Debata demokratických uchazečů o Bílý dům byla vyostřená, bavili se o zdravotnictví i rasismu

Nahrávám video

První debatu uchazečů o demokratickou nominaci na prezidenta Spojených států provázely rozpory týkající se věku, migrační politiky, zdravotnictví a také rasových záležitostí. Zatímco v její první části se podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka kandidáti na základních bodech shodli a konfliktů bylo minimum, druhá byla mnohem vyhrocenější. Vystoupil na ní také dosavadní favorit stranického klání, někdejší americký viceprezident Joe Biden.

První debata demokratů byla kvůli velkému počtu kandidátů rozdělena na dva večery, během kterých se představilo vždy deset lidí. První část proběhla ve středu. Ve čtvrtek pak kromě Bidena vystoupili i senátoři Bernie Sanders, Kamala Harrisová, Kirsten Gillibrandová a Michael Bennet, kongresman Eric Swalwell, bývalý guvernér Colorada John Hickenlooper,  starosta Pete Buttigieg, podnikatel Andrew Yang a spisovatelka Marianne Williamsonová.

Biden, který má zatím podporu asi třetiny demokratů, v debatě ve čtvrtek večer místního času kritizoval současného republikánského šéfa Bílého domu. Tvrdil, že Trumpova politika protežuje nejbohatší Američany. Ameriku přitom podle něho vybudovala obyčejná střední třída. Dodal, že prezident vystavil USA hrozivé situaci, když podepsal snížení daní vysokopříjmovým Američanům.

Bývalý viceprezident řekl, že tato zvýhodnění bude nutné zrušit. Agentura AP poznamenala, že Biden se vyhnul vysvětlení ke svému komentáři na nedávné sponzorské akci, kde dárce ujistil, že jejich životní styl zrušením daňových škrtů neutrpí. Dále musel odrážet výpady svých rivalů poukazujících také na jeho vysoký věk.

Analytici hovoří o tom, že demokraté jsou v současnosti názorově rozděleni a proti Bidenovi stojí tábor s jeho hlavními stranickými rivaly, vermontským senátorem Berniem Sandersem a senátorkou za Massachusetts Elizabeth Warrenovou.

Biden je jasným favoritem

„Biden na tom zatím vydělával, protože ve středovém konzervativním proudu demokratů je v podstatě jediným kandidátem. O liberálnější a progresivnější voliče se pak přetahují Elizabeth Warrenová, Kamala Harrisová a Bernie Sanders. Kandidátů je tam víc a oni mají z čeho vybírat,“ uvedl amerikanista Jiří Pondělíček z Fakulty sociálních věd UK. Ostatní kandidáti za Bidenem ale zatím zaostávají a jejich podpora se pohybuje v řádu jednotek procent, řekl dále. Chtějí-li uspět, potřebují proto podle něj více zaujmout média i voliče. 

Nahrávám video

Bidenově kandidatuře nahrává i fakt, že je podle spekulací médií a znalců jediný, kdo se dokáže postavit Donaldu Trumpovi a přetáhnout zpět zklamané voliče demokratů, kteří v minulých volbách volili právě republikánského kandidáta. „Věří se, že dokáže získat zpět deindustrializované státy jako Michigan a Pensylvánie, bez kterých by prezident Trump volby v roce 2016 nevyhrál,“ vysvětlil Pondělíček.

Pravděpodobnost, že se do souboje přihlásí někdo nový a výrazný, je podle Pondělíčka malá. Osmatřicetiletý kongresman Eric Swalwell v debatě ale poznamenal, že mu bylo šest let, když poprvé slyšel 76letého Bidena hovořit a že souhlasí s jeho názorem, že je čas předat pochodeň mladší generaci.

Biden: Rasismus nepodporuji

Krátce poté, co se Biden ohradil proti výtkám k jeho věku, čelil výpadům kalifornské senátorky Kamaly Harrisové, která má po rodičích indicko-jamajské kořeny. Ta Bidenovi vyčetla to, jak nedávno nostalgicky vzpomínal na spolupráci se dvěma senátory zastávajícími segregační názory.

„Nevěřím, že jste rasista. A souhlasím s vámi, když zdůrazňujete význam hledání společného postoje,“ řekla Harrisová, „Také se ale domnívám – a je to osobní, bylo to zraňující slyšet vás hovořit o dvou senátorech USA, kteří svou pověst a kariéru vystavěli na rasové segregaci,“ dodala. Biden na to odvětil, že si jeho postoj špatně vyložila a s rasismem v žádném případě nesympatizuje. Již v minulosti se za výroky odmítl omluvit.

Senátor Bernie Sanders pak ve čtvrteční debatě přiznal, že jeho reformní plány včetně rozšíření systému zdravotního pojištění pro všechny Američany budou pro střední třídu znamenat zvýšení daní.

„Ano, budou platit více na daních, ale méně na zdravotní péči,“ řekl senátor, který se sám označuje za demokratického socialistu. Svůj návrh přeměnit systém soukromého zdravotního pojištění na státem financovaný model považuje za klíčový v boji proti nerovnostem.

Coloradský senátor Michael Bennet prohlásil, že souhlasí se Sandersovým tvrzením, že na zdravotní péči mají právo všichni Američané, zpochybnil ale jeho výzvu zavést všeobecné zdravotní pojištění pro každého, neboť USA na tuto změnu ještě nejsou připraveny.

Obliba Buttigiege roste

Debata proběhla podle médií úspěšně pro starostu města South Bend v Indianě Peta Buttigiege, který byl voličům doposud téměř neznámý. Nyní ale patří k nejvýraznějším demokratům v USA. Buttigieg si získal publikum tím, že otevřeně hovořil o svém manželovi Chastenovi a jejich zkušenosti se studentskými půjčkami.

Buttigieg čelil v minulosti kritice kvůli rasismu, který převládá mezi policejními složkami v jím spravovaném městě. „Jsem odhodlán postarat se o to, aby přišel den, kdy se běloši i černoši budou za volantem cítit úplně stejně ve chvíli, kdy vidí policistu. Bude to pocit bezpečí, nikoli strachu,“ uvedl podle deníku The Guardian k nedávným rasovým incidentům.

O nominaci na prezidentského kandidáta za demokraty se uchází takřka tři stovky demokratů, ale jen necelé tři desítky z nich jsou považovány za hlavní kandidáty. Z této užší skupiny pozvánku do debaty dostalo jen dvacet z nich, kteří splnili stranické podmínky.

Amerikanista Pondělíček dodal, že někteří kandidáti z boje většinou postupně odstupují kvůli finančním nákladům, které s sebou prezidentská kampaň nese. Finální demokratický kandidát by pak měl být vybrán v létě příštího roku, napsala BBC. O úřad prezidenta se s Trumpem utká v listopadu 2020. 

Trump, který je na summitu G20 v Japonsku, kritizoval debatu svých demokratických oponentů alespoň na dálku. Nesouhlasil s jejich plány ohledně zdravotní péče i migrace a obvinil je, že nemyslí v první řadě na Američany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 1 hhodinou

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 3 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 5 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 6 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.