Jako čekání na nový iPhone. Trump oznámí kandidaturu pro rok 2020, jeho příznivci stanují před halou

Americký prezident Donald Trump oficiálně zahájí kampaň za své znovuzvolení. Úvodní mítink pořádá v hale v Orlandu na Floridě, do které se vejde dvacet tisíc lidí. Podle televize Fox News atmosféra připomíná premiéru pokračování filmové série Hvězdné války či představení nového iPhonu. Lidé stanují před halou, aby se dostali dovnitř. Na místě platí přísná bezpečnostní opatření. Trumpovi odpůrci chystají v době mítinku demonstrace.

Shromáždění začíná v osm hodin večer místního času (ve středu 02:00 SELČ). Někteří Trumpovi fanoušci ale dorazili se stany už v pondělí v noci. „Napětí bude velké. Je načase, aby se Amerika znovu postavila na nohy a byla lepší než kdykoli předtím,“ řekl serveru ClickOrlando Gary Beck z floridského Panama City.

Zákaz jídla, ale i selfie tyčí

Podle Bílého domu bylo zaregistrováno 100 tisíc žádostí o vstupenku, ani ona ale místo nezaručuje. Pořadatelé z bezpečnostních důvodů zveřejnili seznam předmětů, které je zakázáno do haly přinášet. Jsou mezi nimi trubky, jídlo a pití, tyče na selfie, politické a komerční transparenty nebo brusle. Další seznam, který se týká zakázaného chování či nevhodných slovních projevů, má šestnáct bodů.

Trump byl v Orlandu naposledy v roce 2016, kdy po vítězných volbách objížděl zemi a děkoval voličům za podporu. Florida je pro výsledek voleb klíčovým státem a zásadně přispěla k Trumpově volebnímu vítězství. V loňských volbách do Kongresu byla navíc jedním z mála států, kde republikáni bodovali.

Trumpovy šance na znovuzvolení americkým prezidentem rozhodně nejsou malé, ovšem v současné chvíli to nemá jisté, proto také připravuje takovéto velké akce. Orlando na Floridě si vybral proto, že je prakticky nemožné vyhrát americké volby, aniž by daný kandidát zvítězil v tomto americkém státě.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v USA
Nahrávám video
Zpravodaj ČT Miřejovský: Florida je pro prezidentské kandidáty klíčová
Zdroj: ČT24

Trumpa v průzkumu poráží hned pět demokratů

Prezidentské volby se v USA budou konat v listopadu 2020. Podle nejnovějšího průzkumu Fox News Trump v celostátním měřítku zaostává nejen za favorizovaným kandidátem demokratů Joem Bidenem, ale i za dalšími čtyřmi kandidáty z dvacetičlenného tábora demokratických uchazečů o post v Bílém domě.

Trump by teď dostal 39 procent hlasů, zatímco Biden 49 procent. Trumpa by podle průzkumu porazili i Bernie Sanders, Elizabeth Warrenová, Kamala Harrisová a Pete Buttigieg.

O prezidentskou nominaci demokratů se podle webu volební komise uchází přes dvě stě šedesát lidí. Za hlavní uchazeče ale média považují zhruba dvě desítky osob, které již v minulosti zastávaly volený úřad, mají dostatečnou podporu tisku a jsou zahrnuty v průzkumech veřejného mínění.

Šestasedmdesátiletého Bidena odborníci považují za zkušeného politika středolevé orientace, který může být dobrou volbou pro umírněné demokraty vystrašené radikálně levicovou rétorikou „demokratického socialisty“ Bernieho Sanderse.

Biden nedávno na mítinku označil Trumpa za existenciální hrozbu pro Ameriku a voliče vyzval, aby současnému šéfovi Bílého domu zatrhli jeho pokusy rozšířit prezidentské pravomoci za tradiční mocenské hranice. „Boří limity, které svazují jeho moc,“ uvedl a poznamenal, že je směšné, když si Trump myslí, že jeho moc je absolutní.

Trump pak prohlásil, že Biden by byl jeho vysněným soupeřem. „Mám dojem, že je mentálně slabý. A proti lidem, kterým to moc nemyslí, kandiduji rád,“ poznamenal.

