Americký prezident Donald Trump oficiálně zahájí kampaň za své znovuzvolení. Úvodní mítink pořádá v hale v Orlandu na Floridě, do které se vejde dvacet tisíc lidí. Podle televize Fox News atmosféra připomíná premiéru pokračování filmové série Hvězdné války či představení nového iPhonu. Lidé stanují před halou, aby se dostali dovnitř. Na místě platí přísná bezpečnostní opatření. Trumpovi odpůrci chystají v době mítinku demonstrace.
Jako čekání na nový iPhone. Trump oznámí kandidaturu pro rok 2020, jeho příznivci stanují před halou
Shromáždění začíná v osm hodin večer místního času (ve středu 02:00 SELČ). Někteří Trumpovi fanoušci ale dorazili se stany už v pondělí v noci. „Napětí bude velké. Je načase, aby se Amerika znovu postavila na nohy a byla lepší než kdykoli předtím,“ řekl serveru ClickOrlando Gary Beck z floridského Panama City.
Zákaz jídla, ale i selfie tyčí
Podle Bílého domu bylo zaregistrováno 100 tisíc žádostí o vstupenku, ani ona ale místo nezaručuje. Pořadatelé z bezpečnostních důvodů zveřejnili seznam předmětů, které je zakázáno do haly přinášet. Jsou mezi nimi trubky, jídlo a pití, tyče na selfie, politické a komerční transparenty nebo brusle. Další seznam, který se týká zakázaného chování či nevhodných slovních projevů, má šestnáct bodů.
Trump byl v Orlandu naposledy v roce 2016, kdy po vítězných volbách objížděl zemi a děkoval voličům za podporu. Florida je pro výsledek voleb klíčovým státem a zásadně přispěla k Trumpově volebnímu vítězství. V loňských volbách do Kongresu byla navíc jedním z mála států, kde republikáni bodovali.
Trumpovy šance na znovuzvolení americkým prezidentem rozhodně nejsou malé, ovšem v současné chvíli to nemá jisté, proto také připravuje takovéto velké akce. Orlando na Floridě si vybral proto, že je prakticky nemožné vyhrát americké volby, aniž by daný kandidát zvítězil v tomto americkém státě.
Zpravodaj ČT Miřejovský: Florida je pro prezidentské kandidáty klíčová (zdroj: ČT24)
Trumpa v průzkumu poráží hned pět demokratů
Prezidentské volby se v USA budou konat v listopadu 2020. Podle nejnovějšího průzkumu Fox News Trump v celostátním měřítku zaostává nejen za favorizovaným kandidátem demokratů Joem Bidenem, ale i za dalšími čtyřmi kandidáty z dvacetičlenného tábora demokratických uchazečů o post v Bílém domě.
Trump by teď dostal 39 procent hlasů, zatímco Biden 49 procent. Trumpa by podle průzkumu porazili i Bernie Sanders, Elizabeth Warrenová, Kamala Harrisová a Pete Buttigieg.
O prezidentskou nominaci demokratů se podle webu volební komise uchází přes dvě stě šedesát lidí. Za hlavní uchazeče ale média považují zhruba dvě desítky osob, které již v minulosti zastávaly volený úřad, mají dostatečnou podporu tisku a jsou zahrnuty v průzkumech veřejného mínění.
Šestasedmdesátiletého Bidena odborníci považují za zkušeného politika středolevé orientace, který může být dobrou volbou pro umírněné demokraty vystrašené radikálně levicovou rétorikou „demokratického socialisty“ Bernieho Sanderse.
Biden nedávno na mítinku označil Trumpa za existenciální hrozbu pro Ameriku a voliče vyzval, aby současnému šéfovi Bílého domu zatrhli jeho pokusy rozšířit prezidentské pravomoci za tradiční mocenské hranice. „Boří limity, které svazují jeho moc,“ uvedl a poznamenal, že je směšné, když si Trump myslí, že jeho moc je absolutní.
Trump pak prohlásil, že Biden by byl jeho vysněným soupeřem. „Mám dojem, že je mentálně slabý. A proti lidem, kterým to moc nemyslí, kandiduji rád,“ poznamenal.
