Levicový kmet Sanders uhranul Ameriku. Straší bohaté, bere na milost uprchlíky

Slibuje změny, na které Amerika možná není připravena, ale které prý potřebuje. Ačkoliv je ze všech kandidátů nejstarší, tamní liberální mládež si ho vybrala jako idol, který má přinést revoluci a svěží vítr. Nabízí boj za větší spravedlnost v příjmech, pro řadu demokratů je však Bernie Sanders varovným extrémem.

Senátor za Vermont se stal výrazným vítězem primárek v New Hampshire, když porazil Hillary Clintonovou o více než 20 procent. Před týdnem v Iowě velmi těsně prohrál

Sanders vyhrožuje nejbohatším Američaným výrazným zdaněním - v krajním případě může jít až o 52 procent pro lidi s větším příjmem než 10 milionů dolarů. Fakt, že nebude prezidentem nejvyšší vrstvy, dokazuje také častou kritikou bankéřů z Wall Streetu. Volá po zvyšování podpory pro studenty veřejných vysokých škol či státem garantované zdravotní péči bez bariér a pro všechny. Podporuje také práva rasových, sexuálních a dalších menšin.

Nahrávám video

Sanders patří k nejliberálnějšímu křídlu politických elit v USA, jeho silně levicové ideje jsou ale pro některé demokraty nepřijatelné. Body tak sbírá hlavně u mladých, progresivně smýšlejících voličů, ochotných hlasovat proti „hlavnímu proudu“. Úspěch jeho aktivizační kampaně je nejvíce srovnáván s počinem Baracka Obamy - ten v roce 2008 dokázal více než jeho konkurenti využít možností internetu a sociálních sítí. Ze všech kandidátů měl Sanders ostatně největší nárůst fanoušků na Facebooku.

Příznivci Bernieho Sanderse
Zdroj: Shannon Stapleton/Reuters

K boji o prezidentství se oficiálně přihlásil loni v květnu a na podzim už na svou kampaň nashromáždil zhruba 33 milionů dolarů (Hillary Clintonová měla v té době zhruba 37 milionů). Sanders přitom často zdůrazňuje, že podstatnou část jeho kampaně hradí drobné příspěvky dobrovolných dárců, nikoliv vlivný byznys či politické akční výbory PAC.

Aktivista v davu i Senátu

Sám vyrůstal v poměrně skromných podmínkách nevelkého bytu v Brooklynu – už tehdy podle svých slov získal silný cit pro sociální témata a problémy. Při studiích na chicagské univerzitě se začal aktivně zapojovat do občanského a protiválečného hnutí. Při pochodu na Washington v roce 1963 spolu se statisíci účastníky naslouchal Martinu Lutheru Kingovi při slavném projevu, kde černošský aktivista volal po rasové rovnoprávnosti.

obrázek
Zdroj: ČT24

Bojovat za jiné se ale Sanders snažil po celou kariéru hlavně slovy. Známý je ostatně fakt, že výrazně odmítal vojenské operace USA ve Vietnamu. To nyní donutilo mnoho veteránů pochybovat, zda člověk s podobnou minulostí a názorem může stanout v čele nejsilnější armády světa.

Do aktivní politiky vstoupil na začátku 70. let jako uchazeč o místo senátora za stát Vermont. Navzdory prvotním neúspěchům zůstal svému domovskému státu věrný – a vyplatilo se. V Kongresu ho prakticky nepřetržitě zastupuje od roku 1991. Byl navíc prvním senátorem od 50. let, který byl zvolen jako nezávislý.

Od příchodu do Senátu dlouhodobě kritizoval politické elity za jejich úzké napojení na bohaté sponzory. Do povědomí se zapsal jeho projev trvající osm a půl hodiny, při kterém se v roce 2010 snažil zablokovat schválení daňové reformy tehdejšího prezidenta Bushe. Nová legislativa podle něj zvýhodňovala bohaté a zhoršila federální příjem daní.

Kampaň Bernieho Sanderse
Zdroj: ČTK/AP

Jako člen senátního výboru pro veterány také pomohl dosáhnout zlepšení péče o armádní vysloužilce. Mimo jiné vystupoval proti vojenskému angažování v Iráku. Sanders se dále netají náklonností ke skandinávským zemím a jejich sociálním systémům – rád zmiňuje například všeobecně dostupné zdravotnictví nebo placené volno pro čerstvé rodiče.

Političtí konkurenti – v čele s Hillary Clintonovou – mu ale předhazují jeho hlasování proti přísnější kontrole zbraní. Jedno z horkých témat předchozích týdnů se totiž řešilo už před dvaceti lety ve známém Bradyho zákoně. James Brady byl mluvčím Bílého domu a do povědomí veřejnosti se dostal bojem za přísnější regulaci zbraní. Zákon, který zavedl federální prověrky dokumentace lidí kupujících střelné zbraně, přijal Kongres v roce 1993 a nese Bradyho jméno.

„Myslím, že nebylo příliš progresivní pětkrát hlasovat proti Bradyho zákonu,“ prohlásila Clintonová před několika dny na adresu svého soupeře. Sanders ale argumentoval, že jeho tehdejší rozhodnutí odráželo zájmy voličů.

obrázek
Zdroj: ČT24

ISLÁMSKÝ STÁT

  • „V likvidaci ISIS musíme být tak tvrdí, jak jen to jde. Je ale nutné poučit se z minulosti – tedy že nesmíme jednat sami.“ 

SYRŠTÍ UPRCHLÍCI

  • „Jaký je správný počet? Nevím, protože neznáme skutečný rozsah problému. Spojené státy by ale rozhodně měly převzít plnou zodpovědnost za pomoc běžencům.“

ZMĚNY KLIMATU

  • „Tuto planetu ohrožují klimatické změny strašným způsobem.“ 

DRŽENÍ ZBRANÍ

  • „Jsou tu miliony lidí, kteří zbraně vlastní – a 99 ,9 procent zákony dodržuje. Chci vidět seriózní debatu a zákony, ale nikam se nedobereme, pokud zde budou z obou stran extrémy. Myslím, že nás mohu dovést k rozumnému kompromisu.“ 

ZDRAVOTNICTVÍ

  • „Zdravotní péče je podle mého svědomí právo všech lidí.“ 

TRANSATLANTICKÁ SMLOUVA

  • „Je pokračováním katastrofální obchodní politiky, která stojí tuto zemi miliony slušně placených míst a stahuje nás ke dnu.“ 

SLEDOVÁNÍ A TAJNÉ SLUŽBY

  • „Pokaždé jsem proti Patriot Act hlasoval. Zákon stále potřebuje zásadní reformu.“  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 28 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
před 37 mminutami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 9 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 10 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 13 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.