Debata demokratických uchazečů o Bílý dům byla vyostřená, bavili se o zdravotnictví i rasismu

Nahrávám video
Události ČT: Debata demokratických kandidátů na prezidenta USA jako střet tří generací
Zdroj: ČT24

První debatu uchazečů o demokratickou nominaci na prezidenta Spojených států provázely rozpory týkající se věku, migrační politiky, zdravotnictví a také rasových záležitostí. Zatímco v její první části se podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka kandidáti na základních bodech shodli a konfliktů bylo minimum, druhá byla mnohem vyhrocenější. Vystoupil na ní také dosavadní favorit stranického klání, někdejší americký viceprezident Joe Biden.

První debata demokratů byla kvůli velkému počtu kandidátů rozdělena na dva večery, během kterých se představilo vždy deset lidí. První část proběhla ve středu. Ve čtvrtek pak kromě Bidena vystoupili i senátoři Bernie Sanders, Kamala Harrisová, Kirsten Gillibrandová a Michael Bennet, kongresman Eric Swalwell, bývalý guvernér Colorada John Hickenlooper,  starosta Pete Buttigieg, podnikatel Andrew Yang a spisovatelka Marianne Williamsonová.

Biden, který má zatím podporu asi třetiny demokratů, v debatě ve čtvrtek večer místního času kritizoval současného republikánského šéfa Bílého domu. Tvrdil, že Trumpova politika protežuje nejbohatší Američany. Ameriku přitom podle něho vybudovala obyčejná střední třída. Dodal, že prezident vystavil USA hrozivé situaci, když podepsal snížení daní vysokopříjmovým Američanům.

Bývalý viceprezident řekl, že tato zvýhodnění bude nutné zrušit. Agentura AP poznamenala, že Biden se vyhnul vysvětlení ke svému komentáři na nedávné sponzorské akci, kde dárce ujistil, že jejich životní styl zrušením daňových škrtů neutrpí. Dále musel odrážet výpady svých rivalů poukazujících také na jeho vysoký věk.

Analytici hovoří o tom, že demokraté jsou v současnosti názorově rozděleni a proti Bidenovi stojí tábor s jeho hlavními stranickými rivaly, vermontským senátorem Berniem Sandersem a senátorkou za Massachusetts Elizabeth Warrenovou.

Biden je jasným favoritem

„Biden na tom zatím vydělával, protože ve středovém konzervativním proudu demokratů je v podstatě jediným kandidátem. O liberálnější a progresivnější voliče se pak přetahují Elizabeth Warrenová, Kamala Harrisová a Bernie Sanders. Kandidátů je tam víc a oni mají z čeho vybírat,“ uvedl amerikanista Jiří Pondělíček z Fakulty sociálních věd UK. Ostatní kandidáti za Bidenem ale zatím zaostávají a jejich podpora se pohybuje v řádu jednotek procent, řekl dále. Chtějí-li uspět, potřebují proto podle něj více zaujmout média i voliče. 

Nahrávám video
Kmoníček: Biden zatím v průzkumech jasně vede
Zdroj: ČT24

Bidenově kandidatuře nahrává i fakt, že je podle spekulací médií a znalců jediný, kdo se dokáže postavit Donaldu Trumpovi a přetáhnout zpět zklamané voliče demokratů, kteří v minulých volbách volili právě republikánského kandidáta. „Věří se, že dokáže získat zpět deindustrializované státy jako Michigan a Pensylvánie, bez kterých by prezident Trump volby v roce 2016 nevyhrál,“ vysvětlil Pondělíček.

Pravděpodobnost, že se do souboje přihlásí někdo nový a výrazný, je podle Pondělíčka malá. Osmatřicetiletý kongresman Eric Swalwell v debatě ale poznamenal, že mu bylo šest let, když poprvé slyšel 76letého Bidena hovořit a že souhlasí s jeho názorem, že je čas předat pochodeň mladší generaci.

Biden: Rasismus nepodporuji

Krátce poté, co se Biden ohradil proti výtkám k jeho věku, čelil výpadům kalifornské senátorky Kamaly Harrisové, která má po rodičích indicko-jamajské kořeny. Ta Bidenovi vyčetla to, jak nedávno nostalgicky vzpomínal na spolupráci se dvěma senátory zastávajícími segregační názory.

„Nevěřím, že jste rasista. A souhlasím s vámi, když zdůrazňujete význam hledání společného postoje,“ řekla Harrisová, „Také se ale domnívám – a je to osobní, bylo to zraňující slyšet vás hovořit o dvou senátorech USA, kteří svou pověst a kariéru vystavěli na rasové segregaci,“ dodala. Biden na to odvětil, že si jeho postoj špatně vyložila a s rasismem v žádném případě nesympatizuje. Již v minulosti se za výroky odmítl omluvit.

Senátor Bernie Sanders pak ve čtvrteční debatě přiznal, že jeho reformní plány včetně rozšíření systému zdravotního pojištění pro všechny Američany budou pro střední třídu znamenat zvýšení daní.

„Ano, budou platit více na daních, ale méně na zdravotní péči,“ řekl senátor, který se sám označuje za demokratického socialistu. Svůj návrh přeměnit systém soukromého zdravotního pojištění na státem financovaný model považuje za klíčový v boji proti nerovnostem.

