události: Do hry o Bílý dům přibyl Joe Biden
Zdroj: ČT24

Bývalý americký viceprezident Joe Biden po několika měsících příprav vstoupil do boje o nominaci Demokratické strany na prezidentský úřad. Ve videu na sociálních sítích vyzval spoluobčany, aby se spolu s ním pokusili zabránit prezidentovi Donaldu Trumpovi zahájit druhý mandát. O demokratickou nominaci chce usilovat s heslem Amerika je idea.

„Jsme v bitvě za duši tohoto národa,“ řekl v dramatickém prohlášení.

Biden se podle dřívějších průzkumů nejspíš zařadí do čela už zhruba dvacetičlenného sboru demokratických kandidátů, kteří se v příštím roce chtějí Trumpovi postavit. „Dáme-li Donaldu Trumpovi osm let v Bílém domě, navždy zásadně změní charakter tohoto národa,“ řekl americký politik v tříapůlminutovém videu.

Přestože Joe Biden oznámil to, že bude usilovat o stranickou nominaci demokratů, až teď, už několik měsíců vede průzkumy mezi demokratickými voliči, koho oni by si přáli vyslat do souboje o Bílý dům proti současnému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v USA

Podle amerických médií může Biden ve svém úsilí narazit na řadu problémů. Mnozí demokratičtí voliči si kladou otázku, zda není v šestasedmdesáti letech na nejvyšší státní post příliš starý a zda strana nepotřebuje nové tváře.

Jiní jsou přesvědčeni, že neuspěje jeho centristická politika v situaci, kdy útočná Trumpova rétorika zradikalizovala demokratickou opozici a zatlačila ji doleva.

Socialista Bernie Sanders, který ve straně symbolizuje radikální proud, v průzkumech nicméně Bidenovi ustupuje. Bidenova kandidatura může ukázat, zda američtí demokraté stojí o umírněného politika schopného oslovit Trumpovu voličskou základnu, nebo o kandidáta typu Sanderse či senátorek Kamaly Harrisové a Elizabeth Warrenové, který dokáže těžit
z radikálních nálad lidí znechucených nynější politikou Bílého domu.

Biden podle kritiků staví svou prestiž na minulosti, v nejvyšší politice USA se pohybuje čtyři desetiletí a osm let byl za vlády prezidenta Baracka Obamy jako viceprezident mužem číslo dvě. Biden přitom patří k nejtvrdším Trumpovým kritikům. Loni například prohlásil, že kdyby se s Trumpem setkal ve škole, „vymlátil by z něj duši“. Prezident kontroval slovy, že „Biden by šel rychle a s řevem k zemi“.

Biden usiloval o nejvyšší post už dvakrát, v letech 1988 a 2008. Poprvé ustoupil z boje po obviněních z plagiátorství, v roce 2008 zaostal za soupeři Hillary Clintonovou a Barackem Obamou.

V letech 2009 až 2017 byl viceprezidentem Spojených států. Funkci „druhého muže“ mu prezident Barack Obama nabídl hlavně pro jeho letité zkušenosti v zahraniční politice. Biden se pokoušel dvakrát i o nominaci na prezidenta. V roce 1988 z kampaně odstoupil kvůli podezření, že opsal projev. Nevyšlo mu to ani v roce 2008, kdy skončil velmi záhy - 3. ledna. Před nástupem do funkce viceprezidenta byl 36 let senátorem za stát Delaware. Ve funkci viceprezidenta se angažoval hlavně v záležitostech kolem Iráku, Sýrie a Afghánistánu. Již v roce 2006 byl například spoluautorem plánu, podle něhož měl být Irák rozdělen na sunnitské, šíitské a kurdské oblasti. Od záměru ale USA upustily. Dnes již skončenou, téměř devítiletou válku zpočátku podpořil, později to ale označil za chybu a začal ji kritizovat.

