Levicový kmet Sanders uhranul Ameriku. Straší bohaté, bere na milost uprchlíky

Slibuje změny, na které Amerika možná není připravena, ale které prý potřebuje. Ačkoliv je ze všech kandidátů nejstarší, tamní liberální mládež si ho vybrala jako idol, který má přinést revoluci a svěží vítr. Nabízí boj za větší spravedlnost v příjmech, pro řadu demokratů je však Bernie Sanders varovným extrémem.

Senátor za Vermont se stal výrazným vítězem primárek v New Hampshire, když porazil Hillary Clintonovou o více než 20 procent. Před týdnem v Iowě velmi těsně prohrál

Sanders vyhrožuje nejbohatším Američaným výrazným zdaněním - v krajním případě může jít až o 52 procent pro lidi s větším příjmem než 10 milionů dolarů. Fakt, že nebude prezidentem nejvyšší vrstvy, dokazuje také častou kritikou bankéřů z Wall Streetu. Volá po zvyšování podpory pro studenty veřejných vysokých škol či státem garantované zdravotní péči bez bariér a pro všechny. Podporuje také práva rasových, sexuálních a dalších menšin.

3 minuty
Události: Sanders sází v kampani na mladé voliče
Zdroj: ČT24

Sanders patří k nejliberálnějšímu křídlu politických elit v USA, jeho silně levicové ideje jsou ale pro některé demokraty nepřijatelné. Body tak sbírá hlavně u mladých, progresivně smýšlejících voličů, ochotných hlasovat proti „hlavnímu proudu“. Úspěch jeho aktivizační kampaně je nejvíce srovnáván s počinem Baracka Obamy - ten v roce 2008 dokázal více než jeho konkurenti využít možností internetu a sociálních sítí. Ze všech kandidátů měl Sanders ostatně největší nárůst fanoušků na Facebooku.

Příznivci Bernieho Sanderse
Zdroj: Shannon Stapleton/Reuters

K boji o prezidentství se oficiálně přihlásil loni v květnu a na podzim už na svou kampaň nashromáždil zhruba 33 milionů dolarů (Hillary Clintonová měla v té době zhruba 37 milionů). Sanders přitom často zdůrazňuje, že podstatnou část jeho kampaně hradí drobné příspěvky dobrovolných dárců, nikoliv vlivný byznys či politické akční výbory PAC.

Aktivista v davu i Senátu

Sám vyrůstal v poměrně skromných podmínkách nevelkého bytu v Brooklynu – už tehdy podle svých slov získal silný cit pro sociální témata a problémy. Při studiích na chicagské univerzitě se začal aktivně zapojovat do občanského a protiválečného hnutí. Při pochodu na Washington v roce 1963 spolu se statisíci účastníky naslouchal Martinu Lutheru Kingovi při slavném projevu, kde černošský aktivista volal po rasové rovnoprávnosti.

obrázek
Zdroj: ČT24

Bojovat za jiné se ale Sanders snažil po celou kariéru hlavně slovy. Známý je ostatně fakt, že výrazně odmítal vojenské operace USA ve Vietnamu. To nyní donutilo mnoho veteránů pochybovat, zda člověk s podobnou minulostí a názorem může stanout v čele nejsilnější armády světa.

Do aktivní politiky vstoupil na začátku 70. let jako uchazeč o místo senátora za stát Vermont. Navzdory prvotním neúspěchům zůstal svému domovskému státu věrný – a vyplatilo se. V Kongresu ho prakticky nepřetržitě zastupuje od roku 1991. Byl navíc prvním senátorem od 50. let, který byl zvolen jako nezávislý.

Od příchodu do Senátu dlouhodobě kritizoval politické elity za jejich úzké napojení na bohaté sponzory. Do povědomí se zapsal jeho projev trvající osm a půl hodiny, při kterém se v roce 2010 snažil zablokovat schválení daňové reformy tehdejšího prezidenta Bushe. Nová legislativa podle něj zvýhodňovala bohaté a zhoršila federální příjem daní.

Kampaň Bernieho Sanderse
Zdroj: ČTK/AP

Jako člen senátního výboru pro veterány také pomohl dosáhnout zlepšení péče o armádní vysloužilce. Mimo jiné vystupoval proti vojenskému angažování v Iráku. Sanders se dále netají náklonností ke skandinávským zemím a jejich sociálním systémům – rád zmiňuje například všeobecně dostupné zdravotnictví nebo placené volno pro čerstvé rodiče.

Političtí konkurenti – v čele s Hillary Clintonovou – mu ale předhazují jeho hlasování proti přísnější kontrole zbraní. Jedno z horkých témat předchozích týdnů se totiž řešilo už před dvaceti lety ve známém Bradyho zákoně. James Brady byl mluvčím Bílého domu a do povědomí veřejnosti se dostal bojem za přísnější regulaci zbraní. Zákon, který zavedl federální prověrky dokumentace lidí kupujících střelné zbraně, přijal Kongres v roce 1993 a nese Bradyho jméno.

„Myslím, že nebylo příliš progresivní pětkrát hlasovat proti Bradyho zákonu,“ prohlásila Clintonová před několika dny na adresu svého soupeře. Sanders ale argumentoval, že jeho tehdejší rozhodnutí odráželo zájmy voličů.

obrázek
Zdroj: ČT24

ISLÁMSKÝ STÁT

  • „V likvidaci ISIS musíme být tak tvrdí, jak jen to jde. Je ale nutné poučit se z minulosti – tedy že nesmíme jednat sami.“ 

SYRŠTÍ UPRCHLÍCI

  • „Jaký je správný počet? Nevím, protože neznáme skutečný rozsah problému. Spojené státy by ale rozhodně měly převzít plnou zodpovědnost za pomoc běžencům.“

ZMĚNY KLIMATU

  • „Tuto planetu ohrožují klimatické změny strašným způsobem.“ 

DRŽENÍ ZBRANÍ

  • „Jsou tu miliony lidí, kteří zbraně vlastní – a 99 ,9 procent zákony dodržuje. Chci vidět seriózní debatu a zákony, ale nikam se nedobereme, pokud zde budou z obou stran extrémy. Myslím, že nás mohu dovést k rozumnému kompromisu.“ 

ZDRAVOTNICTVÍ

  • „Zdravotní péče je podle mého svědomí právo všech lidí.“ 

TRANSATLANTICKÁ SMLOUVA

  • „Je pokračováním katastrofální obchodní politiky, která stojí tuto zemi miliony slušně placených míst a stahuje nás ke dnu.“ 

SLEDOVÁNÍ A TAJNÉ SLUŽBY

  • „Pokaždé jsem proti Patriot Act hlasoval. Zákon stále potřebuje zásadní reformu.“  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 14 mminutami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 3 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 4 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 10 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 14 hhodinami
Načítání...