Levicový kmet Sanders uhranul Ameriku. Straší bohaté, bere na milost uprchlíky

Slibuje změny, na které Amerika možná není připravena, ale které prý potřebuje. Ačkoliv je ze všech kandidátů nejstarší, tamní liberální mládež si ho vybrala jako idol, který má přinést revoluci a svěží vítr. Nabízí boj za větší spravedlnost v příjmech, pro řadu demokratů je však Bernie Sanders varovným extrémem.

Senátor za Vermont se stal výrazným vítězem primárek v New Hampshire, když porazil Hillary Clintonovou o více než 20 procent. Před týdnem v Iowě velmi těsně prohrál

Sanders vyhrožuje nejbohatším Američaným výrazným zdaněním - v krajním případě může jít až o 52 procent pro lidi s větším příjmem než 10 milionů dolarů. Fakt, že nebude prezidentem nejvyšší vrstvy, dokazuje také častou kritikou bankéřů z Wall Streetu. Volá po zvyšování podpory pro studenty veřejných vysokých škol či státem garantované zdravotní péči bez bariér a pro všechny. Podporuje také práva rasových, sexuálních a dalších menšin.

3 minuty
Události: Sanders sází v kampani na mladé voliče
Zdroj: ČT24

Sanders patří k nejliberálnějšímu křídlu politických elit v USA, jeho silně levicové ideje jsou ale pro některé demokraty nepřijatelné. Body tak sbírá hlavně u mladých, progresivně smýšlejících voličů, ochotných hlasovat proti „hlavnímu proudu“. Úspěch jeho aktivizační kampaně je nejvíce srovnáván s počinem Baracka Obamy - ten v roce 2008 dokázal více než jeho konkurenti využít možností internetu a sociálních sítí. Ze všech kandidátů měl Sanders ostatně největší nárůst fanoušků na Facebooku.

Příznivci Bernieho Sanderse
Zdroj: Shannon Stapleton/Reuters

K boji o prezidentství se oficiálně přihlásil loni v květnu a na podzim už na svou kampaň nashromáždil zhruba 33 milionů dolarů (Hillary Clintonová měla v té době zhruba 37 milionů). Sanders přitom často zdůrazňuje, že podstatnou část jeho kampaně hradí drobné příspěvky dobrovolných dárců, nikoliv vlivný byznys či politické akční výbory PAC.

Aktivista v davu i Senátu

Sám vyrůstal v poměrně skromných podmínkách nevelkého bytu v Brooklynu – už tehdy podle svých slov získal silný cit pro sociální témata a problémy. Při studiích na chicagské univerzitě se začal aktivně zapojovat do občanského a protiválečného hnutí. Při pochodu na Washington v roce 1963 spolu se statisíci účastníky naslouchal Martinu Lutheru Kingovi při slavném projevu, kde černošský aktivista volal po rasové rovnoprávnosti.

obrázek
Zdroj: ČT24

Bojovat za jiné se ale Sanders snažil po celou kariéru hlavně slovy. Známý je ostatně fakt, že výrazně odmítal vojenské operace USA ve Vietnamu. To nyní donutilo mnoho veteránů pochybovat, zda člověk s podobnou minulostí a názorem může stanout v čele nejsilnější armády světa.

Do aktivní politiky vstoupil na začátku 70. let jako uchazeč o místo senátora za stát Vermont. Navzdory prvotním neúspěchům zůstal svému domovskému státu věrný – a vyplatilo se. V Kongresu ho prakticky nepřetržitě zastupuje od roku 1991. Byl navíc prvním senátorem od 50. let, který byl zvolen jako nezávislý.

Od příchodu do Senátu dlouhodobě kritizoval politické elity za jejich úzké napojení na bohaté sponzory. Do povědomí se zapsal jeho projev trvající osm a půl hodiny, při kterém se v roce 2010 snažil zablokovat schválení daňové reformy tehdejšího prezidenta Bushe. Nová legislativa podle něj zvýhodňovala bohaté a zhoršila federální příjem daní.

Kampaň Bernieho Sanderse
Zdroj: ČTK/AP

Jako člen senátního výboru pro veterány také pomohl dosáhnout zlepšení péče o armádní vysloužilce. Mimo jiné vystupoval proti vojenskému angažování v Iráku. Sanders se dále netají náklonností ke skandinávským zemím a jejich sociálním systémům – rád zmiňuje například všeobecně dostupné zdravotnictví nebo placené volno pro čerstvé rodiče.

