Jako čekání na nový iPhone. Trump oznámí kandidaturu pro rok 2020, jeho příznivci stanují před halou

Americký prezident Donald Trump oficiálně zahájí kampaň za své znovuzvolení. Úvodní mítink pořádá v hale v Orlandu na Floridě, do které se vejde dvacet tisíc lidí. Podle televize Fox News atmosféra připomíná premiéru pokračování filmové série Hvězdné války či představení nového iPhonu. Lidé stanují před halou, aby se dostali dovnitř. Na místě platí přísná bezpečnostní opatření. Trumpovi odpůrci chystají v době mítinku demonstrace.

Shromáždění začíná v osm hodin večer místního času (ve středu 02:00 SELČ). Někteří Trumpovi fanoušci ale dorazili se stany už v pondělí v noci. „Napětí bude velké. Je načase, aby se Amerika znovu postavila na nohy a byla lepší než kdykoli předtím,“ řekl serveru ClickOrlando Gary Beck z floridského Panama City.

Zákaz jídla, ale i selfie tyčí

Podle Bílého domu bylo zaregistrováno 100 tisíc žádostí o vstupenku, ani ona ale místo nezaručuje. Pořadatelé z bezpečnostních důvodů zveřejnili seznam předmětů, které je zakázáno do haly přinášet. Jsou mezi nimi trubky, jídlo a pití, tyče na selfie, politické a komerční transparenty nebo brusle. Další seznam, který se týká zakázaného chování či nevhodných slovních projevů, má šestnáct bodů.

Trump byl v Orlandu naposledy v roce 2016, kdy po vítězných volbách objížděl zemi a děkoval voličům za podporu. Florida je pro výsledek voleb klíčovým státem a zásadně přispěla k Trumpově volebnímu vítězství. V loňských volbách do Kongresu byla navíc jedním z mála států, kde republikáni bodovali.

Trumpovy šance na znovuzvolení americkým prezidentem rozhodně nejsou malé, ovšem v současné chvíli to nemá jisté, proto také připravuje takovéto velké akce. Orlando na Floridě si vybral proto, že je prakticky nemožné vyhrát americké volby, aniž by daný kandidát zvítězil v tomto americkém státě.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v USA
2 minuty
Zpravodaj ČT Miřejovský: Florida je pro prezidentské kandidáty klíčová
Zdroj: ČT24

Trumpa v průzkumu poráží hned pět demokratů

Prezidentské volby se v USA budou konat v listopadu 2020. Podle nejnovějšího průzkumu Fox News Trump v celostátním měřítku zaostává nejen za favorizovaným kandidátem demokratů Joem Bidenem, ale i za dalšími čtyřmi kandidáty z dvacetičlenného tábora demokratických uchazečů o post v Bílém domě.

Trump by teď dostal 39 procent hlasů, zatímco Biden 49 procent. Trumpa by podle průzkumu porazili i Bernie Sanders, Elizabeth Warrenová, Kamala Harrisová a Pete Buttigieg.

O prezidentskou nominaci demokratů se podle webu volební komise uchází přes dvě stě šedesát lidí. Za hlavní uchazeče ale média považují zhruba dvě desítky osob, které již v minulosti zastávaly volený úřad, mají dostatečnou podporu tisku a jsou zahrnuty v průzkumech veřejného mínění.

Šestasedmdesátiletého Bidena odborníci považují za zkušeného politika středolevé orientace, který může být dobrou volbou pro umírněné demokraty vystrašené radikálně levicovou rétorikou „demokratického socialisty“ Bernieho Sanderse.

Biden nedávno na mítinku označil Trumpa za existenciální hrozbu pro Ameriku a voliče vyzval, aby současnému šéfovi Bílého domu zatrhli jeho pokusy rozšířit prezidentské pravomoci za tradiční mocenské hranice. „Boří limity, které svazují jeho moc,“ uvedl a poznamenal, že je směšné, když si Trump myslí, že jeho moc je absolutní.