Krátce po svém nástupu do funkce v roce 2009 se také snažil o zlepšení vztahů USA s Ruskem. Americká vláda v září 2009 odstoupila od plánu George Bushe na rozmístění protiraketového systému v Evropě, který kritizovalo Rusko a vůči němuž Biden nikdy netajil skepsi. Obama jej poté vyslal, aby v Evropě „žehlil“ situaci. Před odchodem z funkce viceprezidenta ale již řekl, že Rusko je největší hrozbou pro liberální světový pořádek a že za prezidenta Vladimira Putina podle něj Rusko využívá každý dostupný nástroj, aby oslabilo EU, „otestovalo slabá místa západních zemí a vrátilo se k politice definované sférami vlivu“. Podporoval také vyzbrojování syrských povstalců a vyslovil se pro alianční nálety v Libyi.

Jeho vyjednávacích schopností Obama využíval nejen v „horkých“ oblastech Afghánistánu či Pákistánu, ale i na domácí půdě. Biden mu pomohl v Senátu protlačit ratifikaci americko-ruské smlouvy o omezení jaderných zbraní START, kontroverzní zdravotní reformu či dohodu o zvýšení státního dluhu, která odvrátila bankrot země. Po boku Obamy se také v reakci na masakr v základní škole v Newtownu, kde Adam Lanza postřílel v roce 2012 27 dětí a dospělých, pokoušel prosadit zákony omezující velikost zásobníků veřejně dostupných poloautomatických zbraní či požadující přísnější prověrky zájemců o jejich koupi.

Joe Biden
Zdroj: ČTK/AP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
před 1 mminutou

SledujteTisíce lidí se ve Vatikánu naposledy loučí s papežem

Veřejnost se od pátečního brzkého rána může v bazilice svatého Petra naposledy rozloučit se zesnulým papežem Františkem. Ve frontě před nejvýznamnějším katolickým chrámem podle italské veřejnoprávní televize RAI stále stojí tisíce lidí, ráno na vstup čekaly asi hodinu. Dosud se s v pondělí zesnulým osmaosmdesátiletým papežem rozloučilo téměř 130 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Při vzpomínce na oběti šoa promluvila v Jeruzalémě i rodačka z Děčína

Miliony Izraelců sledovaly v přímém přenosu připomínku dne obětí šoa. V publiku vedle sebe usedli političtí rivalové, vojenské špičky i šéfové zpravodajských služeb. Na 80. výročí ukončení války se jedním z řečníků na tradiční pietě z památníku Jad Vašem v Jeruzalémě stala i česká rodačka Eva Erbenová. Narodila se v Děčíně, jako jediná z rodiny přežila holocaust a po únorovém převratu odešla z Československa do Izraele. Je jí 94 let.
před 2 hhodinami

Sovětské názvy ulic či zabírání bytů. Jak se Rusové chovají na okupovaných územích

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu trvá již přes tři roky a Rusové mezitím pokračují v osídlování okupovaných území. Server BBC informoval o tom, jak okupanti zabavují ukrajinské byty v Mariupolu, přičemž zároveň vystavují domy nové. Podle stejného schématu postupují Rusové také v Berďansku, který chtějí podle plánu přestavět. Odstranit při tom mají například i školu či ulici. Některé názvy berďanských ulic už navíc nesou sovětské názvy.
před 3 hhodinami

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
před 3 hhodinami

Americký soud zablokoval část Trumpova výnosu o pořádání voleb

Americký soud zablokoval část exekutivního výnosu prezidenta Donalda Trumpa z konce března, který měl zavést nová pravidla pro pořádání federálních voleb včetně požadavku na předkládání úředního dokladu o občanství při registraci voliče. Vedení demokratů a řada občanských sdružení tento výnos kritizovaly s tím, že hrozí, že oprávněným občanům bude odepřeno volební právo. Informovaly o tom tiskové agentury Reuters a AP.
před 4 hhodinami

Se zesnulým papežem se rozloučilo už skoro sto tisíc lidí

Po krátké přestávce se ve čtvrtek ráno znovu otevřela bazilika svatého Petra ve Vatikánu, aby se veřejnost mohla rozloučit s papežem Františkem. Už více než 90 tisíc lidí se od středečních jedenácti hodin do čtvrtečních 19:00 přišlo do baziliky svatého Petra ve Vatikánu rozloučit s hlavou katolické církve, která zemřela v pondělí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
před 11 hhodinami
Načítání...