Bývalý americký viceprezident Joe Biden po několika měsících příprav vstoupil do boje o nominaci Demokratické strany na prezidentský úřad. Ve videu na sociálních sítích vyzval spoluobčany, aby se spolu s ním pokusili zabránit prezidentovi Donaldu Trumpovi zahájit druhý mandát. O demokratickou nominaci chce usilovat s heslem Amerika je idea.
„Jsme v bitvě za duši tohoto národa,“ řekl v dramatickém prohlášení.
Biden se podle dřívějších průzkumů nejspíš zařadí do čela už zhruba dvacetičlenného sboru demokratických kandidátů, kteří se v příštím roce chtějí Trumpovi postavit. „Dáme-li Donaldu Trumpovi osm let v Bílém domě, navždy zásadně změní charakter tohoto národa,“ řekl americký politik v tříapůlminutovém videu.
Podle amerických médií může Biden ve svém úsilí narazit na řadu problémů. Mnozí demokratičtí voliči si kladou otázku, zda není v šestasedmdesáti letech na nejvyšší státní post příliš starý a zda strana nepotřebuje nové tváře.
Jiní jsou přesvědčeni, že neuspěje jeho centristická politika v situaci, kdy útočná Trumpova rétorika zradikalizovala demokratickou opozici a zatlačila ji doleva.
Socialista Bernie Sanders, který ve straně symbolizuje radikální proud, v průzkumech nicméně Bidenovi ustupuje. Bidenova kandidatura může ukázat, zda američtí demokraté stojí o umírněného politika schopného oslovit Trumpovu voličskou základnu, nebo o kandidáta typu Sanderse či senátorek Kamaly Harrisové a Elizabeth Warrenové, který dokáže těžit
z radikálních nálad lidí znechucených nynější politikou Bílého domu.
Biden podle kritiků staví svou prestiž na minulosti, v nejvyšší politice USA se pohybuje čtyři desetiletí a osm let byl za vlády prezidenta Baracka Obamy jako viceprezident mužem číslo dvě. Biden přitom patří k nejtvrdším Trumpovým kritikům. Loni například prohlásil, že kdyby se s Trumpem setkal ve škole, „vymlátil by z něj duši“. Prezident kontroval slovy, že „Biden by šel rychle a s řevem k zemi“.
Biden usiloval o nejvyšší post už dvakrát, v letech 1988 a 2008. Poprvé ustoupil z boje po obviněních z plagiátorství, v roce 2008 zaostal za soupeři Hillary Clintonovou a Barackem Obamou.
V letech 2009 až 2017 byl viceprezidentem Spojených států. Funkci „druhého muže“ mu prezident Barack Obama nabídl hlavně pro jeho letité zkušenosti v zahraniční politice. Biden se pokoušel dvakrát i o nominaci na prezidenta. V roce 1988 z kampaně odstoupil kvůli podezření, že opsal projev. Nevyšlo mu to ani v roce 2008, kdy skončil velmi záhy - 3. ledna. Před nástupem do funkce viceprezidenta byl 36 let senátorem za stát Delaware. Ve funkci viceprezidenta se angažoval hlavně v záležitostech kolem Iráku, Sýrie a Afghánistánu. Již v roce 2006 byl například spoluautorem plánu, podle něhož měl být Irák rozdělen na sunnitské, šíitské a kurdské oblasti. Od záměru ale USA upustily. Dnes již skončenou, téměř devítiletou válku zpočátku podpořil, později to ale označil za chybu a začal ji kritizovat.
Krátce po svém nástupu do funkce v roce 2009 se také snažil o zlepšení vztahů USA s Ruskem. Americká vláda v září 2009 odstoupila od plánu George Bushe na rozmístění protiraketového systému v Evropě, který kritizovalo Rusko a vůči němuž Biden nikdy netajil skepsi. Obama jej poté vyslal, aby v Evropě „žehlil“ situaci. Před odchodem z funkce viceprezidenta ale již řekl, že Rusko je největší hrozbou pro liberální světový pořádek a že za prezidenta Vladimira Putina podle něj Rusko využívá každý dostupný nástroj, aby oslabilo EU, „otestovalo slabá místa západních zemí a vrátilo se k politice definované sférami vlivu“. Podporoval také vyzbrojování syrských povstalců a vyslovil se pro alianční nálety v Libyi.
Jeho vyjednávacích schopností Obama využíval nejen v „horkých“ oblastech Afghánistánu či Pákistánu, ale i na domácí půdě. Biden mu pomohl v Senátu protlačit ratifikaci americko-ruské smlouvy o omezení jaderných zbraní START, kontroverzní zdravotní reformu či dohodu o zvýšení státního dluhu, která odvrátila bankrot země. Po boku Obamy se také v reakci na masakr v základní škole v Newtownu, kde Adam Lanza postřílel v roce 2012 27 dětí a dospělých, pokoušel prosadit zákony omezující velikost zásobníků veřejně dostupných poloautomatických zbraní či požadující přísnější prověrky zájemců o jejich koupi.