Trump pak prohlásil, že Biden by byl jeho vysněným soupeřem. „Mám dojem, že je mentálně slabý. A proti lidem, kterým to moc nemyslí, kandiduji rád,“ poznamenal.

Společnost zůstává rozdělená

Mnozí američtí konzervativní i liberální komentátoři soudí, že Trump šance na znovuzvolení má. Podle komentáře Fox News by prezident mohl mít vyšší procenta, kdyby Amerika měla „čestná média“. Republikánský poslanec Steve Scalise televizi řekl, že Trump pomohl každé skupině amerických obyvatel, zvýšil jejich platy a opatřil jim práci. „Trump bojoval za zapomenuté muže a ženy, přinutil vládu pracovat pro občany opomíjené v Obamově éře,“ řekl poslanec.

List The New York Times v komentáři napsal, že Amerika je rozdělena do dvou táborů, které se od doby Trumpova zvolení v roce 2016 nezměnily. Počty Trumpových stoupenců jsou stabilní. Je proto nejasné, zda je kdesi uprostřed skupina voličů přístupná argumentům. „Mnoho lidí je přesvědčeno, že druhá strana je nenávidí a chce je dostat, což každý tábor drží silně pohromadě,“ napsal list.

Vnitrostranické primárky se týkají i strany, z níž pochází prezident usilující o další mandát, aktuálně tedy republikánů. Hlasování je ale často spíše formální a hlava státu obvykle čelí protikandidátům jen v několika státech.

Jediný Trumpův rival ve straně je spíš libertarián

Trumpa zatím oficiálně vyzval k souboji o stranickou nominaci pouze někdejší guvernér státu Massachusetts William Weld. Kandidaturu zdůvodnil tím, že Trumpovou prioritou je pouze oslava sama sebe. Trump je podle něj jako prezident příliš nevyrovnaný, aby mohl vést tento vysoký úřad.

Weld zastává značně liberální postoje. Během kampaně před prezidentskými volbami v roce 2016 dokonce přestoupil k libertariánům poté, co si ho jako svého případného viceprezidenta vybral oficiální libertariánský prezidentský kandidát Gary Johnson. Letos v únoru se ale opět vrátil k Republikánské straně.

William Weld
Zdroj: Charles Krupa/AP/ČTK

Neočekává se, že by Weld Trumpa ohrozil. Veřejně o zájmu ucházet se o prezidentskou funkci hovořili rovněž senátor za Tennessee Bob Corker a bývalý guvernér Ohia John Kasich. Oficiální krok však dosud neučinili.

  • Za Republikánskou stranu:

    Donald Trump (73) – současný prezident
    William Weld (73) – bývalý guvernér státu Massachusetts
  • Hlavní kandidáti Demokratické strany:
  • Joe Biden (76) – bývalý viceprezident a bývalý senátor státu Delaware
    Bernie Sanders (77) – nezávislý senátor za stát Vermont
    Elizabeth Warrenová (69) – senátorka za stát Massachusetts
    Cory Booker (50) – politik a advokát
    Beto O'Rourke (46) – bývalý člen Sněmovny reprezentantů za stát Texas
    Amy Klobucharová (59) – senátorka za stát Minnesota
    Julián Castro (44) – starosta texaského San Antonia a člen někdejší Obamovy vlády
    Bill de Blasio (58) – starosta New Yorku
    John Kevin Delaney (56) – bývalý člen Sněmovny reprezentantů za stát Maryland
    Tulsi Gabbardová (38) – členka Sněmovny reprezentantů za Havaj
    Tim Ryan (45) – člen Sněmovny reprezentantů za Ohio
    Jay Inslee (68) – právník, guvernér Washingtonu
    Kamala Harrisová (54) – právnička a politička
    Pete Buttigieg (37) – starosta města South Bend v Indianě
    Michael Bennet (54) – senátor za Colorado
    Marianne Williamsonová (66) – spisovatelka, aktivistka
    Eric Swalwell (38) – člen Sněmovny reprezentantů za stát Kalifornie
    Kirsten Gillibrandová (52) – právnička a politička
    Andrew Yang (44) – právník, filantrop
    John Hickenlooper (67) – bývalý guvernér Colorada
    Steve Bullock (53) – guvernér Montany
    Seth Moulton (40) – člen Sněmovny reprezentantů za Massachusetts
    Wayne Messam (45) – starosta Miramaru na Floridě
  • Zdroje: ČTK, Wikipedia, Bussiness Insider

