Debata demokratických uchazečů o Bílý dům byla vyostřená, bavili se o zdravotnictví i rasismu

3 minuty
Události ČT: Debata demokratických kandidátů na prezidenta USA jako střet tří generací
Zdroj: ČT24

První debatu uchazečů o demokratickou nominaci na prezidenta Spojených států provázely rozpory týkající se věku, migrační politiky, zdravotnictví a také rasových záležitostí. Zatímco v její první části se podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka kandidáti na základních bodech shodli a konfliktů bylo minimum, druhá byla mnohem vyhrocenější. Vystoupil na ní také dosavadní favorit stranického klání, někdejší americký viceprezident Joe Biden.

První debata demokratů byla kvůli velkému počtu kandidátů rozdělena na dva večery, během kterých se představilo vždy deset lidí. První část proběhla ve středu. Ve čtvrtek pak kromě Bidena vystoupili i senátoři Bernie Sanders, Kamala Harrisová, Kirsten Gillibrandová a Michael Bennet, kongresman Eric Swalwell, bývalý guvernér Colorada John Hickenlooper,  starosta Pete Buttigieg, podnikatel Andrew Yang a spisovatelka Marianne Williamsonová.

Biden, který má zatím podporu asi třetiny demokratů, v debatě ve čtvrtek večer místního času kritizoval současného republikánského šéfa Bílého domu. Tvrdil, že Trumpova politika protežuje nejbohatší Američany. Ameriku přitom podle něho vybudovala obyčejná střední třída. Dodal, že prezident vystavil USA hrozivé situaci, když podepsal snížení daní vysokopříjmovým Američanům.

Bývalý viceprezident řekl, že tato zvýhodnění bude nutné zrušit. Agentura AP poznamenala, že Biden se vyhnul vysvětlení ke svému komentáři na nedávné sponzorské akci, kde dárce ujistil, že jejich životní styl zrušením daňových škrtů neutrpí. Dále musel odrážet výpady svých rivalů poukazujících také na jeho vysoký věk.

Analytici hovoří o tom, že demokraté jsou v současnosti názorově rozděleni a proti Bidenovi stojí tábor s jeho hlavními stranickými rivaly, vermontským senátorem Berniem Sandersem a senátorkou za Massachusetts Elizabeth Warrenovou.

Biden je jasným favoritem

„Biden na tom zatím vydělával, protože ve středovém konzervativním proudu demokratů je v podstatě jediným kandidátem. O liberálnější a progresivnější voliče se pak přetahují Elizabeth Warrenová, Kamala Harrisová a Bernie Sanders. Kandidátů je tam víc a oni mají z čeho vybírat,“ uvedl amerikanista Jiří Pondělíček z Fakulty sociálních věd UK. Ostatní kandidáti za Bidenem ale zatím zaostávají a jejich podpora se pohybuje v řádu jednotek procent, řekl dále. Chtějí-li uspět, potřebují proto podle něj více zaujmout média i voliče. 

6 minut
Kmoníček: Biden zatím v průzkumech jasně vede
Zdroj: ČT24

Bidenově kandidatuře nahrává i fakt, že je podle spekulací médií a znalců jediný, kdo se dokáže postavit Donaldu Trumpovi a přetáhnout zpět zklamané voliče demokratů, kteří v minulých volbách volili právě republikánského kandidáta. „Věří se, že dokáže získat zpět deindustrializované státy jako Michigan a Pensylvánie, bez kterých by prezident Trump volby v roce 2016 nevyhrál,“ vysvětlil Pondělíček.

Pravděpodobnost, že se do souboje přihlásí někdo nový a výrazný, je podle Pondělíčka malá. Osmatřicetiletý kongresman Eric Swalwell v debatě ale poznamenal, že mu bylo šest let, když poprvé slyšel 76letého Bidena hovořit a že souhlasí s jeho názorem, že je čas předat pochodeň mladší generaci.

Biden: Rasismus nepodporuji

Krátce poté, co se Biden ohradil proti výtkám k jeho věku, čelil výpadům kalifornské senátorky Kamaly Harrisové, která má po rodičích indicko-jamajské kořeny. Ta Bidenovi vyčetla to, jak nedávno nostalgicky vzpomínal na spolupráci se dvěma senátory zastávajícími segregační názory.

„Nevěřím, že jste rasista. A souhlasím s vámi, když zdůrazňujete význam hledání společného postoje,“ řekla Harrisová, „Také se ale domnívám – a je to osobní, bylo to zraňující slyšet vás hovořit o dvou senátorech USA, kteří svou pověst a kariéru vystavěli na rasové segregaci,“ dodala. Biden na to odvětil, že si jeho postoj špatně vyložila a s rasismem v žádném případě nesympatizuje. Již v minulosti se za výroky odmítl omluvit.

Senátor Bernie Sanders pak ve čtvrteční debatě přiznal, že jeho reformní plány včetně rozšíření systému zdravotního pojištění pro všechny Američany budou pro střední třídu znamenat zvýšení daní.

„Ano, budou platit více na daních, ale méně na zdravotní péči,“ řekl senátor, který se sám označuje za demokratického socialistu. Svůj návrh přeměnit systém soukromého zdravotního pojištění na státem financovaný model považuje za klíčový v boji proti nerovnostem.

Coloradský senátor Michael Bennet prohlásil, že souhlasí se Sandersovým tvrzením, že na zdravotní péči mají právo všichni Američané, zpochybnil ale jeho výzvu zavést všeobecné zdravotní pojištění pro každého, neboť USA na tuto změnu ještě nejsou připraveny.

Obliba Buttigiege roste

Debata proběhla podle médií úspěšně pro starostu města South Bend v Indianě Peta Buttigiege, který byl voličům doposud téměř neznámý. Nyní ale patří k nejvýraznějším demokratům v USA. Buttigieg si získal publikum tím, že otevřeně hovořil o svém manželovi Chastenovi a jejich zkušenosti se studentskými půjčkami.

Buttigieg čelil v minulosti kritice kvůli rasismu, který převládá mezi policejními složkami v jím spravovaném městě. „Jsem odhodlán postarat se o to, aby přišel den, kdy se běloši i černoši budou za volantem cítit úplně stejně ve chvíli, kdy vidí policistu. Bude to pocit bezpečí, nikoli strachu,“ uvedl podle deníku The Guardian k nedávným rasovým incidentům.

O nominaci na prezidentského kandidáta za demokraty se uchází takřka tři stovky demokratů, ale jen necelé tři desítky z nich jsou považovány za hlavní kandidáty. Z této užší skupiny pozvánku do debaty dostalo jen dvacet z nich, kteří splnili stranické podmínky.

Amerikanista Pondělíček dodal, že někteří kandidáti z boje většinou postupně odstupují kvůli finančním nákladům, které s sebou prezidentská kampaň nese. Finální demokratický kandidát by pak měl být vybrán v létě příštího roku, napsala BBC. O úřad prezidenta se s Trumpem utká v listopadu 2020. 

Trump, který je na summitu G20 v Japonsku, kritizoval debatu svých demokratických oponentů alespoň na dálku. Nesouhlasil s jejich plány ohledně zdravotní péče i migrace a obvinil je, že nemyslí v první řadě na Američany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje protiekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 38 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...