Společnost zůstává rozdělená
Mnozí američtí konzervativní i liberální komentátoři soudí, že Trump šance na znovuzvolení má. Podle komentáře Fox News by prezident mohl mít vyšší procenta, kdyby Amerika měla „čestná média“. Republikánský poslanec Steve Scalise televizi řekl, že Trump pomohl každé skupině amerických obyvatel, zvýšil jejich platy a opatřil jim práci. „Trump bojoval za zapomenuté muže a ženy, přinutil vládu pracovat pro občany opomíjené v Obamově éře,“ řekl poslanec.
List The New York Times v komentáři napsal, že Amerika je rozdělena do dvou táborů, které se od doby Trumpova zvolení v roce 2016 nezměnily. Počty Trumpových stoupenců jsou stabilní. Je proto nejasné, zda je kdesi uprostřed skupina voličů přístupná argumentům. „Mnoho lidí je přesvědčeno, že druhá strana je nenávidí a chce je dostat, což každý tábor drží silně pohromadě,“ napsal list.
Vnitrostranické primárky se týkají i strany, z níž pochází prezident usilující o další mandát, aktuálně tedy republikánů. Hlasování je ale často spíše formální a hlava státu obvykle čelí protikandidátům jen v několika státech.
Jediný Trumpův rival ve straně je spíš libertarián
Trumpa zatím oficiálně vyzval k souboji o stranickou nominaci pouze někdejší guvernér státu Massachusetts William Weld. Kandidaturu zdůvodnil tím, že Trumpovou prioritou je pouze oslava sama sebe. Trump je podle něj jako prezident příliš nevyrovnaný, aby mohl vést tento vysoký úřad.
Weld zastává značně liberální postoje. Během kampaně před prezidentskými volbami v roce 2016 dokonce přestoupil k libertariánům poté, co si ho jako svého případného viceprezidenta vybral oficiální libertariánský prezidentský kandidát Gary Johnson. Letos v únoru se ale opět vrátil k Republikánské straně.
William Weld
Neočekává se, že by Weld Trumpa ohrozil. Veřejně o zájmu ucházet se o prezidentskou funkci hovořili rovněž senátor za Tennessee Bob Corker a bývalý guvernér Ohia John Kasich. Oficiální krok však dosud neučinili.
- Za Republikánskou stranu:
Donald Trump (73) – současný prezident
William Weld (73) – bývalý guvernér státu Massachusetts - Hlavní kandidáti Demokratické strany:
- Joe Biden (76) – bývalý viceprezident a bývalý senátor státu Delaware
Bernie Sanders (77) – nezávislý senátor za stát Vermont
Elizabeth Warrenová (69) – senátorka za stát Massachusetts
Cory Booker (50) – politik a advokát
Beto O'Rourke (46) – bývalý člen Sněmovny reprezentantů za stát Texas
Amy Klobucharová (59) – senátorka za stát Minnesota
Julián Castro (44) – starosta texaského San Antonia a člen někdejší Obamovy vlády
Bill de Blasio (58) – starosta New Yorku
John Kevin Delaney (56) – bývalý člen Sněmovny reprezentantů za stát Maryland
Tulsi Gabbardová (38) – členka Sněmovny reprezentantů za Havaj
Tim Ryan (45) – člen Sněmovny reprezentantů za Ohio
Jay Inslee (68) – právník, guvernér Washingtonu
Kamala Harrisová (54) – právnička a politička
Pete Buttigieg (37) – starosta města South Bend v Indianě
Michael Bennet (54) – senátor za Colorado
Marianne Williamsonová (66) – spisovatelka, aktivistka
Eric Swalwell (38) – člen Sněmovny reprezentantů za stát Kalifornie
Kirsten Gillibrandová (52) – právnička a politička
Andrew Yang (44) – právník, filantrop
John Hickenlooper (67) – bývalý guvernér Colorada
Steve Bullock (53) – guvernér Montany
Seth Moulton (40) – člen Sněmovny reprezentantů za Massachusetts
Wayne Messam (45) – starosta Miramaru na Floridě - Zdroje: ČTK, Wikipedia, Bussiness Insider