Političtí konkurenti – v čele s Hillary Clintonovou – mu ale předhazují jeho hlasování proti přísnější kontrole zbraní. Jedno z horkých témat předchozích týdnů se totiž řešilo už před dvaceti lety ve známém Bradyho zákoně. James Brady byl mluvčím Bílého domu a do povědomí veřejnosti se dostal bojem za přísnější regulaci zbraní. Zákon, který zavedl federální prověrky dokumentace lidí kupujících střelné zbraně, přijal Kongres v roce 1993 a nese Bradyho jméno.

„Myslím, že nebylo příliš progresivní pětkrát hlasovat proti Bradyho zákonu,“ prohlásila Clintonová před několika dny na adresu svého soupeře. Sanders ale argumentoval, že jeho tehdejší rozhodnutí odráželo zájmy voličů.

obrázek
Zdroj: ČT24

ISLÁMSKÝ STÁT

  • „V likvidaci ISIS musíme být tak tvrdí, jak jen to jde. Je ale nutné poučit se z minulosti – tedy že nesmíme jednat sami.“ 

SYRŠTÍ UPRCHLÍCI

  • „Jaký je správný počet? Nevím, protože neznáme skutečný rozsah problému. Spojené státy by ale rozhodně měly převzít plnou zodpovědnost za pomoc běžencům.“

ZMĚNY KLIMATU

  • „Tuto planetu ohrožují klimatické změny strašným způsobem.“ 

DRŽENÍ ZBRANÍ

  • „Jsou tu miliony lidí, kteří zbraně vlastní – a 99 ,9 procent zákony dodržuje. Chci vidět seriózní debatu a zákony, ale nikam se nedobereme, pokud zde budou z obou stran extrémy. Myslím, že nás mohu dovést k rozumnému kompromisu.“ 

ZDRAVOTNICTVÍ

  • „Zdravotní péče je podle mého svědomí právo všech lidí.“ 

TRANSATLANTICKÁ SMLOUVA

  • „Je pokračováním katastrofální obchodní politiky, která stojí tuto zemi miliony slušně placených míst a stahuje nás ke dnu.“ 

SLEDOVÁNÍ A TAJNÉ SLUŽBY

  • „Pokaždé jsem proti Patriot Act hlasoval. Zákon stále potřebuje zásadní reformu.“  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útočník pobodal tři ženy v pařížském metru

Útočník v pátek v několika stanicích metra v centru Paříže nožem zranil tři ženy. Z míst činů uprchl, uvedla agentura AFP s odvoláním na dopravní podnik francouzské metropole. List Le Figaro napsal, že policie podezřelého zadržela v Sarcelles na severním předměstí Paříže.
19:22Aktualizovánopřed 35 mminutami

Palestinec přejel muže a ubodal ženu na severu Izraele

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.
15:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuela propustila desítky lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Vládní úřady tvrdí, že propustily 99 lidí.
11:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při explozi v mešitě v Sýrii zemřelo nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zemřelo a 18 dalších utrpělo zranění při výbuchu v mešitě v syrské provincii Homs v oblasti, kde žijí převážně menšinoví alavité, píše agentura AFP. K útoku, který syrské úřady podle agentury Reuters označily za teroristický, se přihlásili ultrakonzervativní sunnité. Útok odsoudily některé blízkovýchodní země i Česká republika.
13:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael jako první stát na světě uznal nezávislost Somalilandu

Izrael jako první stát na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, samozvané republiky odtržené od Somálska. S odvoláním na komuniké šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura AFP. Uznání odmítli ministři zahraničí Egypta, Somálska, Džibutska a Turecka.
před 5 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
16:35Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA udeřily v Nigérii na teroristy z Islámského státu, oznámil Trump

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. USA akci uskutečnily v koordinaci s místními úřady. Podle šéfa Bílého domu se teroristé dopouštějí masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě.
00:42Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se chce v neděli sejít s Trumpem kvůli mírovému plánu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chce v neděli setkat s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, aby s ním projednal dosud nevyřešené otázky mírového plánu. „Nemá nic, dokud to neodsouhlasím,“ řekl k tomu Trump v rozhovoru pro server Politico. Nicméně dodal, že očekává dobrou schůzku.
před 8 hhodinami
Načítání...