Sanders, který byl vnímán jako protiklad Clintonové, dokázal svou soupeřku navzdory její podpoře demokratickým vedením porazit v řadě klíčových států. Boj do poslední chvíle nevzdával – teprve na konci června 2016 veřejně prohlásil, že v listopadových volbách bude volit Clintonovou.
„V kampani v roce 2016 jsme zahájili politickou revoluci a nyní je čas s revolucí pokročit,“ oznámil teď sedmasedmdesátiletý Sanders ve vermontském rozhlase.
Sanders patří k nejliberálnějšímu křídlu politických elit v USA. Podle analytiků by mohl těžit z celkového posunu Demokratické strany doleva, k němuž došlo v reakci na politiku republikánského prezidenta Trumpa.
Do aktivní politiky vstoupil na začátku 70. let jako uchazeč o místo senátora za stát Vermont. Od příchodu do Senátu Sanders dlouhodobě kritizoval politické elity za jejich úzké napojení na bohaté sponzory.
Do povědomí se zapsal jeho projev trvající osm a půl hodiny, při kterém se v roce 2010 snažil zablokovat schválení daňové reformy tehdejšího prezidenta George W. Bushe. Nová legislativa podle něj zvýhodňovala bohaté a zhoršila federální příjem daní.
Obdiv k sociálním státům, odpor k zahraničním intervencím
Sanders se dále netají náklonností ke skandinávským zemím a jejich sociálním systémům – rád zmiňuje například všeobecně dostupné zdravotnictví nebo placené volno pro čerstvé rodiče.
V průzkumech mezi možnými demokratickými kandidáty se Sanders spolu s bývalým viceprezidentem Joem Bidenem a kalifornskou senátorkou Kamalou Harrisovou objevuje na prvních místech. Prezidentskou kandidaturu oznámily také senátorky Elizabeth Warrenová a Kirsten Gillibrandová, senátor Cory Booker či bývalý kongresman Julian Castro.