Coloradský senátor Michael Bennet prohlásil, že souhlasí se Sandersovým tvrzením, že na zdravotní péči mají právo všichni Američané, zpochybnil ale jeho výzvu zavést všeobecné zdravotní pojištění pro každého, neboť USA na tuto změnu ještě nejsou připraveny.

Obliba Buttigiege roste

Debata proběhla podle médií úspěšně pro starostu města South Bend v Indianě Peta Buttigiege, který byl voličům doposud téměř neznámý. Nyní ale patří k nejvýraznějším demokratům v USA. Buttigieg si získal publikum tím, že otevřeně hovořil o svém manželovi Chastenovi a jejich zkušenosti se studentskými půjčkami.

Buttigieg čelil v minulosti kritice kvůli rasismu, který převládá mezi policejními složkami v jím spravovaném městě. „Jsem odhodlán postarat se o to, aby přišel den, kdy se běloši i černoši budou za volantem cítit úplně stejně ve chvíli, kdy vidí policistu. Bude to pocit bezpečí, nikoli strachu,“ uvedl podle deníku The Guardian k nedávným rasovým incidentům.

O nominaci na prezidentského kandidáta za demokraty se uchází takřka tři stovky demokratů, ale jen necelé tři desítky z nich jsou považovány za hlavní kandidáty. Z této užší skupiny pozvánku do debaty dostalo jen dvacet z nich, kteří splnili stranické podmínky.

Amerikanista Pondělíček dodal, že někteří kandidáti z boje většinou postupně odstupují kvůli finančním nákladům, které s sebou prezidentská kampaň nese. Finální demokratický kandidát by pak měl být vybrán v létě příštího roku, napsala BBC. O úřad prezidenta se s Trumpem utká v listopadu 2020. 

Trump, který je na summitu G20 v Japonsku, kritizoval debatu svých demokratických oponentů alespoň na dálku. Nesouhlasil s jejich plány ohledně zdravotní péče i migrace a obvinil je, že nemyslí v první řadě na Američany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 18 mminutami

Rafinerie v ruském Tuapse po ukrajinském úderu opět hoří

Ukrajina v noci na úterý provedla další dronový úder na rafinerii ve městě Tuapse v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska. Na místě vypukl rozsáhlý požár, prohlásil na síti Telegram místní gubernátor Veniamin Kondraťjev a dodal, že úřady evakuují obyvatele v okolí závodu. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, pravidelně podniká vzdušné údery na ruské vojenské a energetické objekty, aby tak snížila možnosti Moskvy financovat válku.
před 24 mminutami

Policie na západě Německa podniká velkou razii proti motorkářům z Hells Angels

Policie v západoněmeckém Severním Porýní-Vestfálsku podniká razii proti motorkářskému klubu Hells Angels. Ve 28 městech je nasazeno na 1200 policistů. Zemské ministerstvo vnitra podle agentury DPA uvedlo, že je to jeden z největších zátahů proti kriminalitě v motorkářských kruzích v historii této spolkové země. Vyšetřování je zaměřeno mimo jiné na podezření z členství ve zločinecké organizaci a vytváření takových sdružení.
před 1 hhodinou

Námořníci u Hormuzského průlivu čelí nedostatku jídla a pitné vody

Hormuzský průliv je v současnosti pro námořníky jedno z nejnebezpečnějších míst na světě. Lodě se mohou stát terčem útoku Íránských revolučních gard nebo mohou najet na miny. Od počátku války uvázlo ve strategické úžině přibližně přes osm set lodí s dvaceti tisíci lidmi na palubách.
před 2 hhodinami

Írán „prorůstá“ Irákem. USA blokují Bagdádu stamiliony z ropy

Spojené státy zadržují stamiliony dolarů z prodeje irácké ropy a tlačí tak na vládu v Bagdádu, aby rozpustila proíránské milice. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a další média. USA také částečně pozastavily bezpečnostní spolupráci s Bagdádem. Kvůli kritice ze strany Bílého domu rovněž stáhl svou kandidaturu na premiéra vlivný šíitský politik Núrí Málikí. Podle expertů je Irák v patové situaci a může mu hrozit občanská válka.
před 3 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 4 hhodinami

Ozbrojenci unesli ze sirotčince v Nigérii 23 dětí

Ozbrojení útočníci unesli ze sirotčince na severu Nigérie 23 dětí, informovala v úterý agentura AP. Podle místních úřadů se patnáct z nich podařilo zachránit, po dalších osmi unesených dětech pátrají. K útoku se zatím nepřihlásila žádná skupina.
před 6 hhodinami

Karel III. přijel do Spojených států na státní návštěvu

Americký prezident Donald Trump s první dámou Melanií v pondělí v Bílém domě přivítali britského krále Karla III. s chotí Camillou. Královský pár dorazil do Spojených států dvě a půl století poté, co bývalá kolonie vyhlásila nezávislost na britském impériu, a letos oslavuje toto významné výročí. Dlouho plánovaná čtyřdenní oficiální návštěva má upevnit vztahy mezi oběma zeměmi v době, kdy Trump kritizuje britského premiéra Keira Starmera mimo jiné za to, že odmítá podpořit USA ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...