Společnost zůstává rozdělená

Mnozí američtí konzervativní i liberální komentátoři soudí, že Trump šance na znovuzvolení má. Podle komentáře Fox News by prezident mohl mít vyšší procenta, kdyby Amerika měla „čestná média“. Republikánský poslanec Steve Scalise televizi řekl, že Trump pomohl každé skupině amerických obyvatel, zvýšil jejich platy a opatřil jim práci. „Trump bojoval za zapomenuté muže a ženy, přinutil vládu pracovat pro občany opomíjené v Obamově éře,“ řekl poslanec.

List The New York Times v komentáři napsal, že Amerika je rozdělena do dvou táborů, které se od doby Trumpova zvolení v roce 2016 nezměnily. Počty Trumpových stoupenců jsou stabilní. Je proto nejasné, zda je kdesi uprostřed skupina voličů přístupná argumentům. „Mnoho lidí je přesvědčeno, že druhá strana je nenávidí a chce je dostat, což každý tábor drží silně pohromadě,“ napsal list.

Vnitrostranické primárky se týkají i strany, z níž pochází prezident usilující o další mandát, aktuálně tedy republikánů. Hlasování je ale často spíše formální a hlava státu obvykle čelí protikandidátům jen v několika státech.

Jediný Trumpův rival ve straně je spíš libertarián

Trumpa zatím oficiálně vyzval k souboji o stranickou nominaci pouze někdejší guvernér státu Massachusetts William Weld. Kandidaturu zdůvodnil tím, že Trumpovou prioritou je pouze oslava sama sebe. Trump je podle něj jako prezident příliš nevyrovnaný, aby mohl vést tento vysoký úřad.

Weld zastává značně liberální postoje. Během kampaně před prezidentskými volbami v roce 2016 dokonce přestoupil k libertariánům poté, co si ho jako svého případného viceprezidenta vybral oficiální libertariánský prezidentský kandidát Gary Johnson. Letos v únoru se ale opět vrátil k Republikánské straně.

William Weld
Zdroj: Charles Krupa/AP/ČTK

Neočekává se, že by Weld Trumpa ohrozil. Veřejně o zájmu ucházet se o prezidentskou funkci hovořili rovněž senátor za Tennessee Bob Corker a bývalý guvernér Ohia John Kasich. Oficiální krok však dosud neučinili.

  • Za Republikánskou stranu:

    Donald Trump (73) – současný prezident
    William Weld (73) – bývalý guvernér státu Massachusetts
  • Hlavní kandidáti Demokratické strany:
  • Joe Biden (76) – bývalý viceprezident a bývalý senátor státu Delaware
    Bernie Sanders (77) – nezávislý senátor za stát Vermont
    Elizabeth Warrenová (69) – senátorka za stát Massachusetts
    Cory Booker (50) – politik a advokát
    Beto O'Rourke (46) – bývalý člen Sněmovny reprezentantů za stát Texas
    Amy Klobucharová (59) – senátorka za stát Minnesota
    Julián Castro (44) – starosta texaského San Antonia a člen někdejší Obamovy vlády
    Bill de Blasio (58) – starosta New Yorku
    John Kevin Delaney (56) – bývalý člen Sněmovny reprezentantů za stát Maryland
    Tulsi Gabbardová (38) – členka Sněmovny reprezentantů za Havaj
    Tim Ryan (45) – člen Sněmovny reprezentantů za Ohio
    Jay Inslee (68) – právník, guvernér Washingtonu
    Kamala Harrisová (54) – právnička a politička
    Pete Buttigieg (37) – starosta města South Bend v Indianě
    Michael Bennet (54) – senátor za Colorado
    Marianne Williamsonová (66) – spisovatelka, aktivistka
    Eric Swalwell (38) – člen Sněmovny reprezentantů za stát Kalifornie
    Kirsten Gillibrandová (52) – právnička a politička
    Andrew Yang (44) – právník, filantrop
    John Hickenlooper (67) – bývalý guvernér Colorada
    Steve Bullock (53) – guvernér Montany
    Seth Moulton (40) – člen Sněmovny reprezentantů za Massachusetts
    Wayne Messam (45) – starosta Miramaru na Floridě
  • Zdroje: ČTK, Wikipedia, Bussiness Insider

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové zabili tři batolata a jejich otce u Charkova, těhotnou matku zranili

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti zabil v noci na středu jednoho muže a tři batolata. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru domu po dronovém útoku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později potvrdil, že oběťmi jsou otec a jeho tři děti. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.
09:28Aktualizovánopřed 6 mminutami

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Devět lidí zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Útočnice zřejmě poté zabila i sebe. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 1 hhodinou

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 6 hhodinami

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 9 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 15 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...