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zcela zničily íránské jaderné provozy, oznámil Trump

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.
02:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

Trumpova vláda propustila většinu zbývajících zaměstnanců Hlasu Ameriky

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dala v pátek výpověď stovkám novinářů Hlasu Ameriky (VOA). Propustila tak většinu zbývajících zaměstnanců a fakticky ukončila činnost této zpravodajské stanice financované Spojenými státy, informuje zpravodajský server BBC.
před 25 mminutami

Turisté evakuovaní kvůli požáru na jihu Chorvatska se vrací do ubytování

Situace na jihu Chorvatska poblíž druhého největšího města Splitu, kde v sobotu vypukl požár, je podle českých cestovních kanceláří pod kontrolou. Hasiči už jen kontrolují ohniska. Evakuovaní turisté se mohli vrátit do svých původních ubytování. Žádné hotely nebyly při požáru poškozeny, uvedl místopředseda Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Jan Papež. V sobotu byly kvůli požáru z oblasti evakuovány stovky místních obyvatel a turistů, mezi nimi i desítky Čechů.
17:47Aktualizovánopřed 33 mminutami

Čipy pro psy i kočky a jejich registrace. Evropské nařízení má omezit množírny

Mikročip povinně nejen pro psy, ale nově také pro kočky. Europoslanci v týdnu přijali usnesení, podle kterého by chovatelé zvířata měli mimo jiné registrovat v jednotné databázi. To má zkomplikovat existenci množíren. Část odborníků ale tvrdí, že by lépe fungovaly vyšší sankce. Podoba legislativy ještě není konečná, vyjadřovat se k ní budou také ministři členských zemí.
před 1 hhodinou

Záchranáři v Izraeli hlásí raněné po íránských útocích

V Tel Avivu se v neděli ráno rozezněly sirény protivzdušné obrany, která podle svědků agentur Reuters a AFP zasahovala nad Jeruzalémem. Izraelská armáda krátce předtím varovala, že Írán vypustil směrem na židovský stát balistické střely. Záchranáři hlásí necelou stovku zraněných. Armáda židovského státu odpoledne uvedla, že pokračovala s údery na Írán a zaměřila se i na cíle v okolí Búšehru, kde je jediná funkční íránská jaderná elektrárna.
07:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané odtajnili podrobnosti operace Půlnoční kladivo

Americký předseda sboru náčelníků štábů Dan Caine popsal průběh úderů USA na íránská jaderná zařízení v rámci operace s názvem „Půlnoční kladivo“ (Midnight Hammer). Zahrnovala více než 125 letadel a použití několika bombardérů B-2 rozmístěných nad Pacifikem jako „návnady“. Další B-2 shodily více než tucet masivních bomb na íránská zařízení Fordo a Natanz, zatímco rakety Tomahawk byly vypáleny na zařízení v Isfahánu. Příprava operace trvala měsíce a podle Cainea o ní věděl jen úzký okruh lidí.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před summitem NATO se podařilo překonat námitky Španělska k pěti procentům

Zástupci členských zemí NATO se v neděli dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se aliančního summitu, která počítá se zvýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP do roku 2035, uvedli podle agentury Reuters před vrcholnou schůzkou v Haagu diplomaté. Reuters píše, že se tak podařilo překonat dosavadní námitky Španělska.
19:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán ani MAAE neevidují po útocích zvýšenou úroveň radiace

Mezinárodní agentura pro atomovou energii neeviduje po nedělních amerických útocích na tři jaderné provozy v Íránu v jejich okolí zvýšenou úroveň radiace. Už před oznámením MAAE ve stejném smyslu informoval i íránský jaderný úřad.
08:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...