Debata demokratických uchazečů o Bílý dům byla vyostřená, bavili se o zdravotnictví i rasismu

Nahrávám video

První debatu uchazečů o demokratickou nominaci na prezidenta Spojených států provázely rozpory týkající se věku, migrační politiky, zdravotnictví a také rasových záležitostí. Zatímco v její první části se podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka kandidáti na základních bodech shodli a konfliktů bylo minimum, druhá byla mnohem vyhrocenější. Vystoupil na ní také dosavadní favorit stranického klání, někdejší americký viceprezident Joe Biden.

První debata demokratů byla kvůli velkému počtu kandidátů rozdělena na dva večery, během kterých se představilo vždy deset lidí. První část proběhla ve středu. Ve čtvrtek pak kromě Bidena vystoupili i senátoři Bernie Sanders, Kamala Harrisová, Kirsten Gillibrandová a Michael Bennet, kongresman Eric Swalwell, bývalý guvernér Colorada John Hickenlooper,  starosta Pete Buttigieg, podnikatel Andrew Yang a spisovatelka Marianne Williamsonová.

Biden, který má zatím podporu asi třetiny demokratů, v debatě ve čtvrtek večer místního času kritizoval současného republikánského šéfa Bílého domu. Tvrdil, že Trumpova politika protežuje nejbohatší Američany. Ameriku přitom podle něho vybudovala obyčejná střední třída. Dodal, že prezident vystavil USA hrozivé situaci, když podepsal snížení daní vysokopříjmovým Američanům.

Bývalý viceprezident řekl, že tato zvýhodnění bude nutné zrušit. Agentura AP poznamenala, že Biden se vyhnul vysvětlení ke svému komentáři na nedávné sponzorské akci, kde dárce ujistil, že jejich životní styl zrušením daňových škrtů neutrpí. Dále musel odrážet výpady svých rivalů poukazujících také na jeho vysoký věk.

Analytici hovoří o tom, že demokraté jsou v současnosti názorově rozděleni a proti Bidenovi stojí tábor s jeho hlavními stranickými rivaly, vermontským senátorem Berniem Sandersem a senátorkou za Massachusetts Elizabeth Warrenovou.

Biden je jasným favoritem

„Biden na tom zatím vydělával, protože ve středovém konzervativním proudu demokratů je v podstatě jediným kandidátem. O liberálnější a progresivnější voliče se pak přetahují Elizabeth Warrenová, Kamala Harrisová a Bernie Sanders. Kandidátů je tam víc a oni mají z čeho vybírat,“ uvedl amerikanista Jiří Pondělíček z Fakulty sociálních věd UK. Ostatní kandidáti za Bidenem ale zatím zaostávají a jejich podpora se pohybuje v řádu jednotek procent, řekl dále. Chtějí-li uspět, potřebují proto podle něj více zaujmout média i voliče. 

Nahrávám video

Bidenově kandidatuře nahrává i fakt, že je podle spekulací médií a znalců jediný, kdo se dokáže postavit Donaldu Trumpovi a přetáhnout zpět zklamané voliče demokratů, kteří v minulých volbách volili právě republikánského kandidáta. „Věří se, že dokáže získat zpět deindustrializované státy jako Michigan a Pensylvánie, bez kterých by prezident Trump volby v roce 2016 nevyhrál,“ vysvětlil Pondělíček.

Pravděpodobnost, že se do souboje přihlásí někdo nový a výrazný, je podle Pondělíčka malá. Osmatřicetiletý kongresman Eric Swalwell v debatě ale poznamenal, že mu bylo šest let, když poprvé slyšel 76letého Bidena hovořit a že souhlasí s jeho názorem, že je čas předat pochodeň mladší generaci.

Biden: Rasismus nepodporuji

Krátce poté, co se Biden ohradil proti výtkám k jeho věku, čelil výpadům kalifornské senátorky Kamaly Harrisové, která má po rodičích indicko-jamajské kořeny. Ta Bidenovi vyčetla to, jak nedávno nostalgicky vzpomínal na spolupráci se dvěma senátory zastávajícími segregační názory.

„Nevěřím, že jste rasista. A souhlasím s vámi, když zdůrazňujete význam hledání společného postoje,“ řekla Harrisová, „Také se ale domnívám – a je to osobní, bylo to zraňující slyšet vás hovořit o dvou senátorech USA, kteří svou pověst a kariéru vystavěli na rasové segregaci,“ dodala. Biden na to odvětil, že si jeho postoj špatně vyložila a s rasismem v žádném případě nesympatizuje. Již v minulosti se za výroky odmítl omluvit.

Senátor Bernie Sanders pak ve čtvrteční debatě přiznal, že jeho reformní plány včetně rozšíření systému zdravotního pojištění pro všechny Američany budou pro střední třídu znamenat zvýšení daní.

„Ano, budou platit více na daních, ale méně na zdravotní péči,“ řekl senátor, který se sám označuje za demokratického socialistu. Svůj návrh přeměnit systém soukromého zdravotního pojištění na státem financovaný model považuje za klíčový v boji proti nerovnostem.

Coloradský senátor Michael Bennet prohlásil, že souhlasí se Sandersovým tvrzením, že na zdravotní péči mají právo všichni Američané, zpochybnil ale jeho výzvu zavést všeobecné zdravotní pojištění pro každého, neboť USA na tuto změnu ještě nejsou připraveny.

Obliba Buttigiege roste

Debata proběhla podle médií úspěšně pro starostu města South Bend v Indianě Peta Buttigiege, který byl voličům doposud téměř neznámý. Nyní ale patří k nejvýraznějším demokratům v USA. Buttigieg si získal publikum tím, že otevřeně hovořil o svém manželovi Chastenovi a jejich zkušenosti se studentskými půjčkami.

Buttigieg čelil v minulosti kritice kvůli rasismu, který převládá mezi policejními složkami v jím spravovaném městě. „Jsem odhodlán postarat se o to, aby přišel den, kdy se běloši i černoši budou za volantem cítit úplně stejně ve chvíli, kdy vidí policistu. Bude to pocit bezpečí, nikoli strachu,“ uvedl podle deníku The Guardian k nedávným rasovým incidentům.

O nominaci na prezidentského kandidáta za demokraty se uchází takřka tři stovky demokratů, ale jen necelé tři desítky z nich jsou považovány za hlavní kandidáty. Z této užší skupiny pozvánku do debaty dostalo jen dvacet z nich, kteří splnili stranické podmínky.

Amerikanista Pondělíček dodal, že někteří kandidáti z boje většinou postupně odstupují kvůli finančním nákladům, které s sebou prezidentská kampaň nese. Finální demokratický kandidát by pak měl být vybrán v létě příštího roku, napsala BBC. O úřad prezidenta se s Trumpem utká v listopadu 2020. 

Trump, který je na summitu G20 v Japonsku, kritizoval debatu svých demokratických oponentů alespoň na dálku. Nesouhlasil s jejich plány ohledně zdravotní péče i migrace a obvinil je, že nemyslí v první řadě na Američany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 56 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...